Lukáš 23
1 Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
Aa le niongake i fifañosoñañey ninday aze mb’amy Pilato mb’eo,
2 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
vaho nanisý aze ami’ty hoe: Nitrea’ay nitrobo ty tane’ay ondatio mbore rinara’e ty fandroroñam-bili-loha amy Kaisara, ie nihàboke t’ie i Norizan-ko mpanjakay.
3 Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
Le hoe ty ontane’ i Pilato tama’e: Mpanjaka’ o Jiosio v’Iheo? Hoe ty natoi’e aze: Ie saontsie’o.
4 I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
Aa le hoe t’i Pilato amo mpisorom-beio naho i firimboñañey: Tsy mahatrea hakeo amo lahio iraho.
5 Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
Fe nindrae’ iereo seseke ami’ty hoe: Ie mamalitsikotake ondatio, mbore nitsitsihe’e oke t’Iehodà hirike Galilia añe pak’ etoa.
6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
Ie jinanji’ i Pilato izay le nañontane hera nte Galilia ondatio.
7 A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
Ie nifohi’e t’ie borizà’ i Heroda, le nampanesefe’e mb’amy Heroda mb’eo, amy te ie ka e Ierosaleme ao henane zay.
8 Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.
Akore ty haeha’ i Heroda te nahaoniñe Iesoà; fa haehae ty nisalalà’e te hahaisak’ aze ty amo hene raha nijanjiñe’e ty ama’eo vaho naina’e te ho nisamba ze viloñe fanoe’e.
9 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
Aa le nimanea’e ontane, fe leo raike tsy natoi’e.
10 Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.
Nijohañe ey avao o mpisorom-beio naho o mpanoki-dilio nitolon-tsisý ama’e.
11 A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
Aa ie fa nikobike aze t’i Heroda naho o lahin-defo’eo, naho nikizahe’ iereo ami’ty nampiombeañe lamba marerarera, le nampolieñe mb’amy Pilato mb’eo.
12 I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
Amy àndroy, le lia’e nimpirañetse t’i Heroda naho i Pilato, ie mpifandrafe taolo.
13 Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
Natonto’ i Pilato o mpisorom-beio, naho o mpifehe ondatio, vaho i màroy,
14 Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.
le hoe re tam’iereo: Nandesa’ areo amako t’indaty toy hoe mpanigike ondatio hiola. Aa ndra t’ie nimaneako ontane añatrefa’areo, tsy mahatrea tahiñe am’ondatio amo anisìa’ areo azeo.
15 Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
Aiy, ndra i Heroda, kanao nampolie’e mb’aman-tika; ndra loli’e tsy nanoe’e hañohofan-doza ama’e.
16 Protož potresce ho, propustím jej.
Aa le ho liloveko re vaho havotsoko.
17 Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.
(Toe lili’e ty namotsotse am’ iareo ty mpirohy raik’ amy Sabadidakey).
18 Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
F’ie nikoik’ an-kapindre ty hoe: Aseseo añe ondatio, le hahao ama’ay t’i Barabasy —
19 Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
i najòñe ambalabey ao ami’ty fiolà’e an-drova ao naho ami’ty vono-ondatiy.
20 Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.
Aa ie te hañaha Iesoà t’i Pilato le nindrai’e i linaño’ey.
21 A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!
Fe kinorà’ iareo ty hoe: Peho, Peho re!
22 A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.
Le hoe re fañin-telo’e am’iereo: Fa akore! Inoñe ty raty nanoe’e? Tsy treako ty talim-pamonoañe aze, ho liloveko vaho hahako.
23 Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.
Fe nitolom-pitazataza iereo, nangatake t’ie ho peheñe. Aa le nahareketse aze ty feo’ ondatireo naho o mpisorom-beio
24 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
vaho linili’ i Pilato te hanoeñe t’y ipaia’ iareoy.
25 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
Le vinotso’e i rinohy ty amy fiòla naho vono’ ondaty pinai’ iereoy; vaho natolo’e ami’ty satri’ iareo t’Iesoà.
26 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
Ie nindese’iereo, le tsinepa’ iereo ty atao Simona nte Kirenia, ie niloneake hirik’ am-patrambey añe vaho nampitarazoeñe aze i hatae ajaley, le nañorike t’Iesoà.
27 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.
Tsifotofoto t’indaty nañorike naho o roakemba nandala naho nirovetse azeo.
28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
Nitolik’ am’ iereo t’Iesoà nanao ty hoe: Ry anak’ ampela’ Ierosaleme ko mirovetse ahy fa roveto o vata’ areoo naho o ana’areoo.
