Lukáš 20
1 I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
ⲁ̅ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ⲛⲟⲩϩⲟⲟⲩ ⲉϥϯⲥⲃⲱ ⲙ̅ⲡⲗⲁⲟⲥ ϩⲙ̅ⲡⲉⲣⲡⲉ ⲁⲩⲱ ⲉϥⲉⲩⲁⲅⲅⲉⲗⲓⲍⲉ ⲁⲛⲁⲣⲭⲓⲉⲣⲉⲩⲥ ⲉ͡ⲓ ⲉϫⲱϥ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲅⲣⲁⲙⲙⲁⲧⲉⲩⲥ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲡⲣⲉⲥⲃⲩⲧⲉⲣⲟⲥ
2 I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
ⲃ̅ⲡⲉϫⲁⲩ ⲛⲁϥ ϫⲉ. ⲁϫⲓⲥ ⲛⲁⲛ ϫⲉ ⲉⲕⲓⲣⲉ ⲛ̅ⲛⲁⲓ̈ ϩⲛⲁϣ ⲛ̅ⲉⲝⲟⲩⲥⲓⲁ. ⲏ ⲛⲓⲙ ⲡⲉⲛⲧⲁϥϯ ⲛⲁⲕ ⲛ̅ⲧⲉⲓ̈ⲉⲝⲟⲩⲥⲓⲁ.
3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
ⲅ̅ⲁϥⲟⲩⲱϣⲃ̅ ⲇⲉ ⲉϥϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ. ϯⲛⲁϫⲛⲟⲩⲧⲛ̅ ϩⲱ ⲉⲩϣⲁϫⲉ ⲉⲧⲉⲧⲛ̅ϣⲁⲛϫⲟⲟϥ ⲉⲣⲟⲓ̈.
4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
ⲇ̅ⲡⲃⲁⲡⲧⲓⲥⲙⲁ ⲛ̅ⲓ̈ⲱϩⲁⲛⲛⲏⲥ ⲟⲩⲉⲃⲟⲗ ⲧⲱⲛ ⲡⲉ. ⲟⲩⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ̅ⲧⲡⲉⲉ ⲡⲉ ϫⲉ ⲛ̅ⲟⲩⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ̅ⲣ̅ⲣⲱⲙⲉ ⲡⲉ.
5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
ⲉ̅ⲛ̅ⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲁⲩⲙⲉⲕⲙⲟⲩⲕⲟⲩ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲩⲉⲣⲏⲩ ⲉⲩϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ. ⲉⲛϣⲁϫⲟⲟⲥ ϫⲉ ⲟⲩⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ̅ⲧⲡⲉⲉ ⲡⲉ. ϥⲛⲁϫⲟⲟⲥ ⲛⲁⲛ. ϫⲉ ⲉⲧⲃⲉⲟⲩ ϭⲉ ⲙ̅ⲡⲉⲧⲛ̅ⲡⲓⲥⲧⲉⲩⲉ ⲉⲣⲟϥ.
6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
ⲋ̅ⲉⲛϣⲁϫⲟⲟⲥ ⲇⲉ ϫⲉ ⲟⲩⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ̅ⲣ̅ⲣⲱⲙⲉ ⲡⲉ. ⲡⲗⲁⲟⲥ ⲧⲏⲣϥ̅ ⲛⲁϩⲓⲱⲛⲉ ⲉⲣⲟⲛ ⲥⲉⲡⲓⲑⲉ ⲅⲁⲣ ϩⲁⲓ̈ⲱϩⲁⲛⲛⲏⲥ ϫⲉ ⲟⲩⲡⲣⲟⲫⲏⲧⲏⲥ ⲡⲉ.
7 I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
ⲍ̅ⲁⲩⲟⲩⲱϣⲃ̅ ⲇⲉ ⲉⲩϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲛ̅ⲧⲛ̅ⲥⲟⲟⲩⲛ ⲁⲛ ϫⲉ ⲟⲩⲉⲃⲟⲗ ⲧⲱⲛ ⲡⲉ.
