< Lukáš 2 >

1 I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
Ăm aje vremi dă pă šje su avut Ivan, zapovjed u fost mănată dă la car August să fakă skritura dă stanovništvo ăm ăntragă cara.
2 (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)
Aje are elši skritura dă stanovništvo kari u fost kănd Kvirinije are vladar dă Sirija.
3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
Aša toc ur mers să să prijavalaskă ăm varušu hunđi preci alor u kustat.
4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy, )
Aša Josip dăm mik varuš Nazaret ăm Galileja, u mers ăm varuš Betlehem ăm Judeja hunđi su avut David daje kă jej as re njamu alu kralj David.
5 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.
Josip u mers akulo să să jivaskă dă skritura una ku Marija zaručnica aluj, kari are gărjonă.
6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.
Šă kum asre dăm Betlehem akulo vreme u vinjit să să ajvi kupilu.
7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.
Je u avut elši fišjor, lu ănvălitălu šă lu pus ăm hištalov daje kă nu are soba păntru jej ăm fugadov.
8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.
Ăm ala lok dă apropi dă Betlehem asre pastirur kari rămănje afară pă otvoreno šă păze stadurlje alor totă nopće.
9 A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
Šă dăm turdată su pojavalit anđalu alu Domnuluj! Anđalu u stat ăm nenće alor, šă slava alu Domnuluj lju svitlăzăt pă jej. Šă pastiri u gălbănjit ăm ubraz dă frikă.
10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
Ali anđalu lju zăs: “Nu vă fijă frikă! Ju vjuv să vă aduk Hir fălos, dă mari fălušăjă păntru totă lume.
11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
Ăm varušu hunđi su avut Kralj David, astăs su avut Spasitelj. Jăl are Krist, Domnu!
12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
Asta ăj znak dă pă kari să ăl šćijec: voj vic afla pă kupilu ănvălit ăm hištalov.”
13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
Atunšje dăm turdată lăngă parće dă anđal u vinjit mulc anđej dăm nor kari hvalale pă Dimizov. Šă jej slavale:
14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
“Slava alu Dimizov ăm nor šă pă pămănt putuljală alu eje ominj kari lju izabralit.”
15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
Dă pă šje ur fužit anđelji dă la pastir ăm nor, pastiri ur zăs una la alt: “Haj aku am Betlehem, šă să viđenj aje dă šje Domnu nju spus!”
16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.
Aša sur ăngribit ăm Betlehem šă ur aflat pă Marija, šă pă Josip, a kupilu are ăm hištalov.
17 A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.
Šă kănd pastiri ur văzut pă kupil, jej sur apukatăsă să spujă šje lju fost spus dă la anđej dă kupil.
18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.
Toc eje kari ur auzăt šje pastiri ur spus, jej toc asre ămirac.
19 Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.
Ali Marija cănje toći vorbilje alor ăm sufljičilje alor šă mult su gănđit dă jelji.
20 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.
Atunšje pastiri ur fužjit la stadurlje alor šă jej dăđe hvală šă slavă lu Dimizov dă kutotu stvarurlje šje ur auzăt šă šje ur văzut, točno kum lju fost najavalit alor.
21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.
Osma zuva kănd kupilu su avut u fost obrezalit, šă u fost čimat Isus, numilje u dată aluj dă la anđal majnti dă šje Marija u rămas gărjonă.
22 A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,
Šă kănd u vinjit vreme alu Marija obred dă čistilală kum are zapovjedălală dă la zakonu alu Mojsije, Marije šă Josip ur dus pă Isus am Jeruzalem să ăl posvetilaskă la Domnu,
23 (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude, )
kă ăj skris ăm zakonu alu Domnu: “Tot elši fišjor u fi posvetilită la Domnu.”
24 A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.
Jej trăbă isto să adukă žrtvă: “Dovă grlicur ili doj tănjiră puromb,” kum ăj zapovjedalit dă la zakonu alu Domnu anostru.
25 A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
Atunšje are om ăm Jeruzalem šje să čima Šimun. Jăl are pravedan šă svet šă aščipta pă Mesija să izbavalaskă pă Izrael šă Duhu Svănt are ku jăl.
26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.
Šă Duhu Svănt majnti ju spus aluj kă no mori majnti dă šje no viđe pă Mesija alu Domnu anostru.
