Lukáš 21
1 A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.
Kum su ujtat ăm sus Isus u văzut pă ominj găzdašj kum bagă banj ăm škatulă kari are ăm Hram.
2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty.
Jăl u văzutu isto aša pă mujere vădojă kum u pus ăm nontru doj mišj banj dăm aržjint.
3 I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní.
Isus u zăs: “Ju vă zăk anume, kă asta sărakă vădojă anume u dat maj mult dăm toc jej.
4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
Adišje? Daje kă toc alci or dat dobrovoljni prilog lu Dimizov dăm aje šje ave mult kănd mujere u dat dăm sărăšijă šă kutotu šje ave dă kust.”
5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl:
Kănd učenici svite dă Hram, šă zăšje kă ave măndri mar petri, šă are ukrasalit ku ukrasur kari ur dat ominji alu Dimizov, Isus u zăs:
6 Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
“A dă ešće stvarur la šje vă ujtăc aku, zuva u vinji, kănd njiš una petră no rămănje ajiše una pă alta. Jelji ur fi toći vărljići žos.”
7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?
Jej lor ăntribat pă jăl: “Učitelju kănd u fi aje? Šă šefălj znakuvur ur fi kari ur zăšji kănd u fi?”
8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.
Jăl u zăs: “Ujtăcăvă să nu fijec zăbunjic. Multă lumi ur vinji ăm numilje amnjov šă ur zăšji: ‘Ju mes Mesija’, šă ‘Vreme ăj apropi.’ Ali nu băgăc sama la jej.
9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec.
Šă kănd auzăc dă tabărur šă dă nemirur nu fijec frikoš, kă ešće događajur trăbă să fijă elši ali kraj no vinji aša pă friš.”
10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.
Jăl isto aša lju zăs: “Nacija sur boruli protiv dă nacija, šă kraljevstva protiv dă kraljevstva.
11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.
Šă u fi potresur pă različită lokur isto ka šă fome šă kugur. Šă pă nor ur fi frikoši stvarur dă văzut šă urăći znakur.
12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé.
Ali majnti dă šje u fi kutotu asta, šă vor apuka. Jej vur adušji ăm sinagogur la sud šă vor băga ăm čemicur. Jej vur trăje la kraljur šă la alci vladar daje kă ščec učenici amej.
13 A toť se vám díti bude na svědectví.
Kutotu asta vu da šansă să svedočulec.
14 Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.
Ali nu vă brigalec šje ac zăšji ăm nenći dă obrană.
15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši.
Kă ju voj da ăm vreme firi šă mărđuljijă ăm aje meră dă njime no puće să să obranalaskă dă aje, ili să să bată protiv dă aje.
16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.
Šă voj vic fi izdalic, da čak šă dă la roditelji avoštri šă dă la frac šă dă la njam, urtašj, šă orikic dăm voj ur fi amurăc.
17 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.
Toc vor mărzăli daje kă ščec učenici amej.
18 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne.
Tot njiš unu păr dă pă kapičilje avoštri nu vu piri.
19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.
Šă dăkă nu odustanalec vic kăpăta kust dă erikeš.”
20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
Isus spunje: “Voj vic viđe Jeruzalem opkolulit dă kătănj, atunšje voj ac šći kă u fi uništen.
21 A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
Atunšje eje ăm regija Judeja trăbă să skepi ăm planinur, eje kari kustă ăm varuš trăbă să fugă dă akulo šă heje păm satur să nu mergă ăm varuš.
22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
Kă ăm elje zălji dă osvetă kutotu stvarurlje dăm Kenvija svăntă sur umplje.
23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto.
Jao alu elje kari ăs gărjonji ili rănješći pă căcă kupij ăm zăljilje kă bjeda šă mirgu protiv dă eje ominj u fi mari!
24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
Orikic ur muri pă špica dă mač šă ostali ur fi zarobulic ăntră mulći nacijur. Jeruzalem u fi kălkat dă la ominji kari nus židovi păn šje nu lji trešji vreme dă vladalală.”
25 A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
Isus spunje: “Akulo ur fi znakur, pă sori, lună šă pă šćevilje, šă ominji pă pămănt ur fi ăm mari nevoljur, dă graju mari dă valovur.
26 Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
Sufljičilje ominjilor lu lăsa dă frikă dă ha šje tek u vinji pă svet kă silurlje dăm nor sur zdrănšjina.
27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
Šă atunšje jej ur svedočuli kă ju am vinjit Fišjoru Omuluj pă oblak ku mari pučeri šă ku slavă.
28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich, protože se přibližuje vykoupení vaše.
Kănd u fi asta ujtăcăvă sus šă răđikac kapičilje kă Dimizov vinji să vă oslobudulaskă.”
29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
Isus lju spus usporedbă: “Băgăc sama la ljemnu dă smokvă, šă alčilje ljemnji!
30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto.
Kit să punji listur, voj viđec kă vara ăj apropi.
31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží.
Isto aša kănd vi viđe asta kă u fi voj ac šći kă kraljevstva lu Dimizov ăj apropi.
32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane.
Anume, ju pot zăšji: asta ominj kari kustă no fužji ăndărăt majnti dă šje kutotu asta no fi.
33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
Norurlje šă pămăntu u trešji ăndărăt, ali vorbilje amelji nikad nor trešji.”
34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den.
Isus u zăs: “Nu lăsa brigur ăm sufljituc dă mănkari, butură šă brigur dă asta kust, să nu vă dukă dă la Dimizov kă zuve poći să vijă
35 Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země.
dăm turdată. Kă u vinji pă toc bez obzira hunđi kustăc pă pămănt.
36 Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
Păzăc dăm ala rănd pă toći vremilje. Šă arugăcăvă să fijec spremni să skăpăc dă kutotu asta šje u fi, šă să pučec să fijec ăm nenće ame la Fišjoru Omuluj făr dă frikă.”
37 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
Ăm totă ză Isus ănvăca ăm Hram, ali nopće jăl fužje afară šă ăš făšje lok la planina dă maslinur.
38 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.
Ali dă điminjaca răkori, totă lume vinje să pujă ureći la jăl ăm Hram.