8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
ⲏ̅ⲡⲉϫⲉⲓ̅ⲥ̅ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ϫⲉ. ⲁⲛⲟⲕ ϩⲱ ⲛ̅ϯⲛⲁϫⲟⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ̅ ⲁⲛ ϫⲉ ϩⲛ̅ⲁϣ ⲛ̅ⲉⲝⲟⲩⲥⲓⲁ ⲉⲓ̈ⲉ͡ⲓⲣⲉ ⲛⲁⲓ̈·
9 I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
ⲑ̅ⲁϥⲁⲣⲭⲓ ⲇⲉ ⲛ̅ϫⲱ ⲙ̅ⲡⲗⲁⲟⲥ ⲛ̅ⲧⲉⲓ̈ⲡⲁⲣⲁⲃⲟⲗⲏ ϫⲉ ⲟⲩⲣⲱⲙⲉ ⲡⲉⲛⲧⲁϥⲧⲱϭⲉ ⲛ̅ⲟⲩⲙⲁ ⲛⲉⲗⲟⲟⲗⲉ ⲁϥⲧⲁⲁⲁϥ ⲛ̅ϩⲉⲛⲟⲩⲉⲓ̈ⲏ ⲁϥⲁⲡⲟⲇⲏⲙⲉⲓ ⲛ̅ϩⲉⲛⲛ̅ⲟϭ ⲛ̅ⲟⲩⲟⲓ̈ϣ.
10 A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
ⲓ̅ϩⲙ̅ⲡⲉⲩⲟⲉⲓϣ ⲇⲉ ⲛⲛ̅ⲕⲁⲣⲡⲟⲥ ⲁϥϫⲉⲩⲟⲩϩⲙ̅ϩⲁⲗ ⲛ̅ⲟⲩⲉⲓ̈ⲏ ϫⲉ ⲉⲩⲉϯ ⲛⲁϥ ϩⲙ̅ⲡⲕⲁⲣⲡⲟⲥ ⲙ̅ⲡⲙⲁ ⲛⲉⲗⲟⲟⲗⲉ. ⲛ̅ⲟⲩⲉⲓ̈ⲏ ⲇⲉ ⲁⲩϩⲓⲟⲩⲉ ⲉⲣⲟϥ ⲁⲩϫⲛⲁϥ ⲉϥϣⲟⲩⲉⲓⲧʾ
11 A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
ⲓ̅ⲁ̅ⲁⲩⲱ ⲁϥⲟⲩⲱϩ ⲉⲧⲟⲟⲧϥ̅ ⲉϫⲟⲟⲩ ⲛ̅ⲕⲉϩⲙ̅ϩⲁⲗ ⲛ̅ⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲁⲩϩⲓⲟⲩⲉ ⲉⲡⲕⲉⲟⲩⲁ ⲁⲩⲥⲟϣϥ̅ ⲁⲩϫⲟⲟⲩϥ ⲉϥϣⲟⲩⲉⲓⲧʾ
12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
ⲓ̅ⲃ̅ⲁϥⲟⲩⲱϩ ⲉⲧⲟⲟⲧϥ̅ ⲉϫⲟⲟⲩ ⲙ̅ⲡⲙⲉϩϣⲟⲙⲛ̅ⲧʾ ⲛⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲁⲩⲕⲗϩ̅ⲡⲉⲓ̈ⲕⲉⲧʾ ⲁⲩⲛⲟϫϥ̅ ⲉⲃⲟⲗ.
13 Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
ⲓ̅ⲅ̅ⲡⲉϫⲉⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲇⲉ ⲙ̅ⲡⲙⲁ ⲛⲉⲗⲟⲟⲗⲉ ϫⲉ ⲉⲓ̈ⲛⲁⲣⲟⲩ ϯⲛⲁϫⲟⲟⲩ ⲙ̅ⲡⲁϣⲏⲣⲉ ⲙ̅ⲙⲉⲣⲓⲧʾ ⲙⲉϣⲁⲕ ⲉⲩⲉϣⲓⲡⲉ ϩⲏⲧϥ̅ ⲙ̅ⲡⲁⲓ̈.
