Lukáš 4
1 Ježíš pak, pln jsa Ducha svatého, vrátil se od Jordánu, a puzen jest v Duchu na poušť.
O Isus, pherdo e Sveto Duhosa, bolda pe katar e reka Jordan thaj o Sveto Duho inđardale ande pustinja,
2 A za čtyřidceti dní pokoušín byl od ďábla, a nic nejedl v těch dnech. A když se skonali dnové ti, potom zlačněl.
okote o beng iskušilas les štarvardeš đesa thaj khanči či hala pale godoja vrjama, a kana nakhline godola đesa vo bokhajlo.
3 I řekl jemu ďábel: Jestliže jsi Syn Boží, rci kamenu tomuto, ať jest chléb.
A o beng phendas lešće: “Ako san Čhavo e Devlesko, phen akale barešće te postanil mangro.”
4 I odpověděl jemu Ježíš: Psánoť jest: Že ne samým chlebem živ bude člověk, ale každým slovem Božím.
A o Isus phendas lešće: “Ando Sveto lil ačhel ramome: ‘Či trajil o manuš samo katar o mangro.’”
5 I vedl jej ďábel na horu vysokou, a ukázal mu všecka království okršlku země pojednou.
O beng inđarda les pe vuči gora thaj sikadas lešće sa e carstvurja akale themešće ando treno e jakhako.
6 A řekl jemu ďábel: Toběť dám tuto všecku moc i slávu těchto království, nebo mně dána jest, a komuž bych koli chtěl, dám ji.
Thaj phendas lešće o beng: “Tuće dava sa akaja vlast thaj e slava lenđi, kaj si manđe predaime thaj me šaj te dava len kašće me kamav.
7 Protož ty pokloníš-li se přede mnou, budeť všecko tvé.
Ako peres pe koča angle mande thaj slavis man, sa avela ćiro.”
8 I odpověděv Ježíš, řekl jemu: Jdi pryč ode mne, satanáši; neboť psáno jest: Pánu Bohu svému budeš se klaněti a jemu samému sloužiti.
A o Isus phendas lešće: “Ando Sveto lil ačhel ramome: ‘De koča samo anglo Gospod ćiro Del, thaj jedino les slavi.’”
9 Tedy vedl jej do Jeruzaléma, a postavil ho na vrchu chrámu, a řekl mu: Jsi-li Syn Boží, pusť se odtud dolů.
Thaj o beng inđarda les ando Jerusalim thaj čhuta les po vrho e Hramosko thaj phendas lešće: “Ako san tu Čhavo e Devlesko, čhude tut katar tele
10 Nebo psáno jest: Že andělům svým přikáže o tobě, aby tě ostříhali,
kaj ando Sveto lil ramol: ‘Pire anđelenđe zapovedila pale tute te len sama pe tute’,
11 A že tě na ruce uchopí, abys neurazil o kámen nohy své.
thaj: ‘von pe vas inđarena tut te či pećes e pungresa ando bar.’”
12 A odpovídaje, dí mu Ježíš: Povědínoť jest: Nebudeš pokoušeti Pána Boha svého.
A o Isus phendas lešće: “Ramome si vi akava: ‘Na iskušisar e Gospode ćire Devle.’”
13 A dokonav všecka pokušení ďábel, odšel od něho až do času.
Thaj kana o beng završisarda te iskušil les, đelotar lestar pale varesošći vrjama.
14 I navrátil se Ježíš v moci Ducha do Galilee, a vyšla pověst o něm po vší té okolní krajině.
O Isus bolda pe ando galilejako krajo pherdo e Sveto Duhošće silava thaj o glaso pale leste buljilo pe sasto godova krajo.
15 A on učil v školách jejich, a slaven byl ode všech.
Sikavelas pe lenđe sinagoge, thaj savora šukar mothonas pale leste.
