< Lukáš 23 >
1 Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
Amih te rhaengpuei la huek pai uh tih Jesuh te Pilat taengla a khuen uh.
2 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
Te vaengah Jesuh te pahoi a paelnaeh uh tih, “Anih loh mah namtu he a pamdah sak, Kaisar taengah mangmu paek ham te a a paa sak tih amah te, 'Khrih manghai ni,’ a ti khaw ka hmuh,” a ti uh.
3 Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
Te phoeiah Pilat loh a dawt tih, “Nang he Judah manghaila na om a?” a ti nah. Tedae Jesuh loh anih te a doo tih, “Nang long ni na ti,” a ti nah.
4 I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
Te dongah Pilat loh khosoihham rhoek neh hlangping rhoek te, “Hekah hlang soah a lolh ka hmuh moenih,” a ti nah.
5 Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
Tedae amih loh a mangkhak la, “Pilnam a hueh tih, Galilee lamloh he hil, Judah tom ah pahoi a thuituen,” a ti uh.
6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
Pilat loh a yaak vaengah, “Hekah hlang tah Galilee hoel la om maco, “a ti.
7 A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
Te daengah Herod kah saithainah dongah aka om la a ming tih Herod taengla a tueih. Te vaeng tue ah Herod khaw Jerusalem ah om.
8 Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.
Herod loh Jesuh te a hmuh vaengah bahoeng omngaih. Hlamat kum lamkah a kawng a yaak coeng dongah amah hmuh ham te ngaihlih ana om coeng. Te dongah anih loh a saii miknoek khat khat te hmuh hamla a ngaiuep.
9 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
Te dongah Jesuh te ol muep a dawt. Tedae Jesuh loh anih te a doo moenih.
10 Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.
Te vaengah khosoihham rhoek neh cadaek rhoek loh pai uh tih Jesuh te rhaprhap a paelnaeh uh.
11 A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
Herod neh a rhalkap rhoek long khaw Jesuh te a hnaelcoe uh tih a tamdaeng uh. Te phoeiah himbai a cim thik a bai sak tih Pilat taengla a tueih uh.
12 I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
Te khohnin kuelhuelh ah Herod neh Pilat loh khatneh khat paya la coeng rhoi. A noek ah amih rhoi te thunkha la om rhoi dae ta.
13 Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
Te dongah Pilat loh khosoihham rhoek, boei rhoek neh pilnam te a hueh tih,
14 Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.
“Hekah hlang he kai taengah pilnam aka palet bangla nang khuen uh. Kai loh nangmih hmaiah ka boelh het coeng dae a lolh la anih na paelnaeh uh thil te hekah hlang soah ka hmuh moenih he.
15 Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
Herod long khaw a hmuh pawt dongah ni anih he mamih taengla han tueih. A saii te dueknah neh aka tiing a om moenih he.
16 Protož potresce ho, propustím jej.
Te dongah anih he ueih sak lamtah ka hlah eh?,” a ti nah.
17 Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.
Khotue ah amih ham hlang pakhat tah a loeih sak ham mangkhak la a kuek.
18 Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
Tedae huek pang uh tih, “Anih he khuen laeh, Barabbas mah kaimih ham han hlah,” a ti uh.
19 Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
Barabbas tah khopuei ah olpungnah bet a om vaengah ngawnnah a saii dongah thongim khuila a hlak uh.
20 Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.
Jesuh te hlah a ngaih dongah Pilat loh amih te koep a khue.
21 A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!
Tedae amih loh a o uh tih, “Anih te tai laeh, tai laeh,” a ti uh.
22 A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.
Tedae Pilat loh amih te, “He loh boethae balae a saii tih, dueknah ham koila anih soah a lolh ka hmuh moenih. Anih he ueih sak lamtah ka hlah tangloeng eh?, “voeithum a ti nah.
23 Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.
Tedae a lalh uh coeng dongah Jesuh tai ham te ol ue la a hoe uh tih amih ol loh boeih a khumla uh.
24 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
Pilat long khaw amih kah bihhoenah te rhoirhi ham ko a tam.
25 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
Te dongah a hoe uh vanbangla olpungnah neh ngawnnah dongah thongim khuila a det tangtae te a hlah. Tedae Jesuh te amih kongaih bangla a voeih pah.
26 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
Anih te a khuen uh vaengah Kurena Simon te lohma lamkah ha pawk hatah a tuuk uh tih Jesuh hnukah koh pah ham thinglam te a tloeng pauh.
27 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.
Te vaengah anih te pilnam rheangpuei neh anih aka rhaengsae tih aka hlai huta rhoek loh muep a vai uh.