14 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
ⲓ̅ⲇ̅ⲁⲛⲟⲩⲉⲓ̈ⲏ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ⲉⲣⲟϥ ⲁⲩϣⲟϫⲛⲉ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲩⲉⲣⲏⲩ ⲉⲩϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲡⲁⲓ̈ ⲡⲉ ⲡⲉⲕⲗⲏⲣⲟⲛⲟⲙⲟⲥ ⲙⲁⲣⲛ̅ⲙⲟⲟⲩⲧϥ̅ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲧⲉⲕⲗⲏⲣⲟⲛⲟⲙⲓⲁ ϣⲱⲡⲉ ⲛⲁⲛ.
15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
ⲓ̅ⲉ̅ⲁⲩⲛⲟϫϥ̅ ⲇⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲡⲃⲟⲗ ⲙ̅ⲡⲙⲁ ⲛⲉⲗⲟⲟⲗⲉ ⲁⲩⲙⲟⲟⲩⲧϥ̅. ⲉⲣⲉⲡϫⲟⲉⲓⲥ ϭⲉ ⲙ̅ⲡⲙⲁ ⲛⲉⲗⲟⲟⲗⲉ ⲛⲁⲣⲟⲩ ⲛⲁⲩ.
16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
ⲓ̅ⲋ̅ϥⲛⲏⲩ ⲛϥ̅ⲧⲁⲕⲉⲛ̅ⲟⲩⲉⲓ̈ⲏ ⲛϥ̅ϯ ⲙ̅ⲡⲙⲁ ⲛⲉⲗⲟⲟⲗⲉ ⲛ̅ϩⲉⲛⲕⲟⲟⲩⲉ. ⲁⲩⲥⲱⲧⲙ̅ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁⲩ ϫⲉ ⲛ̅ⲛⲉⲥϣⲱⲡⲉ.
17 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
ⲓ̅ⲍ̅ⲛ̅ⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲁϥϭⲱϣⲧ̅ʾ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉϩⲣⲁⲩ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ. ⲟⲩ ⲛ̅ⲧⲟⲟⲩⲛ ⲡⲉ ⲡⲁⲓ̈ ⲉⲧⲥⲏϩ ϫⲉ ⲡⲱⲛⲉ ⲉⲛⲧⲁⲛⲉⲧⲕⲱⲧʾ ⲥⲧⲟϥ ⲉⲃⲟⲗ ⲡⲁⲓ̈ ⲁϥϣⲱⲡⲉ ⲉⲩⲁⲡⲉ ⲛ̅ⲕⲟⲟϩ.
18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
ⲓ̅ⲏ̅ⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ ⲉⲛⲧⲁϥϩⲉ ⲉϫⲙ̅ⲡⲉⲓ̈ⲱⲛⲉ ⲉⲧⲙ̅ⲙⲁⲩ. ϥⲛⲁⲗⲱⲱⲥ. ⲡⲉⲧϥ̅ⲛⲁϩⲉ ⲇⲉ ⲉϫⲱϥ ϥⲛⲁϣⲁϣϥ̅ ⲉⲃⲟⲗ.
19 I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
ⲓ̅ⲑ̅ⲁⲩϣⲓⲛⲉ ⲇⲉ ⲛ̅ϭⲓⲛⲁⲣⲭⲓⲉⲣⲉⲩⲥ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲅⲣⲁⲙⲙⲁⲧⲉⲩⲥ ⲉⲛ̅ⲛⲉⲩϭⲓϫ ⲉϩⲣⲁⲓ̈ ⲉϫⲱϥ ⲉϭⲟⲡϥ̅ ϩⲛⲧⲉⲩⲛⲟⲩ ⲇⲉ ⲉⲧⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲁⲩⲣ̅ϩⲟⲧⲉ ϩⲏⲧϥ̅ ⲙ̅ⲡⲗⲁⲟⲥ. ⲁⲩⲓ̈ⲙⲉ ⲅⲁⲣ ϫⲉ ⲛ̅ⲧⲁϥϫⲱ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲛ̅ⲧⲉⲓ̈ⲡⲁⲣⲁⲃⲟⲗⲏ.
