Lukáš 2
1 I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
Lao esa, leleꞌ Kirenius dadꞌi malangga mana parenda sia Siria, ma mane monaeꞌ, naran Agustus, fee parendaꞌ nae, “Basa atahori mana sia manaparenda Roma koasan musi baliꞌ kambon fo tungga sensus!” Naa fefeun fo manaparenda Roma reken rauinggu nara.
2 (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)
3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
Dadꞌi basa atahori baliꞌ kambon fo tungga sensus.
4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy, )
Leleꞌ naa, Yusuf leo sia kambo Nazaret sia propinsi Galilea. Ana nae laꞌe ana fetoꞌ sa, naran Maria, de mana henggene basaꞌ ena. Maria ia, mairuꞌ ena. Yusuf naa, mane Daud tititi-nonosin, de musi baliꞌ risiꞌ Betlehem kota Daud sia propinsi Yudea fo tungga sensus. Naa de ruꞌa se lao kota Betlehem reu.
5 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.
6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.
Leleꞌ ara losa naa ena, Maria fula-fai bobꞌonggin nae losa boe.
7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.
Te sia naa, ara nda hambu kama sia ume sesebaꞌ sa. De ara risiꞌ lalaet bibꞌi rala. Boe ma ana bꞌonggi Ana ulun, touꞌ. Boe ma ara ralusa E rendiꞌ temeꞌ, ma rasusunggu sia haꞌo rala.
8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.
Tetembaꞌ naa, hambu manatadꞌa hira beꞌe ranea bibꞌi lombo nara sia lenuꞌ sia kota a deaꞌ.
9 A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
Aiboiꞌ ma, ara rita Lamatualain aten mia sorga. Boe ma Lamatuaꞌ manggarelon naronda rereoꞌ se, de ramatau rae mate.
10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
Ma ate naa nafadꞌe nae, “Ama afiꞌ mimitau dei! Rena malolole, e! Huu Au uma ufadꞌe hara-lii maloleꞌ sa neu nggi. Basa mana rena hara-liiꞌ ia, ramahoꞌo.
11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
Hara-lii maloleꞌ ia liin taꞌo ia: Faiꞌ ia inaꞌ sa bꞌonggi Kristus, sia Betlehem, mane Daud kotan. Kristus naa, Atahori fo Lamatualain helu-fuli eniꞌ a maꞌahulun. Lamatuaꞌ haitua E nema fo soi-tefa atahori sala-kilu nara! Eni ia, dei fo atahori roꞌe rae, ‘Lamatuaꞌ’, huu Eni mana parenda basaꞌ e!
12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
Dei fo hei mihine E taꞌo ia: hei mindaa Anadikiꞌ sa nenebꞌonggi feuꞌ mana nelusaꞌ no temeꞌ. Ana sungguꞌ sia haꞌo rala.”
13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
Ana olaꞌ basa ma, aiboiꞌ te, Lamatualain aten hetar mia sorga rema raꞌabꞌue ro E. Boe ma ara koa-kio Lamatualain ma sodꞌa rae,
14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
“Hai soꞌu minanaru Lamatualain naran! Eni mana endoꞌ parenda sia lalai narun manaseliꞌ a. Lamatualain nae fee dꞌame neu atahori sia raefafoꞌ, naa tao ralan namahoꞌo!’.
15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
Basa de, Lamatuaꞌ ate nara baliꞌ sorga reu. Boe ma manatadꞌa naa ra ola-olaꞌ rae, “We! Ata Betlehem teu seꞌu tita Anaꞌ naa dei! Huu Lamatuaꞌ fee haraꞌ neu nggita ena.”
16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.
Boe ma ara lao lai-lai Betlehem reu. De ara randaa ro Maria no Yusuf. Ara o rita Anadiki mana bꞌonggi feuꞌ a mana sungguꞌ sia haꞌo rala.
17 A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.
Leleꞌ ara rita Anaꞌ a, ma ara dui rae, “Faꞌra Lamatualain ate nara mia sorga rafadꞌe hai soꞌal Anaꞌ ia ena!” Boe ma ara duꞌi lutuꞌ-leloꞌ losa basa.
18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.
Basa atahori mana rena manatadꞌa ra dudꞌui nara, mbombooꞌ a.
19 Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.