27 Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,
Aša Duhu Svănt lu dus pă Šimun ăm Hram kănd ur adus roditelji pă kupilu Isus ăm nontru šă să fakă obred kum are običaju dă zakonu alu Mojsije.
28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
Šimun lu apukat ăm mănjilješ pă Isus, slavale pă Dimizov, šă u zăs:
29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.
“Aku lasă pă sluga atov să moră ăm putuljală, Domnu, kum tu aj zăs,
30 Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,
kă oči amej ur văzut spasenje ata.
31 Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,
Asta tu aj făkut dă totă lume.
32 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
Asta ăj lumina dă ominj šă lji svitlizaskă alu ominj kari nus Židov, slava alu lume dă Izrael!”
33 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
Tata šă mama alu Isus asre umpljec ku ămirală dă kutotu šje Šimun u zăs dă jăl.
34 I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
Atunšje Šimun u blagoslovulit pă jej šă u zăs lu Marija: “Dimizov u odredilit pă ala kupil kă păntru jăl mulc Izraelc ur kăđe šă su riđikasă. Jăl ăj odredilit să fijă znaku alu Dimizov, ali mulc lur odbacalilă
35 (A tvou vlastní duši pronikne meč, ) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
aša u vinji pă lumină găndurlje askunšă alu mulc, a maču či ămpunžji ăm duša ata.”
36 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.
Are isto aša proročica Ana fată alu Fanuel kari ăj dăm pleme alu Ašer. Ana are tari bătărnă mujeri, je are šapči aj ăm brak
37 A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
šă aku ăj vădojă, mar hunđiva osamdeset patru aj. Ana nu fužje dăm Hram, nego služule akulo zuva šă nopće ăm post šă ăm aruguminći.
38 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
Baš pă aje vremi Ana u vinjit, hvalale pă Dimizov, šă je spunje dă kupilu Isus alu toc kari ašćipta pă Dimizov să otkupilaskă pă Jeruzalem.
39 Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
Dă pă šje ur făkut Josip šă Marije kutotu šje zakonu alu Domnu u šjirut dă la jej, jej ur mers ăm napoj ăm varušu alor Nazaret ăm Galileja.
40 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
Kupilu u kriskut šă su ămbălurităsă, are pljin dă mudrost, šă blagoslovurlje alu Dimizov asre ku Isus.
41 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
Roditelji alu Isus măržje ăm tot anu ăm Jeruzalem să fijă akulo pă blagdan dă Pasha.
42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,
Aša kănd are Isus dvanaest aj dă bătărn jăl una ku jej u mers pă blagdan ka kum stalno măržje.
43 A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.
Šă kănd u trikut blagdanu jej sur gătatăsă akasă, ali făr dă šćučilje alu roditelji, kupilu Isus u rămas ăm Jeruzalem.
44 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.
Jej gănđe kă ăj hunđiva ăm grupă. Jej ur trikut mari kalji totă zuva, kapu sur apukatăsă să ăl koći ăntri njamu šă ăntri hej kari ăl kunošći.
45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
Kum nu lor aflat, jej ur mers ăm napoj ăm Jeruzalem šă ăl koći.
46 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.
Tri zălji dă pă aje jej lor aflat. Isus are ăm Hram, šăđe ăntri učitelji dă zakonu alu Mojsije, punje ureče šă lji ăntriba.
47 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
Toc kari ăl punje ureče asre ămirac la fire aluj, šă la odgovurlje aluj.
48 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
Roditelji aluj isto aša asre tari ămirac kănd lor văzutălă akulo šă mumăsa ju zăs: “Fišjoru amnjov adăšje njaj făkut asta anovă? Tata atov šă ju as renj ăm mari brigur dă činji, păšći tot či kutanj!”
49 I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
Isus u ăntors vorba: “Ali adăšje mă kutac? Nu šćijec kă ju aš trăbuji să fjuv ăm kasa alu Tata amnjov?”
50 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.
Jej nur prišjiput šje gănđe să lji spujă.
51 I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
Ali Isus u mers ăm napoj ku roditelji ăm Nazaret, šă jăl lju u pus ureći. Šă mumăsa aluj u cănut kutotu vorbilje ăm sufljituš.
52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
Šă ăm aje vremi Isus u kriskut ăm gănd šă ăm telă šă ku milă dă la Dimizov šă dă la lumi.

< Lukáš 2 >