20 Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
ⲕ̅ⲁⲩⲡⲁⲣⲁⲧⲏⲣⲓ ⲇⲉ ⲁⲩϫⲟⲟⲩ ⲛ̅ϩⲉⲛⲣⲉϥϭⲱⲣϭ̅ ⲉϩⲩⲡⲟⲕⲣⲓⲛⲉ. ϫⲉ ⲛⲉϩⲉⲛⲇⲓⲕⲁⲓⲟⲥ ⲛⲉ ϫⲉⲕⲁⲥ ⲉⲩⲉϭⲟⲡϥ̅ ⲛ̅ⲟⲩϣⲁϫⲉ ⲉⲧⲣⲉⲩⲧⲁⲁϥ ⲉⲧⲁⲣⲭⲏ ⲛⲙ̅ⲧⲉⲝⲟⲩⲥⲓⲁ ⲙⲫⲏⲅⲉⲙⲱⲛ.
21 I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
ⲕ̅ⲁ̅ⲁⲩϫⲛⲟⲩϥ ⲇⲉ ⲉⲩϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲡⲥⲁϩ ⲧⲛ̅ⲥⲟⲟⲩⲛ̅ ϫⲉ ⲕϣⲁϫⲉ ϩⲛ̅ⲟⲩⲥⲟⲟⲩⲧⲛ̅ ⲁⲩⲱ ⲕϯⲥⲃⲱ ⲉⲙⲉⲕϫⲓϩⲟ ⲁⲗⲗⲁ ⲉⲕϯⲥⲃⲱ ϩⲛ̅ⲧⲉϩⲓⲏ ⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ϩⲛ̅ⲟⲩⲙⲉ.
22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
ⲕ̅ⲃ̅ⲉⲝⲉⲥⲧⲓ ⲛⲁⲛ ⲉϯⲫⲟⲣⲟⲥ ⲙ̅ⲡⲣⲣⲟ ϫⲉⲛⲟⲩⲕ ⲉⲝⲉⲥⲧⲓ.
23 Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
ⲕ̅ⲅ̅ⲁϥⲓ̈ⲙⲉ ⲇⲉ ⲉⲧⲉⲩⲡⲁⲛⲟⲩⲣⲅⲓⲁ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ
24 Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
ⲕ̅ⲇ̅ϫⲉ ⲙⲁⲧⲥⲁⲃⲟⲓ̈ ⲉⲩⲥⲁⲧⲉⲉⲣⲉ. ⲛ̅ⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲁⲩⲧⲟⲩⲟϥ. ⲡⲉϫⲁϥ ϫⲉ. ⲡϩⲟ ⲛ̅ⲛⲓⲙ ⲧⲉⲧϩⲓⲱⲱⲥ ⲛⲙ̅ⲛⲉⲥϩⲁⲓ̈. ⲛ̅ⲧⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁⲩ ⲛⲁϥ ϫⲉ. ⲡⲁⲡⲣ̅ⲣⲟ ⲡⲉ.
25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
ⲕ̅ⲉ̅ⲛ̅ⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ. ϯ ⲛ̅ⲧⲟⲟⲩⲛ ⲛ̅ⲛⲁⲡⲣⲣⲟ ⲙ̅ⲡⲣ̅ⲣⲟ. ⲁⲩⲱ ⲛⲁⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ.
