Lukáš 22
1 Přibližoval se pak svátek přesnic, jenž slove velikanoc.
Nüüd oli lähenemas hapnemata leibade püha, mida nimetati ka paasapühaks.
2 I hledali přední kněží a zákoníci, kterak by jej vyhladili; ale obávali se lidu.
Ülempreestrid ja vaimulikud õpetajad otsisid võimalust Jeesuse tapmiseks, aga nad kartsid, mida teeks siis rahvas.
3 Tedy ďábel vstoupil do Jidáše, kterýž sloul Iškariotský, jednoho z počtu dvanácti.
Saatan läks Juuda sisse, kelle liignimi oli Iskariot ja kes oli üks kaheteistkümnest jüngrist.
4 A on odšed, mluvil s předními kněžími, a s úředníky nad chrámem, kterak by ho jim zradil.
Ta läks ja arutles ülempreestrite ja valvuritega, kuidas ta saaks Jeesuse ära anda.
5 I zradovali se, a smluvili s ním, že mu chtí peníze dáti.
Neil oli hea meel ja nad pakkusid talle raha.
6 A on také jim přiřekl. I hledal příhodného času, aby ho jim zradil bez zástupu.
Ta oli nõus, ning hakkas otsima võimalust, et anda Jeesus nende kätte siis, kui rahvast ei ole ligi.
7 Tedy přišel den přesnic, v kterémžto zabit měl býti beránek.
Hapnemata leibade päev saabus siis, kui tuli ohverdada paasatall.
8 I poslal Ježíš Petra a Jana, řka: Jdouce, připravte nám beránka, abychom jedli.
Jeesus saatis Peetruse ja Johannese ning ütles neile: „Minge ja valmistage paasapüha söömaaeg, nii et me saaksime seda koos süüa.“
9 A oni řekli mu: Kde chceš, ať připravíme?
Nad küsisid talt: „Kus sa tahad, et me selle sulle valmistaksime?“
10 On pak řekl k nim: Aj, když vcházeti budete do města, potkáť vás člověk, dčbán vody nesa. Jdětež za ním do domu, do kteréhož vejde.
Ta vastas: „Kui te jõuate linna, kohtate üht veekannu kandvat meest. Minge talle järele ja astuge majja, kuhu ta sisse läheb.
11 A díte hospodáři toho domu: Vzkazuje tobě Mistr: Kde jest síň, kdežto budu jísti beránka s učedlníky svými?
Öelge majaomanikule, et Õpetaja küsib talt: „Kus on söögituba, kus ma saaksin koos oma jüngritega paasapüha söömaaega süüa?“
12 A onť vám ukáže večeřadlo veliké podlážené. Tam připravte.
Ta näitab teile suurt ülemise korruse tuba, kus on vajalik sisustus juba olemas. Valmistage söömaaeg seal.“
13 I odšedše, nalezli, jakž jim pověděl, a připravili beránka.
Nad läksid ja leidsid, et kõik oli täpselt nii, nagu ta neile öelnud oli, ning nad valmistasid seal paasapüha söömaaja.
14 A když přišel čas večeře, posadil se za stůl, a dvanácte apoštolů s ním.
Kui jõudis kätte aeg, istus ta lauda koos oma apostlitega. Ta ütles neile:
15 I řekl jim: Žádostí žádal jsem tohoto beránka jísti s vámi, prve než bych trpěl.
„Ma olen tõesti oodanud, et saaksin koos teiega seda paasapüha söömaaega süüa, enne kui mu kannatused algavad.
16 Nebo pravímť vám, žeť ho již více nebudu jísti, ažť se naplní v království Božím.
Ma ütlen teile, ma ei söö seda enam uuesti, kuni aeg saab täis Jumala riigis.“
17 A vzav kalich, a díky činiv, řekl: Vezměte jej a dělte mezi sebou.
Jeesus võttis karika, ja kui ta oli tänanud, ütles ta: „Võtke see ja jagage omavahel.
18 Neboť pravím vám, žeť nebudu píti z plodu vinného kořene, ažť království Boží přijde.
Ma ütlen teile, et ma ei joo viinapuu viljast enam enne, kui Jumala riik tuleb.“
19 A vzav chléb, díky činiv, lámal a dal jim, řka: To jest tělo mé, kteréž se za vás dává. To čiňte na mou památku.
Ta võttis veidi leiba, ja kui ta oli tänanud, murdis selle tükkideks ja andis neile. „See on minu ihu, mis on antud teie eest; tehke seda, et mind meeles pidada, “ütles Jeesus neile.
