Lukáš 24
1 První pak den po sobotě, velmi ráno vyšedše, přišly k hrobu, nesouce vonné věci, kteréž byly připravily, a některé jiné byly spolu s nimi.
Ni sarihto thung ih ni hmaloe koek, khawnthaw ah, nongpatanawk loe kalah nongpatanawk hoi nawnto, a sak o ih hmuihoihtuinawk to sin o moe, taprong ah caeh o.
2 I nalezly kámen odvalený od hrobu.
Taprong ah a phak o naah kamlet ving tangqom kraenghaih thlung to a hnuk o.
3 A všedše tam, nenalezly těla Pána Ježíše.
Nihcae loe a thungah akun o, toe Angraeng Jesu ih qok to hnu o ai.
4 I stalo se, když ony se toho užasly, aj, muži dva postavili se podle nich, v rouše stkvoucím.
Nihcae dawnraihaih hoiah oh o nathuem ah, khenah, a aengh kampha kahni angkhuk kami hnetto nihcae taengah angdoet:
5 Když se pak ony bály, a sklonily tváři své k zemi, řekli k nim: Co hledáte živého s mrtvými?
nihcae loe zit o moe, a mikhmai long ah akuep o, to naah nihnik mah nongpatanawk khaeah, Tikhoe kadueh kaminawk salakah kahing kami na pakrong o loe?
6 Neníť ho tuto, ale vstalť jest. Rozpomeňte se, kterak mluvil vám, když ještě v Galilei byl,
Anih loe haeah om ai, angthawk boeh: Kami Capa loe kazae kaminawk ban ah paek o ueloe, thinglam pongah takhing o tih, toe ni thumto naah angthawk let tih, tiah Kalili prae ah a oh naah, ang thuih o ih lok to poek oh, tiah a naa.
7 Řka: Že Syn člověka musí vydán býti v ruce hříšných lidí, a ukřižován býti, a třetí den z mrtvých vstáti.
8 I rozpomenuly se na slova jeho.
To naah a thuih ih loknawk to nihcae mah panoek o let,
9 A navrátivše se od hrobu, zvěstovaly to všecko těm jedenácti učedlníkům i jiným všechněm.
taprong hoiah amlaem o moe, toah kaom hmuen kawngnawk boih to kami hatlaito hoi kalah kaminawk khaeah a thuih pae o.
10 Byly pak ženy ty: Maria Magdaléna a Johanna a Maria matka Jakubova, a jiné některé s nimi, kteréž vypravovaly to apoštolům.
Toah kaom nongpatanawk thungah Meri Magdalene, Joanna, Jokob amno Meri hoi nihcae hoi nawnto kaom nongpatanawk athum o, nihcae mah patoeh ih kaminawk khaeah thuih pae o.
11 Ale oni měli za bláznovství slova jejich, a nevěřili jim.
Toe nihcae mah thuih pae o ih loknawk to amsawn ah poek o pongah, nongpatanawk ih lok to nihcae mah tang pae o ai.
12 Tedy Petr vstav, běžel k hrobu, a pohleděv do něho, uzřel prostěradla, ana sama leží. I odšel, divě se sám v sobě, co se to stalo.
Piter loe angthawk moe, taprong ah cawnh; bih tathuk moe, khet naah, anih ayawhaih puu kahni khue to a hnuk, anih mah to tiah kaom hmuen to hnuk naah dawnrai moe, im ah amlaem.
13 A aj, dva z nich šli toho dne do městečka, kteréž bylo vzdálí od Jeruzaléma honů šedesáte, jemuž jméno Emaus.
Khenah, to na niah nihcae thung ih kami long hnetto loe, Jerusalem hoiah meng sarihto kangthla, Emmau, tiah kawk ih avang ah caeh hoi.
14 A rozmlouvali vespolek o těch všech věcech, kteréž se byly staly.
A caeh hoi li naah toah kaom hmuen kawngnawk boih to a thuih hoi.
15 I stalo se, když rozmlouvali a sebe se otazovali, že i Ježíš, přiblíživ se k nim, šel s nimi.
Nihnik mah thuih hoi moe, poek hoi li naah, Jesu angmah roe to angzoh moe, nihnik hoi nawnto a caeh.
16 Ale oči jejich držány byly, aby ho nepoznali.
Toe nihnik mah Anih to panoek hoi han ai ah nihnik ih mik to amtuengsak ai.
17 I řekl k nim: Které jsou to věci, o nichž rozjímáte vespolek, jdouce, a proč jste smutní?
Anih mah nihnik khaeah, Lam na caeh hoi naah tih lok maw na caep hoi moe, palung na set hoi? tiah a naa.
18 A odpověděv jeden, kterémuž jméno Kleofáš, řekl jemu: Ty sám jeden jsi z příchozích do Jeruzaléma, ještos nezvěděl, co se stalo v něm těchto dnů?