26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
ⲕ̅ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲙ̅ⲡⲟⲩⲉϣϭⲙ̅ϭⲟⲙ ⲉϭⲟⲡϥ̅ ⲛ̅ⲟⲩϣⲁϫⲉ ⲙ̅ⲡⲉⲙⲧⲟ ⲉⲃⲟⲗ ⲙ̅ⲡⲗⲁⲟⲥ ⲁⲩⲣ̅ϣⲡⲏⲣⲉ ⲇⲉ ⲉϩⲣⲁⲓ̈ ⲉϫⲙ̅ⲡⲉϥϣⲁϫⲉ ⲁⲩⲕⲁⲣⲱⲟⲩ·
27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
ⲕ̅ⲍ̅ⲁⲩϯⲡⲉⲩⲟⲩⲟⲓ̈ ⲇⲉ ⲛ̅ϭⲓϩⲟⲓ̈ⲛⲉ ⲛⲛ̅ⲥⲁⲇⲇⲟⲩⲕⲁⲓⲟⲥ ⲛⲁⲓ̈ ⲉⲧϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲙ̅ⲙⲛ̅ⲁⲛⲁⲥⲧⲁⲥⲓⲥ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ
28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
ⲕ̅ⲏ̅ⲉⲩϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲡⲥⲁϩ ⲁⲙⲱⲩ̈ⲥⲏⲥ ⲥⲁϩϥ̅ ⲛⲁⲛ ϫⲉ ⲉϣⲱⲡⲉ ⲉⲣϣⲁⲛⲡⲥⲟⲛ ⲟⲩⲁ ⲙⲟⲩ ⲉⲩⲛⲧϥ̅ⲥϩⲓⲙⲉ ⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲡⲁⲓ̈ ⲇⲉ ⲉⲩⲁⲧϣⲏⲣⲉ ⲡⲉ ⲉⲣⲉⲡⲉϥⲥⲟⲛ ϫⲓⲧⲉϥⲥϩⲓⲙⲉ ⲛϥ̅ⲧⲟⲩⲛⲟⲥ ⲛ̅ⲟⲩⲥⲡⲉⲣⲙⲁ ⲙ̅ⲡⲉϥⲥⲟⲛ.
29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
ⲕ̅ⲑ̅ⲛⲉⲩⲛ̅ⲥⲁϣϥ̅ ⲇⲉ ⲛ̅ⲥⲟⲛ. ⲁⲡϣⲟⲣⲡ̅ ϫⲓϩⲓⲙⲉ ⲁϥⲙⲟⲩ. ⲉϥⲟ ⲛ̅ⲁⲧϣⲏⲣⲉ.
30 I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
ⲗ̅ⲁⲩⲱ ⲁⲡⲙⲉϩⲥⲛⲁⲩ
31 A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
ⲗ̅ⲁ̅ⲛⲙ̅ⲡⲙⲉϩϣⲟⲙⲛⲧ̅ ϫⲓⲧⲥ̅. ϩⲱⲥⲁⲩⲧⲱⲥ ⲇⲉ ⲙ̅ⲡⲥⲁϣϥ̅ ⲙ̅ⲡⲟⲩⲕⲁϣⲏⲣⲉ ⲁⲩⲙⲟⲩ.
