< Lukáš 24 >

1 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
اَتھَ سَپْتاہَپْرَتھَمَدِنےتِپْرَتْیُوشے تا یوشِتَح سَمْپادِتَں سُگَنْدھِدْرَوْیَں گرِہِیتْوا تَدَنْیابھِح کِیَتِیبھِح سْتْرِیبھِح سَہَ شْمَشانَں یَیُح۔
2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.
کِنْتُ شْمَشانَدْواراتْ پاشانَمَپَسارِتَں درِشْٹْوا
3 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
تاح پْرَوِشْیَ پْرَبھو رْدیہَمَپْراپْیَ
4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
وْیاکُلا بھَوَنْتِ ایتَرْہِ تیجومَیَوَسْتْرانْوِتَو دْوَو پُرُشَو تاساں سَمِیپے سَمُپَسْتھِتَو
5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
تَسْماتّاح شَنْکایُکْتا بھُوماوَدھومُکھْیَسْیَسْتھُح۔ تَدا تَو تا اُوچَتُ رْمرِتاناں مَدھْیے جِیوَنْتَں کُتو مرِگَیَتھَ؟
6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
سوتْرَ ناسْتِ سَ اُدَسْتھاتْ۔
7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
پاپِناں کَریشُ سَمَرْپِتینَ کْرُشے ہَتینَ چَ مَنُشْیَپُتْرینَ ترِتِییَدِوَسے شْمَشانادُتّھاتَوْیَمْ اِتِ کَتھاں سَ گَلِیلِ تِشْٹھَنْ یُشْمَبھْیَں کَتھِتَوانْ تاں سْمَرَتَ۔
8 I rozpomenuly se na slova jeho.
تَدا تَسْیَ سا کَتھا تاساں مَنَحسُ جاتا۔
9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
اَنَنْتَرَں شْمَشانادْ گَتْوا تا ایکادَشَشِشْیادِبھْیَح سَرْوّیبھْیَسْتاں وارْتّاں کَتھَیاماسُح۔
10 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
مَگْدَلِینِیمَرِیَمْ، یوہَنا، یاکُوبو ماتا مَرِیَمْ تَدَنْیاح سَنْگِنْیو یوشِتَشْچَ پْریرِتیبھْیَ ایتاح سَرْوّا وارْتّاح کَتھَیاماسُح
11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
کِنْتُ تاساں کَتھامْ اَنَرْتھَکاکھْیانَماتْرَں بُدّھوا کوپِ نَ پْرَتْیَیتْ۔
12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
تَدا پِتَرَ اُتّھایَ شْمَشانانْتِکَں دَدھاوَ، تَتْرَ چَ پْرَہْوو بھُوتْوا پارْشْوَیکَسْتھاپِتَں کیوَلَں وَسْتْرَں دَدَرْشَ؛ تَسْماداشْچَرْیَّں مَنْیَمانو یَدَگھَٹَتَ تَنْمَنَسِ وِچارَیَنْ پْرَتَسْتھے۔
13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
تَسْمِنّیوَ دِنے دْوَو شِیَّو یِرُوشالَمَشْچَتُشْکْروشانْتَرِتَمْ اِمّایُگْرامَں گَچّھَنْتَو
14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
تاساں گھَٹَناناں کَتھامَکَتھَیَتاں
15 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
تَیورالاپَوِچارَیوح کالے یِیشُراگَتْیَ تابھْیاں سَہَ جَگامَ
16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
کِنْتُ یَتھا تَو تَں نَ پَرِچِنُتَسْتَدَرْتھَں تَیو رْدرِشْٹِح سَںرُدّھا۔
17 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
سَ تَو پرِشْٹَوانْ یُواں وِشَنَّو کِں وِچارَیَنْتَو گَچّھَتھَح؟
18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
تَتَسْتَیوح کْلِیَپاناما پْرَتْیُواچَ یِرُوشالَمَپُرےدھُنا یانْیَگھَٹَنْتَ تْوَں کیوَلَوِدیشِی کِں تَدْورِتّانْتَں نَ جاناسِ؟
19 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
