Lukáš 24
1 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
ⲁ̅ϦⲈⲚ ⲪⲞⲨⲀⲒ ⲚⲦⲈⲚⲒⲤⲀⲂⲂⲀⲦⲞⲚ ⲚϢⲞⲢⲠ ⲈⲘⲀϢⲰ ⲀⲨⲒ ⲈⲠⲒⲘϨⲀⲨ ⲈⲀⲨⲒⲚⲒ ⲚⲚⲒⲤⲐⲞⲒ ⲈⲦⲀⲨⲤⲈⲂⲦⲰⲦⲞⲨ.
2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.
ⲃ̅ⲀⲨϪⲒⲘⲒ ⲆⲈ ⲘⲠⲒⲰⲚⲒ ⲈⲀⲨⲤⲔⲈⲢⲔⲰⲢϤ ⲤⲀⲂⲞⲖ ⲘⲠⲒⲘϨⲀⲨ.
3 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
ⲅ̅ⲈⲦⲀⲨϢⲈ ⲆⲈ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲘⲠⲞⲨϪⲈⲘ ⲠⲤⲰⲘⲀ ⲚⲦⲈⲠϬⲞⲒⲤ ⲒⲎⲤⲞⲨⲤ.
4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
ⲇ̅ⲀⲤϢⲰⲠⲒ ⲆⲈ ⲈⲨⲈⲢⲀⲠⲞⲢⲒⲤⲐⲈ ⲈⲐⲂⲈⲪⲀⲒ ϨⲎⲠⲠⲈ ⲒⲤ ⲢⲰⲘⲒ ⲂⲀⲨⲞϨⲒ ⲈⲢⲀⲦⲞⲨ ⲤⲀⲠϢⲰⲒ ⲘⲘⲰⲞⲨ ϦⲈⲚϨⲀⲚϨⲈⲂⲤⲰ ⲈⲨϨⲒⲤⲈⲦⲈⲂⲢⲎϪ ⲈⲂⲞⲖ.
5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
ⲉ̅ⲈⲦⲀⲨϢⲰⲠⲒ ⲆⲈ ϦⲈⲚⲞⲨϨⲞϮ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲨⲢⲒⲔⲒ ⲘⲠⲞⲨϨⲞ ⲈⲠⲔⲀϨⲒ ⲠⲈϪⲰⲞⲨ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲈⲐⲂⲈⲞⲨ ⲦⲈⲦⲈⲚⲔⲰϮ ⲚⲤⲀⲠⲈⲦⲞⲚϦ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲢⲈϤⲘⲰⲞⲨⲦ
6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
ⲋ̅ⲚϤⲬⲎ ⲘⲠⲀⲒⲘⲀ ⲀⲚ ⲀⲖⲖⲀ ⲀϤⲦⲰⲚϤ ⲀⲢⲒⲪⲘⲈⲨⲒ ⲘⲪⲢⲎϮ ⲈⲦⲀϤⲤⲀϪⲒ ⲚⲈⲘⲰⲦⲈⲚ ⲈⲦⲒ ⲈϤϦⲈⲚ ϮⲄⲀⲖⲒⲖⲈⲀ
7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
ⲍ̅ⲈϤϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ϨⲰϮ ⲚⲦⲞⲨϮ ⲘⲠϢⲎ ⲢⲒ ⲘⲪⲢⲰⲘⲒ ⲈϦⲢⲎⲒ ⲈⲚⲈⲚϪⲒϪ ⲚϨⲀⲚⲢⲰⲘⲒ ⲚⲢⲈϤⲈⲢⲚⲞⲂⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲤⲈⲀϢϤ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲦⲈϤⲦⲰⲚϤ ϦⲈⲚⲠⲒⲘⲀϨⲄ ⲚⲈϨⲞⲞⲨ.
8 I rozpomenuly se na slova jeho.
ⲏ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲈⲢⲪⲘⲈⲨⲒ ⲚⲚⲈϤⲤⲀϪⲒ
9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
ⲑ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲨⲦⲀⲤⲐⲞ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲀ ⲠⲒⲘϨⲀⲨ ⲀⲨⲦⲀⲘⲈ ⲠⲒⲒⲀ ⲈⲚⲀⲒ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲤⲰϪⲠ ⲦⲎⲢⲞⲨ.
