Lukáš 22
1 Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
Wana feti ya Mapa ezanga levire, feti oyo babengaka Pasika, ekomaki pene,
2 I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
bakonzi ya Banganga-Nzambe mpe balakisi ya Mobeko bazalaki koluka ndenge nini koboma Yesu, pamba te bazalaki kobanga bato.
3 Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
Bongo Satana akotaki kati na Yuda oyo bazalaki kobenga « Isikarioti » mpe azalaki moko kati na bantoma zomi na mibale.
4 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
Boye, Yuda akendeki epai ya bakonzi ya Banganga-Nzambe mpe bakonzi ya bakengeli ya Tempelo mpo na kobongisa elongo na bango ndenge nini akoteka Yesu epai na bango.
5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
Basepelaki mingi mpe bayokanaki ete bakopesa ye mbongo.
6 A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
Yuda andimaki mpe akomaki koluka libaku malamu ya kokaba Yesu na maboko na bango, na ndenge ete ebele ya bato bayeba te.
7 Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
Awa ekomaki mokolo ya feti ya Mapa ezanga levire, mokolo oyo basengeli koboma mpate lokola mbeka ya Pasika,
8 I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
Yesu atindaki Petelo mpe Yoane; alobaki na bango: — Bokende kobongisela biso bilei ya Pasika.
9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
Batunaki Ye: — Esika nini olingi ete tobongisa yango?
10 On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
Yesu azongiselaki bango: — Tango bokokota na engumba, bokokutana na mobali moko amemi eloku ya mayi. Bolanda ye kino na ndako epai wapi akokota.
11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
Mpe boloba na nkolo ndako: « Moteyi atuni: ‹ Wapi shambre epai wapi nakolia bilei ya Pasika elongo na bayekoli na Ngai? › »
12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
Akolakisa bino, na etaje, shambre moko ya monene babongisa malamu; ezali kuna nde bokobongisa bilei ya Pasika.
13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
Bakendeki, bakutaki makambo nyonso ndenge kaka Yesu ayebisaki bango mpe babongisaki bilei ya Pasika.
14 A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Tango ngonga ekokaki, Yesu avandaki na mesa elongo na bantoma.
15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
Alobaki na bango: — Nayokaki posa makasi ya kolia Pasika oyo elongo na bino liboso ete namona pasi,
16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
pamba te, nazali koloba na bino: nakolia yango lisusu te kino tina na yango ekokokisama penza kati na Bokonzi ya Nzambe.
17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
Sima na Ye kozwa kopo, azongisaki matondi epai ya Nzambe mpe alobaki: — Bokamata kopo oyo mpe bokabola yango kati na bino,
18 Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
pamba te nazali koloba na bino: nakomela lisusu te vino kowuta na bambuma ya vino, kino Bokonzi ya Nzambe eya.
19 A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Bongo, azwaki lipa mpe, sima na Ye kozongisa matondi epai ya Nzambe, akataki yango mpe apesaki bango yango; alobaki: — Oyo ezali nzoto na Ngai, epesami mpo na bino! Bosalaka boye mpo na kokanisa Ngai.
20 Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
Sima na Ye kolia, asalaki mpe bongo mpo na kopo; alobaki: — Kopo oyo ezali Boyokani ya sika kati na makila na Ngai, makila oyo esopani mpo na bino.
21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
Nzokande, moto oyo azali koteka Ngai azali awa, azali kolia mesa moko elongo na Ngai.
22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
Solo, Mwana na Moto akokende, kolanda ndenge Nzambe akata; kasi mawa na moto oyo azali koteka Ye.
23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
Bongo bantoma bakomaki kotunana bango na bango mpo na koluka koyeba soki nani kati na bango akosala likambo yango.
24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
Tembe moko ebimaki kati na bayekoli mpo na koyeba soki nani kati na bango aleki monene.
25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
Yesu alobaki na bango: — Bakonzi ya bikolo bakonzaka yango, mpe bayangeli na yango balingaka ete babenga bango bato malamu.
