Lukáš 24
1 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
Hatei a yat dawk e apasuek hnin, amom vah hote napuinaw ni alouke napuinaw hoi cungtalah, hluk hanelah hmuitui a sin awh teh tangkom koe a cei awh.
2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.
Hahoi tangkom tengnae lungphen a kâtahruet e hah a hmu awh.
3 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
Hahoi a thung a kâen awh boteh Jisuh e ro hmawt awh hoeh.
4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
Hatnavah bangmaw sak han ti panuek laipalah a kangdue awh lahun navah, lukkarei loukloukkaang e ka khohnat e tami kahni touh hmatara a kangdue roi.
5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
Hote napuinaw ni a taki awh teh a saling awh navah, ahnimouh roi ni, bangkongmaw kahring e tami hah kadout um na tawng awh.
6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
Hivah awm hoeh, bout a thaw toe. Tami Capa teh tamikayonnaw e kut dawk poe lah awm vaiteh thingpalam dawk a pathout awh han.
7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
Apâthum hnin bout a thaw han, telah Galilee ram ao navah a dei e naw hah pahnim awh hanh, telah atipouh roi.
8 I rozpomenuly se na slova jeho.
Hahoi ahnimouh ni a lawk hah bout a panue awh,
9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
hahoi tangkom koehoi a ban awh teh hote hnonaw hah a hnukkâbangnaw hlaibun touh hoi alouknaw pueng koe a dei pouh awh.
10 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
Hote napuinaw teh Meri Magdalin, Joanna hoi Jem e a manu Meri hoi alouke napuinaw doeh. Amamouh hoi ahnimouh koe ka cet van e tami a alouknaw ni vah hete kong teh gunceinaw koe a dei pouh awh.
11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
Hatei a hnukkâbangnaw ni vah napui ni a dei e teh rumram lah a pouk teh yuem awh hoeh.
12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
Hatei Piter teh a thaw teh tangkom koe a yawng, a khet navah, ro kayonae lukkarei hah a hmu. Hahoi hote hno kaawm e dawk a kângai lah a ru teh, ama im lah a ban.
13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
Hahoi hote hnin dawkvah ahnimouh thung dawk e kahni touh teh Jerusalem kho hoi meng sari touh hlai ahlanae Emmaus kho lah a cei roi.
14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
Kaawm tangcoung e a konglamnaw pueng buet touh hoi buet touh a kâpankhai roi.
15 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
Hottelah a kâpankhai navah Jisuh ni ahnimouh roi koe a hnai teh ahnimouh hoi cungtalah rei a cei awh.
16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
A hmu roi ngoun, hatei panuek roi hoeh.
17 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
Hahoi Jisuh ni, na cei roi nah buet touh hoi buet touh na kâpankhai roi e lawk teh bangpatet e lawk maw. Bangkongmaw na minhmai a mathoe roi, telah a pacei.
18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
Hahoi ahnimouh roi thung dawk e tami buet touh, a min Kleopas tie ni, Jerusalem vah imyin lah na o nahlangva hote kho dawk e a konglamnaw hah na panuek hoeh maw telah atipouh.
19 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
Jisuh ni bangpatet e hno maw telah a pacei navah Nazareth kho e Jisuh doeh. Hote tami ni Cathut hmalah thoseh, dei thainae, sak thainae hoi kakuep e profet athakaawm katang e doeh.
20 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
Vaihma bawinaw hoi na kaukkungnaw ni thei hanelah a poe awh teh thingpalam dawk a hetsin awh.
21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
Kaimouh ni ama teh Isarel taminaw ka hlout sak hane mue telah ka pouk awh. Hothloilah, hote hno aonae hah atuteh apâthum hnin a pha toe.
22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
Kaimouh thung dawk kaawm e napui tangawn ni kângai na ru sak awh. Amom tangkom koe a cei awh,
23 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
hatei, a ro teh hmawt awh hoeh. A ban awh teh kalvantaminaw ni, ahni teh a hring telah a dei awh e kamnuenae hah a hmu awh.
24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
Hatnavah kaimouh dawk kaawm e tami tangawn ni tangkom koe a cei awh teh napuinaw ni a dei e patetlah a hmu awh. Hatei a ma teh hmawt awh hoeh, telah a ti.
25 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
Jisuh ni, na pathu awh maw! profetnaw ni a dei e yuem hanelah na ru sak poung awh.
26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
Messiah ni hete hnonaw hah a bawilennae thung a pha hoehnahlan a khang hane nahoehmaw telah a ti.
