Lukáš 23
1 Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
Et surgens omnis multitudo eorum, duxerunt illum ad Pilatum.
2 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
Coeperunt autem illum accusare, dicentes: Hunc invenimus subvertentem gentem nostram, et prohibentem tributa dari Caesari, et dicentem se Christum regem esse.
3 Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
Pilatus autem interrogavit eum, dicens: Tu es rex Iudaeorum? At ille respondens ait: Tu dicis.
4 I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
Ait autem Pilatus ad principes sacerdotum, et turbas: Nihil invenio causae in hoc homine.
5 Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
At illi invalescebant, dicentes: Commovit populum docens per universam Iudaeam, incipiens a Galilaea usque huc.
6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
Pilatus autem audiens Galilaeam, interrogavit si homo Galilaeus esset.
7 A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
Et ut cognovit quod de Herodis potestate esset, remisit eum ad Herodem, qui et ipse Ierosolymis erat illis diebus.
8 Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.
Herodes autem viso Iesu, gavisus est valde. erat enim cupiens ex multo tempore videre eum, eo quod audierat multa de eo, et sperabat signum aliquod videre ab eo fieri.
9 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
Interrogabat autem eum multis sermonibus. At ipse nihil illi respondebat.
10 Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.
Stabant autem principes sacerdotum, et Scribae constanter accusantes eum.
11 A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
Sprevit autem illum Herodes cum exercitu suo: et illusit indutum veste alba, et remisit ad Pilatum.
12 I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
Et facti sunt amici Herodes et Pilatus in ipsa die: nam antea inimici erant ad invicem.
13 Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
Pilatus autem convocatis principibus sacerdotum, et magistratibus, et plebe,
14 Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.
dixit ad illos: Obtulistis mihi hunc hominem, quasi avertentem populum, et ecce ego coram vobis interrogans, nullam causam inveni in homine isto ex his, in quibus eum accusatis.
15 Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
Sed neque Herodes: nam remisi vos ad illum, et ecce nihil dignum morte actum est ei.
16 Protož potresce ho, propustím jej.
Emendatum ergo illum dimittam.
17 Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.
Necesse autem habebat dimittere eis per diem festum, unum.
18 Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
Exclamavit autem simul universa turba, dicens: Tolle hunc, et dimitte nobis Barabbam,
19 Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
qui erat propter seditionem quandam factam in civitate et homicidium, missus in carcerem.
20 Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.
Iterum autem Pilatus locutus est ad eos, volens dimittere Iesum.
21 A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!
At illi succlamabant, dicentes: Crucifige, crucifige eum.
22 A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.
Ille autem tertio dixit ad illos: Quid enim mali fecit iste? nullam causam mortis invenio in eo: corripiam ergo illum, et dimittam.
23 Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.
At illi instabant vocibus magnis postulantes ut crucifigeretur: et invalescebant voces eorum.
24 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
Et Pilatus adiudicavit fieri petitionem eorum.
25 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
Dimisit autem illis eum, qui propter homicidium, et seditionem missus fuerat in carcerem, quem petebant, Iesum vero tradidit voluntati eorum.
26 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
Et cum ducerent eum, apprehenderunt Simonem quendam Cyrenensem venientem de villa: et imposuerunt illi crucem portare post Iesum.
27 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.
Sequebatur autem illum multa turba populi, et mulierum: quae plangebant, et lamentabantur eum.
28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
Conversus autem ad illas Iesus, dixit: Filiae Ierusalem, nolite flere super me, sed super vos ipsas flete, et super filios vestros.
29 Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
Quoniam ecce venient dies, in quibus dicent: Beatae steriles, et ventres, qui non genuerunt, et ubera, quae non lactaverunt.
30 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!
Tunc incipient dicere montibus: Cadite super nos. et collibus: Operite nos.
31 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
Quia si in viridi ligno haec faciunt, in arido quid fiet?
32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
Ducebantur autem et alii duo nequam cum eo, ut interficerentur.
33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
Et postquam venerunt in locum, qui vocatur Calvariae, ibi crucifixerunt eum: et latrones, unum a dextris, et alterum a sinistris.
34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
Iesus autem dicebat: Pater, dimitte illis: non enim sciunt quid faciunt. Dividentes vero vestimenta eius, miserunt sortes.
35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
Et stabat populus spectans, et deridebant eum principes cum eis, dicentes: Alios salvos fecit, se salvum faciat, si hic est Christus Dei electus.
36 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
Illudebant autem ei et milites accedentes, et acetum offerentes ei,
37 A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.
et dicentes: Si tu es rex Iudaeorum, salvum te fac.
38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
Erat autem et superscriptio scripta super eum litteris Graecis, et Latinis, et Hebraicis: Hic est rex Iudaeorum.
39 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
Unus autem de his, qui pendebant, latronibus, blasphemabat eum, dicens: Si tu es Christus, salvum fac temetipsum, et nos.
40 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?
Respondens autem alter increpabat eum, dicens: Neque tu times Deum, qui in eadem damnatione es?
41 Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
Et nos quidem iuste, nam digna factis recipimus: hic vero nihil mali gessit.
42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
Et dicebat ad Iesum: Domine, memento mei, cum veneris in regnum tuum.
43 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
Et dixit illi Iesus: Amen dico tibi: Hodie mecum eris in paradiso.
44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
Erat autem fere hora sexta, et tenebrae factae sunt in universam terram usque ad horam nonam.
45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.
Et obscuratus est sol: et velum templi scissum est medium.
46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
Et clamans voce magna Iesus ait: Pater in manus tuas commendo spiritum meum. Et haec dicens, expiravit.
47 A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
Videns autem Centurio quod factum fuerat, glorificavit Deum, dicens: Vere hic homo iustus erat.
48 A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
Et omnis turba eorum, qui simul aderant ad spectaculum istud, et videbant quae fiebant, percutientes pectora sua revertebantur.
49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.
Stabant autem omnes noti eius a longe: et mulieres, quae secutae eum erant a Galilaea, haec videntes.
50 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
Et ecce vir nomine Ioseph, qui erat decurio, vir bonus, et iustus:
51 Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,
hic non consenserat consilio, et actibus eorum, ab Arimathia civitate Iudaeae, qui expectabat et ipse regnum Dei.
52 Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,
hic accessit ad Pilatum, et petiit corpus Iesu:
53 A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.
et depositum involvit sindone, et posuit eum in monumento exciso, in quo nondum quisquam positus fuerat.
54 A byl den připravování, a sobota se začínala.
Et dies erat parasceves, et sabbatum illucescebat.
55 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
Subsecutae autem mulieres, quae cum eo venerant de Galilaea, viderunt monumentum, et quemadmodum positum erat corpus eius.
56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.
Et revertentes paraverunt aromata, et unguenta: et sabbato quidem siluerunt secundum mandatum.