20 Takž také dal jim i kalich, když bylo po večeři, řka: Tento kalich jest nová smlouva v mé krvi, kteráž se za vás vylévá.
Samamoodi võttis ta pärast õhtusöögi lõpetamist karika ja ütles: „See karikas on uus leping minu veres, mis on teie eest välja valatud.“
21 Ale aj, ruka zrádce mého se mnou jest za stolem.
„Hoolimata sellest istub mu äraandja siinsamas lauas minuga koos.
22 A Syn zajisté člověka jde, tak jakž jest uloženo o něm, ale běda člověku tomu, kterýž ho zrazuje.
Sest on määratud, et inimese Poeg sureb, aga kui hukatuslik on see tema äraandja jaoks!“
23 Tedy oni počali vyhledávati mezi sebou, kdo by z nich byl, kterýž by to měl učiniti.
Nad hakkasid isekeskis arutlema, et kes see võiks olla ja kes suudaks seda teha.
24 Stal se pak i svár mezi nimi, kdo by z nich zdál se býti větší.
Samal ajal hakkasid nad ka vaidlema, kes neist on kõige tähtsam.
25 On pak řekl jim: Králové národů panují nad nimi, a kteříž moc mají nad nimi, dobrodincové slovou.
Jeesus rääkis neile: „Võõramaa kuningad valitsevad oma alamate üle ja need, kellel on võim, tahavad, et inimesed nimetaksid neid heategijaks.
26 Ale vy ne tak. Nýbrž kdož větší jest mezi vámi, budiž jako nejmenší, a kdož vůdce jest, budiž jako sloužící.
Aga teiega ei tohiks nii olla! Kes iganes on teie hulgas kõrgeim, see peaks olema madalaim, ja juht peaks olema nagu teenija.
27 Nebo kdo větší jest, ten-li, kterýž sedí, čili ten, kterýž slouží? Zdali ne ten, kterýž sedí? Ale já mezi vámi jsem jako ten, kterýž slouží.
Kes on suurem: kas see, kes istub lauas, või see, kes teenib? Kas mitte see, kes istub lauas? Aga mina olen teie keskel nagu see, kes teenib.
28 Vy pak jste ti, kteříž jste v mých pokušeních se mnou zůstali.
Te olete jäänud minuga mu katsumuste keskel.
29 A jáť vám způsobuji, jakož mi způsobil Otec můj, království,
Ja just nagu minu Isa andis mulle õiguse valitseda, annan ma ka teile selle õiguse,
30 Abyste jedli a pili za stolem mým v království mém, a seděli na stolicích, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
nii et te võiksite süüa ja juua mu kuningriigis minu lauas ning istuda troonil ja mõista kohut Iisraeli kaheteistkümne suguharu üle.“
31 I řekl Pán: Šimone, Šimone, aj, satan vyprosil vás, aby vás tříbil jako pšenici.
„Siimon, Siimon, Saatan on tahtnud lasta teid kõiki sõeluda nagu nisu,
32 Ale jáť jsem prosil za tebe, aby nezhynula víra tvá. A ty někdy obrátě se, potvrzuj bratří svých.
aga ma olen sinu eest palunud, et su usk minusse ei lõpeks. Ja kui sa pöördud, siis julgusta oma vendi.“
33 A on řekl jemu: Pane, s tebou hotov jsem i do žaláře i na smrt jíti.
Peetrus ütles: „Issand, ma olen valmis minema sinuga koos vanglasse ja surma!“
34 On pak dí: Pravím tobě, Petře, nezazpíváť dnes kohout, až prve třikrát zapříš, že neznáš mne.
Jeesus vastas: „Ma ütlen sulle, Peetrus, enne kui kukk täna kireb, salgad sa kolm korda, et sa mind üldse tunned.“
35 I řekl jim: Když jsem vás posílal bez pytlíka, a bez mošny, a bez obuvi, zdali jste v čem nedostatek měli? A oni řekli: V ničemž.
Jeesus küsis neilt: „Kui ma läkitasin teid välja ilma raha, koti ja varusandaalideta, kas teil oli siis millestki puudus?“„Ei, mitte millestki, “vastasid nad.
