Lukáš 22
1 Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
Mbe, omwanya gwe mikate jinu jitali na chifwibhya gwaliga nigufogela, inu yaliga nitogwa Ipasaka.
2 I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
Abhagabhisi bhakulu na bhandiki nibhayenja injila yo kumwita Yesu, kulwokubha bhaliga nibhobhaya abhanu.
3 Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
Shetani nengila munda ya Yuda Isikaliyote, unu ona aliga ali umwi wa bheeigisibhwa ekumi na bhabhili.
4 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
Yuda nagenda naloma na bhakulu bha bhagabhisi kutyo alamutula Yesu mumabhoko gebhwe.
5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
Bhakondelewe, nibhalagana okumuyana jimpilya.
6 A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
Omwene ekilisishe, nayenja omwanya gwo kubhagwasha Yesu bhatabhao bhanu bhamfu.
7 Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
Olusiku lwe mikate jinu jitalimo chifwibhya nilukinga, nibhusibhusi inama ya Pasaka isosibhwe.
8 I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
Yesu nabhatuma Petelo na Yowana, naikati,”Mugende mujochiyenjela ebhilyo bhya Ipasaka koleleki chije chilye.”
9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
Nibhamubhusha ati, “Naki anu owenda chikufulubhendele?”
10 On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
Nabhasubhya naikati,”Mutegeleshe, mbe mukengila mumusi, omuja obhonana no mulume etwikile echitumo echamanji kaja obhonana nemwe. Mumulubhe munyumba inu alengilamo.
11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
Mukamala mumubhwila ati kanya nyumba,”Omwiigisha kakubhwila ati,”Chilyaki echumba cha bhagenyi, anu ndalila Ipasaka na bheigisibhwa bhanu?”
12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
Kabholesha olusika lunu luli mwigolofa lunu lutegekele. Mukole amatayalisho omwo.”
13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
Kulwejo nibhagenda, nibhasanga bhuli chinu lwa kutyo abhabhwilie. Nibhakalakanja ebhilyo bhya Ipasaka.
14 A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Omwanya gwejile gweya neyanja amwi na jintumwa jae.
15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
Neya nabhabhwila ati, “Nali nendele muno okulya Ipasaka inu amwi nemwe nichali kunyansibhwa.
16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
Kulwokubha enibhabhwila ati, nitalilya nemwe nakatyali okukingila lunu ilikumila mu bhukama bha Nyamuanga.”
17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
Neya Yesu nagega echikombe, ejile amala okusima, naikati,”Mugege chinu, na mugabhane emwe kwe mwe.
18 Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
Kulwokubha enibhabhwila ati, nitalinywa lindi amatwasho go mujabhibhu, okukingilanu obhukama bhwa Nyamuanga bhulija.”
19 A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Neya nagega omukate, ejile amala okusima, nagubhega, nabhayana, naikati, “Gunu ni mubhili gwani gunu gusosibhwe ingulu yemwe. Mukolega kutyo nimunyichuka anye.”
20 Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
Nagega echikombe kutyo kutyo okumala okulya ebhilyo bhya mungeta naikati,”Echikombe chinu niyo indagano inyaya mumanyinga gani, ganu agetika kulwemwe.
21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
Nawe mwiyangalile. Unu kandila iniku alyamwi nanye ku meja.
22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
Kulwokubha Omwana wa Adamu kagenda lwa kutyo alagiliwe. Nawe jilimubhona omunu oyo okutula kumwene Omwana wa Adamu kamulomela iniku!
23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
Nibhamba okubhushanya abhene kwa bhene niga mubhumwi bhwebhwe unu katula okola omusango ogwo.
24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
Nigeya nijisokamo jimamba agati yebhwe niga unu keganilisibhwa kubha mukulu okukila bhona.
25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
Nabhabhwila ati,”Abhakama bha bhanu bha maanga abhatungwa na bhanu bhali no bhuinga ingulu yebhwe, abhatungwa na bhalende na bhatungi.
26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
Nawe kwemwe jiteile kubha kutyo. Mbe, unu kenda obhukulu mwimwe abhe lwo mutoto. Na unu katangasha abhe lwa unu kafulubhendela abhejabho.
27 Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Kulwejo omukulu niga unu enyanjile kumeja tele unu kafulubhenda? Angu atali unu enyanjile kumeja? Nawe anye nili agati yemwe lwa unu kafulubhenda.
28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
Nawe emwe nimwe mwikomesishe okugendelela okubha nanye mumalegejo gani.
29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
Enibhayana emwe obhukama, lwa kutyo Lata ananile anye obhukama,
30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Koleleki mubhone okulya no kunywa kunenda yani mubhukama bhwani. Na mulinyanja kubhitebhe bhye chibhalo na mulamula nganda ekumi nebhili eja Isilaeli.
31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
Simoni, Simoni, menyanti Shetani asabhilwe abhabhone koleleki abhasungule lwo bhulo.
32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
Nawe nakusabhiwe, okwikilisha kwao kusige kusingwa. Nalibha wasubha lindi ubhakomeshe abhana bhanyu.”
33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
Petero namubhwila ati, “Lata Bhugenyi, nimaliliye okuja nawe mwibhoelo nolo kufwa ona.”
34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
Yesu nasubhya naikati,”Enikubhwila Petelo, inkokolomi ichali kukokolima ounyigana kwiya kasatu ati utakumenya.”
35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Yesu nabhabhwila ati, “Anu nabhatumile mutali na yela amwi chikapo che bhilyo amwi bhikwilya mwalebhelwe chinu chona chona?” Nibhamusubhyati ati, “uli.”
