Lukáš 23
1 Tehdy povstavši všecko to množství jich, vedli jej ku Pilátovi.
Тогава цялото множество техни хора стана и Го заведе при Пилата.
2 A počali naň žalovati, řkouce: Tohoto jsme nalezli, an převrací lid, a brání daně dávati císaři, pravě se býti Kristem králem.
О И Пилат пак им извика, като желаеше да пусне Исуса.
3 Pilát pak otázal se ho, řka: Ty-li jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
А Пилат Го попита, думайки: Ти ли си Юдейският цар? А Той в отговор му каза: Ти право казваш.
4 I dí Pilát k předním kněžím a k zástupům: Žádné viny nenalézám na tomto člověku.
И Пилат рече на главните свещеници и на народа: Аз не намирам никаква вина в Тоя човек.
5 Oni pak více se rozmáhali v křiku, řkouce: Bouříť lid, uče po všem Judstvu, počav od Galilee až sem.
А те по-настойчиво казваха: Той вълнува людете, понеже поучава по цяла Юдея, като е почнал от Галилея и е следвал даже до тук.
6 Tedy Pilát uslyšav o Galilei, otázal se, byl-li by člověk Galilejský.
А Пилат, като чу това, попита дали е галилеянин човекът.
7 A když zvěděl, že by byl z panství Herodesova, poslal jej k Herodesovi, kterýž také v Jeruzalémě byl v ty dni.
И като узна, че е от Иродовата област, изпрати Го до Ирода, който и той беше през тия дни в Ерусалим.
8 Herodes pak uzřev Ježíše, zradoval se velmi. Nebo dávno žádal viděti jej, protože mnoho o něm slýchal, a nadál se, že nějaký div od něho učiněný uzří.
А Ирод, като видя Исуса, много се зарадва, защото отдавна желаеше да Го види, понеже бе слушал за Него; и надяваше се да види някое знамение от Него.
9 I tázal se ho mnohými řečmi, ale on jemu nic neodpovídal.
И запитваше Го с много думи, но Той нищо не му отговори.
10 Stáli pak tu přední kněží a zákoníci, tuze na něj žalujíce.
А главните свещеници и книжниците стояха и силно Го обвиняваха.
11 A pohrdna jím Herodes s svým rytířstvem, a naposmívav se jemu, oblékl jej v roucho bílé, i odeslal zase ku Pilátovi.
Но Ирод с войниците си, презирайки Го, след като Му се поруга, облече Го във великолепна дреха, и Го прати обратно на Пилата.
12 I učiněni jsou přátelé Herodes s Pilátem v ten den. Nebo před tím nepřátelé byli vespolek.
В същия ден Ирод и Пилат се сприятелиха помежду си, защото преди това враждуваха един против друг.
13 Pilát pak svolav přední kněží a úřadné osoby i lid,
Тогава Пилат свика главните свещеници, началници и народа, и рече им:
14 Řekl k nim: Dali jste mi toho člověka, jako by lid odvracel po sobě, a aj, já před vámi vyptávaje se ho, žádné viny jsem nenalezl na tom člověku ve všem tom, což vy na něj žalujete.
Доведохте ми Тоя човек като един, който развращава людете; но, ето, аз Го разпитах пред вас, и не намерих в Тоя човек никаква вина относно онова, за което Го обвинявате.
15 Ano ani Herodes; nebo odeslal jsem vás k němu, a aj, nic hodného smrti nestalo se jemu.
Нито пък Ирод е намерил; защото Го е изпратил обратно до нас; и ето, Той не е сторил нищо, което заслужава смъртно наказание.
16 Protož potresce ho, propustím jej.
И тъй, като Го накажа, ще Го пусна.
17 Musíval pak propouštěti jim v svátek jednoho vězně.
А той се задължаваше да им пуща на всеки празник по един затворник].
18 Protož zkřikli spolu všecko množství, řkouce: Zahlaď tohoto, a propusť nám Barabbáše.
Но те всички едногласно изкрещяха, казвайки: Махни Този и пусни ни Варава.
19 Kterýž byl pro svádu nějakou v městě učiněnou a pro vraždu vsazen do žaláře.
(който, за някаква размирица, станала в града, и за убийство, бе хвърлен в тъмница).
