Lukáš 20
1 I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
One of those days, as he was teaching the people in the temple, and publishing the good tidings, the chief priests, and the scribes, with the elders, came upon him,
2 I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
saying, Tell us by what authority you do these things; or who is he that empowered you?
3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
He answering, said to them, I also have a question to put to you. Tell me, then,
4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
Was the commission which John had to immerse, from heaven, or from men?
5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
But they reasoned thus among themselves, If we say, From heaven, he will reply, Why, then, did you not believe him?
6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
And if we say, From men, all the people will stone us; for they are persuaded that John was a prophet.
7 I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
They therefore answered, that they could not tell whence.
8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
Jesus replied, Neither do I tell you by what authority I do these things.
9 I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
Then he spoke to the people this parable: A man planted a vineyard, and farmed it out, and having traveled, continued long abroad.
10 A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
The season being come, he sent a servant to the husbandmen, to receive of the produce of the vineyard; but they beat him, and sent him back empty.
11 A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
Afterward, he sent another servant, whom they, having beaten, and used shamefully, also sent away empty.
12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
He afterward dispatched a third to them. Him, likewise, they wounded and drove away.
13 Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
Then the proprietor of the vineyard said, What shall I do? I will send my beloved son; they will surely reverence him, when they see him.
14 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
But when then husbandmen saw him, they reasoned thus among themselves, This is the heir, come, let us kill him, that the inheritance may be our own.
15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
And having thrust him out of the vineyard, they killed him. What, therefore, will the proprietor of the vineyard do to them?
16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
He will come and destroy those husbandmen, and give the vineyard to others. And some of his hearers said, God forbid.
17 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
Jesus, looking on them, said, What, then, means that expression of scripture, "A stone which the builders rejected, is made the head of the corner.
18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
Whosoever shall fall upon that stone, shall be bruised; but on whomsoever it shall fall, it will crush him to pieces"?
19 I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
At that time, the chief priests and the scribes, knowing that he had spoken this parable against them, would have laid hands on him, but feared the people.
20 Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
And they watched him, and set spies upon him, instructing them to personate conscientious men, and surprise him in his words, that they might deliver him to the power and authority of the procurator.
21 I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
These accosted him with this question, Rabbi, we know that you speak and teach uprightly, and that, without respect of persons, you faithfully recommend the way of God.
22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
Is it lawful for us to pay taxes to Cesar, or not?
23 Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
He perceiving their subtlety, answered,
24 Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
Why would you entangle me? Show me a denarius. Whose image and inscription has it? They answered, Cesar's.
25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
He replied, Render, therefore, to Cesar, that which is Cesar's, and to God, that which is God's.
26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
Thus they could not surprise him in his discourses before the people; wherefore, admiring his answer, they kept silence.
27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
Afterward, some of the Sadducees, who deny a future state, came to him
28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
with this question: Rabbi, Moses has enjoined in his writings, that a man whose brother dies childless, outlived by his wife, shall marry the widow, and raise issue to his brother.
29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
Now there were seven brothers; the first of whom, having taken a wife, died childless;
30 I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
the second married the widow, and also died childless;
31 A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
the third married her, as did likewise the rest; and all seven died, leaving no children.
32 Nejposléze po všech umřela i žena.
Last of all, the woman also died.
33 Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
To which of them, therefore, will she be wife, at the resurrection; for she had been married to all the seven?
Jesus answering, said to them, The people of this world marry, and are given in marriage; (aiōn g165)
35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. (aiōn g165)
but, among them who shall be honored to share in the resurrection, and the other world, there will be neither marrying nor giving in marriage; (aiōn g165)
36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
for they can not die any more; because, like the angels, they are children of God, being children of the resurrection.
37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
But that the dead are raised, even Moses has suggested, calling the Lord who appeared in the bush, the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob.
38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
Now he is not a God of the dead, but of the living; for they are all alive to him.
39 Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
Then some of the scribes said to him, Rabbi, you have spoken well.
40 I neodvážili se jeho na nic více tázati.
After that, they did not venture to ask him any more questions.
41 On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
And he said to them, Why is it affirmed that the Messiah must be a son of David?
42 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Yet David himself says, in the book of the Psalms, "The Lord said to my Lord, Sit at my right hand,
43 Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
till I make thy foes thy footstool."
44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
As David thus calls him his Lord, how can he be David's son?
45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
Then, in the audience of all the people, he said to his disciples,
46 Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
Beware of the scribes, who love to walk in robes, and affect salutations in public places, and the principal seats in the synagogues, and the uppermost places at feasts;
47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
who devour the families of widows, and make long prayers for a disguise. These shall suffer the severest punishment.
