Lukáš 5
1 Stalo se pak, když se zástup na něj valil, aby slyšeli slovo Boží, že on stál podle jezera Genezaretského.
And it came to pass, that when the multitudes pressed upon him to hear the word of God, he stood by the lake of Genesareth,
2 I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sstoupivše z nich, vypírali síti.
And saw two ships standing by the lake: but the fishermen were gone out of them, and were washing their nets.
3 I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy.
And going into one of the ships that was Simon’s, he desired him to draw back a little from the land. And sitting he taught the multitudes out of the ship.
4 A když přestal mluviti, dí k Šimonovi: Vez na hlubinu, a rozestřete síti své k lovení ryb.
Now when he had ceased to speak, he said to Simon: Launch out into the deep, and let down your nets for a draught.
5 I odpověděv Šimon, řekl jemu: Mistře, přes celou noc pracovavše, nic jsme nepopadli, ale k slovu tvému rozestru sít.
And Simon answering said to him: Master, we have labored all the night, and have taken nothing: but at thy word I will let down the net.
6 A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, takže se trhala sít jejich.
And when they had done this, they enclosed a very great multitude of fishes, and their net broke.
7 I ponukli tovaryšů, kteříž byli na druhé lodí, aby přišli a pomohli jim. I přišli a naplnili obě lodí, takže se téměř pohřižovaly.
And they beckoned to their partners that were in the other ship, that they should come and help them. And they came, and filled both the ships, so that they were almost sinking.
8 To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.
Which when Simon Peter saw, he fell down at Jesus’ knees, saying: Depart from me, for I am a sinful man, O Lord.
9 Hrůza zajisté byla jej obklíčila, i všecky, kteříž s ním byli, nad tím lovením ryb, kteréž byli popadli,
For he was wholly astonished, and all that were with him, at the draught of the fishes which they had taken.
10 A též Jakuba a Jana, syny Zebedeovy, kteříž byli tovaryši Šimonovi. I dí Šimonovi Ježíš: Nebojž se. Již od tohoto času lidi živé budeš loviti.
And so were also James and John the sons of Zebedee, who were Simon’s partners. And Jesus saith to Simon: Fear not: from henceforth thou shalt catch men.
11 A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.
And having brought their ships to land, leaving all things, they followed him.
12 I stalo se, když byl v jednom městě, a aj, byl tam muž plný malomocenství. A uzřev Ježíše, padl na tvář, a prosil ho, řka: Pane, kdybys chtěl, můžeš mne očistiti.
And it came to pass, when he was in a certain city, behold a man full of leprosy, who seeing Jesus, and falling on his face, besought him, saying: Lord, if thou wilt, thou canst make me clean.
13 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned odešlo od něho malomocenství.
And stretching forth his hand, he touched him, saying: I will. Be thou cleansed. And immediately the leprosy departed from him.
14 I přikázal jemu, aby žádnému nepravil, ale řekl mu: Odejda, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své, jakož přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
And he charged him that he should tell no man, but, Go, shew thyself to the priest, and offer for thy cleansing according as Moses commanded, for a testimony to them.
15 Tedy rozhlašovala se více řeč o něm, a scházeli se zástupové mnozí, aby jej slyšeli, a uzdravováni byli od něho v svých nemocech.
But the fame of him went abroad the more, and great multitudes came together to hear, and to be healed by him of their infirmities.
16 On pak odcházel na pouště, a modlil se.
And he retired into the desert, and prayed.
17 I stalo se v jeden den, že on seděl uče, a seděli také tu i farizeové a Zákona učitelé, kteříž se byli sešli z každého městečka Galilejského a Judského i z Jeruzaléma, a moc Páně přítomná byla k uzdravování jich.
And it came to pass on a certain day, as he sat teaching, that there were also Pharisees and doctors of the law sitting by, that were come out of every town of Galilee, and Judea and Jerusalem: and the power of the Lord was to heal them.
18 A aj, muži nesli na loži člověka, kterýž byl šlakem poražený, i hledali vnésti ho a položiti před něj.
And behold, men brought in a bed a man, who had the palsy: and they sought means to bring him in, and to lay him before him.
19 A nenalezše, kterou by jej stranou vnesli pro zástup, vstoupili na dům, a skrze podlahu spustili jej s ložem uprostřed před Ježíše.
And when they could not find by what way they might bring him in, because of the multitude, they went up upon the roof, and let him down through the tiles with his bed into the midst before Jesus.
