Lukáš 6
1 I stalo se v druhou sobotu, že šel Ježíš skrze obilí. I trhali učedlníci jeho klasy, a rukama vymínajíce, jedli.
One Sabbath while Jesus was walking through grainfields, his disciples began picking some heads of grain, rubbing them in their hands, and eating them.
2 Tehdy někteří z farizeů řekli jim: Proč to činíte, čehož nesluší činiti v svátky?
Some of the Pharisees questioned him, asking, “Why are you doing what is not permitted on the Sabbath?”
3 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Což jste ani toho nečtli, co jest učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Jesus replied, “Have you never read what David did when he and his men were hungry?
4 Kterak všel do domu Božího, a chleby posvátné vzal a jedl, a dal i těm, kteříž s ním byli, jichžto nenáleží jísti než toliko samým kněžím?
How he went into the house of God and took the consecrated bread? He ate it, and gave it to his men too. That's not permitted either. The consecrated bread is only for the priests.”
5 I řekl jim: Že jest Syn člověka pánem také i dne svátečního.
Then he told them, “The Son of man is Lord of the Sabbath.”
6 Stalo se pak i v jiný den sváteční, že všel do školy Ježíš, a učil. A byl tu člověk, jehož pravá ruka byla uschlá.
On another Sabbath he went into the synagogue to teach. A man was there with a crippled right hand.
7 I šetřili ho zákoníci a farizeové, bude-li v sobotu uzdravovati, aby nalezli, čím by jej obžalovali.
The religious teachers and the Pharisees were observing Jesus closely to see if he would heal on the Sabbath. They wanted to find something to accuse him of.
8 Ale on znal přemyšlování jich. I dí člověku, kterýž měl ruku uschlou: Vstaň, a stůj v prostředku. A on vstav, i stál.
But Jesus knew what was in their minds. He told the man with the crippled hand, “Get up, and stand here in front of everyone.” The man got up and stood there.
9 Tedy řekl k nim Ježíš: Otíži se vás na jednu věc: Sluší-li v sobotu dobře činiti? duši zachovati, čili zatratiti?
Then Jesus turned to them and said, “Let me ask you a question. Is it legal to do good on the Sabbath, or to do bad? To save life, or to destroy it?”
10 A pohleděv na ně na všecky vůkol, dí člověku: Vztáhni ruku svou. A on učinil tak. I navrácena jest k zdraví ruka jeho a byla jako druhá.
He looked round at all of them there. Then he said to the man, “Hold out your hand.” The man did so, and his hand became like new.
11 Oni pak naplněni jsou hněvivou nemoudrostí, a rozmlouvali mezi sebou, co by učiniti měli Ježíšovi.
But they flew into a rage, and began to discuss what they could do to Jesus.
12 I stalo se v těch dnech, vyšel Ježíš na horu k modlení. I byl tam přes noc na modlitbě Boží.
One day shortly after, Jesus went up a mountain to pray. He remained there all night, praying to God.
13 A když byl den, povolal učedlníků svých, a vyvolil z nich dvanácte, kteréž i apoštoly nazval.
When morning came he called together his disciples, and chose twelve of them. These are the names of the apostles:
14 (Šimona, kterémuž také dal jméno Petr, a Ondřeje bratra jeho, Jakuba a Jana, Filipa a Bartoloměje,
Simon (also called Peter by Jesus), Andrew his brother, James, John, Philip, Bartholomew,
15 Matouše a Tomáše, Jakuba syna Alfeova, a Šimona, kterýž slove Zelótes,
Matthew, Thomas, James the son of Alphaeus, Simon the Revolutionary,
16 Judu bratra Jakubova, a Jidáše Iškariotského, kterýž pak byl zrádce.)
Judas the son of James, and Judas Iscariot (who became a traitor).
17 I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých,
Jesus went back down the mountain with them, and stopped at a place where there was some flat ground. There a crowd made up of his disciples and many other people from all over Judea, Jerusalem, and the sea coast of Tyre and Sidon, had gathered to listen to him and to be cured from their diseases.
18 I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni.
Those who were troubled by evil spirits were also healed.
19 A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.
Everyone in the crowd tried to touch him, because power was coming out from him and healing them all.
20 A on pozdvih očí svých na učedlníky, pravil: Blahoslavení chudí, nebo vaše jest království Boží.
Looking at his disciples, Jesus told them,
21 Blahoslavení, kteříž nyní lačníte, nebo nasyceni budete. Blahoslavení, kteříž nyní plačete, nebo smáti se budete.
“How happy are you who are poor, for the kingdom of God is yours. How happy are you who are hungry now, for you will eat all you need. How happy are you who are weeping now, for you will laugh.
22 Blahoslavení budete, když vás nenáviděti budou lidé, a když vás vyobcují, a haněti budou, a vyvrhou jméno vaše jakožto zlé, pro Syna člověka.
How happy are you when people hate you, exclude you, insult you, and curse your name as evil because of me, the Son of man.
23 Radujte se v ten den a veselte se, nebo aj, odplata vaše mnohá jest v nebesích. Takť jsou zajisté činívali prorokům otcové jejich.
When that day comes, be happy. Jump for joy, for great is your reward in heaven. Don't forget their forefathers mistreated the prophets just like this.
24 Ale běda vám bohatým, nebo vy již máte potěšení své.
But how sad are you who are rich, for you have already received your reward.
25 Běda vám, kteříž jste nasyceni, nebo lačněti budete. Běda vám, kteříž se nyní smějete, nebo kvíliti a plakati budete.
How sad are you who are full now, for you will become hungry. How sad are you who laugh now, for you will mourn and cry.