10 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
ⲓ̅ⲚⲈ ⲘⲀⲢⲒⲀ ⲆⲈ ⲦⲈ ϮⲘⲀⲄⲆⲀⲖⲒⲚⲎ ⲚⲈⲘ ⲒⲰⲀⲚⲚⲀ ⲚⲈⲘ ⲘⲀⲢⲒⲀ ⲚⲦⲈⲒⲀⲔⲰⲂⲞⲤ ⲚⲈⲘ ⲠⲤⲰϪⲠ ⲈⲐⲚⲈⲘⲰⲞⲨ ⲚⲎ ⲈⲚⲀⲨϪⲰ ⲚⲚⲀⲒ ⲚⲚⲒⲀⲠⲞⲤⲦⲞⲖⲞⲤ
11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
ⲓ̅ⲁ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲞⲨⲰⲚϨ ⲚϪⲈⲚⲀⲒⲤⲀϪⲒ ⲘⲠⲞⲨⲘⲐⲞ ⲈⲂⲞⲖ ⲘⲪⲢⲎϮ ⲚⲞⲨⲈⲂϢⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲨⲦⲈⲚϨⲞⲦⲞⲨ ⲀⲚ ⲠⲈ.
12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
ⲓ̅ⲃ̅ⲠⲈⲦⲢⲞⲤ ⲆⲈ ⲀϤⲦⲰⲚϤ ⲀϤϬⲞϪⲒ ⲈⲠⲒⲘϨⲀⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤⲤⲞⲘⲤ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲀϤⲚⲀⲨ ⲈⲚⲒϨⲂⲰⲤ ⲘⲘⲀⲨⲀⲦⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤϢⲈ ⲚⲀϤ ⲈⲠⲈϤⲎⲒ ⲈϤⲈⲢϢⲪⲎⲢⲒ ⲘⲪⲎ ⲈⲦⲀϤϢⲰⲠⲒ.
13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
ⲓ̅ⲅ̅ⲞⲨⲞϨ ϨⲎⲠⲠⲈ ⲒⲤ ⲂⲈⲂⲞⲖ ⲚϦⲎⲦⲞⲨ ⲚⲀⲨⲘⲞϢⲒ ⲠⲈ ϦⲈⲚⲠⲒⲈϨⲞⲞⲨ ⲈⲦⲈⲘⲘⲀⲨ ⲈⲨⲚⲀ ⲈⲞⲨϮⲘⲒ ⲈⲤⲞⲨⲎⲞⲨ ⲚⲒⲈⲢⲞⲤⲀⲖⲎⲘ ⲚⲀⲨ ⲜⲚⲤⲦⲀⲆⲒⲞⲚ ⲈⲠⲈⲤⲢⲀⲚ ⲈⲘⲘⲀⲞⲨⲤ.
14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
ⲓ̅ⲇ̅ⲞⲨⲞϨ ⲚⲐⲰⲞⲨ ⲚⲀⲨⲤⲀϪⲒ ⲚⲈⲘ ⲚⲞⲨⲈⲢⲎ ⲞⲨ ⲈⲐⲂⲈ ⲚⲀⲒ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲈⲦⲀϤϢⲰⲠⲒ.
15 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
ⲓ̅ⲉ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲤϢⲰⲠⲒ ⲈⲨⲤⲀϪⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲨⲔⲰϮ ⲚⲐⲞϤ ϨⲰϤ ⲒⲎⲤⲞⲨⲤ ⲀϤϦⲰⲚⲦ ⲈⲢⲰⲞⲨ ⲀϤⲘⲞϢⲒ ⲚⲈⲘⲰⲞⲨ.
16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
ⲓ̅ⲋ̅ⲚⲀⲨⲀⲘⲞⲚⲒ ⲆⲈ ⲚⲚⲞⲨⲂⲀⲖ ⲈϢⲦⲈⲘⲤⲞⲨⲰⲚϤ.