20 Tedy Pilát opět mluvil k nim, chtěje propustiti Ježíše.
И Пилат пак им извика, като желаеше да пусне Исуса.
21 A oni vždy volali, řkouce: Ukřižuj ho, ukřižuj!
А те крещяха, казвайки: Разпни Го! Разпни Го!
22 A on po třetí řekl k nim: Což jest pak zlého učinil tento? Jáť žádné příčiny smrti nenalézám na něm. Protož potresce ho, propustím.
А той трети път им каза: Че какво зло е сторил Той? Аз не намирам в Него нищо, за което да заслужава смърт; и тъй, като Го накажа, ще Го пусна.
23 Oni pak předce dotírali na něj křikem velikým, žádajíce, aby byl ukřižován. A rozmáhali se hlasové jejich a předních kněží.
Но те настояваха със силни гласове, искайки да бъде разпнат; и техните гласове надделяха.
24 Pilát pak přisoudil, aby se naplnila žádost jejich.
И Пилат реши да изпълни искането им:
25 I propustil jim toho, kterýž pro bouřku a vraždu vsazen byl do žaláře, za něhož prosili, ale Ježíše vydal k vůli jejich.
Пусна онзи, когото искаха, който за размирица и убийство бе хвърлен в тъмница; а Исуса предаде на волята им.
26 A když jej vedli, chytivše Šimona nějakého Cyrenenského, jdoucího s pole, vložili na něj kříž, aby jej nesl za Ježíšem.
И когато Го поведоха, хванаха някого си Симона киринеец, който се връщаше от нива, и сложиха на него кръста, за да го носи подир Исуса.
27 I šlo za ním veliké množství lidu i žen, kteréžto plakaly a kvílily ho.
И след Него вървяха голямо множество от народ и от жени, които плачеха за Него.
28 A obrátiv se k nim Ježíš, dí: Dcery Jeruzalémské, neplačtež nade mnou, ale raději samy nad sebou plačte a nad svými dětmi.
А Исус се обърна към тях и рече: Дъщери ерусалимски, недейте плака за Мене, но плачете за себе си и за чадата си;
29 Nebo aj, přijdou dnové, v nichžto řeknou: Blahoslavené neplodné, a břicha, kteráž nerodila, a prsy, kteréž nekrmily.
защото, ето идат дни, когато ще рекат: Блажени неплодните, и утробите, които не са раждали, и съсците, които не са кърмили.
30 Tehdyť počnou říci k horám: Padněte na nás, a pahrbkům: Přikrejte nás!
Тогава ще почнат да казват на планините: Паднете върху нас, и на хълмовете: Покрийте ни.
31 Nebo poněvadž na zeleném dřevě toto se děje, i co pak bude na suchém?
Защото, ако правят това с суровото дърво, какво ще правят със сухото?
32 Vedeni pak byli s ním i jiní dva zločinci, aby spolu s ním byli ukřižováni.
И с Него караха и други двама, които бяха злодейци, за да ги погубят.
33 A když přišli na místo, kteréž slove popravištné, tu jej ukřižovali, i ty zločince, jednoho na pravici, druhého pak na levici.
И когато стигнаха на мястото, наречено Лобно, там разпнаха Него и злодейците, единият отдясно Му, а другият отляво.
34 Tedy Ježíš řekl: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí. A rozdělivše roucho jeho, metali o ně los.
А Исус каза: Отче, прости им, защото не знаят какво правят. И като разделиха дрехите Му, хвърлиха жребие за тях.
35 I stál lid, dívaje se. A posmívali se jemu knížata s nimi, řkouce: Jinýmť jest spomáhal, nechať nyní pomůže sám sobě, jestliže on jest Kristus, ten Boží zvolený.
И людете стояха та гледаха. Още и началниците Го ругаеха, казвайки: Други е избавил; нека избави Себе Си, ако Този е Божият Христос, Неговият Избраник.
