Lukáš 22
1 Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
Msambu gwa mabumunda gachechema ndiri, yagushemwa Pasaka guweri sambira gusoka.
2 I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
Watambika wakulu na wafunda wa Malagaliru waweriti wankusakula njira ya kumlaga Yesu kwa bada, toziya wawatiriti wantu.
3 Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
Shetani kamwingiriti Yuda, yawamshema Isikariyoti, yumu gwa wantumini walii lilongu na wawili.
4 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
Su Yuda kagenditi na kuyowera na Watambika wakulu na walolera wa numba nkulu ya Mlungu ntambu ya kumgalambuka Yesu kwawomberi.
5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
Womberi weniti manemu na wayoweriti na yomberi wamlipi mpiya.
6 A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
Yuda kajimiliti, na kaweriti kankusakula lupenyu luherepa lwa kumlaviya Yesu kwawomberi pota na lipinga lya wantu kuvimana.
7 Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
Lishaka lisokiti lya msambu gwa mabumunda gachechema ndiri, wakondolu wa shiboga sha Pasaka pawawadumuliti.
8 I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
Yesu kawatumiti Peteru na Yohani, kawagambira, “Mgendi mwakatunyawili shiboga sha Pasaka tupati kuliya.”
9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
Womberi wamkosiyiti, “Gufira twakanyawi koshi?”
10 On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
Yesu kawankula, “Pamgenda mulushi, hamliwoni na mpalu yakalitwika shiwiga sha mashi. Mmufati mpaka mnumba pakayingira,
11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
mumgambiri mweni kana numba, ‘mfunda kankukosiya, shakoshi shumbakati mweni handiyi Pasaka pamuhera na wafundwa wangu?’
12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
Yomberi hakawalanguziyi numbakati nkulu mugorofa wayiherepeziya, munyawi amu.”
13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
Wagenditi na woniti kila shintu sawa ntambu Yesu yakawagambiriti, wanyawa shiboga sha Pasaka.
14 A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Shipindi pashisokiti, Yesu kalikaliti kuliya shiboga pamuhera na wantumintumi wakuwi.
15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
Kawagambira, “Nfira nentu kuliya Pasaka ayi pamuhera na mwenga pamberi pa kundabisiya!
16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
Nukugambirani ayi ndo Pasaka ya upeleru kuliya na mwenga mpaka palii payiwera kala mu Ufalumi wa Mlungu.”
17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
Shakapanu Yesu katola shikombi, kalonga mayagashii Mlungu, kalonga, “Muwanki shikombi ashi na mlandiri woseri.
18 Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
Nukugambirani, kwanjira vinu hanandi kayi ndiri divayi ayi mpaka Ufalumi wa Mlungu pawiza.”
19 A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Shakapanu katoliti libumunda, kalonga mayagashii Mlungu, kalimega na kawapanana womberi pakalonga, “Ayi ndo nshimba ya neni yailaviwa kwajili ya mwenga. Mtendi hangu kwa kunhola neni.”
20 Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
Viraa avi, kawapanana shikombi sha divayi pawaliyiti kala shiboga, pakalonga, “Lutekeru alu ndo lipatanu lya syayi lyalilaviyitwi kwa mwazi gwangu wagwitika toziya ya mwenga
21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
“Mloli! Ulii yakang'alambuka ka palaa kankuliya pamuhera naneni.
22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
Mwana gwa Muntu hakahowi ntambu yakafiriti Mlungu, kumbiti shodi kwa muntu yakamgalambuka!”
23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
Palaa wanjiti kulikosiya weni, su gaa pakati petu hakatendi shitwatila ashi.
24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
Kulawiriti likakatala pakati pa wantumintumi walii gaa ndo hakawezi kuwera mkulu pakati pawu.
25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
Yesu kawagambira, “Wafalumi wa maisi yawawera ndiri Wayawudi yawakolamlima wantu wawu kwa makakala, nawomberi pawawashema ‘Waganja wa wantu.’