17 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
ⲓ̅ⲍ̅ⲠⲈϪⲀϤ ⲆⲈ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲚⲀⲒⲤⲀϪⲒ ⲞⲨ ⲚⲈⲈⲦⲈⲦⲈⲚϪⲰ ⲘⲘⲰⲞⲨ ⲚⲈⲘ ⲚⲈⲦⲈⲚⲈⲢⲎⲞⲨ ⲈⲢⲈⲦⲈⲚⲘⲞϢⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲞϨⲒ ⲈⲢⲀⲦⲞⲨ ⲈⲨⲞⲔⲈⲘ.
18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
ⲓ̅ⲏ̅ⲀϤⲈⲢⲞⲨⲰ ⲆⲈ ⲚϪⲈⲞⲨⲀⲒ ⲈⲠⲈϤⲢⲀⲚ ⲠⲈ ⲔⲖⲈⲞⲠⲀⲤ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲀϤ ϪⲈ ⲚⲐⲞⲔ ⲘⲘⲀⲨⲀⲦⲔ ⲈⲦϢⲞⲠ ϦⲈⲚⲒⲈⲢⲞⲤⲀⲖⲎⲘ ⲞⲨⲞϨ ⲘⲠⲈⲔⲈⲘⲒ ⲈⲚⲎ ⲈⲦⲀⲨϢⲰⲠⲒ ⲚϦⲎⲦⲤ ϦⲈⲚⲚⲀⲒⲈϨⲞⲞⲨ.
19 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
ⲓ̅ⲑ̅ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲞⲨ ⲚⲈⲚⲐⲰⲞⲨ ⲆⲈ ⲠⲈϪⲰⲞⲨ ⲚⲀϤ ϪⲈ ⲚⲎ ⲈⲦⲀⲨϢⲰⲠⲒ ⲚⲒⲎⲤⲞⲨⲤ ⲠⲒⲢⲈⲘⲚⲀⲌⲀⲢⲈⲐ ⲪⲎ ⲈⲦⲀϤϢⲰⲠⲒ ⲚⲞⲨⲢⲰⲘⲒ ⲘⲠⲢⲞⲪⲎⲦⲎⲤ ⲈⲞⲨⲞⲚ ϢϪⲞⲘ ⲘⲘⲞϤ ϦⲈⲚⲠϨⲰⲂ ⲚⲈⲘ ⲠⲤⲀϪⲒ ⲘⲠⲈⲘⲐⲞ ⲘⲪⲚⲞⲨϮ ⲚⲈⲘ ⲠⲒⲖⲀⲞⲤ ⲦⲎⲢϤ
20 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
ⲕ̅ϨⲰⲤⲆⲈ ⲀⲨⲦⲎⲒϤ ⲚϪⲈⲚⲒⲀⲢⲬⲒⲈⲢⲈⲨⲤ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲀⲢⲬⲰⲚ ⲈⲨϨⲀⲠ ⲚⲦⲈⲪⲘⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲀϢϤ.
21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
ⲕ̅ⲁ̅ⲀⲚⲞⲚ ⲆⲈ ⲀⲚⲈⲢϨⲈⲖⲠⲒⲤ ϪⲈ ⲪⲀⲒ ⲠⲈⲐⲚⲀⲤⲰϮ ⲘⲠⲒⲤⲖ ⲀⲖⲖⲀ ⲚⲈⲘ ⲚⲀⲒ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲦⲈϤⲘⲀϨⲄ ⲚⲈϨⲞⲞⲨ ⲠⲈ ⲪⲀⲒ ⲒⲤϪⲈⲚ ⲈⲦⲀ ⲚⲀⲒ ϢⲰⲠⲒ.
