Lukáš 20
1 I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
One day, as Jesus was teaching the people in the temple courts and preaching the gospel, the priests and the scribes came with the elders
2 I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
and said to him, “Tell us, by what authority are yoʋ doing these things, or who is it that gave yoʋ this authority?”
3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
He answered them, “I will also ask you one question. Tell me:
4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
Did John's authority to baptize come from heaven or from men?”
5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
So they discussed it among themselves, saying, “If we say, ‘From heaven,’ he will say, ‘Why did you not believe him?’
6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
But if we say, ‘From men,’ all the people will stone us, for they are persuaded that John was a prophet.”
7 I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
So they answered that they did not know where it came from.
8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
Then Jesus said to them, “Neither will I tell you by what authority I am doing these things.”
9 I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
Then he began to tell the people this parable: “A man planted a vineyard, leased it to farmers, and left the country for a long time.
10 A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
At harvest time he sent a servant to the farmers so that they would give him some of the fruit of the vineyard. But the farmers beat that servant and sent him away empty-handed.
11 A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
So he proceeded to send another servant, but they beat him also, treated him shamefully, and sent him away empty-handed.
12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
Then he proceeded to send a third, but they wounded him as well and threw him out.
13 Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
So the owner of the vineyard said, ‘What should I do? I will send my beloved son; perhaps when they see him they will have respect for him.’
14 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
But when they saw him, the farmers discussed it among themselves, saying, ‘This is the heir. Come, let us kill him so that the inheritance will be ours.’
15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
So they threw him out of the vineyard and killed him. What then will the owner of the vineyard do to them?
16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
He will come and destroy those farmers and give the vineyard to others.” When the people heard this, they said, “Certainly not!”
17 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
But Jesus looked at them and said, “What then is the meaning of this Scripture: ‘The stone the builders rejected has become the cornerstone’?
18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
Everyone who falls on that stone will be broken to pieces, but anyone on whom it falls will be crushed.”
19 I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
Then the chief priests and the scribes wanted to arrest him at that very hour, for they knew he had spoken this parable against them, but they were afraid.
20 Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
So they watched him and sent spies who pretended to be sincere in order to catch him in something he said, so that they could deliver him up to the jurisdiction and authority of the governor.
21 I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
The spies asked him, “Teacher, we know that yoʋ speak and teach correctly, and that yoʋ do not show partiality but teach the way of God in truth.
22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
Is it lawful for us to pay taxes to Caesar, or not?”
23 Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
But perceiving their craftiness, Jesus said to them, “Why are you testing me?
24 Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
Show me a denarius. Whose image and inscription does it have?” They answered, “Caesar's.”
25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
He said to them, “Then render to Caesar the things that are Caesar's, and to God the things that are God's.”
26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
So they were not able to catch him in what he said in the presence of the people. And being amazed at his answer, they fell silent.
27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
Now some of the Sadducees, who deny that there is a resurrection, came up and asked Jesus,
28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
“Teacher, Moses wrote for us: ‘If a man's brother dies, leaving a wife but no children, that man must marry the widow and raise up offspring for his brother.’
29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
Now there were seven brothers. The first married a woman and died childless.
30 I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
The second married the widow, and he also died childless.
31 A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
Likewise, the third also married her. In the same way all seven died, leaving no children.
32 Nejposléze po všech umřela i žena.
Last of all, the woman also died.
33 Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
In the resurrection, therefore, which of them will she be the wife of? For the seven all had her as a wife.”
Jesus answered them, “The people of this age marry and are given in marriage, (aiōn g165)
35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. (aiōn g165)
but those who are considered worthy to attain to that age and the resurrection from the dead neither marry nor are they given in marriage. (aiōn g165)
36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
Indeed they can no longer die, for they are like angels. They are sons of God, since they are sons of the resurrection.
37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
But even Moses indicated that the dead are raised, when he said in the passage about the burning bush, ‘The Lord, the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob.’
38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
He is not the God of the dead, but of the living, for to him all are alive.”
39 Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
Then some of the scribes responded, “Teacher, yoʋ have spoken well.”
40 I neodvážili se jeho na nic více tázati.
And they no longer dared to ask him anything.
41 On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
Then Jesus said to them, “How can it be said that the Christ is the Son of David?
42 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Even David himself says in the Book of Psalms, ‘The Lord said to my Lord, “Sit at my right hand
43 Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
until I make yoʋr enemies a footstool for yoʋr feet.”’
44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
David calls him ‘Lord,’ so how is he his son?”
45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
As all the people were listening, Jesus said to his disciples,
46 Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
“Beware of the scribes. They like to walk around in long robes, and they love to be greeted in the marketplaces and to have the best seats in the synagogues and the places of honor at banquets.
47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
They devour widows' houses and for a pretense make long prayers. They will receive a more severe judgment.”