26 Běda vám, když by dobře o vás mluvili všickni lidé; nebo tak jsou činívali falešným prorokům otcové jejich.
How sad are you when everyone praises you. Don't forget that their forefathers praised false prophets just like this.
27 Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí,
But I say to those of you who are listening: Love your enemies. Do good to those who hate you.
28 Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.
Bless those who curse you. Pray for those who mistreat you.
29 A udeřil-li by tebe kdo v líce jedno, nasaď mu i druhého, a tomu, kterýž tobě odjímá plášť, také i sukně nebraň.
If someone hits you on one cheek, turn the other cheek. If someone takes your coat, don't prevent them taking your shirt.
30 Každému pak prosícímu tebe dej, a od toho, jenž béře tvé věci, zase nežádej.
Give to anyone who asks you. If someone takes something from you, don't ask for it back.
31 A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.
Do to others what you want them to do to you.
32 Nebo jestliže milujete ty, kteříž vás milují, jakou míti budete milost? Nebo i hříšníci milují ty, od nichž milováni bývají.
If you love those who love you, why should you deserve any credit for that? Even sinners love those who love them.
33 A budete-li dobře činiti těm, kteříž vám dobře činí, jakou máte milost? Však i hříšníci totéž činí.
If you do good to those who do good to you, why should you deserve any credit for that either? Sinners do that as well.
34 A budete-li půjčovati těm, od kterýchž se nadějete zase vzíti, jakou máte milost? Však i hříšníci hříšníkům půjčují, aby tolikéž zase vzali.
If you lend money expecting to be repaid, why should you deserve any credit for that? Sinners lend money to other sinners as well, expecting to be repaid what they loaned.
35 Protož milujte nepřátely vaše, a dobře čiňte, a půjčujte, nic se odtud nenadějíce, a budeť odplata vaše mnohá, a budete synové Nejvyššího. Nebo on dobrotivý jest i k nevděčným a zlým.
No: love your enemies, do good to them, and lend without expecting to be repaid anything. Then you will receive a great reward, and you will be children of the Most High God, for he is kind to ungrateful and wicked people.
36 Protož buďte milosrdní, jako i Otec váš milosrdný jest.
Be compassionate, just as your Father is compassionate.
37 Nesuďte, a nebudete souzeni. Nepotupujte, a nebudete potupeni. Odpouštějte, a budeť vám odpuštěno.
Don't judge, and you won't be judged; don't condemn, and you won't be condemned; forgive, and you'll be forgiven;
38 Dávejte, a budeť vám dáno. Míru dobrou, natlačenou, a natřesenou, a osutou dadíť v lůno vaše; touž zajisté měrou, kterouž měříte, bude vám odměřeno.
give, and you will be given generously in return. When what you're given is measured out, it's pressed down so more can be added, spilling out over the top, pouring into your lap! For how much you give will determine how much you receive.”
39 Pověděl jim také i podobenství: Zdali může slepý slepého vésti? Zdaž oba do jámy neupadnou?
Then he illustrated the point: “Can a blind person lead another? Wouldn't they both fall into a ditch?
40 Neníť učedlník nad mistra svého, ale dokonalý bude každý, bude-li jako mistr jeho.
Do students know more than the teacher? Only when they've learned everything: then they will be like their teacher.
41 Což pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a břevna, kteréž jest v tvém vlastním oku, neznamenáš?
Why are you so worried about the speck that's in your brother's eye when you don't even notice the plank that's in your own eye?
42 Aneb kterak můžeš říci bratru svému: Bratře, nechať vyvrhu mrvu z oka tvého, sám v oku svém břevna nevida? Pokrytče, vyvrz prve břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu, kteráž jest v oku bratra tvého.
How can you say to your brother, ‘Brother, let me take out the speck that's in your eye,’ when you don't even see the plank that's in your own eye? Hypocrite! Take out the plank from your own eye first, and then you'll be able to see well enough to take out the speck from your brother's eye.
43 Neboť není ten strom dobrý, kterýž nese ovoce zlé, aniž jest strom zlý, kterýž nese ovoce dobré.
A good tree doesn't produce bad fruit, and a bad tree doesn't produce good fruit.
44 Každý zajisté strom po svém vlastním ovoci bývá poznán; nebo nesbírají s trní fíků, ani s hloží sbírají hroznů.
You recognize a tree by the fruit it produces. You don't pick figs from thorn bushes, or harvest grapes from brambles.
45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.
Good people produce what's good from the good things they value that they have stored inside them. Bad people produce what's bad from the bad things they have stored inside them. What fills people's minds spills out in what they say.
46 Co pak mi říkáte: Pane, Pane, a nečiníte, což pravím?
So why do you bother to call me, ‘Lord, Lord,’ when you don't do what I say?
47 Každý kdož přichází ke mně, a slyší slovo mé, a zachovává je, ukáži vám, komu by podoben byl.
I'll give you an example of someone who comes to me, hears my instructions, and follows them.
48 Podoben jest člověku stavějícímu dům, kterýž kopal hluboko, a založil grunty v skále. A když se stala povodeň, obořila se řeka na dům ten, ale nemohla jím pohnouti, nebo byl založen na skále.
That person is like a man building a house. He digs down deep and lays the foundations on solid rock. When the river bursts its banks and the floodwater breaks against the house it's not damaged because it's built so well.
49 Ale kdož slyší a nečiní, podoben jest člověku, kterýž staví dům svůj na zemi bez gruntu. Na kterýžto obořila se řeka, a on hned padl, i stal se pád domu toho veliký.
The person who hears me but doesn't do what I say is like a man who builds a house without foundations. When the floodwater breaks against the house it collapses immediately, completely destroyed.”