سَ پَپْرَچّھَ کا گھَٹَناح؟ تَدا تَو وَکْتُماریبھاتے یِیشُناما یو ناسَرَتِییو بھَوِشْیَدْوادِی اِیشْوَرَسْیَ مانُشانانْچَ ساکْشاتْ واکْیے کَرْمَّنِ چَ شَکْتِماناسِیتْ
20 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
تَمْ اَسْماکَں پْرَدھانَیاجَکا وِچارَکاشْچَ کیناپِ پْرَکارینَ کْرُشے وِدّھوا تَسْیَ پْرانانَناشَیَنْ تَدِییا گھَٹَناح؛
21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
کِنْتُ یَ اِسْراییلِییَلوکانْ اُدّھارَیِشْیَتِ سَ ایوایَمْ اِتْیاشاسْمابھِح کرِتا۔ تَدْیَتھا تَتھاسْتُ تَسْیا گھَٹَنایا اَدْیَ دِنَتْرَیَں گَتَں۔
22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
اَدھِکَنْتْوَسْماکَں سَنْگِنِیناں کِیَتْسْتْرِیناں مُکھیبھْیوسَمْبھَوَواکْیَمِدَں شْرُتَں؛
23 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
تاح پْرَتْیُوشے شْمَشانَں گَتْوا تَتْرَ تَسْیَ دیہَمْ اَپْراپْیَ وْیاگھُٹْییتْوا پْروکْتَوَتْیَح سْوَرْگِیسَدُوتَو درِشْٹاوَسْمابھِسْتَو چاوادِشْٹاں سَ جِیوِتَوانْ۔
24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
تَتوسْماکَں کَیشْچِتْ شْمَشانَمَگَمْیَتَ تےپِ سْتْرِیناں واکْیانُرُوپَں درِشْٹَوَنْتَح کِنْتُ تَں ناپَشْیَنْ۔
25 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
تَدا سَ تاوُواچَ، ہے اَبودھَو ہے بھَوِشْیَدْوادِبھِرُکْتَواکْیَں پْرَتْییتُں وِلَمْبَمانَو؛
26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
ایتَتْسَرْوَّدُحکھَں بھُکْتْوا سْوَبھُوتِپْراپْتِح کِں کھْرِیشْٹَسْیَ نَ نْیایّا؟
27 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
تَتَح سَ مُوساگْرَنْتھَمارَبھْیَ سَرْوَّبھَوِشْیَدْوادِناں سَرْوَّشاسْتْرے سْوَسْمِنْ لِکھِتاکھْیانابھِپْرایَں بودھَیاماسَ۔
28 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
اَتھَ گَمْیَگْرامابھْیَرْنَں پْراپْیَ تیناگْرے گَمَنَلَکْشَنے دَرْشِتی
29 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
تَو سادھَیِتْواوَدَتاں سَہاوابھْیاں تِشْٹھَ دِنے گَتے سَتِ راتْرِرَبھُوتْ؛ تَتَح سَ تابھْیاں سارْدّھَں سْتھاتُں گرِہَں یَیَو۔
30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
پَشْچادْبھوجَنوپَویشَکالے سَ پُوپَں گرِہِیتْوا اِیشْوَرَگُنانْ جَگادَ تَنْچَ بھَںکْتْوا تابھْیاں دَدَو۔
31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
تَدا تَیو رْدرِشْٹَو پْرَسَنّایاں تَں پْرَتْیَبھِجْنَتُح کِنْتُ سَ تَیوح ساکْشادَنْتَرْدَدھے۔
32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
تَتَسْتَو مِتھوبھِدھاتُمْ آرَبْدھَوَنْتَو گَمَنَکالے یَدا کَتھامَکَتھَیَتْ شاسْتْرارْتھَنْچَبودھَیَتْ تَداوَیو رْبُدّھِح کِں نَ پْراجْوَلَتْ؟
33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
تَو تَتْکْشَنادُتّھایَ یِرُوشالَمَپُرَں پْرَتْیایَیَتُح، تَتْسْتھانے شِشْیانامْ ایکادَشاناں سَنْگِنانْچَ دَرْشَنَں جاتَں۔
34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
تے پْروچُح پْرَبھُرُدَتِشْٹھَدْ اِتِ سَتْیَں شِمونے دَرْشَنَمَداچَّ۔
35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