26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
Kumbiti nayiwera hangu pakati penu, kumbiti ulii yakaweriti mkulu pakati penu ndo kalazima kaweri mdidiki gwa woseri, na yakawera mlongoziya ndo kaweri ndundami.
27 Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Gaa yakaweriti mkulu, ulii yakalikala pasi kuliya shiboga, ama ulii yakatumika? Imanikana ulii yakalikala pameza kuliya shiboga! Kumbiti neni ndo nandundami pakati penu.
28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
“Mwenga mlikala pamuwera na neni shipindi shoseri sha kujerwa kwangu,
29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
gambira Tati gwangu ntambu yakanupiti ukolamlima, su naneni hanuwapanani ntambu ira ayi.
30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Hamlii na kulanda pameza pangu mu Utuwa wangu na hamulikali muvibanta vya ufalumi kugatoza makabila lilongu na mawili ga Israeli.
31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
“Simoni, Simoni! Gupikaniri! Shetani kapatiti ruusa ya kuwajera mwenga mawoseri, kuvilaviya viherepa kulawa muvidoda, gambira mkulima pakapeta nganu kulawa mumakapi.
32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
Kumbiti neni nankuluwira kwa Mlungu, Simoni njimiru yaku nayidodomera. Nagwenga pagumbuyira, guwatangi wayagu.”
33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
Peteru kamwankula, “Mtuwa, neni ng'enda kala pamuhera na gwenga mushibetubetu, na ata kuhowa pamuhera na gwenga.”
34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
Yesu kamuwankula, “Nukugambira gwenga Peteru, pamberi njogolu hakeniwiki leru hagunemi mala ndatu.”
35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Shakapanu Yesu kawakosiyiti wantumintumi wakuwi, “Shipindi shanuwatumiti pota na mpiya, na muhaku ama vilwatu, mpungukiwitwi shintu shoseri?” Wamwankula, “Ndala.”
36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
Yesu kawagambira, “kumbiti vinu, ulii yakawera na muhaku gwa mpiya kagutoli, yakahera na upanga, kawuzi nguwu yakuwi na kahemeri upanga umu.”
37 Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
“Toziya nukugambirani, Malembu Mananagala galembwa, ‘Wamtuliti shipinga shimuwera pamuhera na wavidoda,’ ndo mpaka gatimii kwa neni, toziya shawalemba kuusu neni shankwiza kuwera nakaka.”
38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
Wantumintumi walonga, “Guloli Mtuwa! Panu kwana mapanga mawili!” Yesu kalonga, “Ayi itosha!”
39 A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Yesu kalawa mulushi na kugenda, ntambu yaiweriti ntambu yakuwi, kagenda mpaka kulugongu lwa mizeyituni, wafundwa wakuwi wamfata.
40 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Pakasokiti kuliya kawagambiriti, “Mluwi Mlungu namwingira mukujerwa.”
41 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Shakapanu kawaleka kagenda utali wa muntu kuweza kuguma libuwi, kasuntama na kumluwa Mlungu.
42 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
Kalonga, “Tati pagufira, guyiwusiyi nkata ayi ya ndabiku kwa neni. Ata hangu, mafiliru gaku gafiliziwi, pota ganeni ndiri, ira gutendi ntambu yagufira gumweni.”
43 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
Palaa wamahoka wa Mlungu kulawa kumpindi wamlawira, su wamtanga.
44 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
Pakaweriti mu kutama nentu, kamluwiti Mlungu na livuki limlawiti gambira matoni ga mwazi, gaturukiti pasi.
45 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
Pakaluwiti kala, kawawuyiriti wafundwa wakuwi, kawawoniti wagonja mpota, womberi waweriti na hinginiku.
46 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Kawagambira, “Iwera ashi mgonja? Mwimuki na mluwi, namwingira mukujerwa.”
47 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Yesu pakaweriti kankali kankuyowera, lipinga lya wantu liza palilongoziwa na Yuda, yumu gwa walii wafundwa lilongu na wawili. Yuda kamgenderiti Yesu na kumnonera.