26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
Kasi esengeli te kozala bongo kati na bino. Nzokande, tika ete moto oyo aleki monene kati na bino azala lokola leki ya suka, mpe moto oyo azali kokamba azala lokola moto oyo azali kotia bilei na mesa.
27 Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Pamba te nani aleki monene? Ye oyo avandi na mesa to ye oyo azali kotia bilei na mesa? Ezali te oyo avandi na mesa? Kasi Ngai nazali kati na bino lokola moto oyo azali kotia bilei na mesa.
28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
Bino nde bato oyo botikali ya kokangama na Ngai kati na pasi na Ngai.
29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
Mpe lokola Tata na Ngai apesaki Ngai bokonzi, Ngai mpe nazali kopesa bino bokonzi,
30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
mpo ete bokoka kolia mpe komela na mesa na Ngai kati na Bokonzi na Ngai, mpe ete bokoka kovanda na bakiti ya bokonzi mpo na koyangela mabota zomi na mibale ya Isalaele.
31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
Simona, Simona, Satana asengi koyungola bino ndenge bayungolaka ble.
32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
Kasi nasambeli mpo na yo, mpo ete kondima na yo ekweya te. Mpe sima na yo kozonga epai na Ngai, lendisa bandeko na yo.
33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
Kasi Petelo azongisaki: — Nkolo, nandimi kokota boloko to kokufa elongo na Yo.
34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
Yesu alobaki na ye: — Petelo, nazali koloba na yo: lelo, liboso ete soso elela, okowangana mbala misato ete oyebi Ngai te.
35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Bongo Yesu atunaki bango: — Tango natindaki bino maboko pamba, mbongo te, sakosi te, basandale te; boni, bozangaki eloko? Bazongisaki: — Tozangaki eloko te.
36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
Alobaki na bango: — Kasi, sik’oyo, tika ete moto oyo azali na mbongo azwa yango, oyo azali na sakosi azwa yango, oyo azangi mopanga ateka elamba na ye mpo na kosomba yango!
37 Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
Ekomama: « Batangaki Ye elongo na babomi bato; » mpe nazali koloba na bino: makambo yango esengeli kokokisama kati na Ngai.
38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
Bayekoli balobaki: — Nkolo, tala mipanga mibale. Yesu azongisaki: — Ekoki!
39 A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Yesu abimaki mpe akendeki lokola momesano na ngomba ya banzete ya olive, mpe bayekoli na Ye balandaki Ye.
40 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Tango akomaki na esika yango, alobaki na bango: — Bosambela mpo ete bokweya te kati na komekama.
41 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Akendeki mwa mosika na bango, afukamaki mpe asambelaki boye:
42 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
« Tata, soki olingi, longola kopo oyo ya pasi liboso na Ngai! Nzokande, kosala te kolanda mokano na Ngai, kasi sala kolanda mokano na Yo. » [
43 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
Anjelu moko awutaki na Likolo, abimelaki Ye mpe alendisaki Ye.
44 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
Lokola azalaki koyoka somo makasi, asambelaki lisusu makasi koleka, kino motoki na Ye ekomaki lokola matanga ya makila oyo ekomaki kokweya na mabele.]
45 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
Tango asilisaki kosambela, atelemaki, akendeki epai bayekoli na Ye bazalaki mpe akutaki bango balala pongi, mpo ete batondaki na mawa.
46 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Atunaki bango: — Mpo na nini bozali kolala? Botelema mpe bosambela mpo ete bokweya te kati na komekama.
47 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Wana Yesu azalaki nanu koloba, ebele ya bato bayaki; mpe moto oyo bazalaki kobenga « Yuda, » moko kati na bayekoli zomi na mibale, azalaki liboso na bango. Apusanaki pene ya Yesu mpo na koyamba Ye,
48 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
kasi Yesu atunaki ye: — Yuda, ozali penza koteka Mwana na Moto na nzela ya beze?