36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
Mbe nabhabhwila ati, “Woli anu unu ali na jiela agege, owechikakapo che bhilyo nagege. Na unu atali na chigwato nagushe echifwalo chaye agule echigwato chimwi.
37 Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
Okubha enibhabhwila ati, gona ganu gandikilwe ingulu Yani ni bhusibhusi gakumile, Na agegibhwe lwo munu unu ali munyamusi we bhilagilo.'Kubha jinu jilagilwe ingulu yani echikumila.”
38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
Mbe nibhaikati, Latabhugenyi Lola galiwanu mapanga gabhili.”Nabhabhwila “geile”.
39 A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Bhejile bhamala ebhilyo bhya mungeta, Yes nauluka, nagenda kutyo aliga nakola Bhuli katungu nagenda kuchima cha Mujeituni, na bheigisibhwa nibhamulubha.
40 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Bhejile bhakinga Nabhabhwila ati, “Musabhwe mutaja kwingila mumalegejo.”
41 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Omwene nagenda katafio lwa wokulasa libhui, nafukama nasabhwa.
42 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
naikati,”Lata ukenda, soshako echikombe chinu. Nawe tikwo kutyo anye enenda, Tali awe elyenda lyao likumile.”
43 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
Mbe malaika nasoka mulwile namusolomokela, namutamo amanaga.
44 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
Omwene aliga ali no bhutaka bhamfu neyongesha okusabhwa, amoyilo gae nigabha lwa maguma ga manyinga nigatonyela ansi.
45 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
Ejile akemuka anu amalile okusabhwa, naja kubheigisibhwa bhae, nasanga bhaongee kulwobhusulumbae.
46 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Nabhabhusha ati,”Kubhaki muongee? Mwimuke Musabhwe, mutaja kwingila mumalegejo.”
47 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Anu aliga achaika, mbe bhanu bhamfu nibhaja, na Yuda niwe umwi wa jintumwa ekumi ne bhili nabhatangatila. Nafugela ku Yesu okumunyunya,
48 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
Nawe Yesu namubhwila ati,”Yuda oulomela iniku Omwana waAdamu kwo okumunyunya?”
49 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
Na bhanu bhaliga bhali yeyi na Yesu bhejile bhalola jinu ejenda okubhao nibhaikati, “Latabhugenyi, chibhasane na mapanga?”
50 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
Mbe oumwi kwabho nasana omugaya wo mugabhisi omukulu, namutemako okutwi kwae okwebhulyo.
51 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
Yesu naikati, “musige mbele. Nakunyako kukutwi kwae namuosha.
52 I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
Yesu nabhabhusha omugabhisi omukulu, na bhakulu bha muyekalu, na bhakaluka bhanu bhaliga bhatamuliko,”Mwanyijila kutyo omuja okulwana na musakusina mapanga na masimbo?
53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
Anu nabhaga nemwe kunsiku jona mu yekalu mutagololaga mabhoko gemwe ingulu Yani. Nawe gunu nigwo omwanya gwemwe no bhuinga bhwe chisute”
54 A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
Nibhamugwata, nibhamutangasha, nibhamugwata munyumba yo mugabhisi mukulu. Nawe Petelo namulubhaga echundileo.
55 A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Bhejile bhamala okukuma omulilo agati mulugo nibheyanja ansi Petelo nabheyanjamo agati yebhwe.
56 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
Omugaya umwi omugasi namulola Petelo eyanjile mubhwelu bhwo mulilo namulolelela kenekene namubhwila ati,”Unu ona ali alinage”.
57 A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
Nawe Petero negana naikati,”mugasi awe anye nitakumumenya.”
58 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
Kwisinja etoto, omunu oundi namulola naikati,”Awona uli wejabho”. Nawe Petero namusubhya ati,”Mulume, anye uli.”
59 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
Gwejile gwalabhao omwanya kuti esaa limwi, Mulume umwi namukomelesha naikati,”Ni chimali unu ona ali amwi nage Okubha ni Mugalilaya.”
60 I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
Nawe Petelo naikati,”Mulume, nitakumenya chinu owaika.”Awo nawo, achaloma ingo'kolome nikokolima.
61 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Mbe Latabhugenyi nainduka, nalola Petelo. Petelo nechuka omusango gwa Latabhugenyi, gunu aliga amubhwiliye ati, ingo'kolome ichali kukokolima lelo ounyigana anye kwiya kasatu.
62 I vyšed ven Petr, plakal hořce.
“Nauluka Anja nalila kwa lisungu masiga mogomogo.
63 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
Mbe abhalume bhanu bhaliga nibhamugwata Yesu, nibhamugwata nibhamubhuma.
64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
Nibhamugwata ameso, nibhamubhuma nibhaikati,”Yaika niga unu akubhuma?”.
65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
Nibhaikati misango myamfu ejokumufuma no kumujimya omwene.
66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
Mbe bhejile bhwacha, abhakaluka bha bhanu nibhekofyanya amwi, abhakulu bhwa bhagabhisi na bhandiki. Nibhamugwata mwi gombolojo,
67 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
nibhaikati,”Alabha nawe Kristo, chibhwile.”Nawe omwene Nabhabhwila ati, nolo Nabhabhwila mutakwikilisha,
68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
nolo nkabhabhusha mutakunsubhya”.
69 Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Nawe okwambila Woli no kugendelela, Omwana wa Adamu kaja okwiyanja mukubhoko kwe bhulyo kwa manage ga Nyamuanga.
70 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
“Bhona nibhaikati, “Nawe Omwana wa Nyamuanga?”Mbe Yesu Nabhabhwila ati,”Lwakutyo mwaika nanye.”
71 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
Nibhaikati,”Chichendaki obhubhambasi bhundi? Okubha eswe abhene chonguwe mukanwa kae omwene.”
