Lukáš 24
1 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
On the first day of the week, very early in the morning, the women came to the tomb, bringing the spices they had prepared.
2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.
They found the stone rolled away from the tomb,
3 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
but when they entered, they did not find the body of the Lord Jesus.
4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
While they were puzzling over this, suddenly two men in radiant apparel stood beside them.
5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
As the women bowed their faces to the ground in terror, the two men asked them, “Why do you look for the living among the dead?
6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
He is not here; He has risen! Remember how He told you while He was still in Galilee:
7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
‘The Son of Man must be delivered into the hands of sinful men, and be crucified, and on the third day rise again.’”
8 I rozpomenuly se na slova jeho.
Then they remembered His words.
9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
And when they returned from the tomb, they reported all these things to the Eleven and to all the others.
10 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
It was Mary Magdalene, Joanna, Mary the mother of James, and the other women with them who told this to the apostles.
11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
But their words seemed like nonsense to them, and they did not believe the women.
12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
Peter, however, got up and ran to the tomb. And after bending down and seeing only the linen cloths, he went away, wondering to himself what had happened.
13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
That same day two of them were going to a village called Emmaus, about seven miles from Jerusalem.
14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
They were talking with each other about everything that had happened.
15 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
And as they talked and deliberated, Jesus Himself came up and walked along with them.
16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
But their eyes were kept from recognizing Him.
17 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
He asked them, “What are you discussing so intently as you walk along?” They stood still, with sadness on their faces.
18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
One of them, named Cleopas, asked Him, “Are You the only visitor to Jerusalem who does not know the things that have happened there in recent days?”
19 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
“What things?” He asked. “The events involving Jesus of Nazareth,” they answered. “This man was a prophet, powerful in speech and action before God and all the people.
20 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
Our chief priests and rulers delivered Him up to the sentence of death, and they crucified Him.
21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
But we were hoping He was the One who would redeem Israel. And besides all this, it is the third day since these things took place.
22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
Furthermore, some of our women astounded us. They were at the tomb early this morning,
23 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
but they did not find His body. They came and told us they had seen a vision of angels, who said that Jesus was alive.
24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
Then some of our companions went to the tomb and found it just as the women had described. But Him they did not see.”
25 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
Then Jesus said to them, “O foolish ones, how slow are your hearts to believe all that the prophets have spoken!
26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
Was it not necessary for the Christ to suffer these things and then to enter His glory?”
27 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
And beginning with Moses and all the Prophets, He explained to them what was written in all the Scriptures about Himself.
28 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
As they approached the village where they were headed, He seemed to be going farther.
29 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
But they pleaded with Him, “Stay with us, for it is nearly evening and the day is almost over.” So He went in to stay with them.
30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
While He was reclining at the table with them, He took bread, spoke a blessing and broke it, and gave it to them.
31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
Then their eyes were opened and they recognized Jesus—and He disappeared from their sight.
32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
They asked each other, “Were not our hearts burning within us as He spoke with us on the road and opened the Scriptures to us?”
33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
And they got up that very hour and returned to Jerusalem. There they found the Eleven and those with them, gathered together
34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
and saying, “The Lord has indeed risen and has appeared to Simon!”
35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
Then the two told what had happened on the road, and how they had recognized Jesus in the breaking of the bread.
36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
While they were describing these events, Jesus Himself stood among them and said, “Peace be with you.”
37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
But they were startled and frightened, thinking they had seen a spirit.
38 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
“Why are you troubled,” Jesus asked, “and why do doubts arise in your hearts?
39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
Look at My hands and My feet. It is I Myself. Touch Me and see—for a spirit does not have flesh and bones, as you see I have.”
40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
And when He had said this, He showed them His hands and feet.
41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
While they were still in disbelief because of their joy and amazement, He asked them, “Do you have anything here to eat?”
42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
So they gave Him a piece of broiled fish,
43 A vzav to, pojedl před nimi,
and He took it and ate it in front of them.
44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
Jesus said to them, “These are the words I spoke to you while I was still with you: Everything must be fulfilled that is written about Me in the Law of Moses, the Prophets, and the Psalms.”
45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
Then He opened their minds to understand the Scriptures.
46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
And He told them, “This is what is written: The Christ will suffer and rise from the dead on the third day,
47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
and in His name repentance and forgiveness of sins will be proclaimed to all nations, beginning in Jerusalem.
48 Vy jste pak svědkové toho.
You are witnesses of these things.
49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
And behold, I am sending the promise of My Father upon you. But remain in the city until you have been clothed with power from on high.”
50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
When Jesus had led them out as far as Bethany, He lifted up His hands and blessed them.
51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
While He was blessing them, He left them and was carried up into heaven.
52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
And they worshiped Him and returned to Jerusalem with great joy,
53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
praising God continually in the temple.
