< Lukáš 20 >

1 I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
Lyuŵa limo Che Yesu paŵaliji nkwajiganya ŵandu pa Nyuumba ja Akunnungu ni kulalichila Ngani Jambone, ŵaiche achakulu ŵambopesi ni ŵakwiganya Malajisyo ga che Musa ni achachekulu
2 I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
ŵammusisye, “Ntusalile! Ana kwa ulamusi chi nkupanganya yeleyi? Sooni ŵaani ŵampele mmwe ulamusi u?”
3 I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
Che Yesu ŵajanjile, “Nomwe ŵakwe chinammusye liusyo, musalile,
4 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
ana ulamusi u che Yohana wa kubatisya watyochele kwa Akunnungu pane kwa ŵandu?”
5 Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
Nambo ŵanyawo ŵaŵechetesyene achitiji yeleyi, “Twajilaga watyochele kwa Akunnungu, chatuusye, ‘Ligongo chi nganimunkulupilila jwelejo?’
6 Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
Ni twajilaga watyochele kwa ŵandu, ŵandu wose ŵa chatuulaje ni maganga, pakuŵa ŵandu wose akukulupilila kuti che Yohana ŵaliji jwakulondola jwa Akunnungu.”
7 I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
Nipele ŵajanjile, “Ngatukumanyilila kwautyochele ulamusi wo.”
8 I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
Che Yesu ŵaasalile ŵanyawo, “None jwakwe ngangunsalila ngutenda yeleyi kwa ulamusi chi.”
9 I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
Che Yesu ŵapundile kwatanjila ŵandu chitagu chati, “Mundu jumo ŵalimile ngunda wa misabibu ni ŵakodisisye ŵakulima, nipele ŵajawile ku chilambo chine ni ŵalonjele kweleko moŵa gamajinji.
10 A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
Katema kamagungulo, mundu jo ŵantumile kapolo jwao ku ngunda wa misabibu kwa ŵakulima ŵala, kukujigala liunjili lyakwe lya magungulo. Nambo ŵakulima ŵala ŵamputile kapolo jo ni kummusya makono pe.
11 A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
Nsyene ngunda jula ŵantumile kapolo jwine, nambo jwelejo nombe ni ŵamputile ni kuntendela ya chipongo ni kummusya makono pe.
12 I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
Ŵantumile sooni jwaatatu, jwelejo nombe ŵammulesye ni kwajasila paasa ngunda.
13 Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
Nipele nsyene ngunda wa misabibu jula ŵaganisisye achitiji, ‘Chindende ichichi? Chinampeleche mwanangu jwajika jwakunonyelwa pane chakanchimbichisye jwelejo.’
14 Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
Nambo ŵakulima ŵala paŵammweni, ŵaŵechetesyene jwine ni jwine, achitiji, ‘Aju ni juchapochele iŵagosele, twende tummulaje kuti indu iŵagosele tujigale uwe.’
15 A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
Nipele, ŵankopwesye paasa ngunda wa misabibu ula ni kummulaga.” Nipele Che Yesu ŵausisye, “Ana nsyene ngunda wo, chachatenda ichichi ŵakulima wo?”
16 Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
“Chaiche ni kwaulaga ŵakulima wo ni kwapa ŵakulima ŵane ngunda wa misabibu wo.” Ŵandu paŵagapilikene gele maloŵe ni ŵatite, “Ngwamba! Gakatukopochela namose kanandi!”
17 A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
Nambo Che Yesu ŵalolite ŵanyawo ni kwausya, “Ana aga Malembelo ga Akunnungu ga gana malumbo chi? Gagakuti, ‘Liganga lyalikanile ŵakutaŵa, sambano lilyolyo lili lyetendekwe liganga lyekulungwa lyakwimichila nyuumba!’
18 Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
Mundu jwalijose juchalikuŵale pa liganga lyo, chakasiche ipande ni lyangwililaga mundu jwalijose chilinsyaje.”
19 I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
Ŵakwiganya Malajisyo ga Akunnungu ni achakulu ŵambopesi ŵasakaga kunkamula Che Yesu ndaŵi jo, pakuŵa ŵaimanyilile kuti chitagu chi chaliji nkwagamba ŵanyawo nambo ŵaajogwepe ŵandu.
20 Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
Ŵaliji nkwakuilichisya uchenene nipele, ŵalajisye ŵakuuchilichisya ŵaŵalitendaga ŵambone. Ŵatesile yele kuti ŵatanjisye Che Yesu kwa maloŵe gao ni kwajausya pa ulamusi wa jwankulu jwa chilambo.
21 I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
Ŵakuuchilichisya wo, ŵammusisye Che Yesu achitiji, “Jwakwiganya, tukumanyilila kuti nkusala ni kwiganya maloŵe ga isyene ni tukumanyilila kuti nganinkola lusagu kwa mundu jwalijose nambo nkwiganya yakuti matame mpela ila Akunnungu yakutulajichisya.
