Lukáš 6
1 I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
One Sabbath Jesus was walking through cornfields, and his disciples were picking the ears of wheat, and rubbing them in their hands, and eating them.
2 Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
“Why are you doing what it is not allowable to do on the Sabbath?” asked some of the Pharisees.
3 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Jesus’ answer was, “Haven’t you read even of what David did, when he was hungry, he and his companions –
4 Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
That he went into the house of God, and took the consecrated bread and ate it, and gave some to his companions, though only the priests are allowed to eat it?”
5 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
Then Jesus added, “The Son of Man is lord even of the Sabbath.”
6 Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
On another Sabbath Jesus went into the synagogue and taught; and there was a man there whose right hand was withered.
7 I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
The teachers of the Law and the Pharisees watched Jesus closely, to see if he would work cures on the Sabbath, so that they might find a charge to bring against him.
8 Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
Jesus, however, knew what was in their minds, and said to the man whose hand was withered, “Stand up and come out into the middle.” The man stood up,
9 Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
and Jesus said to them, “I ask you, is it allowable to do good on the Sabbath – or harm? To save a life, or let it perish?”
10 A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
Then, looking around at them all, he said to the man, “Stretch out your hand.” The man did so; and his hand had become sound.
11 Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
But the teachers of the Law and the Pharisees were mad with rage, and consulted together what they could do to Jesus.
12 I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
Now about that time, Jesus went out, up the hill, to pray, and spent the whole night in prayer to God.
13 A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
When day came, he summoned his disciples, and chose twelve of them, whom he also named ‘apostles.’
14 (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
They were Simon (whom Jesus also named Peter), and his brother Andrew, James, John, Philip, Bartholomew,
15 Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
Matthew, Thomas, James son of Alphaeus, Simon known as the Zealot,
16 Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
Judas son of James, and Judas Iscariot, who proved a traitor.
17 I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
Afterward Jesus came down the hill with them and took his stand on a level place. With him were a large crowd of his disciples, and great numbers of people from the whole of Judea, Jerusalem, and the coast district of Tyre and Sidon,
18 I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
who had come to hear him and to be restored to health. Those, too, who were troubled with foul spirits were cured;
19 A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
and everyone in the crowd was trying to touch him, because a power went out from him which restored them all.
20 A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
Then, raising his eyes and looking at his disciples, Jesus said: “Blessed are you who are poor, for yours is the kingdom of God.
21 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
Blessed are you who hunger now, for you will be satisfied. Blessed are you who weep now, for you will laugh.
22 Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
Blessed are you when people hate you, and when they expel you from among them, and insult you, and reject your name as an evil thing – because of the Son of Man.
23 Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
Then indeed you may be glad and dance for joy, for be sure that your reward in heaven will be great; for that is what their ancestors did to the prophets.
24 Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
But alas for you who are rich, for you have had your comforts in full.
25 Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
Alas for you who are sated now, for you will hunger. Alas for you who laugh now, for you will mourn and weep.
26 Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
Alas for you when everyone speaks well of you; for this is what their ancestors did to the false prophets.
27 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
But to you who hear I say – love your enemies, show kindness to those who hate you,
28 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
bless those who curse you, pray for those who insult you.
29 A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
When someone gives one of you a blow on the cheek, offer the other cheek as well; and, when anyone takes away your cloak, do not keep back your coat either.
30 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
Give to everyone who asks of you; and, when anyone takes away what is yours, do not demand its return.
31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
Do to others as you wish them to do to you.
32 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
If you love only those who love you, what thanks will be due to you? Why, even the outcast love those who love them!
33 A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
For, if you show kindness only to those who show kindness to you, what thanks will be due to you? Even the outcast do that!
34 A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
If you lend only to those from whom you expect to get something, what thanks will be due to you? Even the outcast lend to the outcast in the hope of getting as much in return!
35 Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
But love your enemies, and show them kindness, and lend to them, never despairing. Then your reward will be great, and you will be sons of the Most High, for he is kind to the thankless and the bad.
36 Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
Learn to be merciful – even as your Father is merciful.
37 Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
Do not judge, and you will not be judged; do not condemn, and you will not be condemned. Forgive, and you will be forgiven.
38 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
Give, and others will give to you. A generous measure, pressed and shaken down, and running over, will they pour into your lap; for the standard you use will be the standard used for you.”
39 Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
Then, speaking in parables, Jesus said, “Can one blind person guide another? Will they not both fall into a ditch?
40 Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
A student is not above their teacher; yet every finished student will be like their teacher.
41 Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
And why do you look at the speck of sawdust in someone’s eye, while you pay no attention at all to the plank of wood in your own?
42 Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
How can you say to your friend ‘Friend, let me take out the speck in your eye,’ while you yourself do not see the plank in your own? Hypocrite! Take out the plank from your own eye first, and then you will see clearly how to take out the speck in your friend’s.
43 Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
There is no such thing as a good tree bearing worthless fruit, or, on the other hand, a worthless tree bearing good fruit.
44 Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
For every tree is known by its own fruit. People do not gather figs off thorn bushes, nor pick a bunch of grapes off a bramble.
45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
A good person, from the good stores of their heart, brings out what is good; while a bad person, from their bad stores, brings out what is bad. For what fills someone’s heart will rise to their lips.
46 Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
Why do you call me ‘Master! Master!’ and yet fail to do what I tell you?
47 Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
Everyone who comes to me and listens to my teaching and acts on it – I will show you to whom they may be compared.
48 Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
They may be compared to a person building a house, who dug, and went deep, and laid the foundation on the rock. Then, when a flood came, the river swept down on that house, but had no power to shake it, because it had been built well.
49 Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.
But those who have listened and not acted on what they have heard may be compared to a person who built a house on the ground without any foundation. The river swept down on it, and the house immediately collapsed; and great was the crash that followed.”