36 Posmívali se také jemu žoldnéři, přistupujíce a octa podávajíce jemu,
Тоже и войниците Му се подиграваха като се приближаваха и Му поднасяха оцет, и казваха:
37 A řkouce: Jsi-li ty ten král Židovský, spomoziž sám sobě.
Ако си Юдейският цар, избави Себе Си.
38 A byl také i nápis napsaný nad ním, literami Řeckými a Latinskými a Židovskými: Tento jest král Židovský.
А над него имаше и надпис: Тоя е Юдейският Цар.
39 Jeden pak z těch zločinců, kteříž s ním viseli, rouhal se jemu, řka: Jsi-li ty Kristus, spomoziž sobě i nám.
И един от обесените злодейци Го хулеше, казвайки: Нали си Ти Христос? Избави Себе Си и нас!
40 A odpověděv druhý, trestal ho, řka: Ty se ani Boha nebojíš, ješto jsi v témž odsouzení?
А другият в отговор го смъмра, като каза: Ни от Бога ли се не боиш ти, който си под същото осъждение?
41 Myť zajisté spravedlivě trpíme, nebo hodnou pomstu za skutky naše béřeme, ale tento nic zlého neučinil.
И ние справедливо сме осъдени, защото получаваме заслуженото от това, което сме сторили; а Този не е сторил нищо лошо.
42 I dí Ježíšovi: Pane, rozpomeň se na mne, když přijdeš do království svého.
И каза: [Господи] Исусе, спомни си за мене, когато дойдеш в Царството Си.
43 I řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, dnes budeš se mnou v ráji.
А [Исус] му рече: Истина ти казвам, днес ще бъдеш с Мене в рая.
44 A bylo okolo hodiny šesté. I stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
А беше вече около шестият час, и тъмнина покриваше цялата земя до деветия час,
45 I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.
като потъмня слънцето; и завесата на храма се раздра през средата.
46 A zvolav Ježíš hlasem velikým, řekl: Otče, v ruce tvé poroučím ducha svého. A to pověděv, umřel.
И Исус извика със силен глас и рече: Отче, в Твоите ръце предавам духа Си. И това като рече, издъхна.
47 A vida centurio, co se stalo, velebil Boha, řka: Jistě člověk tento spravedlivý byl.
И стотникът като видя станалото, прослави Бога, като каза: Наистина този човек бе праведен.
48 A všickni zástupové, přítomní tomu divadlu, hledíce na to, co se dálo, tepouce prsy své, navracovali se.
А всичките множества, надошли на това зрелище, като виждаха какво стана, връщаха се биещи се в гърди.
49 Stáli pak všickni známí jeho zdaleka, i ženy, kteréž byly přišly za ním od Galilee, hledíce na to.
А всичките негови познайници и жените, които бяха дошли подир Него от Галилея, стояха надалеч и гледаха това.
50 A aj, muž jménem Jozef, jeden z úřadu, muž dobrý a spravedlivý,
И ето, един човек, на име Иосиф, който беше съветник, човек добър и праведен,
51 Kterýž byl nepovolil radě a skutku jejich, z Arimatie města Judského, kterýžto také očekával království Božího,
който не беше се съгласил с намерението и делото им, - от юдейския град Ариматея, човек, който ожидаше Божието царство,
52 Ten přistoupiv ku Pilátovi, vyprosil tělo Ježíšovo,
той отиде при Пилата и поиска Исусовото тяло.
53 A složiv je s kříže, obvinul v kment a pochoval je v hrobě vytesaném v skále, v kterémž ještě nebyl žádný pochován.
И като го сне, обви го с плащаница, и положи го в гроб, изсечен в скала, гдето никой не бе още полаган.
54 A byl den připravování, a sobota se začínala.
И беше приготвителен ден, и съботата настъпваше.
55 Šedše pak také za ním ženy, kteréž byly s Ježíšem přišly od Galilee, pohleděly na hrob, a kterak pochováno bylo tělo jeho.
И жените, които бяха дошли с Него от Галилея, вървяха изподире и видяха гроба и как беше положено тялото Му.
56 Vrátivše se pak, připravily vonné věci a masti, ale v sobotu odpočinuly, podle přikázání.
И като се върнаха, приготвиха аромати и миро; и в съботата си почиваха според заповедта.
