Lukáš 22
1 Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
Shikukuu sha mikate jangatagwa ngedule, shishemwa pashaka, shatendaga bhandishila.
2 I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
Ashikalongolele bha bhaabhishila na bhaajiganya bha shalia, bhatendaga loleyanga mwa kwabhulajila a Yeshu, ikabhe bhatendaga kwaajogopanga bhandunji.
3 Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
Bhai, Lishetani akwaajinjilaga a Yuda Ishikaliote, bhaliji munkumbi gwa mitume kumi na bhabhili bhala.
4 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
A Yuda gubhapite kunguluka na ashikalongolele bha bhaabhishila na bhakulungwanji bha manjola, shibhapinga kwaendebhuka a Yeshu.
5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
Nabhalabhonji guyaanonyelenje nigubhalegenenje kwaapa mmbiya.
6 A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
A Yuda gubhakundile, gubhatemi nkuloleya malanga ga mmbone ga kwaatendebhuka a Yeshu gwangali kumumanya bhandu bhabhagwinji.
7 Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
Bhai, lyubha lya mikate jangatagwa ngedule guliishile. Lyubhalyo lya ingwa mwana jwa ngondolo jwa pashaka.
8 I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
Kwa nneyo a Yeshu gubhaatumilenje a Petili na a Yowana, gubhaalugulilenje, “Nnjendangane nkakolokoyanje shalya tulye pashaka.”
9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
Gubhaabhushiyenje, “Punkupinga tukakolokoye kwei?”
10 On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
Gubhaalugulilenje, “Mpilikananje! Pushinnjendangane kunnjini, shinng'imikananje na jwannume jumo ajigele lulo lwa mashi. Munkagulanje mpaka nnyumba jashaajinjile.
11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
Mwaalugulilanje bhayene nyumba, ‘Bhaajiganya bhanakummuya, jili kwei kati jibhapinga lila pashaka na bhaajiganywa bhabho?’
12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
Na bhenebho shibhannangulanje kati jikulungwa kugolopa jikonjeleywe, nnkolokoyanje mwenemo.”
13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
Bhai, gubhapitengene, gubhaimenenje indu yowe malinga shibhabhalanjilwenje na a Yeshu, gubhakolokoyenje shalya sha pashaka.
14 A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Malanga gakatimilileje, a Yeshu gubhatemi pamo na mitume bhabho nkulya shalya.
15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
Gubhaalugulilenje, “Njilokolila kaje kulya pashakaji pamo na mmanganya nganabhe potekwa.
16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
Pabha ngajilya kabhili mpaka penepo pushijimalile mu Upalume gwa a Nnungu.”
17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
Kungai gubhatolile shikombe sha divai, gubhatendile eja, gubhashite, “Ntolanje nnepesheyane mmowe.
18 Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
Pabha ngunakummalanjilanga, ngang'wa kabhili divai ja shabhibhu mpaka Upalume gwa a Nnungu pushuishe.”
19 A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Kungai, gubhatolile nkate, gubhatendile eja, gubhaugebhenye, gubhaapelenje bhalinkuti, “Sheshino shiilu shangu shipinga shoywa kwa ligongo lyenunji. Ntendanje nnei kwa ngumbushila nne.”
20 Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
Nneyo peyo bhakalyanganjeje gubhatolile shikombe, gubhashite, “Ashino shikombe shino, sha malagano ga ambi gakong'ondelwa na minyai jangu jijitika kwa ligongo lyenunji.
21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
“Ikabheje, nnolanje! Andendebhuka jula pali na nne pamesha pepano.
22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
Kweli Mwana juka Mundu anakwenda bhulagwa malinga shiipanjilwe, ikabheje ole, mundu andendebhuka.”
23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
Penepo gubhatandubhenje kubhuyana ashaayene, gani shatende yeneyo.
24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
Na kabhili nikoposhela mitau munkumbi gwabonji, kuti gani shabhe nkulungwa kupunda bhananji.
25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
A Yeshu gubhaabhalanjilenje, “Bhapalume bha ilambo bhanakwaatagwalanga bhandu bhabhonji kwa mashili, ikabhe pubhaashemwanga ‘Bhamituka.’
