Lukáš 21
1 A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.
Pogleda i vidje kako bogataši bacaju u riznicu svoje darove.
2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty.
A ugleda i neku ubogu udovicu kako baca onamo dva novčića.
3 I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní.
I reče: “Uistinu, kažem vam: ova je sirota udovica ubacila više od sviju.
4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
Svi su oni zapravo među darove ubacili od svog suviška, a ona je od svoje sirotinje ubacila sav žitak što ga imaše.”
5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl:
I dok su neki razgovarali o Hramu, kako ga resi divno kamenje i zavjetni darovi, reče:
6 Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
“Doći će dani u kojima se od ovoga što motrite neće ostaviti ni kamen na kamenu nerazvaljen.”
7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?
Upitaše ga: “Učitelju, a kada će to biti? I na koji se znak to ima dogoditi?”
8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.
A on reče: “Pazite, ne dajte se zavesti. Mnogi će doista doći u moje ime i govoriti: 'Ja sam' i: 'Vrijeme se približilo!' Ne idite za njima.
9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec.
A kad čujete za ratove i pobune, ne prestrašite se. Doista treba da se to prije dogodi, ali to još nije odmah svršetak.”
10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.
Tada im kaza: “Narod će ustati protiv naroda i kraljevstvo protiv kraljevstva.
11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.
I bit će velikih potresa i po raznim mjestima gladi i pošasti; bit će strahota i velikih znakova s neba.”
12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé.
“No prije svega toga podignut će na vas ruke i progoniti vas, predavati vas u sinagoge i tamnice. Vući će vas pred kraljeve i upravitelje zbog imena mojega.
13 A toť se vám díti bude na svědectví.
Zadesit će vas to radi svjedočenja.”
14 Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.
“Stoga uzmite k srcu: nemojte unaprijed smišljati obranu!
15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši.
Ta ja ću vam dati usta i mudrost kojoj se neće moći suprotstaviti niti oduprijeti nijedan vaš protivnik.
16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.
A predavat će vas čak i vaši roditelji i braća, rođaci i prijatelji. Neke će od vas i ubiti.”
17 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.
“Svi će vas zamrziti zbog imena mojega.
18 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne.
Ali ni vlas vam s glave neće propasti.
19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.
Svojom ćete se postojanošću spasiti.”
20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
“Kad ugledate da vojska opkoljuje Jeruzalem, tada znajte: približilo se njegovo opustošenje.
21 A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
Koji se tada zateknu u Judeji, neka bježe u gore; a koji u Gradu, neka ga napuste; koji pak po poljima, neka se u nj ne vraćaju
22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
jer to su dani odmazde, da se ispuni sve što je pisano.”
23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto.
“Jao trudnicama i dojiljama u one dane jer bit će jad velik na zemlji i gnjev nad ovim narodom.
24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
Padat će od oštrice mača, odvodit će ih kao roblje po svim narodima. I Jeruzalem će gaziti pogani sve dok se ne navrše vremena pogana.”
25 A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
“I bit će znaci na suncu, mjesecu i zvijezdama, a na zemlji bezizlazna tjeskoba naroda zbog huke mora i valovlja.
26 Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
Izdisat će ljudi od straha i iščekivanja onoga što prijeti svijetu. Doista, sile će se nebeske poljuljati.
27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
Tada će ugledati Sina Čovječjega gdje dolazi u oblaku s velikom moći i slavom.
28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich, protože se přibližuje vykoupení vaše.
Kad se sve to stane zbivati, uspravite se i podignite glave jer se približuje vaše otkupljenje.”
29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
I reče im prispodobu: “Pogledajte smokvu i sva stabla.
30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto.
Kad već propupaju, i sami vidite i znate: blizu je već ljeto.
31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží.
Tako i vi kad vidite da se to zbiva, znajte: blizu je kraljevstvo Božje.
32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane.
Zaista, kažem vam, ne, neće uminuti naraštaj ovaj dok se sve ne zbude.
33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
Nebo će i zemlja uminuti, ali moje riječi ne, neće uminuti.”
34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den.
“Pazite na se da vam srca ne otežaju u proždrljivosti, pijanstvu i u životnim brigama te vas iznenada ne zatekne onaj Dan
35 Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země.
jer će kao zamka nadoći na sve žitelje po svoj zemlji.”
36 Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
“Stoga budni budite i u svako doba molite da uzmognete umaći svemu tomu što se ima zbiti i stati pred Sina Čovječjega.”
37 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
Danju je učio u Hramu, a noću bi izlazio i noćio na gori zvanoj Maslinska.
38 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.
A sav bi narod rano hrlio k njemu u Hram da ga sluša.
