Lukáš 5
1 Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podle jezera Genezaretského.
Jekhvar kana o Isus ačhelas pe obala ko galilejako jezero, o them spidelas pes pe leste te ašunen o alav e Devlesko.
2 I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali síti.
O Isus lija sama e duj čamcurija kaj ačhenas pe obala andar save inkljistine e ribarja thaj halavenas pire mreže.
3 I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy.
Thaj dija ande jek katar o čamco savo sas e Simonesko thaj zamolisarda les te spiden les cara majdur katar e obala. Bešlo andre thaj počnisarda te sikavel e theme andar o čamco.
4 A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení ryb.
A kana o Isus ačhilo te ćerel svato e themešće, phendas e Simonešće: “Otplovisar okote kaj si handuk o paj thaj čhude e mreže ćire thaj astar e mačhen.”
5 I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru sít.
A o Simon phendas lešće: “Sikavneja! Sasti rjat trudisajlam thaj khanči či astardam, ali ako tu gajda phenes, čhudava e mreže.”
6 A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, takže se trhala sít jejich.
Kana ćerdine godova, astardine but mačhe, gaći kaj pharjonas lenđe mreže.
7 I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, takže se téměř pohřižovaly.
Dine znako pire drugarenđe ando aver čamco te aven te pomožin len. Kana von aviline, pherdine e liduj čamcurija gajda kaj gata potonisardine.
8 To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.
A kana dikhla o Simon Petar, pelo pe pire koča angle Isusešće pungre thaj phendas: “Džatar mandar, Gospode! Me sem bezehalo manuš.”
9 Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli,
Thaj sas ando čudo o Petar thaj savora save sas lesa zbog e bute e mačhe kaj astardine.
10 A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi živé budeš loviti.
A gajda vi o Jakov thaj o Jovano sas ando čudo. Von sas e čhave e Zevedeješće thaj e drugarja e Simonešće. A o Isus phendas e Simonešće: “Na dara! Katar akana e manušen astareja sago e mačhen.”
11 A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.
Thaj crdine e čamcurja pe phuv, mukline sa thaj teljardine pale leste.
12 I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, byl tam muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti.
Kana sas o Isus ande jek gav, dijas pe jek manuš savo sas sa ande guba. Dikhla e Isuse thaj pelo angle leste e mujesa dži ke phuv, thaj zamolisarda les: “Gospode! Te kames šaj te sastares man katar e guba.”
13 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství.
Vo čhuta po vas pe leste thaj phendas: “Kamav, av sasto!” Thaj e guba odma peli lestar.
14 I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale řekl mu: Odejda, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
A o Isus zapovedisardas lešće: “Na phen khonikašće, nego dža thaj sikav tu e rašaješće thaj prinesisar ćiri žrtva palo ćiro sastipe, sar odredisardas o Mojsije. Godova avela sago dokazo e manušenđe.”
15 Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech.
A o glaso pale leste još majbut buljolas thaj o but o them ćidelas pe te ašunen les thaj te sastarel len katar lenđe nasvalimata.
16 On pak odcházel na pouště, a modlil se.
A vo đelotar ande pustinja te molil pe e Devlešće.
17 I stalo se v jeden den, že on seděl uče, a seděli také tu i farizeové a Zákona učitelé, kteříž se byli sešli z každého městečka Galilejského a Judského i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomná byla k uzdravování jich.
Jek đes dok o Isus sikavelas e themes, bešenas lesa e fariseja thaj e sikavne e Mojsiješće zakonestar save aviline andar sa e galilejske gava, judejske thaj andar o Jerusalim. A e sila e Gospodešći sas e Isuseja te sastarel e nasvalen.
18 A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj.
Askal aviline varesošće manuša save inđarenas pe nosilje e manušes savo sas lino. Kamline te anen les andre thaj te čhon les anglo Isus.
19 A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem uprostřed před Ježíše.
Ali, sar katar o but o them našti dine lesa andre, line pe po krovo e ćheresko thaj kroz o krovo mukline les tele zajedno e nosiljasa maškare anglo Isus.