49 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
Tango bato oyo bazalaki elongo na Yesu bamonaki makambo oyo ezali kosalema, batunaki Ye: — Nkolo, tobeta bango na nzela ya mipanga na biso?
50 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
Mpe moko kati na bango abetaki mosali ya mokonzi ya Banganga-Nzambe mopanga mpe akataki ye litoyi ya ngambo ya loboko ya mobali.
51 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
Kasi Yesu alobaki: — Boye lisusu te! Yesu asimbaki litoyi ya mobali yango mpe abikisaki ye.
52 I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
Bongo Yesu alobaki na bakonzi ya Banganga-Nzambe, na bakonzi ya bakengeli ya Tempelo mpe na bakambi ya bato, oyo bayaki kokanga Ye: — Boni, nakomi mokambi ya batomboki mpo ete boya kokanga Ngai na mipanga mpe banzete?
53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
Nazalaki elongo na bino mikolo nyonso kati na lopango ya Tempelo, mpe bokangaki Ngai te. Kasi ezali ngonga na bino, ngonga oyo bokonzi ya molili ezali kokonza.
54 A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
Bakangaki Yesu, bamemaki Ye kati na ndako ya mokonzi ya Banganga-Nzambe. Petelo azalaki kolanda na mosika.
55 A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Mpe tango bapelisaki moto na kati-kati ya lopango mpe bavandaki lisanga, Petelo mpe avandaki elongo na bango.
56 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
Mwasi mosali moko amonaki Petelo avandi wana pembeni ya moto. Sima na ye kotala Petelo malamu, alobaki: — Tata oyo azalaki elongo na Yesu!
57 A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
Kasi Petelo awanganaki mpe alobaki: — Mwasi, nayebi ye te.
58 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
Sima na mwa tango moke, moto mosusu amonaki Petelo mpe alobaki: — Yo mpe ozali moko kati na bango! Petelo azongisaki: — Tata, nazali moko te kati na bango.
59 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
Sima na ngonga moko, moto mosusu alobaki na molende: — Ezali ya solo! Tata oyo azalaki elongo na ye, pamba te azali moto ya Galile.
60 I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
Kasi Petelo azongisaki: — Nayebi te makambo oyo ozali kolobela! Wana azalaki nanu koloba, soso elelaki.
61 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Nkolo abalukaki mpe atalaki Petelo; mpe Petelo akanisaki maloba oyo Nkolo alobaki na ye: « Liboso ete soso elela, okowangana Ngai mbala misato. »
62 I vyšed ven Petr, plakal hořce.
Abimaki mpe alelaki makasi na libanda.
63 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
Bato oyo bazalaki kokengela Yesu babandaki koseka mpe kobeta Ye.
64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
Bazipaki Ye elongi mpe basengaki na makasi: — Sakola: Nani abeti Yo?
65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
Mpe balobaki na Ye maloba mabe ebele mpo na kofinga Ye.
66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
Tango tongo etanaki, bakambi ya bato, elongo na bakonzi ya Banganga-Nzambe mpe balakisi ya Mobeko, basanganaki mpe basengaki ete bamema Yesu liboso ya Likita-Monene na bango.
67 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
Balobaki: — Soki ozali Klisto, yebisa biso. Yesu azongisaki: — Ata nayebisi bino, bokondima na bino kaka Ngai te;
68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
mpe soki Ngai napesi bino motuna, bokopesa na bino mpe Ngai eyano te.
69 Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Kasi kobanda sik’oyo, Mwana na Moto akovanda na ngambo ya loboko ya mobali ya Nzambe-Na-Nguya-Nyonso.
70 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
Bango nyonso batunaki: — Ozali Mwana na Nzambe? Yesu azongisaki: — Bino nde bolobi ete nazali Mwana na Nzambe.
71 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Bongo balobaki: — Mpo na nini koluka matatoli mosusu? Toyoki yango na monoko na ye moko.