22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
ⲕ̅ⲃ̅ⲀⲖⲖⲀ ⲚⲈⲘ ϨⲀⲚⲔⲈϨⲒⲞⲘⲒ ⲈⲂⲞⲖ ⲚϦⲎⲦⲈⲚ ⲀⲨⲐⲢⲈⲚⲈⲢϢⲪⲎⲢⲒ ⲈⲀⲨϢⲈ ⲚⲰⲞⲨ ⲈⲠⲒⲘϨⲀⲨ ⲚϢⲰⲢⲠ
23 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
ⲕ̅ⲅ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲈⲘⲠⲞⲨϪⲈⲘ ⲠⲈϤⲤⲰⲘⲀ ⲀⲨⲒ ⲈⲨϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲀⲚⲚⲀⲨ ⲈⲞⲨⲞⲨⲰⲚϨ ⲚⲦⲈϨⲀⲚⲀⲄⲄⲈⲖⲞⲤ ⲚⲎ ⲈⲦϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ⲈⲢⲞϤ ϪⲈ ϤⲞⲚϦ
24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
ⲕ̅ⲇ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨϢⲈ ⲚⲰⲞⲨ ⲚϪⲈϨⲀⲚⲞⲨⲞⲚ ⲈⲂⲞⲖ ⲚϦⲎⲦⲈⲚ ⲈⲠⲒⲘϨⲀⲨ ⲀⲨϪⲒⲘⲒ ⲘⲪⲢⲎϮ ⲈⲦⲀ ⲚⲒⲔⲈϨⲒⲞⲘⲒ ϪⲞⲤ ⲚⲐⲞϤ ⲆⲈ ⲘⲠⲞⲨⲚⲀⲨ ⲈⲢⲞϤ
25 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
ⲕ̅ⲉ̅ⲞⲨⲞϨ ⲚⲐⲞϤ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ Ⲱ- ⲚⲒⲀⲚⲞⲎⲦⲞⲤ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲞⲤⲔ ϦⲈⲚⲠⲞⲨϨⲎⲦ ⲈⲚⲀϨϮ ⲈϨⲰⲂ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲈⲦⲀⲨⲤⲀϪⲒ ⲘⲘⲰⲞⲨ ⲚϪⲈⲚⲒⲠⲢⲞⲪⲎⲦⲎⲤ
26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
ⲕ̅ⲋ̅ⲘⲎ ⲚⲀⲤⲬⲎ ⲀⲚ ⲈⲐⲢⲈ ⲠⲬⲢⲒⲤⲦⲞⲤ ϬⲒ ⲚⲚⲀⲒⲘⲔⲀⲨϨ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲦⲈϤϢⲈ ⲈϦⲞⲨⲚ ⲈⲠⲈϤⲰⲞⲨ.
27 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
ⲕ̅ⲍ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤⲈⲢϨⲎⲦⲤ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲘⲰⲨⲤⲎⲤ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲠⲢⲞⲪⲎⲦⲎⲤ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲚⲀϤⲈⲢⲘⲎ ⲚⲈⲨⲒⲚ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲞⲨ ⲚⲈⲚⲎ ⲈⲦϦⲈⲚ ⲚⲒⲄⲢⲀⲪⲎ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲈⲐⲂⲎⲦϤ.
28 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
ⲕ̅ⲏ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨϦⲰⲚⲦ ⲈⲠⲒϮⲘⲒ ⲈⲚⲀⲨⲚⲀϢⲈ ⲈⲢⲞϤ ⲚⲐⲞϤ ⲆⲈ ⲀϤⲈⲢ ⲘⲪⲢⲎϮ ⲈϤⲚⲀⲞⲨⲈⲒ ⲈϤⲘⲞϢⲒ.
29 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
ⲕ̅ⲑ̅ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲨⲀⲘⲞⲚⲒ ⲘⲘⲞϤ ⲚϪⲞⲚⲤ ⲈⲨϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲞϨⲒ ⲚⲈⲘⲀⲚ ϪⲈ ⲢⲞⲨϨⲒ ⲞⲨⲞϨ ϨⲎⲆⲎ ⲀϤⲢⲒⲔⲒ ⲚϪⲈⲠⲒⲈϨⲞⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲒ ⲈϦⲞⲨⲚ ϪⲈ ⲚⲦⲈϤⲞϨⲒ ⲚⲈⲘⲰⲞⲨ.
30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
ⲗ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲤϢⲰⲠⲒ ⲈⲦⲀϤⲢⲰⲦⲈⲂ ⲚⲈⲘⲰⲞⲨ ⲈⲦⲀϤϬⲒ ⲘⲠⲒⲰⲒⲔ ⲀϤⲤⲘⲞⲨ ⲈⲢⲞϤ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤⲪⲀϢϤ ⲚⲀϤϮ ⲚⲰⲞⲨ ⲠⲈ.
