Lukáš 2
1 I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
aparaJca tasmin kAle rAjyasya sarvveSAM lokAnAM nAmAni lekhayitum agastakaisara AjJApayAmAsa|
2 (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)
tadanusAreNa kurINiyanAmani suriyAdezasya zAsake sati nAmalekhanaM prArebhe|
3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
ato heto rnAma lekhituM sarvve janAH svIyaM svIyaM nagaraM jagmuH|
4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy, )
tadAnIM yUSaph nAma lekhituM vAgdattayA svabhAryyayA garbbhavatyA mariyamA saha svayaM dAyUdaH sajAtivaMza iti kAraNAd gAlIlpradezasya nAsaratnagarAd
5 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.
yihUdApradezasya baitlehamAkhyaM dAyUdnagaraM jagAma|
6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.
anyacca tatra sthAne tayostiSThatoH sato rmariyamaH prasUtikAla upasthite
7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.
sA taM prathamasutaM prAsoSTa kintu tasmin vAsagRhe sthAnAbhAvAd bAlakaM vastreNa veSTayitvA gozAlAyAM sthApayAmAsa|
8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.
anantaraM ye kiyanto meSapAlakAH svameSavrajarakSAyai tatpradeze sthitvA rajanyAM prAntare prahariNaH karmma kurvvanti,
9 A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
teSAM samIpaM paramezvarasya dUta Agatyopatasthau; tadA catuSpArzve paramezvarasya tejasaH prakAzitatvAt te'tizazaGkire|
10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
tadA sa dUta uvAca mA bhaiSTa pazyatAdya dAyUdaH pure yuSmannimittaM trAtA prabhuH khrISTo'janiSTa,
11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
sarvveSAM lokAnAM mahAnandajanakam imaM maGgalavRttAntaM yuSmAn jJApayAmi|
12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
yUyaM (tatsthAnaM gatvA) vastraveSTitaM taM bAlakaM gozAlAyAM zayanaM drakSyatha yuSmAn pratIdaM cihnaM bhaviSyati|
13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
dUta imAM kathAM kathitavati tatrAkasmAt svargIyAH pRtanA Agatya kathAm imAM kathayitvezvarasya guNAnanvavAdiSuH, yathA,
14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
sarvvordvvasthairIzvarasya mahimA samprakAzyatAM| zAntirbhUyAt pRthivyAstu santoSazca narAn prati||
15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
tataH paraM teSAM sannidhe rdUtagaNe svargaM gate meSapAlakAH parasparam avecan Agacchata prabhuH paramezvaro yAM ghaTanAM jJApitavAn tasyA yAtharyaM jJAtuM vayamadhunA baitlehampuraM yAmaH|
16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.
pazcAt te tUrNaM vrajitvA mariyamaM yUSaphaM gozAlAyAM zayanaM bAlakaJca dadRzuH|
17 A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.
itthaM dRSTvA bAlakasyArthe proktAM sarvvakathAM te prAcArayAJcakruH|
18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.
tato ye lokA meSarakSakANAM vadanebhyastAM vArttAM zuzruvuste mahAzcaryyaM menire|
19 Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.
kintu mariyam etatsarvvaghaTanAnAM tAtparyyaM vivicya manasi sthApayAmAsa|
20 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.
tatpazcAd dUtavijJaptAnurUpaM zrutvA dRSTvA ca meSapAlakA Izvarasya guNAnuvAdaM dhanyavAdaJca kurvvANAH parAvRtya yayuH|
21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.
atha bAlakasya tvakchedanakAle'STamadivase samupasthite tasya garbbhasthiteH purvvaM svargIyadUto yathAjJApayat tadanurUpaM te tannAmadheyaM yIzuriti cakrire|
22 A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,
tataH paraM mUsAlikhitavyavasthAyA anusAreNa mariyamaH zucitvakAla upasthite,
23 (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude, )
"prathamajaH sarvvaH puruSasantAnaH paramezvare samarpyatAM," iti paramezvarasya vyavasthayA
24 A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.
yIzuM paramezvare samarpayitum zAstrIyavidhyuktaM kapotadvayaM pArAvatazAvakadvayaM vA baliM dAtuM te taM gRhItvA yirUzAlamam AyayuH|
25 A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
yirUzAlampuranivAsI zimiyonnAmA dhArmmika eka AsIt sa isrAyelaH sAntvanAmapekSya tasthau kiJca pavitra AtmA tasminnAvirbhUtaH|
26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.
