Lukáš 24
1 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
Ligono la Dominika, lukela hamba kucha, vadala vala vakahamba kulitinda, kuni vagegi mayewani na mahuta gakunungalila gevatendekili.
2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.
Vakoli liganga lila libilindwisi patali kuhuma pakuyingila mulitinda.
3 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
Hinu, pavayingili mugati, vayiwene lepi higa ya Bambu Yesu.
4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
Pevavi vakona vikangasa ndava ya lijambu lenilo, bahapo vandu vavili vevawalili nyula za kung'asima neju vakahumila papipi yavi.
5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
Vadala vala vakavya na wogohi, vakagundama pahi. Ndi vandu vala vakavajovela, “Ndava kyani mukumlonda mundu mweavi mumi pagati ya vevafwili?
6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
Avi lepi apa, ayukili. Muholalela cheavajovili peavi akona ku Galilaya.
7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
‘Yikumgana Mwana wa Mundu awusiwayi pavandu vevakumbudila Chapanga, na vene yati vakumvamba pamsalaba na pa ligono la datu yati iyuka.’”
8 I rozpomenuly se na slova jeho.
Penapo vadala vala vakagakumbuka malovi ga Yesu,
9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
vakawuya kuhuma kulitinda, vakavajovela vamitumi kumi na mmonga, pamonga na vangi voha, malovi ga mambu ago goha.
10 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
Vadala vevabweli kujova mambu genago vavi Maliya mkolonjinji wa Magidala na Yoana na Maliya nyina waki Yakobo pamonga na vadala vangi vevalongosini nawu.
11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
Nambu vamitumi vala vasadiki lepi malovi ga vadala vala, ndava vagahololela ngati uyimu nunuyu.
12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
Nambu Petili, akajumba kuhamba kulitinda, peahikili kulitinda agundimi kulingulila mugati akayiwona ngayene nyula ya msopi. Akawuya kunyumba kuni ikangasa na kujikota gala gegahumili.
13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
Ligono lilolo, vavili pagati ya vamulanda va Yesu vavi mulugendu kuhamba kuchijiji chimonga cha ku Emau chechavi utali wa masaa gavili kuhuma ku Yelusalemu,
14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
Vavi mukugalongalela mambu goha gegahumalili.
15 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
Pavayendelela na malongesi gavi, Yesu mwene akavahumila na kugenda nawu,
16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
Vamuweni kwa mihu gavi, nambu vadindiwi vakotoka kummanya.
17 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
Yesu akavakota, “Mwilongela kyani kuni mwigenda?” Vene vakayima pamihu pavi pakwinyini cha ligoga.
18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
Mmonga wavi liina laki Kileopa, akamyangula, “Wu nga veve myehe wangamanya mambu gegahumalili pa Yelusalemu magono gagaga?”
19 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
Yesu akavakota, “Mambu goki?” Vena vakamuyagula, “Mambu gegamkolili Yesu wa ku Nazaleti.” Mwene avi Mlota mweihotola kuhenga na kuwula palongolo ya vandu voha va Chapanga.
20 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
Vakulu va kuteta na vachilongosi vitu vakamgotola na kumuhamula lifwa, vakamvamba pamsalaba.
21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
Nambu tete tamsadiki mwene kuvya ndi mweatumwili kuyigombola Isilaeli! Hinu, lelu ndi ligono la datu pagahengiki mambu genago.
22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
Kavili vadala vangi va kwitu vatikenyemwisi, muni vakahambili kulitinda lukela hambakucha,
23 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
Nambu nakuyikolela higa ya Yesu. Vakawuya nakutijovela vahumiwi na vamitumu va kunani kwa Chapanga, vevavajovili ngati Yesu akona mumi.
24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
Vayitu vangi pagati yitu vahambili kulitinda kulola gegajoviwi na vadala vala, nambu nakuyiwona lepi mwene.
25 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
Kangi Yesu akavajovela, “Nyenye vayimu na mitima yinu yitopa kusadika gegajoviwi na vamlota va Chapanga!