16 I přišel do Nazaréta, kdež byl vychován, a všel podle obyčeje svého v den sobotní do školy. I vstal, aby četl.
Thaj avilo ando gav savo akhardolas Nazaret kaj barilo thaj pe piro običaj ando savato dija ande sinagoga thaj uštilo te čitol,
17 I dána jemu kniha Izaiáše proroka. A otevřev knihu, nalezl místo, kdež bylo napsáno:
a dine les o lil katar o proroko Isaija, putardas o lil thaj arakhla o than kaj si ramome:
18 Duch Páně nade mnou, protože pomazal mne, kázati evangelium chudým poslal mne, a uzdravovati zkroušené srdcem, zvěstovati jatým propuštění a slepým vidění, a propustiti soužené v svobodu,
“O Duho e Gospodesko si pe mande zato makhlas mungro šoro e uljeja thaj bičhalda man te anav e Bahtali nevimata e čorenđe, bičhalda man te propovediv e phanglenđe kaj avena oslobodime, thaj e korenđe kaj dićhena, a e mučime kaj avena oslobodime
19 A zvěstovati léto Páně vzácné.
thaj te proglasiv o brš milosti e Gospodesko”.
20 A zavřev knihu a vrátiv služebníku, posadil se. A všech v škole oči byly obráceny naň.
Phandada o Lil, dija les ko sluga thaj bešlo te sikavel, a savora save sas ande sinagoga dićhenas pe leste.
21 I počal mluviti k nim: Že dnes naplnilo se písmo toto v uších vašich.
Thaj počnisarda te phenel lenđe: “Ađes akava Lil savo ašundine tumare kanenca pherdilo.”
22 A všickni jemu posvědčovali, a divili se libým slovům, pocházejícím z úst jeho, a pravili: Zdaliž tento není syn Jozefův?
Savora phenenas sa majšukar pale leste thaj divinas pe e šukar alavenđe kaj inkljenas andar lesko muj thaj phenenas: “Naj li akava o čhavo e Josifesko?”
23 I dí k nim: Zajisté díte mi toto podobenství: Lékaři, uzdrav se sám. Které věci slyšeli jsme, žes činil v Kafarnaum, učiň také i zde v své vlasti.
Askal phendas lenđe: “Tumen manđe bi sumnjako mothona akaja poslovica: ‘Doktorina! Sastar korkoro tut!’ Ćer vi akate ande ćiro gav kaj barilan so ašundam kaj ćerdan ando Kafarnaum.”
24 I řekl jim: Amen pravím vám, žeť žádný prorok není vzácen v vlasti své.
Askal ačhilo majdur te mothol: “Čače phenav tumenđe: ‘Nijek proroko či lačhe avilo ande piro gav kaj bajrilo.’
25 Ale v pravdě pravím vám, že mnoho vdov bylo za dnů Eliáše v lidu Izraelském, kdyžto zavříno bylo nebe za tři léta a za šest měsíců, takže byl hlad veliký po vší zemi,
A čače phenav tumenđe: E but udovice sas ando Izrael ande vrjama kana sas o Ilija proroko, askal o nebo phandadilo pe trin brš thaj šov čhon thaj sas bari bok pe sasti phuv e Izraelošći.
26 Však Eliáš k nižádné z nich není poslán, než toliko do Sarepty Sidonské k ženě vdově.
Ali nijećhaće lendar nas bičhaldo o Ilija osim varesave udovicaće ando gav Sarepta, savo sas ando Sidonsko krajo.
27 A mnoho malomocných bylo v lidu Izraelském za Elizea proroka, a žádný z nich není očištěn, než Náman Syrský.
Thaj but gubavcurja sas ando Izrael pale vrjama kana sas o Jelisej proroko ali ni jek lendar či sastilo nego samo o Neman andar e Sirija.”
28 I naplněni jsou všickni v škole hněvem, slyšíce to.
Thaj savora ande sinagoga zurale holjajle kana ašundine akava.
29 A povstavše, vyvedli jej ven z města, a vedli ho až na vrch hory, na nížto město jejich bylo vzděláno, aby jej dolů sstrčili.