31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
ⲗ̅ⲁ̅ⲚⲐⲰⲞⲨ ⲆⲈ ⲀⲚⲞⲨⲂⲀⲖ ⲞⲨⲰⲚ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲤⲞⲨⲰⲚϤ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲐⲞϤ ⲀϤⲈⲢⲀⲐⲞⲨⲰⲚϨ ⲈⲂⲞⲖ ϨⲀⲢⲰⲞⲨ.
32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
ⲗ̅ⲃ̅ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲰⲞⲨ ⲚⲚⲞⲨⲈⲢⲎⲞⲨ ϪⲈ ⲘⲎ ⲚⲀⲢⲈ ⲚⲈⲚϨⲎⲦ ⲢⲞⲔϨ ⲀⲚ ⲠⲈ ⲚϦⲢⲎⲒ ⲚϦⲎⲦⲈⲚ ϨⲰⲤ ⲈϤⲤⲀϪⲒ ⲚⲈⲘⲀⲚ ϦⲈⲚⲠⲒⲘⲰⲒⲦ ⲈϤⲞⲨⲰⲚϨ ⲚⲚⲒⲄⲢⲀⲪⲎ ⲚⲀⲚ
33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
ⲗ̅ⲅ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨⲦⲰⲞⲨⲚⲞⲨ ϦⲈⲚϮⲞⲨⲚⲞⲨ ⲈⲦⲈⲘⲘⲀⲨ ⲀⲨⲦⲀⲤⲐⲞ ⲈⲒⲈⲢⲞⲤⲀⲖⲎⲘ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲨϪⲒⲘⲒ ⲘⲠⲒⲒⲀ ⲈⲨⲐⲞⲨⲎⲦ ⲚⲈⲘ ⲚⲎ ⲈⲐⲚⲈⲘⲰⲞⲨ
34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
ⲗ̅ⲇ̅ⲈⲨϪⲰ ⲘⲘⲞⲤ ϪⲈ ⲞⲚⲦⲰⲤ ⲀϤⲦⲰⲚϤ ⲚϪⲈⲠϬⲞⲒⲤ ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲞⲨⲞⲚϨϤ ⲈⲤⲒⲘⲰⲚ
35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
ⲗ̅ⲉ̅ⲞⲨⲞϨ ⲚⲐⲰⲞⲨ ⲚⲀⲨⲤⲀϪⲒ ⲚⲚⲎ ⲈⲦϦⲈⲚ ⲠⲒⲘⲰⲒⲦ ⲚⲈⲘ ⲘⲪⲢⲎϮ ⲈⲦⲀϤⲞⲨⲰⲚϨ ⲈⲢⲰⲞⲨ ϦⲈⲚⲠⲒⲪⲰϢ ⲚⲦⲈⲠⲒⲰⲒⲔ.
36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
ⲗ̅ⲋ̅ⲚⲀⲒ ⲆⲈ ⲈⲨⲤⲀϪⲒ ⲘⲘⲰⲞⲨ ⲚⲐⲞϤ ⲒⲎⲤⲞⲨⲤ ⲀϤⲞϨⲒ ⲈⲢⲀⲦϤ ϦⲈⲚⲦⲞⲨⲘⲎϮ ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ϮϨⲒⲢⲎⲚⲎ ⲚⲰⲦⲈⲚ
37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
ⲗ̅ⲍ̅ⲈⲦⲀⲨϢⲐⲞⲢⲦⲈⲢ ⲆⲈ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀⲨϢⲰⲠⲒ ϦⲈⲚⲞⲨϨⲞϮ ⲚⲀⲨⲘⲈⲨⲒ ϪⲈ ⲞⲨⲠⲚⲈⲨⲘⲀⲠⲈ ⲈⲦⲞⲨⲚⲀⲨ ⲈⲢⲞϤ.