Kleopa, tiah ahmin kaom kami mah anih khaeah, Jerusalem ah angvin ah na oh to mah, vaihi thuem ah kaom hmuen kawng to na panoek ai maw? tiah a naa.
19 Kterýmžto on řekl: I co? Oni pak řekli jemu: O Ježíšovi Nazaretském, kterýž byl muž prorok, mocný v slovu i v skutku, před Bohem i přede vším lidem,
Anih mah nihnik khaeah, Tih hmuen kawngnawk maw? tiah a naa. Nihnik mah anih khaeah, Nazareth Jesu kawng, anih loe Sithaw hoi kaminawk boih hmaa ah thacakhaih hoiah toksak moe, lok a thuih.
20 A kterak jej vydali přední kněží a knížata naše na odsouzení k smrti, i ukřižovali jej.
Kalen koek qaima hoi aicae ukkungnawk mah anih to hum hanah paek o, anih loe thinglam pongah takhing o.
21 My pak jsme se nadáli, že by on měl vykoupiti lid Izraelský. Ale nyní tomu všemu třetí den jest dnes, jakž se to stalo.
Toe kaicae mah loe anih loe Israel kaminawk akrang kami ni, tiah oephaih ka tawnh o: hae tiah kaom hmuen loe vaihni hoiah loe ni thumto oh boeh.
22 Ale i ženy některé z našich zděsily nás, kteréž ráno byly u hrobu,
Ue, khawnthaw ah taprong ah kacaeh, kaicae thung ih thoemto nongpatanawk mah doeh dawn ang rai o sak;
23 A nenalezše těla jeho, přišly, pravíce, že jsou také vidění andělské viděly, kteřížto praví, že by živ byl.
nihcae mah anih ih qok to hnu o ai, nihcae im ah amlaem o naah, Anih loe hing let boeh, tiah thuikung van kaminawk to ka hnuk o, tiah a thuih o.
24 I chodili někteří z našich k hrobu, a nalezli tak, jakž pravily ženy, ale jeho neviděli.
Kaicae thung ih thoemto kaminawk to taprong ah caeh o, nongpatanawk mah thuih o ih baktih toengah kaom hmuen to a hnuk o: toe Anih to hnu o ai, tiah thuih pae hoi.
25 Tedy on řekl k nim: Ó blázni a zpozdilí srdcem k věření všemu tomu, což mluvili Proroci.
Anih mah nihnik khaeah, Kamthunawk, Tahmaanawk mah thuih o ih loknawk boih tang hanah rai o parai:
26 Zdaliž nemusil těch věcí trpěti Kristus a tak vjíti v slávu svou?
A lensawkhaih thungah akun hanah, Kri mah hae karai hmuennawk hae tongh mak ai maw? tiah a naa.
27 A počav od Mojžíše a všech Proroků, vykládal jim všecka ta písma, kteráž o něm byla.
Mosi hoi kamtong tahmaanawk boih mah thuih ih, Cabu thungah kaom Anih kawng thuih koehhaih loknawk boih to nihnik khaeah a thuih pae.
28 A vtom přiblížili se k městečku, do kteréhož šli, a on potrh se, jako by chtěl dále jíti.
A caeh hoi han ih avang phak hoi tom naah, Anih loe avang to poeng hanah a poek.
29 Ale oni přinutili ho, řkouce: Zůstaň s námi, nebo se již připozdívá, a den se nachýlil. I všel, aby s nimi zůstal.
Toe nihnik mah, Kaihnik hoi nawnto om ah: niduem boeh, kho doeh ving boeh, tiah anih to kaang pae hoi. To pongah anih loe nihnik hoi nawnto oh hanah a caeh.
30 I stalo se, když seděl s nimi za stolem, vzav chléb, dobrořečil, a lámaje, podával jim.
Anih buhcaak hanah nihnik hoi nawnto anghnut naah, takaw to a lak, oephaih lawkthuih moe, a aeh pacoengah, nihnik hanah a paek.
31 I otevříny jsou oči jejich, a poznali ho. On pak zmizel od očí jejich.
To naah a mik amtueng hoi moe, Anih to panoek hoi; anih loe nihnik khae hoiah anghmat pae ving.
32 I řekli vespolek: Zdaliž srdce naše v nás nehořelo, když mluvil nám na cestě a otvíral nám písma?
Loklam ah anih mah cabu thung ih loknawk aihnik khaeah thuih naah, aihnik ih palung loe hmai mah kang ih baktiah oh roe na ai maw? tiah maeto hoi maeto thuih hoi.
33 A vstavše v tu hodinu, vrátili se do Jeruzaléma, a nalezli shromážděných jedenácte, a ty, kteříž s nimi byli,
Nihnik loe angthawk hoi moe, Jerusalem ah amlaem hoi, toah kami hatlaito hoi nawnto kaom kalah kaminawk to a hnuk hoi,
34 Ani praví: Že vstal Pán právě, a ukázal se Šimonovi.
nihnik mah, Angraeng loe angthawk tangtang boeh, Simon khaeah amtueng pae, tiah a thuih hoi.