27 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
Hatnavah Jisuh ni Cakathoung dawkvah Mosi e cauk hoi profetnaw ni a thut e cauk totouh, amae kong a thut e naw pueng hah kacaicalah a dei.
28 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
A ceinae kho a pha tawmlei navah Jisuh ni hmalah pou cei hloi hane patetlah ao pouh.
29 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
Hote tami roi ni kaimouh hoi cungtalah rei luen leih, tangmin lah a pha toe kho hai meimei a hmo toe atipouh roi. Hatdawkvah ahnimouh koe cungtalah a luen.
30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
Ahnimouh hoi cungtalah caboi a ven awh navah vaiyei a la teh lunghawilawk a dei hnukkhu vaiyei a raen teh a rei.
31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
Ahnimouh roi ni a mit a ang roi teh Jisuh doeh tie a panue roi. Hatei ahnimouh roi e mithmu vah yout a kahma pouh.
32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
Ahnimouh roi ni, lam vah lawk kâpankhai e hoi Cakathoung e a dungkawnae a dei navah ka lungthin thungvah hmai ka kang e patetlah a o, telah buet touh hoi buet touh a kâpankhai roi.
33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
A hnukkâbang roi teh tang a thaw roi teh, Jerusalem lah let a ban roi. A hnukkâbangnaw hlaibun touh hoi alouknaw a kamkhueng awh e hah a hmu roi.
34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
Bawipa teh a thaw katang doeh. Simon koe a kamnue pouh toe tie a kâdei awh.
35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
Hahoi a hnukkâbang kahni touh ni lam vah hno kaawm e hoi Bawipa ni vaiyei a raen navah a panue roi e kong hah a dei pouh roi.
36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
Hahoi hottelah buet touh hoi buet touh a kâdei awh navah, Jisuh ni ahnimae alungui vah a kangdue teh, nangmouh koe roumnae awm lawih seh, telah atipouh.
37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
Hatei, ahnimouh teh lungpuen, hoi a taki awh teh kahrai doeh ka hmu telah a pouk awh.
38 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
Bawipa ni, bangkongmaw na lungpuen awh. Bangkongmaw na lungthung oupvoutnae na tawn awh.
39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
Ka kut hoi ka khok khenhaw! Kama roeroe doeh. Na tek awh haw na panue awh han, kahrai teh a hru hoi a tak tawn hoeh, kai teh ka tawn tie hah na hmu awh, telah atipouh.
40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
Hote lawk a dei e abaw hoi a kut hoi a khok a pâtue.
41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
Hahoi a lunghawi awh lawi, a yuem thai awh hoeh rah dawkvah, nangmouh koe cakawi ao maw telah a pacei.
42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
Hahoi ahnimouh ni tanga pâeng e a kawvang hoi a poe awh.
43 A vzav to, pojedl před nimi,
Jisuh ni a la teh ahnimae hmalah a ca pouh.
44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
Bawipa ni, nangmouh hoi cungtalah ka o nah bout ka dei e teh, Mosi e kâlaw cauk, profetnaw hoi Sam lanaw dawkvah kaie ka kong a thut e pueng teh koung a kuep han atipouh.
45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
Cakathoung a panue awh nahanelah ahnimae panuenae lungthin a paawng pouh hnukkhu,
46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
ahnimouh koe a dei pouh e teh, Cakathoung dawk a thut e teh, Khrih teh a due vaiteh apâthum hnin duenae koehoi bout a thaw han.
47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
Hahoi a mae min lahoi yon pankângainae hoi yon ngaithoumnae kong hah Jerusalem kho hoi a kamtawng vaiteh taminaw pueng koe dei lah ao han telah a dei.
48 Vy jste pak svědkové toho.
Hete hnonaw pueng dawk nangmouh teh kapanuekkhaikung lah na o awh.
49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
Hahoi a Pa ni lawk a kam e patetlah nangmouh koe na poe han. Hateiteh lathueng lahoi hnosakthainae khohna awh hoehroukrak Jerusalem kho vah ring awh, atipouh.
50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
Hahoi Bethani kho lah ahnimouh a ceikhai teh a kut a dâw teh ahnimanaw yawhawi a poe.
51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
Yawhawi a poe lahun navah ahnimouh hoi a kâkapek teh kalvan vah a luen.
52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
Ahni a bawk awh teh lunghawi laihoi Jerusalem lah a ban awh teh,
53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
bawkim dawk pout laipalah Cathut teh a pholen awh.