29 Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
Mahaoniña te ho tendreke ty andro hanoeñe ty hoe: Haha ty beitsiterake naho ty hòviñe tsy nahatoly vaho ty fatroa tsy ninonoeñe.
30 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!
Ie amy zay, hanoe’ iereo ty hoe o vohitseo: Mihotraha ama’ay, naho amo haboañeo ty hoe: Rongono zahay.
31 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
Aa naho zao ty anoañe an-katae leñe, hanoeñe akore t’ie maike?
32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
Teo ka ty tsy vokatse roe nendeseñe hiharo vonoeñe ama’e.
33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
Ie niavy ami’ty toetse atao Ikarandoha eo, le teo ty nipehañe aze naho indaty raty rey, ty raike am-pità’e havana naho ty raike an-kavia’e.
34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
Le hoe t’Iesoà: O Aba, iheveo, fa amoea’ iareo o anoe’ iereoo. Nifanjara’ iereo ty saro’e vaho nanao tsato-piso.
35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
Fonga nijohañe ey i màroy nisamba; nitrao-panìtse aze, ie naho o roandriañeo ami’ty hoe: Ie naharombake o ila’eo, soa re te handrombake ty vata’e naho toe ie i Norizañe jinobon’ Añaharey.
36 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
Nanitra aze ka o lahin-defoñeo, le nimb’eo ty nanolotse divay maseñe ama’e,
37 A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.
ami’ty hoe: Naho toe Mpanjaka’ o Jiosio irehe, rombaho ty vata’o.
38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
Pinatetse ambone eo ty sokitse manao ty hoe: Itoy ty Mpanjaka’ o Jiosio.
39 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
Nikobìk’ aze ty raik’ amy tsivokatse naradorado rey, ami’ty hoe: Naho ihe i Norizañey, rombaho ty vata’o naho izahay.
40 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?
Fe tinoi’ i raikey an-trevoke, ami’ty hoe: Ndra i Andrianañahare hao tsy añeveña’o kanao itraofa’o fàtse?
41 Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
Toe mañeva i an-tikañey le rinamben-tika ty vale’ o satan-tikañeo; fe tsy nandilatse ondatio.
42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
Le hoe re am’ Iesoà, O Rañandria, mahatiahia ahy te miheo am-pifehea’o ao,
43 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
Hoe t’Iesoà tama’e: Eka! to t’itaroñako te, hindre mb’an-tanen-kaveloñ’ ao tika te anito.
44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
I ora faheneñey henane zay, le hene nihohofa’ ty ieñe i Taney sikal’ ami’ ty ora faha-sive.
45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.
Nimoromoroñe i àndroy vaho nitori-anjake i lamba fañefetse añ’ Anjomban’ Añaharey.
46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
Le nikanjy am-piarañanañañe mafe t’Iesoà ami’ty hoe: O Aba, apoko am-pità’o ao ty troko, ie nitsara, le nafoe’e ty arofo’e.
47 A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
Nioni’ i mpifele-jatoy o raha nanjò eio le nandrenge an’ Andrianañahare ami’ty hoe: Toe ondaty vantañe toy.
48 A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
Ie nahaisake zay i maro nivorigidiñe eiy nisamba o raha nitendrekeo, le nifiotse añe namango arañañe.
49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.
Hene nijohanjohañe eñe o rañe’eo naho o roakemba nanonjohy aze boake Galilia añeo nitalake.
50 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
Teo t’indaty atao Iosefe, mpiamy Sanhedrio, ondaty vantañe naho vañoñe;
51 Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,
tsy ninò’ indatiy ty safiry naho ty raha nanoe’ iareo. Nte-Armatia tanà’ Iehodà re vaho mpitamà i Fifehean’ Añaharey.
52 Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,
Nimb’amy Pilato mb’eo re nihalaly ty fañòva’ Iesoà.
53 A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.
Ie nazotso’e, le pinelepele’e an-damba leny, vaho nirohote’e an-donake hinaly an-damilamy mbe tsy nandrohotan-dolo.
54 A byl den připravování, a sobota se začínala.
Ie ty andro Fañalankañañe, le fa ho tondroke i Sabatay.
55 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
Norihe’ o roakemba nanonjohy Iesoà boak’ e Galilia añeo re le niisa’ iereo i lonakey naho ty nandrohotañe i fañòvay.
56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.
Tafampoly iereo le nañalankañe raha mandrifondrifoñe naho solike, vaho nitofa amy Sabatay ty amy liliy.
