Lukáš 24
1 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
Nggarei deka manggarelo, ma mama naa ra rendi mina maꞌameniꞌ ma bꞌuna rambe fo reu sia Yesus raten.
2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.
Leleꞌ ara losa naa, ma rita fatu monaeꞌ fo ara pake ꞌena neu rates a, nenelolir neu sia suuꞌ ena.
3 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
Boe ma ara rates rala reu, te nda rita Yesus ao-sisin sia naa sa.
4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
Dadꞌi ara bingun. Aiboiꞌ ma, atahori rua pake bꞌua-baꞌu makahahadꞌok, rema ririi mia bobꞌoa nara.
5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
Mama naa ra ramatau ritaꞌ mamate nara, de bꞌeꞌute losa rae a. Boe ma atahori karuaꞌ ra ratane rae, ‘Taꞌo bee de hei ima sangga atahori masodꞌaꞌ sia atahori mates ra mamana nara?
6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
Yesus nda sia ia sa ena! Huu Ana nasodꞌa baliꞌ ena. Mbei ma hei liliiꞌ hendi saa fo Ana olaꞌ leleꞌ Ana feꞌe mia Galilea, do?
7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
Huu Ana nafadꞌe memaꞌ nae, dei fo ara seo hendi Atahori Matetuꞌ a neu atahori deꞌulakaꞌ ra liman. Basa ma ara mbaku risa E sia hau ngganggeꞌ a ata. Te fai katelun ma, Ana nasodꞌa baliꞌ.”
8 I rozpomenuly se na slova jeho.
Ara rena rala taꞌo naa, dei de feꞌe rasanedꞌa Yesus oꞌolan malahulun.
9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
Boe ma ara bꞌaliꞌ lai-lai, fo rafadꞌe basa-bꞌasaꞌ e neu Yesus dedꞌenu kasanahulu esa nara, ma atahori laen mana tungga E.
10 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
(Mama-mama mana reu sia rates a, naeni Yakobis maman Maria, no Maria mia kambo Magdala, ma Yohana no mama laen hira fai. Sira mana reu dui basa ia neu Yesus ana dedꞌenu nara.)
11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
Te leleꞌ dedꞌenuꞌ ra rena dudꞌuit naa, ara duꞌa rae mama naa ra lelekoꞌ.
12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
Te Petrus fela de nela-nelaꞌ rates neu. Losa naa ma, ana mete rates rala neu, te nitaꞌ a temeꞌ fo ara mboti neu mamates a. Boe ma ana baliꞌ de dudꞌuꞌa nae, “Ia taꞌo bee, e?”
13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
Faiꞌ naa o, Yesus ana dedꞌenu na rua reu sia kamboꞌ esa, naran Emaus. Dꞌodꞌoon mbei ma kilo sanahulu esa mia kota Yerusalem.
14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
Ara lao-laoꞌ ma ola-olaꞌ Yesus mamaten na.
15 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
Aiboiꞌ ma, Yesus nambariiꞌ dꞌeka-dꞌeka no ruꞌa se, ma laoꞌ naꞌabꞌue no se.
16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
Te ara nda rahine rae naa Yesus sa, huu Lamatuaꞌ tao fo ara nda rahine sa.
17 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
Boe ma Yesus natane se nae, “Hei ruꞌa nggi, ola-olaꞌ saa, e?” Ara rena ma, ruꞌa se rambariiꞌ. Mata nara onaꞌ manasusaꞌ seli.
18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
Basa ma, Kleopas natane E nae, “Amaꞌ ia, onaꞌ atahori feuꞌ fo nda nahine saa mana feꞌe dadꞌi sia Yerusalem, sa do?”
19 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
Boe ma Yesus natane nae, “Saa sia naa?” Ara rataa rae, “Te soꞌal Yesus, mana mia Nasaret a! Eni tebꞌe-tebꞌeꞌ Lamatualain mana ola-olan. Ma Lamatuaꞌ fee koasa neu E fo tao manadadꞌiꞌ mataꞌ-mataꞌ ra. Eni nanori nahine atahori. Basa atahori ra hii E, ma Lamatuaꞌ o hii E boe.
