Lukáš 20
1 I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
And on one of those days as He was teaching the people in the temple and preaching the gospel, the chief priests and the scribes and elders came upon Him, saying,
2 I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
Tell us by what authority thou dost these things? or who it is that gave thee this authority?
3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
And He answered and said unto them, I will also ask you one question, tell me,
4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
Was the baptism of John from heaven or from men?
5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
And they reasoned among themselves, saying, If we say, From heaven, He will say, Why then did ye not believe him?
6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
but if we say, Of men, the people will all stone us: for they are persuaded that John was a prophet.
7 I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
And they answered, they did not know whence it was.
8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
And Jesus said unto them, Neither will I tell you by what authority I do these things.
9 I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
Then He began to speak unto the people this parable, A certain man planted a vineyard, and let it out to husbandmen and travelled abroad for a considerable time,
10 A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
and at the fruit-season he sent a servant to the husbandmen that they should give him of the fruit of the vineyard; but the husbandmen beat him and sent him away empty.
11 A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
And he sent another servant; and they beat him also and abused him, and sent him away empty.
12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
And he sent a third; and they wounded him also and drove him out.
13 Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
Then said the lord of the vineyard, What shall I do? I will send my beloved son: perhaps when they see Him they will reverence Him.
14 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
But when the husbandmen saw Him, they reasoned among themselves, saying, This is the heir, come, let us kill him, that the inheritance may be ours.
15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
So they cast him out of the vineyard and killed him. What therefore will the lord of the vineyard do unto them?
16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
He will come and destroy these husbandmen, and will give the vineyard to others. And when they heard this they said, God forbid.
17 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
And He looked upon them and said, What then is this, which is written, The stone which the builders refused, is become the head of the corner?
18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
Whosoever falleth on that stone shall be bruised; but on whomsoever it falleth, it will crush him to pieces.
19 I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
And the chief priests and the scribes would have laid hands on Him at that very time, but were afraid of the people: for they perceived that He had spoken this parable against them.
20 Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
And they watched Him and sent out spies, pretending to be righteous men, to lay hold of his words, that they might deliver Him up to the power and authority of the governor.
21 I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
And they asked Him, saying, Master, we know that thou speakest and teachest rightly, and acceptest not the person of any, but teachest the way of God in truth:
22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
is it lawful for us to give tribute to Cesar, or not?
23 Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
But He perceived their craftiness, and said unto them, Why do ye tempt me?
24 Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
Shew me a penny: whose image and inscription hath it? and they answered, Cesar's.
25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
Then said He unto them, Render therefore unto Cesar the things that are Cesar's, and to God the things that are God's.
26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
And they could not take hold of his word before the people: and they marvelled at his answer and said no more.
27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
And some of the Sadducees (who deny a resurrection) came to Him and asked Him,
28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
saying, Moses enjoined us, if any man's brother die, having a wife, and he die childless, that his brother should take his wife, and raise up seed to his brother.
29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
Now there were seven brethren: and the first took a wife, and died childless; and the second took the wife, and he died childless;
30 I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
and the third took her;
31 A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
and in like manner all the seven.
32 Nejposléze po všech umřela i žena.
And they died and left no children. Last of all the woman also died.
33 Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
Therefore at the resurrection whose wife is she? for all the seven had her to wife.
And Jesus answering said unto them, The children of this world marry and are given in marriage. (aiōn g165)
35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. (aiōn g165)
But they who are counted worthy to obtain that world, and the resurrection from the dead, neither marry, nor are given in marriage: (aiōn g165)
36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
for they can die no more, being like the angels: and they are the children of God as being the children of the resurrection.
37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
Now that the dead are raised, even Moses shewed at the bush; for he calleth the Lord, the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob.
38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
And He is not the God of the dead, but of the living; for to Him they are all living.
39 Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
And some of the scribes replied, Master, thou hast indeed said right.
40 I neodvážili se jeho na nic více tázati.
And they dared not any more to ask Him any such question.
41 On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
And He said unto them, How do they say, that Christ is the son of David?
42 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
when David himself saith in the book of Psalms, "The Lord said unto my Lord,
43 Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
Sit thou on my right hand, till I make thine enemies thy footstool."
44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
David therefore calleth Him Lord, and how is He then his son?
45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
And He said to his disciples, in the audience of all the people,
46 Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
Beware of the scribes, who affect to walk in long robes, and love salutations in public places, and the chief seats in the Synagogues, and uppermost places at feasts;
47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
who devour widows houses, and for a shew of religion make long prayers: these shall receive a heavier sentence.