Te Maria mbedꞌaꞌ basa mana dadꞌiꞌ naa sia ralan. Ma ana dꞌuꞌa-dꞌuꞌa sangga nahine dalaꞌ naa sosoan.
20 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.
Basa de, manatadꞌa ra baliꞌ risiꞌ bibꞌi lombo nara. Ma ara soꞌu rananaru Lamatualain naran. Roꞌe makasi neu E, huu saa fo ara rena ma ritaꞌ naa, tebꞌe ona saa fo Lamatuaꞌ aten nafadꞌeꞌ a.
21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.
Fai falu, ma ara sunat anadikiꞌ a, tungga baꞌi Musa hohoro-lalanen. De ina-ama nara babꞌae naran ‘Yesus’. Naraꞌ naa, ate mana mia sorga nafadꞌe neu se ena, leleꞌ inan nda feꞌe nairu E sa.
22 A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,
Hambu hohoro-lalaneꞌ sa mia baꞌi Musa nae, ina mana bꞌonggi basa fai haa nulu musi neu tao tungga adꞌat nameu-aoꞌ sia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a. Naa fo ara bisa masoꞌ ume hule-oꞌeꞌ a rala reu onaꞌ biasa. Naa de, Yusuf no Maria Yerusalem reu, fo tao tungga adꞌat naa. Ma ara rendi sira Ana mana bꞌonggi feun nisiꞌ Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a, fo fee ne dadꞌi Lamatuaꞌ enan.
23 (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude, )
Ara tungga Lamatuaꞌ hohoro-lalanen mana nae, “Sudꞌiꞌ a inaꞌ se bꞌonggi ana ulun, mete ma touꞌ, na, musi fee anaꞌ naa dadꞌi Lamatuaꞌ enan.”
24 A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.
Tungga Lamatuaꞌ hohoro-lalanen, mete ma fee anaꞌ naa neu Lamatuaꞌ, ama-ina nara musi fee tutunu-hohotuꞌ mbui teu pasan esa, do mbui lunda mandaꞌ rua. Naa de Yusuf no Maria o tao tungga hohoro-lalaneꞌ naa.
25 A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
Leleꞌ naa, hambu tou lasiꞌ sa, naran Simeon, leo sia kota Yerusalem. Eni, Atahori rala ndoos ma ralan hii Lamatuaꞌ. Lamatuaꞌ Dula-dale Meumaren nafadꞌe neu e nae, hela ana nita Kristus, dei fo ana feꞌe maten. Kristus naa, mana fee masodꞌaꞌ neu atahori Israꞌel ra.
26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.
27 Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,
Leleꞌ naa, Lamatuaꞌ Dula-dalen nendi Simeon nisiꞌ Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a. Naa nandaa no Yesus ama-ina nara ro E nisiꞌ naa, fo fee ne dadꞌi Lamatuaꞌ enan.
28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
Nita Anaꞌ a ma, tou lasiꞌ Simeon oꞌo nala E, ma soꞌu koa-kioꞌ neu Lamatualain nae,
29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.
“Koa-kio Lamatuaꞌ! Lamatuaꞌ tao tungga hehelu-fufulin neu au ena. Dadꞌi ia naa, Lamatuaꞌ bisa mboꞌi au ena, naa fo au mate no maloleꞌ,
30 Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,
Huu au ita Atahori fo Lamatuaꞌ haituaꞌ a ena, fo fee ambon neu hai sala-kilu mara!
31 Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,
Lamatuaꞌ nae pake Anaꞌ ia fo fee masodꞌaꞌ neu basa nusaꞌ ra.
32 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
Dei fo Ana onaꞌ rondaꞌ fo mana nendi hadꞌa-hormat neu Lamatuaꞌ atahori Israꞌel nara. Ana o onaꞌ manggareloꞌ a, fo mana matudꞌu Lamatuaꞌ dꞌalan. fee basa nusa feaꞌ ra.”
33 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
Rena taꞌo naa, ma Yusuf no Maria heran bali-baliꞌ neu saa fo tou lasiꞌ a olaꞌ soꞌal sira Anan.