32 Nejposléze po všech umřela i žena.
ⲗ̅ⲃ̅ⲙⲛ̅ⲛ̅ⲥⲱⲟⲩ ⲇⲉ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲁⲥⲙⲟⲩ ⲛ̅ϭⲓⲧⲉⲥϩⲓⲙⲉ
33 Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
ⲗ̅ⲅ̅ϩⲛ̅ⲧⲁⲛⲁⲥⲧⲁⲥⲓⲥ ⲇⲉ ⲉⲥⲛⲁⲣ̅ϩⲓⲙⲉ ⲛ̅ⲛⲓⲙ ⲙ̅ⲙⲟⲟⲩ. ⲁⲡⲥⲁϣϥ ⲅⲁⲣ ϫⲓⲧⲥ̅ ⲛ̅ⲥϩⲓⲙⲉ
ⲗ̅ⲇ̅ⲡⲉϫⲉⲓ̅ⲥ̅ ⲛⲁⲩ ϫⲉ. ⲛ̅ϣⲏⲣⲉ ⲙ̅ⲡⲉⲓ̈ⲁⲓⲱⲛ ⲥⲉϫⲓϩⲓⲙⲉ ⲥⲉϩⲙⲟⲟⲥ ⲛⲙϩⲁⲓ̈. (aiōn g165)
35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. (aiōn g165)
ⲗ̅ⲉ̅ⲛⲉⲛⲧⲁⲩⲕⲁⲧⲁⲝⲓⲟⲩ ⲇⲉ ⲙ̅ⲙⲟⲟⲩ ⲉϫⲓ ⲙ̅ⲡⲁⲓⲱⲛ ⲉⲧⲙ̅ⲙⲁⲩ ⲛⲙ̅ⲧⲁⲛⲁⲥⲧⲁⲥⲓⲥ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ̅ⲛⲉⲧⲙⲟⲟⲩⲧʾ. ⲟⲩⲇⲉ ⲙⲉⲩϫⲓϩⲓⲙⲉ ⲟⲩⲇⲉ ⲙⲉⲩϩⲙⲟⲟⲥ ⲛⲙ̅ϩⲁⲓ̈ (aiōn g165)
36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
ⲗ̅ⲋ̅ⲟⲩⲇⲉ ⲅⲁⲣ ⲛ̅ⲥⲉⲛⲁϣⲙⲟⲩ ⲁⲛ ϫⲓⲛⲧⲉⲛⲟⲩ. ϩⲉⲛϩⲓⲥⲁⲅⲅⲉⲗⲟⲥ ⲅⲁⲣ ⲛⲉ ϩⲉⲛϣⲏⲣⲉ ⲙ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛⲉ. ⲁⲩⲱ ⲛ̅ϣⲏⲣⲉ ⲛⲧⲁⲛⲁⲥⲧⲁⲥⲓⲥ.
37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
ⲗ̅ⲍ̅ⲉⲧⲃⲉϫⲉⲛⲉⲧⲙⲟⲟⲩⲧʾ ⲇⲉ ⲛⲁⲧⲱⲟⲩⲛ ⲁⲙⲱⲩ̈ⲥⲏⲥ ⲟⲛ ϫⲟⲟⲥ ϩⲓⲡⲃⲁⲧⲟⲥ ⲛ̅ⲑⲉ ⲉϣⲁⲩϫⲟⲟⲥ ϫⲉ ⲡϫⲟⲓ̈ⲥ ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛ̅ⲁⲃⲣⲁϩⲁⲙ. ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛ̅ⲓ̈ⲥⲁⲁⲕ. ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛ̅ⲓ̈ⲁⲕⲱⲃ.
38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
ⲗ̅ⲏ̅ⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛ̅ⲛⲉⲧⲙⲟⲟⲩⲧʾ ⲁⲛ ⲡⲉ. ⲁⲗⲗⲁ ⲡⲁⲛⲉⲧⲟⲛϩ̅ ⲡⲉ. ⲥⲉⲟⲛϩ̅ ⲅⲁⲣ ⲧⲏⲣⲟⲩ ⲛⲁϥ.
39 Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
ⲗ̅ⲑ̅ⲁϩⲟⲓ̈ⲛⲉ ⲇⲉ ⲟⲩⲱϣⲃ̅ ⲛ̅ⲛⲉⲅⲣⲁⲙⲙⲁⲧⲉⲩⲥ ⲡⲉϫⲁⲩ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲡⲥⲁϩ ⲕⲁⲗⲱⲥ ⲁⲕϫⲟⲟⲥ.
40 I neodvážili se jeho na nic více tázati.
ⲙ̅ⲙ̅ⲡⲟⲩⲧⲟⲗⲙⲁ ⲅⲁⲣ ⲙⲛ̅ⲛ̅ⲥⲱⲥ ⲉϫⲛⲟⲩϥ ⲉⲗⲁⲁⲩ.