20 Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Èlověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
Kana o Isus dikhla lengo paćipe, phendas e line manušešće: “Manušeja, jartompe tuće ćire bezeha.”
21 Tedy počali přemyšlovati zákoníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, jenž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
E fariseja thaj e sikavne e Mojsiješće zakonestar počnisardine te gndin: “Ko si akava kaj hulil po Del? Ko šaj te jartol e bezeha osim o Del?”
22 Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl k nim: Co tak utrhavě přemyšlujete v srdcích vašich?
A o Isus džangla lenđe gndimata thaj phendas lenđe: “Sostar gajda gndin ande tumare ile?
23 Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď?
So si majloće te phenel pe: ‘Jartime si tuće ćire bezeha’ ili te phenel pe: ‘Ušti thaj phir’?
24 Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, (řekl dnou zlámanému: ) Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého.
Dokaživa tumenđe kaj man, e Čhaves e Manušešće, si vlast pe phuv te jartosarv e bezeha.” Askal phendas e line manušešće: “Tuće phenav: ‘Ušti, le ćire nosilje thaj džatar tuće ćhere!’”
25 A on hned vstav před nimi, vzal lože, na němž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha.
Vo odma uštilo angle lende thaj lija pe soste pašljolas thaj đelotar pire ćherešće thaj hvalilas e Devle.
26 I užasli se všickni, i velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Že jsme viděli dnes divné věci.
Savora sas ando čudo, slavinas e Devle thaj pherde dar phenenas: “Čudurja ađes dikhlam!”
27 A potom vyšel Ježíš a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Pojď za mnou.
Pale godova o Isus inkljisto thaj dikhla e cariniko savo bučholas Levije kaj bešel po than kaj poćinelas pe o porezo thaj phendas lešće: “Av pale mande.”
28 A on opustiv všecko, vstav, šel za ním.
O Levije mukla sa, uštilo thaj teljarda pale leste.
29 I učinil jemu hody veliké Léví v domu svém, a byl tu zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili.
Pale godova o Levije ćerda lešće ande piro ćher bari gozba. Leja pale sinija bešenas but carinikurja thaj vi aver manuša.
30 Tedy reptali zákoníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete?
Askal e fariseja thaj lenđe sikavne e Mojsiješće zakonestar počnisardine te mrmljan pe leste thaj phendine lešće učenikonenđe: “Sostar han thaj pijen e carinikonenca thaj e bezehalenca?”
31 I odpověděv Ježíš, řekl k nim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
A o Isus phendas lenđe akaja izreka: “‘Či trubun e saste manuša e doktore nego e nasvale’.
32 Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
Gajda vi me či avilem te akharav e pravednikonen, nego e bezehalen te bolden pe katar pire bezeha ko Del.”
33 A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, též podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí?
Von askal phendine lešće: “Sostar e Jovanošće učenikurja često postin thaj molin pe, isto gajda vi e farisejenđe učenikurja, a ćire či postin nego han thaj pijen?”
34 On pak řekl k nim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti?
A o Isus phendas lenđe: “Tugujin li e svaturja dok si o džamutro lenca? Nisar!
35 Ale přijdouť dnové, a když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech.
Nego avela o đes kana otmina lendar e džamutre thaj askal postina ande godola đesa.”
36 Pravil pak i podobenství k nim: Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak i nové roztrhuje, a vetchému nepřísluší záplata z nového.
O Isus phendas lenđe još jek paramiči ande slike: “Khonik či čhinel o nevo kotor katar e nevi haljina te suvel pe purani haljina. Ako godova ćerel, e nevi haljina čhindola, a e purane haljinaće či ačhela o kotor katar e nevi haljina.
37 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí.
Khonik či čhol e nevi mol ande purani morćhaći trasta, kaj e nevi mol pharavela e trasta thaj e mol čhordola, a e morćhaći trasta propadnila.
38 Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno.
Nego e nevi mol ande nevi morćhaći trasta trubul te čhol pe.
39 A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.
Thaj khonik ko pijel e purani mol, či kamel e nevi, kaj phenel e purani mol si majlačhi.”