20 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
Tao-tao te, hita malangga agama Yahudi nara malangga nara ro lasi-lasi adꞌat ra toꞌu rala E. Basa ma ara fee E nisiꞌ hofernor fo hukun risa E. Boe ma ara mbaku risa E mia hau ngganggeꞌ ata.
21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
Fefeun basa hai mimihena mae, Eni Kristus, mana nema mboꞌi hai atahori mara mia mana parenda Roma mana tuni-ndeni hai. Te hari lima faiꞌ naa, ara tao risa E ena.
22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
Aleꞌ ia hai boe bingun. Huu faꞌ ra hai mama mara rema rafadꞌe rae, fefetu anan sira reu mia rates.
23 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
Te ara dui rae, Yesus ao-sisin mopo hendi ena. Boe ma rita Lamatualain aten mia sorga, nafadꞌe se nae, Yesus nasodꞌa baliꞌ ena.
24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
Rena taꞌo naa, ma hai nonoo mara hira relaꞌ rates reu. Ara o rita onaꞌ hai mama mara nefadꞌe nara boe. Ara o nda rita Yesus ao-sisin sa boe.”
25 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
Ruꞌa se dui basa ma, Yesus olaꞌ no se nae, Hei nggonggoa mara seli! Taꞌo bee de hei nda nau mimihere saa fo Lamatuaꞌ mana ola-ola nara rafadꞌe memaꞌ eniꞌ a fai dꞌalahulun!
26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
Ara suraꞌ ena rae, Kristus naa, musi hambu doidꞌosoꞌ mataꞌ naa, dei fo Ana simbo hadꞌa-hormat ma koasa manaseliꞌ.”
27 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
Boe ma Yesus nanori se, basaꞌ e fo Lamatuaꞌ mana ola-ola nara suraꞌ memaꞌ soꞌal Kristus. Mulai mia Baꞌi Musa susuran, losa mana ola-olaꞌ laen ra ꞌena nara.
28 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
Leleꞌ ara rae losa Emaus, ma Yesus tao onaꞌ nae laoꞌ nakandoo.
29 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
Te ruꞌa se roꞌe rae, “Amaꞌ! tuli fo leo mo hai tetembaꞌ ia, te relo a naeꞌ a mopo ena.” Boe ma Yesus ume rala neu no se.
30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
Leleꞌ ara endoꞌ rae raa, ma Yesus haꞌi nala roti bꞌueꞌ sa, boe ma Ana hule-oꞌe noꞌe makasi mbali Lamatualain, ma Ana bibꞌibꞌi roti a. Leleꞌ Ana loo roti fee ruꞌa se,
31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
dei de ruꞌa se feꞌe rahine rae, naa, Yesus, te aibꞌoiꞌ ma, mopo E mia mata nara!
32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
Boe ma ruꞌa se babꞌales rae, “Waa! Leleꞌ rena Ana olaꞌ tao manggarelo mana ola-olaꞌ ra susuran faꞌ ra, hita tamedꞌa onaꞌ rala tara ramahoꞌo.”
33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
Oras naa boe, ruꞌa se fela de lao baliꞌ Yerusalem reu. Ara randaa ro Yesus ana dedꞌenun atahori ka sanahulu esaꞌ ra, ma atahori laen mana raꞌabꞌueꞌ sia naa.
34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
Boe ma ana dedꞌenuꞌ naa ra rafadꞌe ruꞌa se rae, “Memaꞌ tebꞌe! Lamatuaꞌ Yesus nasodꞌa baliꞌ ena! Faꞌra natudꞌu Aon neu aꞌa Petrus.”
35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
Basa ma, atahori ka ruaꞌ ra dui basa mana dadꞌiꞌ mia dalaꞌ, losa ruꞌa se rahine Yesus leleꞌ Ana bibꞌibꞌi roti.
36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
Leleꞌ ara feꞌe ola-olaꞌ taꞌo naa aiboiꞌ ma, Yesus nambariiꞌ sia taladꞌa nara. Ana natea se nae, “Sodꞌa-moleꞌ!”
