< Lukáš 24 >
1 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
Pero el primer día de la semana, al amanecer, llegaron al sepulcro con otras personas, trayendo las especias que habían preparado.
2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.
Encontraron la piedra removida del sepulcro.
3 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
Entraron y no encontraron el cuerpo del Señor Jesús.
4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
Mientras estaban muy desconcertadas por esto, he aquí que se les presentaron dos hombres con ropas deslumbrantes.
5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
Aterrados, bajaron el rostro a la tierra. Los hombres les dijeron: “¿Por qué buscáis al vivo entre los muertos?
6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
No está aquí, sino que ha resucitado. ¿Recordáis lo que os dijo cuando aún estaba en Galilea,
7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
diciendo que el Hijo del Hombre debía ser entregado en manos de hombres pecadores y ser crucificado, y al tercer día resucitar?”
8 I rozpomenuly se na slova jeho.
Se acordaron de sus palabras,
9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
volvieron del sepulcro y contaron todas estas cosas a los once y a todos los demás.
10 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
Eran María Magdalena, Juana y María la madre de Santiago. Las otras mujeres que estaban con ellas contaron estas cosas a los apóstoles.
11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
Estas palabras les parecieron una tontería, y no las creyeron.
12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
Pero Pedro se levantó y corrió al sepulcro. Al agacharse y mirar dentro, vio las tiras de lino tendidas por sí solas, y se marchó a su casa, preguntándose qué había pasado.
13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
He aquí que dos de ellos iban aquel mismo día a una aldea llamada Emaús, que estaba a sesenta estadios de Jerusalén.
14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
Hablaban entre sí de todas estas cosas que habían sucedido.
15 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
Mientras hablaban y preguntaban juntos, el mismo Jesús se acercó y fue con ellos.
16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
Pero los ojos de ellos no le reconocían.
17 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
Él les dijo: “¿De qué habláis mientras camináis y estáis tristes?”
18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
Uno de ellos, llamado Cleofás, le respondió: “¿Eres tú el único forastero en Jerusalén que no sabe las cosas que han sucedido allí en estos días?”
19 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
Les dijo: “¿Qué cosas?” Le dijeron: “Lo que se refiere a Jesús el Nazareno, que fue un profeta poderoso en obra y en palabra ante Dios y ante todo el pueblo;
20 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
y cómo los jefes de los sacerdotes y nuestros gobernantes lo entregaron para que fuera condenado a muerte, y lo crucificaron.
21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
Pero nosotros esperábamos que fuera él quien redimiera a Israel. Sí, y además de todo esto, ya es el tercer día desde que sucedieron estas cosas.
22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
También nos sorprendieron algunas mujeres de nuestra compañía, que llegaron temprano al sepulcro;
23 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
y al no encontrar su cuerpo, vinieron diciendo que también habían visto una visión de ángeles, que decían que estaba vivo.
24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
Algunos de nosotros fueron al sepulcro y lo encontraron tal como habían dicho las mujeres, pero no lo vieron.”
25 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
Les dijo: “¡Pueblo necio y lento de corazón para creer en todo lo que han dicho los profetas!
26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
¿No tenía el Cristo que sufrir estas cosas y entrar en su gloria?”
27 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
Empezando por Moisés y por todos los profetas, les explicó en todas las Escrituras lo que se refería a él.
28 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
Se acercaron a la aldea a la que se dirigían, y él actuó como si fuera a ir más lejos.
29 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
Le instaron, diciendo: “Quédate con nosotros, porque ya está anocheciendo y el día está por terminar”. Entró para quedarse con ellos.
30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
Cuando se sentó a la mesa con ellos, tomó el pan y dio gracias. Lo partió y se lo dio.
31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
Se les abrieron los ojos y le reconocieron; luego desapareció de su vista.
32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
Se decían unos a otros: “¿No ardía nuestro corazón mientras nos hablaba por el camino y nos abría las Escrituras?”
33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
Se levantaron en aquella misma hora, volvieron a Jerusalén y encontraron reunidos a los once y a los que estaban con ellos,
34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
diciendo: “¡El Señor ha resucitado realmente y se ha aparecido a Simón!”
35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
Contaron las cosas que habían sucedido en el camino, y cómo fue reconocido por ellos al partir el pan.
36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
Mientras decían estas cosas, Jesús mismo se puso en medio de ellos y les dijo: “La paz sea con vosotros”.
37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
Pero ellos se aterraron y se llenaron de miedo, y supusieron que habían visto un espíritu.
38 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
Les dijo: “¿Por qué estáis turbados? ¿Por qué surgen dudas en vuestros corazones?
39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
Ved mis manos y mis pies, que en verdad soy yo. Tóquenme y vean, porque un espíritu no tiene carne ni huesos, como ven que yo tengo”.
40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
Cuando hubo dicho esto, les mostró sus manos y sus pies.
41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
Mientras ellos todavía no creían de alegría y se preguntaban, les dijo: “¿Tenéis aquí algo de comer?”
42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
Le dieron un trozo de pescado asado y un panal de miel.
43 A vzav to, pojedl před nimi,
Él los tomó y comió delante de ellos.
44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
Les dijo: “Esto es lo que os dije mientras estaba con vosotros, que era necesario que se cumpliera todo lo que está escrito en la ley de Moisés, en los profetas y en los salmos acerca de mí.”
45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
Entonces les abrió el entendimiento para que comprendieran las Escrituras.
46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
Les dijo: “Así está escrito, y así fue necesario que el Cristo padeciera y resucitara de entre los muertos al tercer día,
47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
y que se predicara en su nombre el arrepentimiento y la remisión de los pecados a todas las naciones, empezando por Jerusalén.
48 Vy jste pak svědkové toho.
Vosotros sois testigos de estas cosas.
49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
He aquí que yo envío sobre vosotros la promesa de mi Padre. Pero esperad en la ciudad de Jerusalén hasta que seáis revestidos del poder de lo alto”.
50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
Los condujo hasta Betania, y alzando las manos los bendijo.
51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
Mientras los bendecía, se apartó de ellos y fue llevado al cielo.
52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
Ellos le adoraron y volvieron a Jerusalén con gran alegría,
53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
y estaban continuamente en el templo, alabando y bendiciendo a Dios. Amén.