Lukáš 24
1 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
But the first day of the week, they went by daybreak, with some others, to the tomb, carrying the spices which they had provided,
2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.
and found the stone rolled away from the tomb;
3 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
and having entered, they found not the body of the Lord Jesus.
4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
While they were in perplexity on this account, behold, two men stood by them, in robes of a dazzling brightness.
5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
The women being affrighted, and fixing their eyes on the ground, these said to them, Why do you seek the living among the dead?
6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
He is not here, but is risen; remember how he spoke to you, before he left Galilee,
7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
saying, The Son of Man must be delivered into the hands of sinners, and be crucified, and the third day rise again.
8 I rozpomenuly se na slova jeho.
Then they remembered his words.
9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
On their return from the tomb, they reported the whole matter to the eleven, and to all the other disciples.
10 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
It was Mary the Magdalene, and Joanna, and Mary the mother of James, and other women with them, who told these things to the Apostles:
11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
but their account appeared to them as idle tales; they gave them no credit.
12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
Peter, however, arose and ran to the tomb; and stooping down, saw nothing there but the linen lying. And he went away, musing with astonishment on what had happened.
13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
The same day, as two of the disciples were traveling to a village named Emmaus, sixty furlongs from Jerusalem,
14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
they conversed together about all these events.
15 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
While they were conversing and reasoning, Jesus himself joined them, and went along with them.
16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
But their eyes were so affected that they did not know him.
17 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
And he said to them, What subjects are these about which you confer together? and why are you dejected?
18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
And one of them, named Cleopas, answered, Are you only a stranger in Jerusalem, and do you not know the things which have happened there so lately?
19 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
What things? said he. They answered, Concerning Jesus, the Nazarene, who was a prophet, powerful in word and deed, before God and all the people;
20 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
how our chief priests and magistrates have delivered him to be condemned to death, and have crucified him.
21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
As for us, we trusted that it had been he who should have redeemed Israel. Besides all this, to-day, being the third day since these things happened,
22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
some women of our company have astonished us; for having gone early to the tomb,
23 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
and not found his body, they came and told us that they had seen a vision of angels, who said that he is alive.
24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
And some of our men went to the tomb, and found matters exactly as the women had related; but him they saw not.
25 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
Then he said to them, O thoughtless men, and backward to believe things which have been all predicted by the prophets!
26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
Ought not the Messiah thus to suffer, and so to enter into his glory?
27 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
Then beginning with Moses, and proceeding through all the prophets, he explained to them all the passages relating to himself.
28 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
When they came near the village, whither they were traveling, he seemed as intending to go farther;
29 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
but they constrained him, saying, Abide with us, for it grows late, and the day is far spent. And he went to abide with them.
30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
While they were at table together, he took the loaf, and blessed and broke it, and distributed to them.
31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
Then their eyes were opened, and they knew him; and he disappeared.
32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
And they said one to another, Did not our hearts burn within us, while he talked with us on the road, and expounded to us the scriptures?
33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
Immediately they arose and returned to Jerusalem, where they found the eleven, and the rest of their company assembled,
34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
who said, The Master is actually risen, and has appeared to Simon.
35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
These also recounted what had happened on the road, and how he was made known to them in breaking the loaf.
36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
While they discoursed in this manner, he stood in the midst of them, and said, Peace be to you.
37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
But they were amazed and affrighted, imagining that they saw a spirit.
38 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
And he said to them, Why are you so alarmed? And wherefore do suspicious arise in your hearts?
39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
Behold my hands and my feet; it is I myself; handle me and be convinced; for a spirit has not flesh and bones as you see me have.
40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
Saying this, he showed them his hands and his feet.
41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
While yet they believed not, for joy and amazement, he said to them, Have you here anything to eat?
42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
And they gave him a piece of broiled fish, and of a honeycomb,
43 A vzav to, pojedl před nimi,
which he took and eat in their presence.
44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
And he said to them, This is what I told you while I remained with you, that all the things which are written of me in the law of Moses, and in the prophets, and in the Psalms, must be accomplished.
45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
Then he opened their minds, that they might understand the scriptures;
46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
and said to them, Thus it is written, and thus it behooved the Messiah to suffer, and to rise from the dead the third day;
47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
and that reformation and the remission of sins should be proclaimed, in his name, among all nations, beginning at Jerusalem.
48 Vy jste pak svědkové toho.
Now, you are witnesses of these things;
49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
and behold I send you that which my Father has promised; but do you continue in this city, until you be invested with power from above.
50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
He then led them out as far as Bethany, and lifted up his hands, and blessed them.
51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
And while he was blessing them, he was parted from them, and carried up into heaven.
52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
And having worshiped him, they returned to Jerusalem with great joy;
53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
and were constantly in the temple, praising and blessing God.