34 I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
Basa de, Simeon olaꞌ papala-babꞌanggiꞌ fee se. Boe ma ana nafadꞌe Maria nae, “Yesus maman e! Dei fo atahori hetar sia Israꞌel nda simbo mama Anan ia sa. Te tatao-nonoꞌi nara mbali E, dei fo ratudaꞌ baliꞌ se. Mama Anan ia, o tao fee atahori hetar rala nara ramahoꞌo.
35 (A tvou vlastní duši pronikne meč, ) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
No taꞌo naa, dei fo Lamatuaꞌ soi natudꞌu atahori ra rala-dꞌudꞌuꞌa nara. Te ho, Maria, dei fo hambu doidꞌosoꞌ naen seli, onaꞌ fela tafaꞌ nenembauꞌ nisiꞌ tenda boam rala.”
36 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.
Sia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a o hambu beiꞌ sa, naran Hana. Ana too falu nulu haa ena. Aman, naran Fanuel, mia leo Aser. Ana sao too hitu, boe ma saon mate hela e. Bei Hana Ia, Lamatualain mana ola-olan. Ue-tataon, naeni hule-oꞌe ma puasa sia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a, fo beꞌutee neu Lamatualain hatuꞌ-rerelon.
37 A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
38 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
Leleꞌ Simeon olaꞌ no Yusuf ma Maria, Hana o neu deka-deka boe. De ana rena se, ma ana soꞌu kokoa-kikioꞌ neu Lamatualain. Basa ma ana olaꞌ soꞌal Yesus neu basa atahori mana rahani Maneꞌ fo Lamatuaꞌ helu nae haitua nema fo mboꞌi atahori Israꞌel ra.
39 Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
Leleꞌ Yusuf no Maria tao tungga baꞌi Musa hohoro-lalane nara sia kota Yerusalem ena, boe ma ara baliꞌ risiꞌ sira kambon Nasaret sia propinsi Galilea.
40 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
Boe ma Yesus boe naꞌamoko. Ana boe maꞌadereꞌ, boe nahine, ma nahine dalaꞌ naeꞌ sosoa-ndandaa nara. Lamatualain o natudꞌu rala malolen neu E.
41 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
Tungga too, Yusuf no Maria reu raa fefeta Paska sia Kota Yerusalem.
42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,
Leleꞌ Yesus too sanahulu rua, ara reu risiꞌ Yerusalem fo tungga fefetas ona biasa na.
43 A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.
Leleꞌ fai-fai Paska basa ena, boe ma Yusuf no Maria lao baliꞌ Nasaret reu ramaloloꞌ ro atahori hetar mana rae baliꞌ Galilea reu. Te nda bubꞌuluꞌ rae, Yesus feꞌe sia Yerusalem sa. Ara rae neꞌo Ana lao namaloloꞌ no nonoo nara. Te, losa bobꞌoꞌ ena, nda rita E sa. Boe ma ara sangga E reu-rema sia bobꞌonggi nara ma nonoo nara.
44 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.
45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
Huu nda hambu randa ro E sa, de ara lao baliꞌ Yerusalem reu, fo sangga E sia naa.
46 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.
Losa naa, ara sangga E losa fai telu, dei de hambu E mia Ume Hule-oꞌe Huuꞌ a rala. Ana endoꞌ naselu-bale no meser agama Yahudi ra.
47 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
Basa atahori mana rena se mbomboꞌ a, huu Ana nahine tebꞌe-tebꞌeꞌ Lamatualain Hara-liin sosoa-ndandan, ma Ana nataa netane nara no maloleꞌ.
48 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
Rita taꞌo naa ma, ina-ama nara titindindiꞌ a. Boe ma inan nae, “Yesus! Taꞌo bee de tao hai susa onaꞌ ia? Au o ama ma susa-susa sangga rereoꞌ Nggo.
49 I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
Te Yesus nataa nae, “Taꞌo bee de papa no mama susa-susa sangga Au? Bꞌubꞌuluꞌ ena, to? Au hambu ue-taos sia Ama Ngga Umen.”
50 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.
Te ara nda rahine Yesus oꞌolan no matetuꞌ sa.
51 I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
Boe ma basa se baliꞌ Nasaret reu. Yesus tungga ina-aman parenda nara. Ma inan mbedaꞌ basa dalaꞌ naa ra sia ralan.
52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
Ma Yesus boe naꞌamoko ma, boe nahine basa dꞌala maloleꞌ ra. Lamatualain ma atahori o sue E boe.