38 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
ⲗ̅ⲏ̅ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲈⲐⲂⲈⲞⲨ ⲦⲈⲦⲈⲚϢⲦⲈⲢⲐⲰⲢ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲐⲂⲈⲞⲨ ⲤⲈⲚⲎⲞⲨ ⲚϪⲈϨⲀⲚⲘⲈⲨⲒ ⲈϪⲈⲚ ⲚⲈⲦⲈⲚϨⲎⲦ
39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
ⲗ̅ⲑ̅ⲀⲚⲀⲨ ⲈⲚⲀϪⲒϪ ⲚⲈⲘ ⲚⲀϬⲀⲖⲀⲨϪ ϪⲈ ⲀⲚⲞⲔ ⲠⲈ ϪⲞⲘϪⲈⲘ ⲈⲢⲞⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲀⲚⲀⲨ ϪⲈ ⲘⲘⲞⲚ ⲠⲚⲈⲨⲘⲀⲈⲞⲨⲞⲚⲦⲈϤ ⲤⲀⲢⲜ ϨⲒ ⲔⲀⲤ ⲔⲀⲦⲀ ⲪⲢⲎϮ ⲈⲦⲈⲦⲈⲚⲚⲀⲨ ⲈⲢⲞⲒ ⲈⲞⲨⲞⲚ ⲘⲘⲞⲒ.
40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
ⲙ̅ⲞⲨⲞϨ ⲪⲀⲒ ⲈⲦⲀϤϪⲞϤ ⲀϤⲦⲀⲘⲰⲞⲨ ⲈⲚⲈϤϪⲒϪ ⲚⲈⲘ ⲚⲈϤϬⲀⲖⲀⲨϪ.
41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
ⲙ̅ⲁ̅ⲈⲦⲒ ⲆⲈ ⲈⲨⲞⲒ ⲚⲀⲐⲚⲀϨϮ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲠⲒⲢⲀϢⲒ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲨⲈⲢϢⲪⲎⲢⲒ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲞⲨⲞⲚⲦⲈⲦⲈⲚ ⲚⲬⲀⲒ ⲚⲞⲨⲰⲘ ⲘⲠⲀⲒⲘⲀ.
42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
ⲙ̅ⲃ̅ⲚⲐⲰⲞⲨ ⲆⲈ ⲀⲨϮ ⲚⲀϤ ⲚⲞⲨⲘⲈⲢⲞⲤ ⲚⲦⲈⲞⲨⲦⲈⲂⲦ ⲈϤϪⲈϤϪⲰϤ ⲚⲈⲘ ⲞⲨⲘⲞⲨⲖϨ ⲚⲈⲂⲒⲰ.
43 A vzav to, pojedl před nimi,
ⲙ̅ⲅ̅ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤϬⲒ ⲘⲠⲞⲨⲘⲐⲞ ⲀϤⲞⲨⲰⲘ.
44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
ⲙ̅ⲇ̅ⲠⲈϪⲀϤ ⲆⲈ ⲚⲰⲞⲨ ϪⲈ ⲚⲀⲒ ⲚⲈⲚⲀⲤⲀϪⲒ ⲈⲦⲀⲒϪⲞⲦⲞⲨ ⲚⲰⲦⲈⲚ ⲈⲦⲒ ⲈⲒⲬⲎ ⲚⲈⲘⲰⲦⲈⲚ ϪⲈ ϨⲰϮ ⲚⲦⲞⲨϪⲰⲔ ⲈⲂⲞⲖ ⲚϪⲈϨⲰⲂ ⲚⲒⲂⲈⲚ ⲈⲦⲤϦⲎⲞⲨⲦ ϦⲈⲚⲪⲚⲞⲘⲞⲤ ⲘⲘⲰⲨⲤⲎⲤ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲠⲢⲞⲪⲎⲦⲎⲤ ⲚⲈⲘ ⲚⲒⲮⲀⲖⲘⲞⲤ ⲈⲐⲂⲎⲦ
45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
ⲙ̅ⲉ̅ⲦⲞⲦⲈ ⲀϤⲞⲨⲰⲚ ⲘⲠⲞⲨϨⲎⲦ ⲈⲐⲢⲞⲨⲔⲀϮ ⲈⲚⲒⲄⲢⲀⲪⲎ ⲞⲨⲞϨ ⲠⲈϪⲀϤ ⲚⲰⲞⲨ.