Uštile thaj tradine les avri andar o gav thaj inđardine les po vrho e gorako kaj sas sazidome lengo gav te čhuden les opral.
30 Ale on bera se prostředkem jich, ušel.
Ali vo nakhlo maškar lende thaj đelotar.
31 I sstoupil do Kafarnaum, města Galilejského, a tu učil je ve dny sobotní.
Thaj avilo ando galilejsko gav savo akhardolas Kafarnaum thaj sikavelas len ando savato.
32 I divili se velmi učení jeho, nebo mocná byla řeč jeho.
A o but o them čudilas pe lešće sikavipešće kaj lesko svato sas pherdo sile.
33 Byl pak tu v škole člověk jeden, mající ducha ďábelství nečistého. I zvolal hlasem velikým,
Ande sinagoga sas varesavo manuš ande savo sas bilačho duho e benđesko, vo čhuta muj zurale glasosa:
34 Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás? Znám tě, kdo jsi, že jsi ten svatý Boží.
“So kames amendar, Isuse andar o gav Nazaret? Avilan te uništis men? Džanav ko san: Sveco e Devlesko.”
35 I přimluvil jemu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi od něho. A povrha jej ďábel mezi ně, vyšel od něho, a nic mu neuškodil.
A o Isus zapovedisardas lešće: “Phande ćiro muj thaj inklji andar leste!” Askal o demono harada les angle savorende, inkljisto andar leste thaj ni cara či naudisardas lešće.
36 I přišel strach na všecky, a rozmlouvali vespolek, řkouce: Jaké jest toto slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům, a vycházejí?
Savora sas but začudime thaj phenenas jek avrešće: “Sosko si godova svato, te ando autoriteto thaj ande sila zapovedil e bilačhe duhonenđe thaj von inkljen!”
37 I rozcházela se o něm pověst po všem okolí té krajiny.
Thaj o glaso pale leste buljilo pe sa e okolne thana.
38 Vstav pak Ježíš ze školy, všel do domu Šimonova. Svegruše pak Šimonova trápena byla těžkou zimnicí. I prosili ho za ni.
Kana inkljisto andar e sinagoga thaj đelo ande Simonesko ćher. E Simonešće sokra sas e bari jag thaj ćhinolas lat e groznica, pa zamolisardine les te sastarel lat.
39 Tedy stoje nad ní, přimluvil zimnici, i přestala jí. A ona hned vstavši, posluhovala jim.
Vo banđilo paše late thaj zapovedisardas e jagaće te mućela thaj e jag nestanisardas. Voj odma uštili thaj ačhili te služil len.
40 Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.
Kana nakhlas o savatosko đes, sa e nasvalen katar razne nasvalimata, anenas ko Isus, a vo pe savorende čholas pire vas thaj von sastonas.
41 Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale on přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.
A vi e bilačhe duhurja inkljenas andar e but e manuša thaj čhonas muj thaj phenenas: “Tu san Čhavo e Devlesko!” A vo pretilas lenđe thaj zabranisarda lenđe te na ćeren svato, kaj von džanenas kaj si vo o Hristo.
42 A jakž byl den, vyšed, bral se na pusté místo. I hledali ho zástupové, a přišli až k němu, a zdržovali ho, aby neodcházel od nich.
A kana svanosardas o đes, inkljisto thaj đelotar po pusto than. A o them rodelas les. Kana arakhline les avile leste thaj kamline te ačhaven les te na džaltar lendar.
43 On pak řekl jim: I jinýmť městům musím zvěstovati království Boží; nebo na to poslán jsem.
A vo phendas lenđe: “Vi e manušenđe andar e aver gava trubul te anav e Bahtali nevimata pale Devlesko carstvo, kaj zato o Del bičhalda man.”
44 I kázal v školách Galilejských.
Thaj nastavisarda te propovedil pe judejske sinagoge.