22 Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
Ntusalile, ana ili yambone kwausya nsongo kwa Mwenye jwa ku Loma pane ngwamba?”
23 Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
Nambo Che Yesu ŵachimanyilile chitanji chao ni ŵaasalile kuti,
24 Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
“Muunosye mbiya. Ni ŵausisye kuti ana ku meeso ku ni liina li lyacheni?” Nombewo ŵajanjile, “Ja mwenye jwa ku Loma.”
25 On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
Che Yesu ŵaasalile, “Nipele mwape Mwenye jwa ku Loma yaili yao ni Akunnungu yaili yao.”
26 I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
Nganakombola kwakamula atamuno kwa liloŵe lililyose paujo pa ŵandu nambo ŵasimosile kwanga kwao ni ŵamyalele.
27 Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
Masadukayo ŵampepe ŵakutinji, ngapagwa kusyuka kwa ŵandu ŵawile ŵanjaulile Che Yesu ni kwausya,
28 Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
“Jwakwiganya, che Musa ŵatulembele kuti iŵaga chawe nkulugwe mundu jumo ni kunleka ŵankwakwe pangali ŵanache, mpwakwe ajinjile majumba kuti akombole kummelechela nkulugwe jo ŵanache.
29 I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
Nipele, ŵapali achachanda saba uŵaŵelekwe ni mundu jumo. Jwaandanda ŵalombele jwankongwe ni ŵawile pangaleka mwanache.
30 I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
Ni jwaaŵili ŵajinjile majumba nombejo ŵawile pangaleka mwanache,
31 A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
ni jwaatatu ŵajinjile majumba, iyoyo peyo wose saba ŵamasile kuwa pangaleka ŵanache.
32 Nejposléze po všech umřela i žena.
Kumbesi jwankongwe jula nombe ŵawile.
33 Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
Sambano, ana pakumala kusyuka ŵawe jwankongwe jo chachiŵa jwankongwe jwa ŵaani? Pakuŵa wose saba ŵala ŵanlombele jwelejo.”
34 A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají. (aiōn g165)
Che Yesu ŵaasalile, “Ŵandu ŵa moŵa gano, mchilambo mu akulombela ni kulombekwa, (aiōn g165)
35 Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. (aiōn g165)
nambo uchaŵalanjikwe kuti akuŵajilwa kusyuswa ni kutama mu katema kakakwika ngasalombela atamuno kulombwa. (aiōn g165)
36 Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
Usyene ukuti ngaikomboleka kuwa sooni, ligongo chachiŵa mpela achikatumetume ŵa kwinani ŵa Akunnungu nombewo chaaŵe ŵanache ŵa Akunnungu, pakuŵa asyuchile.
37 A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
Namose che Musa ŵalosisye pangasisa kuti ŵawile chachisyuswa. Mmalembelo gakwe gagalembekwe nkati chisukutu chichakolelaga mooto, ŵelewo akwatanga Ambuje kuti ali Akunnungu ŵa che Iblahimu ni Akunnungu ŵa che Isaka ni Akunnungu ŵa che Yakobo.
38 Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
Ŵelewo nganaŵa Akunnungu ŵa ŵawile nambo ali Akunnungu ŵa ŵajumi, pakuŵa kwa ŵelewo wose akukola umi.”
39 Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
Ŵakwiganya malajisyo ŵampepe ŵanjanjile, “Jwakwiganya, elo njanjile isyene.”
40 I neodvážili se jeho na nic více tázati.
Ŵanyawo nganalinga kummusya sooni liusyo line.
41 On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
Che Yesu ŵausisye kuti, “Kwa chichi ŵandu akuti Kilisito Nkulupusyo ali wa uŵelesi u che Daudi?
42 A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
Che Daudi asyene akuŵecheta mmalembelo ga Sabuli, ‘Ambuje ŵaasalile Ambuje ŵangu, Ntame kundyo kwangu
43 Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
mpaka pachinaaŵiche ŵammagongo ŵenu paasi pa sajo syenu.’
44 Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
Nipele iŵaga che Daudi akwaŵilanga Kilisito Nkulupusyo ‘Ambuje,’ iŵele uli sooni aŵe uŵelesi u che Daudi?”
45 I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
Ŵandu wose paŵaliji aninkwapilikanila Che Yesu, ŵelewo ŵaasalile ŵakulijiganya ŵao kuti,
46 Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
“Nlilolechesye ni ŵakwiganya malajisyo ŵakusaka kwendajenda ali awete minjilo jajileu. Ŵakunonyelwa akomasikwe kwakuchimbichikwa peuto pakuchingangana ŵandu achajinji ni ŵakutama mu itengu yakuchimbichika mmajumba ga kupopelela ni kutama mmauto gakuchimbichikwa pa chakulya.
47 Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
Ŵakwasumula majumba achakongwe ŵawililwe ni achiŵankwawo ni kupopela mapopelo gamaleu kuti aloleche ŵambone paujo pa ŵandu. Kwalyele ligongo lyo chalamulikwe kwachikali nnope kupunda ŵane!”

< Lukáš 20 >