48 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
Yesu kamgambira, “Yuda! Hashi gwankumgalambuka Mwana gwa Muntu kwa kumnona?”
49 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
Wantumini yawaweriti pamuhera na Yesu pawagawoniti galii gagalawira, womberi wakosiya, “Mtuwa tutumii mapanga getu?”
50 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
Na yumu gwawu kamkomiti upanga ntumintumi gwa Mtambika Mkulu na kamdumula likutu lyakuwi lya kumliwu.
51 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
Palaa, Yesu kalonga, “Ayi itosha!” Kalishinkula likutu lya muntu ayu, kamuponiziya.
52 I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
Shakapanu Yesu kawagambira watambika wakulu, na wakulu wawalolera wa Numba nkulu ya Mlungu na wazewi wawiziti kumubata, “Hashi, mwiza na mapanga na vindonga kumbata gambira neni na mpoka?
53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
Kila lishaka panweriti pamuhera na mwenga Mnumba nkulu ya Mlungu mumbata ndiri. Kumbiti ashi ndo shipindi shenu asa, ndo shipindi sha ukolamlima wa luwindu.”
54 A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
Wamubatiti Yesu na kugenda nayu ukaya kwa Mtambika Mkulu, na Peteru kaweriti kankumfata kwa kutali.
55 A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Motu waguwashiti pakati pa uwa, na Peteru kaweriti pamuhera na woseri weni waweriti walikala pamuhera pawayoterata motu.
56 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
Ntumintumi yumu mdala pakamwoniti Peteru kalivaga pakwegera na motu, kamjodoleriti masu na kalonga, “Muntu ayu kaweriti vira pamuhera na Yesu!”
57 A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
Kumbiti Peteru kaberiti pakalonga, “Ndala gwenga, neni nummana ndiri!”
58 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
Shakapanu hera, muntu yumonga kamwona Peteru na kalonga, “Gwenga gwa yumu gwawu!” Kumbiti Peteru kawankula, “Mtuwa gwenga, neni ndiri!”
59 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
Na lisaa limu pamberi, muntu yumonga kamsisitiza pakatakula, “Nakaka ayu kaweriti pamuhera na Yesu, toziya ayu ndo Mgalilaya vira!”
60 I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
Peteru kamwankula, “Mtuwa gwenga, nuvimana ndiri ntambu yagutakula!” Palaa palii, pakaweriti kankali kankuyowera, njogolu kawika.
61 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Mtuwa kagalambuka na kumlola Peteru, na Peteru kalihola galii Mtuwa gakamgambiriti, “Leru pamberi njogolu keniwika hagunemi mala ntatu.”
62 I vyšed ven Petr, plakal hořce.
Peteru kawukiti kugenda kunja, na kalila nentu.
63 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
Wantu walii waweriti wankumlolera Yesu, wamkomiti na kumhigira.
64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
Wamtawiti shitambala kusheni, na wankumkosiya, “Gutungi! Gani yakakukomiti?”
65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
Wamlavilira visoweru vivuwa vya kumwigilanga.
66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
Lishaka lyalifatiti Yesu wamjegiti mushizyungu. Pashizyungu kuweriti na wazewi na watambika wakulu na wafunda wa malagaliru, womberi waliwoniti pamuhera na Yesu wamjegiti kulongolu kwawu.
67 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
Nawomberi wamgambira, “Gutugambiri! Hashi, gwenga gwa Kristu?” Su Yesu kawagambira, “Ata panuwagambira, hapeni mnjimiri,
68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
handa panuwakosiya hapeni mnankuli.
69 Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Kwanjira vinu, Mwana gwa Muntu hakalivagi uwega wa kumliwu wa Mlungu kana makakala goseri.”
70 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
Woseri walonga, “Ndo kulonga gwenga gwa Mwana gwa Mlungu?” Nayomberi kawankula, “Mwenga mtakula handa ndo Neni.”
71 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Nawomberi walonga, “Tufira ndiri kayi ukapitawu umonga? Twaweni tupikanira shilii shakatakuliti.”
