< Lukáš 20 >

1 I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
Jek đes dok o Isus sikavelas e theme ando Hramo thaj navestilas e Bahtali nevimata, aviline leste e šorvale rašaja, e sikavne e Mojsiješće zakonestar thaj vi aver e židovske starešine
2 I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
thaj phučline les: “Phen amenđe ko dija tut vlast te ćeres godova? Ko ovlasitisarda tut pale godova?”
3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
A o Isus phendas: “Vi me tumen vareso phučava: Phenen manđe
4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
Dali o Del phendas e Jovanošće te bolel e manušen, ili e manuša phendine lešće te ćerel godova?”
5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
A von počnisardine te raspravin pe maškar peste: “Te phendam katar o Del, phenela amenđe sostar askal či paćaine lešće?
6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
A te phendam katar o manuš, sa o them čhudelape barenca pe amende dok či mudaren men. Kaj o them paćal kaj sas o Jovano proroko.”
7 I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
Zato phendine e Isusešće kaj či džanen kastar avilo e Jovanesko autoriteto te bolel.
8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
A o Isus phendas lenđe: “Askal ni me či phenava tumenđe katar man vlast!”
9 I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
Pale godova o Isus phendas e themešće akaja usporedba: “Varesavo manuš zasadisardas o vinograd thaj iznajmisarda les e vinogradarenđe. A askal otputuisarda pe lungo vrjama.
10 A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
Kana avili e vrjama pale berba, bičhaldas pire slugo ke vinogradarja te den les katar o plodo e drakako. Ali e vinogradarja mardine les thaj bičhaldine les palpale čuče vastenca.
11 A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
Pe godova vo bičhalda lenđe aver slugo. Ali von vi godole mardine, mardine muj lestar thaj bičhaldine le palpale čuče vastenca.
12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
Bičhaldas lenđe vi e trito. A von vi les izranisardine thaj tradine les.
13 Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
Pe godova o gospodari e vinogradesko phendas: ‘So te ćerav? Bičhalava lenđe mungre voljeno čhaves. Les valda poštuina kaj si mungro čhavo.’
14 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
Ali kana e vinogradarja dikhline e čhaves, počnisardine te ćeren svato maškar pende: ‘Akava si o nasledniko. Ajde te mudaras les thaj o nasledstvo avela amaro.’
15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
Tradine les avri andar o vinogrado thaj mudardine les. So gndin so ćerela lenca o gospodari e vinogradesko kana ašunela so sas?
16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
Avela thaj mudarela godole vinogradaren, a o vinograd dela aver vinogradarenđe ando najam.” A okola save ašunenas e Isuse phendine: “Amen vareso gajda nikad či ćerdamas!”
17 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
A o Isus lačhe dikhla pe lende thaj phendas: “A so askal značil okova odlomko savo ramol ando Sveto lil: ‘O bar saves čhudine e graditeljurja postanisardas o bar zaglavno?’
18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
Te ko god perel pe godova bar phađela pes, a godova bar smrskola okoles pe kaste perel.”
19 I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
E sikavne e Mojsiješće zakonestar thaj e šorvale rašaja kamline odma te astaren les kaj lačhe džangline kaj godoja usporedba odnosil pes pe lende, ali daranas katar o them.
20 Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
Katar askal počnisardine te vrebin les thaj bičhaldine e špijunen save ćerenas pe kaj si iskrene te šaj optužin e Isuse kaj phendas vareso bilačhe thaj te predain les e rimske upravitelješće.
21 I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
Thaj phučline e Isuse: “Sikavneja! Džanas kaj phenes čačipe thaj sikaves ispravno, thaj či dićhes ko si ko, nego čače sikaves e Devlesko drom.
22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
Phen amenđe dali trubul te amen e Židovurja das e carošće o porez ili te či das?”
23 Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
A o Isus dikhla kaj kamen te astaren les ande zamka thaj phendas lenđe:
24 Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
“Sikaven manđe e kovanica savjava poćinen o porez. Kasko si akava liko thaj o alav pe late?” A von phendine: “E carošći.”
25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
“Askal den e carošće so si e carosko, a e Devlešće so si e Devlesko.”
26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
Gajda našti arakhline doš ande okova so o Isus phendas anglo them, nego ačhiline zadivime lešće naukava thaj ačhiline bi alavesko.
27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
Askal aviline leste varesave saduceja, save phenen kaj naj uštipe andar e mule. Thaj phučline e Isuse:
28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
“Sikavneja, o Mojsije ramosarda amenđe te mulo varekasko phral saves sas romnji, a nas les čhavra, neka lesko phral lel lešće romnja sar voj bijandas lešće čhavo savo nasledila e imovina okolešći savo mulo thaj te inđarel lesko prezime.
29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
Gajda sas efta phral. Prvo phral oženisajlo thaj mulo, a nas les čhavra.
30 I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
Aver phral oženisajlo lešće romnjasa ali vi vo mulo,
31 A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
askal o trito thaj gajda vi sa efta muline, a či mukline čhavra.
32 Nejposléze po všech umřela i žena.
Po krajo muli vi e romnji.
33 Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
Kašći romnji askal voj avela kana e manuša uštena andar e mule kana sas romnji sa efta phralenđi?”
34 A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají. (aiōn g165)
O Isus phendas lenđe: “E manuša akale themešće udajina pe thaj ženina pe. (aiōn g165)
35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. (aiōn g165)
Ali okolen saven o Del dićhel kaj si dostojne te ušten andar e mule thaj trajina ande okova them savo avela, či ženina pe niti udajina pe. (aiōn g165)
36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
Von majbut našti ni merena, kaj avena slične sar e anđelurja. Von si čhave e Devlešće kaj vo bolda len palpale andar e mule.
37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
A kaj e mule uštena, godova čak vi o Mojsije potvrdisarda ando odlomko po than kaj phabolas o grmo kaj e Gospode akhardas e Avraamešće Devleja, e Isakošće Devleja thaj e Jakovešće Devleja dumut nakon so von muline.
38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
A o Del naj Del e mulengo nego o Del e džudengo, kaj si savora ande leste džude.”
39 Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
Pe godova phendine lešće varesave sikavne e Mojsiješće zakonestar: “Sikavneja! Lačhe phendan!”
40 I neodvážili se jeho na nic více tázati.
Thaj khonik majbut či usudisajlo te vareso phučel les.
41 On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
Askal o Isus phučla len: “Sostar phenel pe kaj si o Hristo samo potomko e carosko Davidesko?
42 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Pa korkoro o David phenel ande knjige psalmurja: ‘Phenel o Gospod mungre Gospodešće: Beš pe mungri počasno desno rig
43 Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
dok či čhav ćire dušmajen tale ćire pungre.’
44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
Korkoro o David akhardas les pire Gospodeja. Sar askal avilosas samo lesko potomko?”
45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
Askal anglo sa o them, o Isus phendas pire učenikonenđe:
46 Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
“Len tumen sama katar e sikavne e Mojsiješće zakonestar, save volin te phiraven pe ande lundže haljine, volin te e manuša pozdravin len pe javne thana, thaj te bešen pe prve thana ande sinagoge, thaj e počelja pe gozbe.
47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
Bi ladžavesko len katar e udovice okova so silen thaj hohamne molin pe dugo e Devlešće. Von avena majstrogo osudime.”

< Lukáš 20 >