26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
Ikabheje mmanganya, inabhe nneyo, ali nkulungwa jwenunji anapinjikwa abhe nshoko jwa bhowe, na ali kalongolele abhe malinga ntumishi.
27 Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Igala jwei ali nkulungwa, atama kulya shalya, eu akolokoya jula? Penepo nkulungwa ni atama kulya! Ikabheje nne munkumbi gwetu muno, ni malinga ntumishi.”
28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
“Mmanganya ntemingene na nne mobha ga lingwa kwangu,
29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
na malinga atati shibhangamwiye upalume, nneyo peyo numbe nne ngunakunkamuyanga mmanganya.
30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Nkupinga nniyanganje na papila pamesha jangu, muupalume gwangu, na shintamangane mwiitengu ya ukulungwa kugaukumula makabhila kumi na gabhili ga Ishilaeli.”
31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
A Yeshu gubhashite “A Shimoni, a Shimoni! Mpilikane! Lishetani anapinga ampembulanje mmanganya mbuti ngano.
32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
Ikabheje nne ninnjujile mmwe a Shimoni, nkupinga ngulupai jenu jinapungushe. Na mmwe pushimmujilepo mwaataganje ntima ashaapwenu.”
33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
Na a Petili gubhaajangwile, “Mmakulungwa, nne apano nili tayali kwenda tabhwa kumagelesha, nkali kuwa na mmwe.”
34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
A Yeshu gubhaajangwile, “Ngunakummalanjila mmwe a Petili, lelo lipongo likanabhe kongobhela shinngane patatu.”
35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Kungai a Yeshu gubhaabhushiyenje bhaajiganywa bhabho, “Punantumilenje gwangali nng'uko gwa ela, wala nkobha gwa ilatu, mwatubhilwenje shoshowe?” Gubhajangwilenje, “Nng'oo twanngatubhilwa.”
36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
Gubhaalugulilenje, “Ikabheje nnaino, jwene akwete nng'uko gwa ela jula ajigale, na akwete nkobha, nneyo peyo. Na jojowe jwangali upanga, aushe likoti lyakwe aume gumo.
37 Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
Ngunakummalanjilanga, ganapinjikwa gatimilile majandiko gaanugula nne kuti, ‘Bhashinkubhikwa likundi limo na bhaalebhanga,’ elo, gowe gajandikwe kunugula nne ganapinjikwa gamalile.”
38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
Na bhalabhonji gubhashitenje, “Mmakulungwa, nnole, apano jipali mipanga jibhili.” Na bhalabho gubhashite, “Bhai shijipwae.”
39 A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Na malinga shibhayobhelele, a Yeshu gubhapite kushitumbi sha Misheituni, bhaajiganywa bhabho gubhaakagwilenje.
40 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Bhakaikanganeje kweneko gubhaalugulilenje, “Mwaajuganje a Nnungu nnajinjilanga mmalinjilo.”
41 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Kungai gubhaaleshilenje bhaajiganywa bhabho, gubhapite kwa taliya kashoko kwa leshela mundu liganga kuika, gubhatindibhele nkwaajuga a Nnungu
42 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
bhalinkuti, “Atati, ibhaga nkupinga, nnjosheye shikombe sha mbotekoshi, nkali nneyo, itendeshe malinga shinkupinga mmwe, na wala nngabha malinga shingupinga nne.”
43 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
Malaika kukopoka kunnungu akwaakoposhelega kukwaataga ntima.
44 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
Bhali mmboteko ya kaje, gubhamindile kwaajuga a Nnungu, na matukuta gabho nibha mbuti mandondo ga minyai, galindolishila pai.
45 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
Bhakaajuganjeje a Nnungu, gubhabhujile kubhaajiganywa bhabho, gubhaaimenenje bhagonilenje lugono kwa totoshela nkuinjika.
46 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Gubhaabhushiyenje, “Pakubha nnagonanga? Nnjumukanje maajuganje a Nnungu, nnajinjilanga mmalinjilo.”
47 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
A Yeshu bhakanabhe peya kubheleketa, likundi lya bhandunji guliishe lililongoywa na Yuda, bha munkumbi gwa kumi na bhabhili bhala. A Yuda gubhaabhandishile a Yeshu nkupinga kwaalamba.
48 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
Ikabheje a Yeshu gubhaabhalanjile, “A Yuda! Bhuli, nnakuntendebhuka Mwana juka Mundu kwa kunnamba?”