28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
Amih te Jesuh loh a mael thil tih, “Jerulalem nu rhoek, kai hamla rhap uh boeh. Namamih ham neh na ca rhoek ham mah rhap uh.
29 Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
“Cayaa, camoe aka cun pawh bung, aka khut pawh rhang suk loh a yoethen,” a ti uh tue tah ha pawk coeng he.
30 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!
Te vaengah tlang taengah kaimih n'tim thil laeh, mol taengah khaw kaimih m'vuei laeh, “pahoi a ti uh ni.
31 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
Thing te a thingsup pataeng te tlam te a saii uh atah a koh vaengah metlam a om eh?” a ti nah.
32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
A tloe laihmuh panit te khaw anih taengah ngawn ham a khuen uh.
33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
Lurhuh a ti uh hmuen te a pha uh vaengah Jesuh neh laihmuh rhoi te pahoi a tai uh. Laihmu rhoi khuiah pakhat te bantang ben ah pakhat banvoei ben ah a taiuh.
34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
Te vaengah Jesuh loh, “A pa, amih he tholh hlah mai, a saii uh he khaw a ming uh moenih,” a ti. Te phoeiah a himbai te a phen uh tih hmulung a naan thiluh.
35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
Te vaengah pilnam loh pai tih a sawt. Boei rhoek long khaw a nueih thil tih, “Hlang tloe aka khang te amah khaw khang uh saeh. Anih he Pathen kah a coelh Khrih la a om atah,” a ti uh.
36 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
Anih te rhalkap rhoek long khaw a tamdaeng uh tih a paan uh.
37 A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.
Anih te yuthui a paek uh tih, “Nang he Judah rhoek kah manghai la na om atah namah khang uh saw,” a ti nah.
38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
“A sokah a ming khaw, “Judah rhoek kah manghai tah anih ni, “tila a om pah.
39 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
Te vaengah laihmu rhoi a hoei uh khuikah pakhat loh anih te a soehsal tih, “Nang he Khrih la na om mahnim? Namah khaw kaimih rhoi khaw ng'khang lah,” a ti nah.
40 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?
Tedae pakhat loh anih te a doo tih a ho. Te vaengah, “Nang tah Pathen ke na rhih moenih a? Laitloeknah khuiah na om boeiloeih dae.
41 Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
Mamih rhoi ngawn tah mah khoboe te n'yook tueng tih tiktam coeng. Tedae anih tah a halang la a saii moenih,” a ti nah.
42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
Te phoeiah Jesuh te, “Na ram khuiah na pawk vaengah kai m'poek ne,” a ti nah.
43 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
Te dongah anih te, “Namah taengah rhep kan thui, tihnin ah paradai ah kai taengah na om pawn ni,” a ti nah.
44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
Khonoek parhuk tluk a pha vaengah diklai pum ah yinnah loh a thing tih khonoek pako hil Khomik khaw hmuep.
45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.
Te vaengah bawkim kah hniyan loh phak phin uh.
46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
Jesuh tah ol ue la pang tih, “A pa, na kut dongah ka mueihla kan paek,” a ti nah. Te a thui neh pahoi pat.
47 A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
Aka om hno te rhalboei loh a hmuh vaengah Pathen te a thangpom tih, “Hekah hlang tah hlang dueng la om taktak,” a ti.
48 A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
A miklaw kah hlangping aka taai uh boeih loh aka om hno te a hmuh uh vaengah a lungkoe te a tum uh tih bal uh.
49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.
Te vaengah khohla lamkah a huiko khaw boeih ha pai uh. Galilee lamloh a taengah aka bang huta rhoek long khaw a hmuh uh.
50 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
Te vaengah hlang pakhat, a ming ah Joseph tah khoboei la tapkhoeh om. Anih tah hlang then neh hlang dueng la om.
51 Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,
Anih tah Judah khopuei pakhat Arimathea lamkah tih amih kah mangtaengnah neh khoboe dongah tlangnaem tlangphai la om pawh. Anih long tah Pathen kah ram ni a lamtawn.
52 Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,
Te long te Pilat a paan tih Jesuh kah rhok te a bih.
53 A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.
Rhok te a hlak tih himbai neh a yen. Te phoeiah rhok te phuel lung khuiah a khueh. Tekah phuel ah aka yalh om hlan.
54 A byl den připravování, a sobota se začínala.
Tedae khohnin tah rhuengphong la om tih Sabbath tom coeng.
55 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
Te vaengah huta rhoek loh a hloem uh. Amih tah Galilee lamkah loh Jesuh aka puei la om uh tih phuel neh a rhok metla a khueh te a hmuh uh.
56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.
A bal uh vaengah bo-ul neh botui te a hmoel uh. Tedae Sabbath vaengah tah olpaek vanbangla duem uh.