Lukáš 21
1 A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.
Isusu ăn Hram avizut p bogataši kum ubacăt banji ăn blagajnă alu hramuluj.
2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty.
Atunča avizut š p njeka udovică kum arunkă samo duavă maj mič kovanic.
3 I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní.
Isusu azăs alu učenikulor: “Punjec urjajke, k istina je, asta sărakă udovică apus maj mult njego jej toc zajedno!
4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
K toc jej adat ča vut viška, a ja, aša d sărakă, adat tot če arje.”
5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl:
Kănd njeki učenikurlje alu Isusuluj arubit kum je Hramu sagradit d maj măndru buluvan š ukrasăt ku maj măndri darurj karje lumja adat alu Dimizov, Isusu zăče:
6 Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
“Osă vije vrijamja kănd nusă rămije nič unu buluvan p buluvan d Hramusta če vu ujtac. Tot s fije duburăt.”
7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?
Š daja jej la antribat: “Učiteljulje, kănd tot aja osă dogodjaštje? D karje znak osă najavljaskă d tot aja če vinje?”
8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.
Ja zăs Isusu: “Păzăcăvă s nu vu ănšalje! Mulc osă vije š osă zăkă: ‘Jo sănt Mesija’ š osă zăkă avinjit kraju! Nu lji kridjec.
9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec.
Kănd audjec d raturj š d pobună, na vjec frikă. Tot aja mora s dogodjaskă, ali kraju alu pămăntuluj nusă vije još.”
10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.
Zăče još: “Narodu osă zaratjaskă păntruv narod š cara păntruv cară.
11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.
Osă fije marj potresurj. Osă fije fuamja š kuga p altje lokurj. Osă fije događajurj d karje lumja osă fije frikă š znakurj p čerj k vinje nješto rov.
12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé.
Ali majdată d aja če s fije, osă vu apukă š osă vu maltetirjaskă. Osă vu dja ăn sinagogă la sud š p voj osă trimjată ăn kisuarje. Osă vu dukă la intja alu carurj š la upraviteljurj daja če sljidic p minje.
13 A toť se vám díti bude na svědectví.
Osă vu zadisaskă p voj s putjec s rubic svjedočala avuastră d minje.
14 Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.
Nu vu brinic akuma če s zăčec d minje ăn obrană
15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši.
k jo osă vu dav vorbilje š mudrost karje ničunu alu voštri protivnikurj nusă puată s odoljaskă nič s ăntuarkă vorba.
16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.
Čak š roditelji, fracă, familija, š ortači osă vu predajaskă. Osă vu umuară p njeko d voj.
17 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.
Toc osă vu zamrzaskă daja če sljidic p minje.
18 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne.
Ali ničuna d ăštja stvarurj vuavă stvarno nu puatje s vu naštitjaskă.
19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.
Osă dobidic život akă mije răminjec vjerni.”
20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
“Kănd vidjec k vuastja opkoljaštje Jeruzalemu, osă štijic k avinjit vrijamja d uništijala alu Jeruzalem.
21 A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
Ălja karje sa trefit ăn Judeja atunča s fugă ăn djal. Činje je ăn trg atunča s fugă dăn jel, a ălja karje s găsaštje ăn okolică atunča s nu untră ăn trg.
22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
K aja osă fije zăljilje alu Dimizovuluj d kaznjală ku karje osă ispunjaskă tot če skrije ăn Svăntă pismă d asta vrijamje.
23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto.
Grjev alu trudnicilor š alu mujerj karje dă s sugă ăn vrijamjaja daja če osă vije marje rovu ăn pămăntusta š marje gnjev osă kadă p narodusta.
24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
Vuastja osă umuarje p njeka lumja š p alci osă lja dukă kašă p ratne zarobljenikurlje ăn tot pămăntu. Nežidovi osă gazaskă p Jeruzalemu pănă god nu triča vrijamja alor.”
25 A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
“Osă pojavjaskă čudne znakurj p suarje, p lună š p stjalje. A p pămănt osă fije marje zbunjală, ka valurlje alu apăj ăntră marje oluje. Păntruv aja tot narodu osă fije mult zabrinic š ispunic ku frikă.
26 Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
Čak š stjaljilje p čerj osă skutirje. Lumja osă muarje d frikă š d marje užas karje osă vije p pămănt.
27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
Atunča tuată lumja osă vjadă p minje, Bijatu alu Omuluj, kum viuv p oblak ăn marje moć š ăn slavă.
28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich, protože se přibližuje vykoupení vaše.
Kănd aja tot ănčapje s dogodjaskă, avjec inimă š fic pljinj d nadă k Dimizov osă vu oslobodjaskă ăndată.”
29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
Atunča Isusu lja rubit asta vorbă: “Ujtacăvă la smokvă ili bilo d karje ljemn.
30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto.
Kănd vidjec pupu alu smokvăj atunča š săngurj štijec k je vara apruapje.
31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží.
Isto aša kănd vidjec k vinje aja d čaja amrubit, atunča putjec s fic sigurni k je cara alu Dimizovuluj apruapje.
32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane.
Istina je zăk vuavă, asta generacija nusă trjakă pănd tot asta nu s dogudja.
33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
Čerju š pămăntu osă trjakă, ali vorba amja s rămăje zauvjek!”
34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den.
Isusu azăs: “Păzăcăvă š nu fic kašă lumja karje je tupavj d mamurluk š d bjarje ili briga alu životusta. Inače, aja zuvă ruavă p voj osă iznenadjaskă
35 Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země.
kašă zamka. K osă vije p tuată lumje karje stanujaštje p pămănt.
36 Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
Ăn tuată vrijamja păzăcăvă š rugacăvă s putjec s avjec snagă s izdržic aštja stvarurj če vinje š fic spremic s stăc la intja amja, la intja alu Bijatu alu Omuluj.”
37 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
Isusu tuată zuvă ănvăca ăn Hram, š sara pljika š provodja nuaptja p djal Masline.
38 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.
A tot narodu s skula dănzorja š pljika ăn Hram s puje urjajke la Isusu.