46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
ⲙ̅ⲋ̅ϪⲈ ⲀⲤⲤϦⲎⲞⲨⲦ ⲘⲠⲀⲒⲢⲎϮ ⲈⲐⲢⲈ ⲠⲬⲢⲒⲤⲦⲞⲤ ϢⲈⲠⲘⲔⲀϨ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲦⲈϤⲦⲰⲚϤ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲚⲎ ⲈⲐⲘⲰⲞⲨⲦ ϦⲈⲚⲠⲒⲘⲀϨⲄ ⲚⲈϨⲞⲞⲨ
47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
ⲙ̅ⲍ̅ⲞⲨⲞϨ ⲚⲦⲞⲨϨⲒⲰⲒϢ ⲚⲞⲨⲘⲈⲦⲀⲚⲞⲒⲀ ϦⲈⲚⲠⲈϤⲢⲀⲚ ⲈⲠⲬⲀ ⲚⲞⲂⲒ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲚⲒⲈⲐⲚⲞⲤ ⲦⲎⲢⲞⲨ ⲈⲀⲦⲈⲦⲈⲚⲈⲢϨⲎⲦⲤ ⲒⲤϪⲈⲚ ⲒⲈⲢⲞⲤⲀⲖⲎⲘ.
48 Vy jste pak svědkové toho.
ⲙ̅ⲏ̅ⲚⲐⲰⲦⲈⲚ ⲈⲦⲈⲢⲘⲈⲐⲢⲈ ϦⲀ ⲚⲀⲒ
49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
ⲙ̅ⲑ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲚⲞⲔ ϮⲚⲀⲞⲨⲰⲢⲠ ⲘⲠⲒⲰϢ ⲚⲦⲈⲠⲀⲒⲰⲦ ⲈϪⲈⲚ ⲐⲎⲚⲞⲨ ⲚⲐⲰⲦⲈⲚ ⲆⲈ ϨⲈⲘⲤⲒ ϦⲈⲚϮⲂⲀⲔⲒ ϢⲀⲦⲈⲦⲈⲚϬⲒ ⲚⲞⲨϪⲞⲘ ⲈⲂⲞⲖ ϦⲈⲚⲠϬⲒⲤⲒ.
50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
ⲛ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀϤⲈⲚⲞⲨ ⲈⲂⲞⲖ ϢⲀ ⲂⲎⲐⲀⲚⲒⲀ ⲞⲨⲞϨ ⲈⲦⲀϤϤⲀⲒ ⲚⲚⲈϤϪⲒϪ ⲈⲠϢⲰⲒ ⲀϤⲤⲘⲞⲨ ⲈⲢⲰⲞⲨ.
51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
ⲛ̅ⲁ̅ⲞⲨⲞϨ ⲀⲤϢⲰⲠⲒ ϦⲈⲚⲠϪⲒⲚⲦⲈϤⲤⲘⲞⲨ ⲈⲢⲰⲞⲨ ⲀϤⲞⲨⲰϮ ⲤⲀⲂⲞⲖ ⲘⲘⲰⲞⲨ ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲨⲰⲖⲒ ⲘⲘⲞϤ ⲠⲈ ⲈⲠϢⲰⲒ ⲈⲦⲪⲈ.
52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
ⲛ̅ⲃ̅ⲞⲨⲞϨ ⲚⲐⲰⲞⲨ ⲈⲦⲀⲨⲞⲨⲰϢⲦ ⲘⲘⲞϤ ⲀⲨⲔⲞⲦⲞⲨ ⲈⲒⲈⲢⲞⲤⲀⲖⲎⲘ ⲚⲈⲘ ⲞⲨⲚⲒϢϮ ⲚⲢⲀϢⲒ
53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
ⲛ̅ⲅ̅ⲞⲨⲞϨ ⲚⲀⲨⲬⲎ ⲚⲤⲎⲞⲨ ⲚⲒⲂⲈⲚ ϦⲈⲚⲠⲒⲈⲢⲪⲈⲒ ⲈⲨⲤⲘⲞⲨ ⲈⲪⲚⲞⲨϮ.