49 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
Bhaajiganywa bhabho bhakabhonanjeje nneila gubhashitenje, “Mmakulungwa, tutole mipanga jetu twaakapanje?”
50 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
Na jumo gwaleshele upanga mukantumishi jwa bhakulungwa bha bhaabhishila, gwankatile likutu lya kunnilo.
51 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
Penepo a Yeshu gubhashite, “Bhai nnekanje!” Gubhalikwashiye likutu lila, gubhannamiye.
52 I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
Kungai a Yeshu gubhaabhalanjilenje ashikalongolele bha bhaabhishila, na ashikalongolele bha bhalinda bha liekalu, na bhanangulungwa bhajilengene kukwakamula, “Bhuli, nnshikwiyangana kungamula na mipanga na ndonga mbuti nne nankupokonyola?
53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
Mobha gowe gunaliji na mmanganya nniekalu nkangamulanga nkangamulangaga. Ikabheje gegano ni malanga genunji, malanga ga upalume gwa lubhindu.”
54 A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
Bhai, gubhaakamulenje, gubhaatolilenje kwendanabhonji kwa akalongolele bha bhaabhishila. A Petili gubhakagwile nnyuma kwa kwaataliya.
55 A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Moto gwashinkukumbanywa pakati lugwani, gwaatemingene penepo pamo, na a Petili pubhaaliji popo.
56 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
Ntumishi jumo jwankongwe gwabhabhwene a Petili bhatemi tome pamoto, gwabhakolondolesheye meyo, nigwashite, “Abha bhandubha nnepeila pubhaliji na a Yeshu.”
57 A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
Ikabheje a Petili gubhakanile bhalinkuti, “Gwee! Nne ngakwaamanya.”
58 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
Kashokope, mundu juna akwaabhonaga a Petili, nigwashite, “Numbe mmwe ni nkumbi gula.” Ikabheje a Petili gubhajangwile “Ika mmwe, nngabha nne!”
59 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
Ikapiteje malanga ga shaa jimo, mundu juna gwakomelesheye, “Kweli abha bhandubha pubhaliji na a Yeshu, pabha na bhalabho Bhagalilaya.”
60 I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
Ikabheje a Petili gubhashite, “Ika mmwe, ngakwiimanya inkubheleketayo!” Na popo pepo, bhakanabhe maliya kubheleketa, lipongo gulikongobhele.
61 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Bhakulungwa gubhatendebhwishe nikwaalola a Petili, na bhalabho a Petili gubhakumbushile gubhabhalanjilwe na Bhakulungwa, “Lipongo likanabhe kongobhela lelo, shinngane patatu.”
62 I vyšed ven Petr, plakal hořce.
Penepo gubhakopweshe palanga gubhagutile kwa kaje.
63 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
Bhandunji bhaabhikaangaga a Yeshu muulinda, gubhaakomilenje na kwaalembula.
64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
Gubhaatabhilenje shimbala kumeyo, nikwabhuyanga, “Nnondole! Ntulugulile gani ankomile.”
65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
Gubhaabheleketelenje malobhe gamagwinji ga matukano.
66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
Kukasheje, bhanangulungwa gubhaimenenje yani, ashikalongolele bha bhaabhishila na bhaajiganya bha shalia. A Yeshu gubhapelekwe kulukumbilo.
67 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
Nigubhashitenje, “Ibhaga mmwe a Kilishitu ntubhalanjile?” A Yeshu gubhajangwile, “Nkali nimmalanjilangaga, nkakulupalilanga,
68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
nkali nimmuyanje nkanyangulanga.
69 Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Ikabheje kutandubhila nnaino, Mwana juka Mundu shatame kunkono nnilo gwa Bhakulungwa a Nnungu Bhakwete Mashili.”
70 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
Penepo bhowenji nigubhashitenje “Igala tutende mmwe bhanabhabho a Nnungu?” Na bhalabho gubhashite, “Mmanganya ninkutinji Nne ni Jwenejo.”
71 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Na bhalabhonji nigubhashitenje, “Bhuli, tupinga ukong'ondelo guna? Twaashayene tupilikene bhalibheleketa pa kang'wa jabho bhayene.”