20 Kterýžto viděv víru jejich, řekl mu: Èlověče, odpuštěniť jsou tobě hříchové tvoji.
Whose faith when he saw, he said: Man, thy sins are forgiven thee.
21 Tedy počali přemyšlovati zákoníci a farizeové, řkouce: Kdo jest tento, jenž mluví rouhání? Kdo může odpustiti hříchy, jediné sám Bůh?
And the scribes and Pharisees began to think, saying: Who is this who speaketh blasphemies? Who can forgive sins, but God alone?
22 Poznav pak Ježíš myšlení jejich, odpovídaje, řekl k nim: Co tak utrhavě přemyšlujete v srdcích vašich?
And when Jesus knew their thoughts, answering, he said to them: What is it you think in your hearts?
23 Co jest snáze říci: Odpouštějí se tobě hříchové tvoji, čili říci: Vstaň a choď?
Which is easier to say, Thy sins are forgiven thee; or to say, Arise and walk?
24 Ale abyste věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštěti hříchy, (řekl dnou zlámanému: ) Toběť pravím: Vstaň, a vezma lože své, jdi do domu svého.
But that you may know that the Son of man hath power on earth to forgive sins, (he saith to the sick of the palsy, ) I say to thee, Arise, take up thy bed, and go into thy house.
25 A on hned vstav před nimi, vzal lože, na němž ležel, i odšel do domu svého, velebě Boha.
And immediately rising up before them, he took up the bed on which he lay; and he went away to his own house, glorifying God.
26 I užasli se všickni, i velebili Boha, a naplněni jsou bázní, řkouce: Že jsme viděli dnes divné věci.
And all were astonished; and they glorified God. And they were filled with fear, saying: We have seen wonderful things today.
27 A potom vyšel Ježíš a uzřel celného, jménem Léví, sedícího na cle. I řekl jemu: Pojď za mnou.
And after these things he went forth, and saw a publican named Levi, sitting at the receipt of custom, and he said to him: Follow me.
28 A on opustiv všecko, vstav, šel za ním.
And leaving all things, he rose up and followed him.
29 I učinil jemu hody veliké Léví v domu svém, a byl tu zástup veliký publikánů i jiných, kteříž s ním stolili.
And Levi made him a great feast in his own house; and there was a great company of publicans, and of others, that were at table with them.
30 Tedy reptali zákoníci a farizeové, řkouce učedlníkům jeho: Proč s publikány a hříšníky jíte a pijete?
But the Pharisees and scribes murmured, saying to his disciples: Why do you eat and drink with publicans and sinners?
31 I odpověděv Ježíš, řekl k nim: Nepotřebujíť zdraví lékaře, ale nemocní.
And Jesus answering, said to them: They that are whole, need not the physician: but they that are sick.
32 Nepřišelť jsem volati spravedlivých, ale hříšných ku pokání.
I came not to call the just, but sinners to penance.
33 A oni řekli jemu: Proč učedlníci Janovi postí se často a modlí se, též podobně i farizejští, tvoji pak jedí a pijí?
And they said to him: Why do the disciples of John fast often, and make prayers, and the disciples of the Pharisees in like manner; but thine eat and drink?
34 On pak řekl k nim: Zdali můžete synům ženicha, dokudž s nimi jest ženich, kázati se postiti?
To whom he said: Can you make the children of the bridegroom fast, whilst the bridegroom is with them?
35 Ale přijdouť dnové, a když odjat bude od nich ženich, tehdážť se budou postiti v těch dnech.
But the days will come, when the bridegroom shall be taken away from them, then shall they fast in those days.
36 Pravil pak i podobenství k nim: Že žádný záplaty roucha nového nepřišívá k rouchu vetchému; sic jinak i nové roztrhuje, a vetchému nepřísluší záplata z nového.
And he spoke also a similitude to them: That no man putteth a piece from a new garment upon an old garment; otherwise he both rendeth the new, and the piece taken from the new agreeth not with the old.
37 A žádný nevlévá vína nového do nádob starých; sic jinak víno nové rozpučí nádoby, a samo vyteče, a nádoby se pokazí.
And no man putteth new wine into old bottle: otherwise the new wine will break the bottles, and it will be spilled, and the bottles will be lost.
38 Ale víno nové v nádoby nové má lito býti, a obé bude zachováno.
But new wine must be put into new bottles; and both are preserved.
39 A aniž kdo, když pije staré, hned chce nového, ale díť: Staré lepší jest.
And no man drinking old, hath presently a mind to new: for he saith, The old is better.