تَتَح پَتھَح سَرْوَّگھَٹَنایاح پُوپَبھَنْجَنینَ تَتْپَرِچَیَسْیَ چَ سَرْوَّورِتّانْتَں تَو وَکْتُماریبھاتے۔
36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
اِتّھَں تے پَرَسْپَرَں وَدَنْتِ تَتْکالے یِیشُح سْوَیَں تیشاں مَدھْیَ پْروتّھَیَ یُشْماکَں کَلْیانَں بھُویادْ اِتْیُواچَ،
37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
کِنْتُ بھُوتَں پَشْیامَ اِتْیَنُمایَ تے سَمُدْوِوِجِرے تْریشُشْچَ۔
38 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
سَ اُواچَ، کُتو دُحکھِتا بھَوَتھَ؟ یُشْماکَں مَنَحسُ سَنْدیہَ اُدیتِ چَ کُتَح؟
39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
ایشوہَں، مَمَ کَرَو پَشْیَتَ وَرَں سْپرِشْٹْوا پَشْیَتَ، مَمَ یادرِشانِ پَشْیَتھَ تادرِشانِ بھُوتَسْیَ ماںساسْتھِینِ نَ سَنْتِ۔
40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
اِتْیُکْتْوا سَ ہَسْتَپادانْ دَرْشَیاماسَ۔
41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
تےسَمْبھَوَں جْناتْوا سانَنْدا نَ پْرَتْیَیَنْ۔ تَتَح سَ تانْ پَپْرَچّھَ، اَتْرَ یُشْماکَں سَمِیپے کھادْیَں کِنْچِدَسْتِ؟
42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
تَتَسْتے کِیَدَّگْدھَمَتْسْیَں مَدھُ چَ دَدُح
43 A vzav to, pojedl před nimi,
سَ تَدادایَ تیشاں ساکْشادْ بُبھُجی
44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
کَتھَیاماسَ چَ مُوساوْیَوَسْتھایاں بھَوِشْیَدْوادِناں گْرَنْتھیشُ گِیتَپُسْتَکے چَ مَیِ یانِ سَرْوّانِ وَچَنانِ لِکھِتانِ تَدَنُرُوپانِ گھَٹِشْیَنْتے یُشْمابھِح سارْدّھَں سْتھِتْواہَں یَدیتَدْواکْیَمْ اَوَدَں تَدِدانِیں پْرَتْیَکْشَمَبھُوتْ۔
45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
اَتھَ تیبھْیَح شاسْتْرَبودھادھِکارَں دَتْواوَدَتْ،
46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
کھْرِیشْٹینیتّھَں مرِتِیاتَنا بھوکْتَوْیا ترِتِییَدِنے چَ شْمَشانادُتّھاتَوْیَنْچیتِ لِپِرَسْتِ؛
47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
تَنّامْنا یِرُوشالَمَمارَبھْیَ سَرْوَّدیشے مَنَحپَراوَرْتَّنَسْیَ پاپَموچَنَسْیَ چَ سُسَںوادَح پْرَچارَیِتَوْیَح،
48 Vy jste pak svědkové toho.
ایشُ سَرْوّیشُ یُویَں ساکْشِنَح۔
49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
اَپَرَنْچَ پَشْیَتَ پِتْرا یَتْ پْرَتِجْناتَں تَتْ پْریشَیِشْیامِ، اَتَایوَ یاوَتْکالَں یُویَں سْوَرْگِییاں شَکْتِں نَ پْراپْسْیَتھَ تاوَتْکالَں یِرُوشالَمْنَگَرے تِشْٹھَتَ۔
50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
اَتھَ سَ تانْ بَیتھَنِییاپَرْیَّنْتَں نِیتْوا ہَسْتاوُتّولْیَ آشِشَ وَکْتُماریبھی
51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
آشِشَں وَدَنّیوَ چَ تیبھْیَح پرِتھَگْ بھُوتْوا سْوَرْگایَ نِیتوبھَوَتْ۔
52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
تَدا تے تَں بھَجَمانا مَہانَنْدینَ یِرُوشالَمَں پْرَتْیاجَگْمُح۔
53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
تَتو نِرَنْتَرَں مَنْدِرے تِشْٹھَنْتَ اِیشْوَرَسْیَ پْرَشَںساں دھَنْیَوادَنْچَ کَرْتَّمْ آریبھِرے۔ اِتِ۔۔

< Lukáš 24 >