26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
Wuli, yamganili lepi Kilisitu msangula kung'ahika, kangi ayingilayi muukulu waki?”
27 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
Hinu akavadandaulila mambu goha gegamuvala mwene mu Mayandiku Gamsopi kutumbula muhitabu ya Musa mbaka muhitabu ya Vamlota va Chapanga.
28 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
Pevahegalili na chijiji chevaambayi, Yesu akakita ngati mweiyendelela na lugendu,
29 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
Nambu vene vakamjovela, chondi pepayi, “Utamayi pamonga na tete, muni lilanga litipimi chitita chibwela.” Ndi akayingila nawu mugati.
30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
Peatamili kulya chakuyla pamonga nawu, akalitola libumunda na kumsengusa Chapanga na kulimetula na kuvapela.
31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
Bahapo vakagubukuliwa mihu gavi na kummanya, nambu mwene akayaga pagati yavi.
32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
Ndi Vakajovesana, “Mitima yitu yasangalwiki neju mugati mwitu peakatidandauli Mayandiku Gamsopi munjila mula?”
33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
Balapala vakawuka, kuwuya ku Yelusalemu. Kwenuko vakavakolela vamitumi kumi na mmonga na vangi vevavi pamonga na vene vakonganiki,
34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
vakajova, “Chakaka Bambu ayukili! Amuhumalili Simoni!”
35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
Hinu vamulanda vavili va Yesu vakavajovela mambu gegavakolili munjila na chevammanyili Yesu pealimetulayi libumunda.
36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
Pevavi mukujovewa genago, Yesu mwene bahapo akayima pagati yavi nakujova, “Uteke uvyayi na nyenye.”
37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
Vakakenyemuka na kuyogopa neju muni vaholalelayi pangi valiwene lihoka.
38 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
Nambu mwene akavajovela, “Ndava kyani mwivagaya? Ndava kyani mwikujikota kota mumitima yinu?
39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
Mlola mawoko na magendelu, muni mumanyayi kuvya ndi nene. Munipamisa mumanya, muni lihoka langali higa amala lijege ngati chemukunilola.”
40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
Peamali kujova genago, akavalangisa mawoko na magendelu.
41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
Pevavi vakona kusadika, ndava ya luheku uvaha na kukangasa, Yesu akavakota, “Muvinachu chakulya chochoha penapa?”
42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
Vakampela chipandi cha somba yiyochanu,
43 A vzav to, pojedl před nimi,
akachitola na kulya kuni woha vakumlola.
44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
Kangi akavajovela, “Genaga ndi malovi genavajovili penakavili na nyenye, muni yaganikwi gahengekayi goha gegayandikiwi kunivala nene mu malagizu ga Musa na muvitabu vya vamlota va Chapanga na Muchitabu cha Zabuli.”
45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
Kangi, penapo akavalangasila luhala lwavi muni vagamanyayi Mayandiku Gamsopi.
46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
Akavajovela, “Gayandikiwi kuvya, Kilisitu msangula yati ing'ahiswa nambu paligono la datu yati iyuka kuhuma pavafwili,
47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
yikuvagana mewa vandu va makabila goha, kutumbula ku Yelusalemu vakokoselewayi muliina laki kuleka kumbudila Chapanga. Muni valekekeswa kubuda kwavi.
48 Vy jste pak svědkové toho.
Nyenye ndi mwemugawene mambu genago.
49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
Namwene yati nikuvapelekela yula mweavalagazili Dadi wangu, nambu mulindila kumuji mbaka pemumemeswa uhotola kuhuma kunani.”
50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
Kangi Yesu akavalongosa vawuliwa kuvala ya muji wenuwo mbaka ku Betania, akayinula mawoko gaki kunani akavamotisa.
51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
Peamali kuvamotisa, akavaleka, akatoliwa kuhamba kunani kwa Chapanga.
52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
Vawuliwa vakamfugamila Yesu, kangi vakawuya pa Yelusalemu, kuni vavi na luheku luvaha,
53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
Vayendalili kuvya Panyumba ya Chapanga magono goha, vakumulumbalila Chapanga.