35 I vypravovali oni také to, co se stalo na cestě, a kterak ho poznali v lámání chleba.
Nihnik mah loklam ah kaom hmuennawk, takaw a aeh naah Anih panoek hoi haih kawngnawk to nihcae khaeah thuih pae hoi.
36 A když oni o tom rozmlouvali, postavil se Ježíš uprostřed nich, a řekl jim: Pokoj vám.
To loknawk a thuih o li naah, Jesu angmah roe to nihcae salakah angdoet, nihcae khaeah, Nangcae khaeah monghaih om nasoe, tiah a naa.
37 Oni pak zhrozivše se a přestrašeni byvše, domnívali se, že by ducha viděli.
Toe nihcae mah angpae o, zit o moe, ka hnuk o ih loe pakhra mue, tiah a poek o.
38 I dí jim: Co se strašíte a myšlení vstupují na srdce vaše?
Anih mah nihcae khaeah, Tipongah na tasoeh o moe, palunghaenghaih na tawnh o loe?
39 Vizte ruce mé i nohy mé, žeť v pravdě já jsem. Dotýkejte se a vizte; neboť duch těla a kostí nemá, jako mne vidíte míti.
Ka ban hoi ka khok hae khen oh, kaimah boeh ni: na sui oh loe, khen oh; muithla loe ahuh hoi angan to om ai, toe nang hnuk o ih baktih toengah kai loe ahuh hoi angan ka tawnh, tiah a naa.
40 A pověděv to, ukázal jim ruce i nohy.
Hae tiah a thuih pacoengah, nihcae khaeah a ban hoi a khok to patuek pae.
41 Když pak oni ještě nevěřili pro radost, ale divili se, řekl jim: Máte-li tu něco, ješto by se pojedlo?
Nihcae loe anghoehaih hoi dawnraihaih hoiah oh o, to tiah kaom hmuen to tang o ai. Jesu mah nihcae khaeah, Caak koi buh na tawnh o maw? tiah a naa.
42 A oni podali jemu kusu ryby pečené a plástu strdi.
Nihcae mah anih hanah hmai pahaih ih tanga tetta hoi khoiphae maeto paek o.
43 A vzav to, pojedl před nimi,
Anih mah lak moe, nihcae hma ah caak pae.
44 A řekl jim: Tatoť jsou slova, kteráž jsem mluvil vám, ještě byv s vámi: Že se musí naplniti všecko, což psáno jest v Zákoně Mojžíšově a v Prorocích i v Žalmích o mně.
Anih mah nihcae khaeah, Nangcae hoi nawnto ka oh naah, Mosi ih kaalok, Tahmaanawk ih lok, Saam Cabu thungah tarik ih kai kawng loe akoep boih tih, tiah kang thuih o boeh to loe, tiah a naa.
45 Tedy otevřel jim mysl, aby rozuměli Písmům.
Nihcae mah Cabu thung ih loknawk panoek o thai hanah, anih mah nihcae panoekhaih to paongh pae.
46 A řekl jim: Že tak psáno jest a tak musil Kristus trpěti, a třetího dne z mrtvých vstáti,
Nihcae khaeah, Kri loe patangkhang ueloe, ni thumto naah angthawk let tih, tiah tarik ih oh:
47 A aby bylo kázáno ve jménu jeho pokání a odpuštění hříchů mezi všemi národy, počna od Jeruzaléma.
dawnpakhuemhaih hoi zae tahmenhaih kawng to Jerusalem hoiah amtong ueloe, acaeng kaminawk boih khaeah, anih ih ahmin hoiah taphong o tih.
48 Vy jste pak svědkové toho.
Nangcae loe hae hmuennawk hnukung ah na oh o.
49 A aj, já pošli zaslíbení Otce svého na vás. Vy pak čekejte v městě Jeruzalémě, dokudž nebudete oblečeni mocí s výsosti.
Khenah, Kam Pa lokkamhaih nangcae nuiah kang patoeh: toe ranui bang thacakhaih na hak o ai karoek to, Jerusalem vangpui ah om oh, tiah a naa.
50 I vyvedl je ven až do Betany, a pozdvih rukou svých, dal jim požehnání.
Anih mah nihcae to Bethany vangpui ah caeh haih, a ban to payangh moe, nihcae to tahamhoihaih a paek.
51 I stalo se, když jim žehnal, bral se od nich, a nesen jest do nebe.
Nihcae tahamhoihaih paek nathuem ah, van ah lak tahang boeh pongah, nihcae to a caehtaak.
52 A oni poklonivše se jemu, navrátili se do Jeruzaléma s radostí velikou.
Nihcae mah anih to bok o, paroeai anghoehaih hoiah Jerusalem ah amlaem o:
53 A byli vždycky v chrámě, chválíce a dobrořečíce Boha. Amen.
nihcae loe tempul thungah oh o poe, Sithaw to saphaw o moe, tahamhoihaih paek o. Amen.