36 Tedy dí jim: Ale nyní, kdo má pytlík, vezmi jej, a též i mošnu; a kdož nemá, prodej sukni svou, a kup sobě meč.
„Aga nüüd, kui teil on raha, peaksite selle võtma, samuti koti, ja kui teil ei ole mõõka, müüge kuub ära ja ostke mõõk.
37 Nebo pravím vám, že se ještě to musí naplniti na mně, což psáno: A s nešlechetnými počten jest. Nebo ty věci, kteréž psány jsou o mně, konec berou.
Ma ütlen teile, et see väide minu kohta Pühakirjas peab täide minema: „Ta arvati patuste hulka.“Nüüd läheb täide see, mida on minu kohta öeldud.“
38 Oni pak řekli: Pane, aj, dva meče teď. A on řekl jim: Dostiť jest.
„Vaata, Issand, siin on kaks mõõka, “ütlesid nad. „Sellest piisab, “vastas ta.
39 A vyšed podle obyčeje svého, šel na horu Olivovou, a šli za ním i učedlníci jeho.
Jeesus lahkus ja läks nagu tavaliselt koos oma jüngritega Õlimäele.
40 A když přišel na místo, řekl jim: Modlte se, abyste nevešli v pokušení.
Kui nad kohale jõudsid, ütles ta neile: „Palvetage, et te kiusatusele järele ei annaks.“
41 A sám vzdáliv se od nich, jako by mohl kamenem dohoditi, a poklek na kolena, modlil se,
Siis lahkus ta neist ja läks umbes kiviviske kaugusele, kus ta põlvitas maha ja palvetas.
42 Řka: Otče, chceš-li, přenes kalich tento ode mne, ale však ne má vůle, ale tvá staň se.
„Isa, “palvetas ta, „kui sa tahad, siis palun võta see kannatuste karikas minult ära. Aga ma tahan teha seda, mida tahad sina, mitte seda, mida tahan mina.“
43 I ukázal se jemu anděl s nebe, posiluje ho.
Siis ilmus taevast ingel, et talle jõudu anda.
44 A jsa v boji, horlivěji se modlil. I učiněn jest pot jeho jako krůpě krve tekoucí na zemi.
Suures ängistuses palvetas Jeesus veel enam ning tema higi langes maapinnale nagu verepiiskadena.
45 A vstav od modlitby, a přišed k učedlníkům, nalezl je, ani spí zámutkem.
Ta lõpetas palvetamise, tõusis püsti ja läks jüngrite juurde. Ta leidis nad kurvastusest väsinuna magamas.
46 I řekl jim: Co spíte? Vstaňte a modlte se, abyste nevešli v pokušení.
„Miks te magate?“küsis ta neilt. „Tõuske üles ja palvetage, et te kiusatusse ei langeks.“
47 A když on ještě mluvil, aj, zástup, a ten, kterýž sloul Jidáš, jeden ze dvanácti, šel napřed, a přiblížil se k Ježíšovi, aby jej políbil.
Kui ta alles rääkis, ilmus välja rahvahulk, keda juhtis Juudas, üks kaheteistkümnest jüngrist. Juudas läks Jeesuse juurde, et teda suudelda.
48 Ježíš pak řekl jemu: Jidáši, políbením Syna člověka zrazuješ?
Aga Jeesus küsis temalt: „Juudas, kas sa annad inimese Poja suudlusega ära?“
49 A vidouce ti, kteříž při něm byli, k čemu se chýlí, řekli jemu: Pane, budeme-liž bíti mečem?
Jeesuse järelkäijad küsisid talt: „Issand, kas peaksime neid mõõkadega ründama?“
50 I udeřil jeden z nich služebníka nejvyššího kněze, a uťal ucho jeho pravé.
Ja üks neist lõi ülempreestri sulast, nii et lõikas tema parema kõrva küljest ära.
51 A Ježíš odpověděv, řekl: Nechtež až potud. A dotkna se ucha jeho, uzdravil jej.
„Lõpetage! Aitab sellest!“ütles Jeesus. Ta puudutas mehe kõrva ja tegi ta terveks.
52 I dí Ježíš těm, kteříž přišli k němu, předním kněžím a úředníkům chrámu a starším: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi?
Seejärel rääkis Jeesus ülempreestrite, templivalvurite ja vanematega. „Kas ma olen mingisugune kurjategija, et pidite tulema mõõkade ja nuiadega?“küsis ta.
53 Ješto na každý den býval jsem s vámi v chrámě, a nevztáhli jste rukou na mne. Ale totoť jest ta vaše hodina a moc temnosti.
