< Lukáš 6 >
1 I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
Agora, no segundo sábado depois do primeiro, ele estava passando pelos campos de grãos. Seus discípulos arrancaram as cabeças dos grãos e comeram, esfregando-os em suas mãos.
2 Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
Mas alguns dos fariseus lhes disseram: “Por que vocês fazem o que não é lícito fazer no dia de sábado?
3 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Jesus, respondendo-lhes, disse: “Não leram o que Davi fez quando tinha fome, ele e os que estavam com ele,
4 Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
como entrou na casa de Deus, tomou e comeu o pão do espetáculo, e deu também aos que estavam com ele, o que não é lícito comer a não ser só aos sacerdotes”?
5 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
Ele disse a eles: “O Filho do Homem é senhor do sábado”.
6 Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
Aconteceu também em outro sábado que ele entrou na sinagoga e ensinou. Havia lá um homem, e sua mão direita estava murcha.
7 I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
Os escribas e os fariseus o observavam, para ver se ele curaria no sábado, para que encontrassem uma acusação contra ele.
8 Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
Mas ele conhecia seus pensamentos; e disse ao homem que tinha a mão murcha: “Levante-se e fique no meio”. Ele se levantou e ficou de pé.
9 Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
Então Jesus lhes disse: “Vou lhes perguntar uma coisa: é lícito no sábado fazer o bem, ou fazer o mal? Para salvar uma vida, ou para matar”?
10 A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
Ele olhou em volta para todos eles e disse ao homem: “Estende a mão”. Ele o fez, e sua mão foi restaurada tão bem quanto a outra.
11 Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
Mas eles estavam cheios de raiva, e conversaram uns com os outros sobre o que poderiam fazer a Jesus.
12 I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
Nestes dias, ele foi para a montanha para rezar, e continuou a noite inteira em oração a Deus.
13 A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
Quando era dia, ele chamou seus discípulos, e dentre eles escolheu doze, a quem também nomeou apóstolos:
14 (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
Simão, a quem também chamou Pedro; André, seu irmão; Tiago; João; Filipe; Bartolomeu;
15 Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
Mateus; Tomé; Tiago, filho de Alfeu; Simão, chamado de Zelota;
16 Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
Judas, filho de Tiago; e Judas Iscariotes, que também se tornou um traidor.
17 I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
Ele desceu com eles e ficou em um lugar plano, com uma multidão de seus discípulos e um grande número de pessoas de toda a Judéia e Jerusalém e da costa marítima de Tiro e Sidon, que vieram para ouvi-lo e para serem curados de suas doenças,
18 I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
assim como aqueles que estavam perturbados por espíritos impuros; e eles estavam sendo curados.
19 A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
Toda a multidão procurava tocá-lo, pois o poder saía dele e curava a todos eles.
20 A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
Ele levantou os olhos para seus discípulos, e disse: “Abençoados sejam vocês que são pobres”, pois o Reino de Deus é seu.
21 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
Abençoados sejam vocês que têm fome agora, para você será preenchido. Abençoados sejam vocês que choram agora, pois você vai rir.
22 Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
Abençoado sejas quando os homens te odeiam, e quando te excluem e zombam de ti, e deitam fora teu nome como maligno, pelo bem do Filho do Homem.
23 Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
Alegre-se naquele dia e pule de alegria, pois eis que sua recompensa é grande no céu, pois seus pais fizeram a mesma coisa com os profetas.
24 Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
“Mas ai de vocês que são ricos! Pois você recebeu o seu consolo.
25 Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
Ai de vocês, que agora estão cheios, pois você estará com fome. Ai de vocês que riem agora, pois você vai lamentar e chorar.
26 Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
Woe, quando os homens falam bem de você, pois seus pais fizeram a mesma coisa com os falsos profetas.
27 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
“Mas eu lhes digo a vocês que ouvem: amem seus inimigos, façam o bem àqueles que os odeiam,
28 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
abençoem aqueles que os amaldiçoam e rezem por aqueles que os maltratam.
29 A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
Àquele que te bater na bochecha, oferece-lhe também o outro; e àquele que te tirar o manto, não te esconda também o casaco.
30 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
Ofereça a todos que lhe pedirem, e não peça a quem lhe tirar seus bens que os devolva novamente.
31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
“Como você gostaria que as pessoas fizessem com você, faça exatamente isso com elas”.
32 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
“Se você ama aqueles que o amam, que crédito é esse para você? Pois até os pecadores amam aqueles que os amam.
33 A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
“Se você faz o bem àqueles que lhe fazem o bem, que crédito é esse para você? Pois até mesmo os pecadores fazem o mesmo.
34 A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
Se você empresta àqueles de quem você espera receber, que crédito é esse para você? Mesmo os pecadores emprestam aos pecadores, para receber de volta o mesmo valor.
35 Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
Mas ame seus inimigos, e faça o bem, e empreste, não esperando nada de volta; e sua recompensa será grande, e vocês serão filhos do Altíssimo; pois ele é bondoso para com os ingratos e maus.
36 Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
“Portanto, seja misericordioso, mesmo quando seu Pai também é misericordioso.
37 Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
Não julgue, e você não será julgado. Não condenar, e você não será condenado. Liberte-se, e você será libertado.
38 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
“Dê, e será dado a você: boa medida, pressionado, sacudido juntos, e atropelado, será dado a você”. Pois com a mesma medida que você mede, ela será medida de volta para você”.
39 Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
Ele lhes contou uma parábola. “O cego pode guiar o cego? Não cairão os dois em um buraco?
40 Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
Um discípulo não está acima de seu professor, mas todos quando ele estiver totalmente treinado serão como seu professor.
41 Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
Por que você vê o grão de palha que está no olho de seu irmão, mas não considera a viga que está em seu próprio olho?
42 Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
Ou como você pode dizer a seu irmão: 'Irmão, deixe-me remover o grão de palha que está em seu olho', quando você mesmo não vê a trave que está em seu próprio olho? Seu hipócrita! Primeiro remova a trave de seu próprio olho, e então você pode ver claramente para remover o grão de palha que está no olho de seu irmão.
43 Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
“Pois não há árvore boa que produza frutos podres, nem novamente uma árvore podre que produza bons frutos”.
44 Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
Pois cada árvore é conhecida por seus próprios frutos. Pois as pessoas não apanham figos de espinhos, nem apanham uvas de um arbusto de silvado.
45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
O homem bom do bom tesouro de seu coração tira o que é bom, e o homem mau do tesouro mau de seu coração tira o que é mau, pois da abundância do coração, sua boca fala.
46 Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
“Por que você me chama de 'Senhor, Senhor', e não faz as coisas que eu digo?
47 Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
Todos que vêm até mim, e ouvem minhas palavras e as fazem, eu lhes mostrarei como ele é.
48 Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
Ele é como um homem que constrói uma casa, que cavou e foi fundo e lançou uma fundação sobre a rocha. Quando surgiu uma enchente, o riacho quebrou-se contra aquela casa, e não conseguiu sacudi-la, porque foi fundada sobre a rocha.
49 Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.
Mas quem ouve e não ouve, é como um homem que construiu uma casa na terra sem um alicerce, contra a qual o riacho quebrou, e imediatamente caiu; e a ruína daquela casa foi grande”.