41 On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
ⲙ̅ⲁ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲛ̅ⲁϣ ⲛ̅ϩⲉ ⲧⲉⲧⲛ̅ϫⲱ ⲙ̅ⲙⲟⲥ ϫⲉ. ⲡⲉⲭ̅ⲥ̅ ⲡϣⲏⲣⲉ ⲛ̅ⲇⲁⲩⲉⲓⲇ ⲡⲉ
42 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
ⲙ̅ⲃ̅ⲛ̅ⲧⲟϥ ⲅⲁⲣ ⲇⲁⲩⲉⲓⲇ ϣⲁϥϫⲟⲟⲥ ϩⲙ̅ⲡϫⲱⲱⲙⲉ ⲛ̅ⲛⲉⲯⲁⲗⲙⲟⲥ. ϫⲉ ⲡⲉϫⲉⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲙ̅ⲡⲁϫⲟⲓ̈ⲥ ϫⲉ ϩⲙⲟⲟⲥ ϩⲓⲟⲩⲛⲁⲙ ⲙ̅ⲙⲟⲓ̈
43 Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
ⲙ̅ⲅ̅ϣⲁⲛϯⲕⲱ ⲛ̅ⲛⲉⲕϫⲁϫⲉ ⲛ̅ϩⲩⲡⲟⲡⲟⲇⲓⲟⲛ ⲛ̅ⲛⲉⲕⲟⲩⲉⲣⲏⲧⲉ.
44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
ⲙ̅ⲇ̅ⲇⲁⲩⲉⲓⲇ ϭⲉ ⲙⲟⲩⲧⲉ ⲉⲣⲟϥ ϫⲉ ⲡⲁϫⲟⲉⲓⲥ ⲛ̅ⲁϣ ⲛ̅ϩⲉ ⲡⲉϥϣⲏⲣⲉ ⲡⲉ.
45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
ⲙ̅ⲉ̅ⲛⲉⲣⲉⲡⲗⲁⲟⲥ ⲇⲉ ⲧⲏⲣϥ ⲥⲱⲧⲙ̅ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛ̅ⲛⲉϥⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ
46 Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
ⲙ̅ⲋ̅ϫⲉ. ϯϩⲧⲏⲧⲛ̅ ⲉⲣⲱⲧⲛ̅ ⲉⲛⲉⲅⲣⲁⲙⲙⲁⲧⲉⲩⲥ ⲛⲁⲓ̈ ⲉⲧⲟⲩⲉϣⲙⲟⲟϣⲉ ϩⲛ̅ϩⲉⲛⲥⲧⲟⲗⲏ. ⲉⲧⲙⲉ ⲛⲛ̅ⲁⲥⲡⲁⲥⲙⲟⲥ ϩⲛ̅ⲛ̅ⲁⲅⲟⲣⲁ. ⲁⲩⲱ ⲙ̅ⲙⲁ ⲛⲉϩⲙⲟⲟⲥ ⲛ̅ϣⲟⲣⲡ̅ ϩⲛ̅ⲛ̅ⲥⲩⲛⲁⲅⲱⲅⲏ ⲛⲙ̅ⲛ̅ⲙⲁ ⲛ̅ⲛⲟϫⲟⲩ ⲛ̅ϣⲟⲣⲡ̅ ϩⲛ̅ⲛ̅ⲇⲉⲓⲡⲛⲟⲛ.
47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
ⲙ̅ⲍ̅ⲛⲁⲓ̈ ⲉⲧⲟⲩⲱⲙ ⲛⲛ̅ⲏⲓ̈ ⲛ̅ⲛⲉⲭⲏⲣⲁ. ⲁⲩⲱ ϩⲛ̅ⲟⲩⲛⲟϭ ⲛ̅ⲗⲟⲓ̈ϭⲉ ⲉⲩϣⲗⲏⲗ ⲛⲁⲓ̈ ⲛⲁϫⲓ ⲛ̅ⲟⲩⲕⲣⲓⲙⲁ ⲛ̅ϩⲟⲩⲟ·