„Te ei võtnud mind kinni varem, kui ma olin iga päev koos teiega templis. Aga see on praegu teie hetk, aeg, mil pimedus võimutseb.“
54 A oni javše jej, vedli ho, a uvedli do domu nejvyššího kněze. Petr pak šel za ním zdaleka.
Nad võtsid ta kinni ja viisid ülempreestri majja. Peetrus järgnes eemalt.
55 A když zanítili oheň uprostřed síně a posadili se vůkol, sedl Petr mezi ně.
Nad tegid õue keskele tule ja istusid selle juurde. Peetrus oli seal nende hulgas.
56 A uzřevši ho jedna děvečka, an sedí u ohně, a pilně naň pohleděvši, řekla: I tento byl s ním.
Kui ta seal istus, märkas üks teenijatüdruk teda tule valgel, vaatas ainiti ja ütles:
57 A on zapřel ho, řka: Ženo, neznám ho.
„See mees oli temaga koos.“Kuid Peetrus salgas seda. „Naine, ma ei tunne teda!“ütles ta.
58 A po malé chvíli jiný, vida jej, řekl: I ty z nich jsi. Petr pak řekl: Ó člověče, nejsem.
Veidi aega hiljem vaatas teda keegi teine ja ütles: „Sina oled ka üks neist.“„Ei, ei ole!“vastas Peetrus.
59 A potom asi po jedné hodině jiný potvrzoval, řka: V pravdě i tento s ním byl, neb i Galilejský jest.
Umbes tunni aja pärast väitis järgmine inimene: „Ma olen kindel, et ka tema oli koos temaga – ta on galilealane.“
60 I řekl Petr: Èlověče, nevím, co pravíš. A hned, když on ještě mluvil, kohout zazpíval.
„Mul pole aimugi, millest sa räägid!“vastas Peetrus. Just siis, kui ta alles rääkis, kires kukk. Issand pöördus ja vaatas Peetrusele otsa.
61 I obrátiv se Pán, pohleděl na Petra. I rozpomenul se Petr na slovo Páně, kterak jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Ja Peetrusele tuli meelde, mida Issand oli öelnud, kuidas ta oli talle rääkinud: „Enne kui kukk täna kireb, salgad sa mind kolm korda.“
62 I vyšed ven Petr, plakal hořce.
Peetrus läks välja ja nuttis kibedasti.
63 Muži pak ti, kteříž drželi Ježíše, posmívali se jemu, tepouce ho.
Jeesust valvavad mehed hakkasid teda mõnitama ja peksma.
64 A zakrývajíce ho, bili jej v tvář, a tázali se ho, řkouce: Prorokuj, kdo jest, kterýž tebe udeřil?
Nad sidusid ta silmad kinni ja küsisid siis talt: „Kui sa oskad prohvetlikult kuulutada, siis ütle meile, kes sind seekord lõi!“
65 A jiného mnoho, rouhajíce se, mluvili proti němu.
ja nad karjusid talle palju teisi solvanguid.
66 A když byl den, sešli se starší lidu a přední kněží a zákoníci, a vedli ho do rady své,
Hommikul vara kogunes vanemate nõukogu koos ülempreestrite ja vaimulike õpetajatega. Jeesus viidi nõukogu ette.
67 Řkouce: Jsi-li ty Kristus? Pověz nám! I dí jim: Povím-li vám, nikoli neuvěříte.
„Kui sa tõesti oled Messias, siis ütle meile, “ütlesid nad. „Isegi kui ma teile ütleksin, ei usuks te mind, “vastas Jeesus.
68 A pakli se vás co otíži, neodpovíte mi, ani propustíte.
„Ja kui ma esitaksin teile küsimuse, siis te ei vastaks.
69 Ale od této chvíle Syn člověka sedne na pravici moci Boží.
Aga nüüdsest peale istub inimese Poeg vägeva Jumala paremal käel.“
70 I řekli všickni: Tedy jsi ty Syn Boží? On pak řekl jim: Vy pravíte, že já jsem.
Nad kõik küsisid: „Nii et sa oled Jumala poeg?“„Teie ütlete, et ma olen, “vastas Jeesus.
71 A oni řekli: Což ještě potřebujeme svědectví? Však jsme sami slyšeli z úst jeho.
„Miks on meil veel tunnistajaid vaja?“ütlesid nad. „Oleme seda ise tema enda suust kuulnud!“