aparaM prabhuNA paramezvareNAbhiSikte trAtari tvayA na dRSTe tvaM na mariSyasIti vAkyaM pavitreNa AtmanA tasma prAkathyata|
27 Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,
aparaJca yadA yIzoH pitA mAtA ca tadarthaM vyavasthAnurUpaM karmma karttuM taM mandiram AninyatustadA
28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
zimiyon Atmana AkarSaNena mandiramAgatya taM kroDe nidhAya Izvarasya dhanyavAdaM kRtvA kathayAmAsa, yathA,
29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.
he prabho tava dAsoyaM nijavAkyAnusArataH| idAnIntu sakalyANo bhavatA saMvisRjyatAm|
30 Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,
yataH sakaladezasya dIptaye dIptirUpakaM|
31 Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,
isrAyelIyalokasya mahAgauravarUpakaM|
32 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
yaM trAyakaM janAnAntu sammukhe tvamajIjanaH| saeva vidyate'smAkaM dhravaM nayananagocare||
33 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
tadAnIM tenoktA etAH sakalAH kathAH zrutvA tasya mAtA yUSaph ca vismayaM menAte|
34 I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
tataH paraM zimiyon tebhya AziSaM dattvA tanmAtaraM mariyamam uvAca, pazya isrAyelo vaMzamadhye bahUnAM pAtanAyotthApanAya ca tathA virodhapAtraM bhavituM, bahUnAM guptamanogatAnAM prakaTIkaraNAya bAlakoyaM niyuktosti|
35 (A tvou vlastní duši pronikne meč, ) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
tasmAt tavApi prANAH zUlena vyatsyante|
36 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.
aparaJca Azerasya vaMzIyaphinUyelo duhitA hannAkhyA atijaratI bhaviSyadvAdinyekA yA vivAhAt paraM sapta vatsarAn patyA saha nyavasat tato vidhavA bhUtvA caturazItivarSavayaHparyyanataM
37 A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
mandire sthitvA prArthanopavAsairdivAnizam Izvaram asevata sApi strI tasmin samaye mandiramAgatya
38 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
paramezvarasya dhanyavAdaM cakAra, yirUzAlampuravAsino yAvanto lokA muktimapekSya sthitAstAn yIzorvRttAntaM jJApayAmAsa|
39 Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
itthaM paramezvarasya vyavasthAnusAreNa sarvveSu karmmasu kRteSu tau punazca gAlIlo nAsaratnAmakaM nijanagaraM pratasthAte|
40 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
tatpazcAd bAlakaH zarIreNa vRddhimetya jJAnena paripUrNa AtmanA zaktimAMzca bhavitumArebhe tathA tasmin IzvarAnugraho babhUva|
41 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
tasya pitA mAtA ca prativarSaM nistArotsavasamaye yirUzAlamam agacchatAm|
42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,
aparaJca yIzau dvAdazavarSavayaske sati tau parvvasamayasya rItyanusAreNa yirUzAlamaM gatvA
43 A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.
pArvvaNaM sampAdya punarapi vyAghuyya yAtaH kintu yIzurbAlako yirUzAlami tiSThati| yUSaph tanmAtA ca tad aviditvA
44 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.
sa saGgibhiH saha vidyata etacca budvvA dinaikagamyamArgaM jagmatuH| kintu zeSe jJAtibandhUnAM samIpe mRgayitvA taduddezamaprApya
45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
tau punarapi yirUzAlamam parAvRtyAgatya taM mRgayAJcakratuH|
46 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.
atha dinatrayAt paraM paNDitAnAM madhye teSAM kathAH zRNvan tattvaM pRcchaMzca mandire samupaviSTaH sa tAbhyAM dRSTaH|
47 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
tadA tasya buddhyA pratyuttaraizca sarvve zrotAro vismayamApadyante|
48 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
tAdRzaM dRSTvA tasya janako jananI ca camaccakratuH kiJca tasya mAtA tamavadat, he putra, kathamAvAM pratItthaM samAcarastvam? pazya tava pitAhaJca zokAkulau santau tvAmanvicchAvaH sma|
49 I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
tataH sovadat kuto mAm anvaicchataM? piturgRhe mayA sthAtavyam etat kiM yuvAbhyAM na jJAyate?
50 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.
kintu tau tasyaitadvAkyasya tAtparyyaM boddhuM nAzaknutAM|
51 I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
tataH paraM sa tAbhyAM saha nAsarataM gatvA tayorvazIbhUtastasthau kintu sarvvA etAH kathAstasya mAtA manasi sthApayAmAsa|
52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
atha yIzo rbuddhiH zarIraJca tathA tasmin Izvarasya mAnavAnAJcAnugraho varddhitum Arebhe|