37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
Te, ara nggengger ma ramatau, huu rae neꞌo nitu.
38 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
Te Yesus olaꞌ nae, “Taꞌo bee de hei mimitau taꞌo ia? Hei nda mimihere mae, ia Au, usodꞌa baliꞌ ena sa, do?
39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
Mete sobꞌa lima ma ei ngga ra. Ia Au. Loo lima mara fo nggama neuꞌ ena! Naa fo mimihere mae, ia Au, nda nitu sa. Huu nitur nda ma aoꞌ sa, te basa hei bisa mita Au ao ngga, to?!”
40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
Feꞌe olaꞌ naꞌo naa ma, Ana natudꞌu neu se bisu foaꞌ mana sia lima-ei nara.
41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
Ara ramahoꞌo seli, huu Yesus nasodꞌa baliꞌ ena. Akaꞌ ara onaꞌ mana bingun, huu nda rahine rae taꞌo bee de dadꞌi taꞌo naa sa. Boe ma Yesus natane se nae, “Hei mia saa sia ia?”
42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
Boe ma ara loo fee Ne uꞌu manapanggaꞌ eꞌetuꞌ sa.
43 A vzav to, pojedl před nimi,
Yesus simbo nala uꞌu a, de naa mia mata nara.
44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
Boe ma Ana olaꞌ nae, “Taꞌo bee? hei feꞌe misinedꞌa leleꞌ au uꞌubꞌue o nggi do? Au ufadꞌe faiꞌ naa ae, basa saa fo Lamatua mana ola-ola nara, suraꞌ soꞌal Au naa, musi dadꞌi. Naeni, mia baꞌi Musa, mia mana ola-olaꞌ laen ra, ma mia buku sosodꞌa kokoa-kikioꞌ ra.”
45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
Basa ma, Ana soi dudꞌuꞌa nara fo rahine tebꞌe-tebꞌeꞌ Lamatuaꞌ Susura Meumaren sosoa-ndandaan.
46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
Ana olaꞌ seluꞌ fai nae, “Lamatualain mana ola-ola nara suraꞌ ena rae, Kristus, fo Lamatualain haitua nemaꞌ naa, musi hambu doidꞌosoꞌ mataꞌ-mataꞌ, dei fo Ana mate. Te fini esan, ma Ana nasodꞌa baliꞌ. Ara suraꞌ basa ena na!
47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
De ia na Au fee nggi koasa fo mendi Hara-lii maloleꞌ neu basa atahori, mulai mia Yerusalem ia, Mifadꞌe se mae, atahori mana nataa salan ma baliꞌ nisiꞌ Lamatualain, dei fo Lamatualain ose hendi neu basa sala nara.
48 Vy jste pak svědkové toho.
Hei musi dadꞌi sakasii fo dui-bꞌengga, Au hambu doidꞌosoꞌ, de mate, basa ma usodꞌa baliꞌ
49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
Dei fo Au haitua Dula-dꞌale Meumare ngga nema, fo Ama ngga helu-fuli memaꞌ ena. Te hei musi mihani sia kota Yerusalem ia, losa ama simbo mala koasa mia sorga.”
50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
Faiꞌ sa, Yesus no se kota a deaꞌ reu. Leleꞌ ara rae losa kambo Betania, Ana bꞌotiꞌ liman de olaꞌ fee se papala-babꞌanggiꞌ.
51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
Leleꞌ Ana feꞌe olaꞌ fee papala-babꞌanggiꞌ, ma Ana nenesoꞌuꞌ sorga neu.
52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
Basa se rita taꞌo naa, ma ara sendeꞌ lululangga nara fo beꞌutee neu E. Basa ma ara baliꞌ Yerusalem reu ro rala nemehoꞌot seli.
53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
Tungga fai ara raꞌabꞌue sia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a fo koa-kio Lamatualain. Ama Teofilus! Dudꞌui ngga losaꞌ a ia. Sodꞌa-moleꞌ, Lukas
