Lukáš 2
1 I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.
Sel ajal andis keiser Augustus välja seaduse, et Rooma impeeriumis tuleb kõiki hõlmav rahvaloendus.
2 (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)
See oli esimene rahvaloendus Süüria maavalitseja Küreeniuse ajal.
3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.
Niisiis läks igaüks oma linna end kirja panema.
4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy, )
Joosep põlvnes kuningas Taavetist, seepärast lahkus ta Galileas asuvast Naatsaretist, et minna Juudamaale Petlemma, Taaveti linna.
5 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.
Ta läks end sinna kirja panema koos Maarjaga, kes oli temaga kihlatud ja lapseootel.
6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.
Kui nad seal olid, jõudis kätte lapsesaamise aeg.
7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.
Maarja tõi ilmale oma esmasündinud poja, mähkis ta riidelappidesse ja asetas sõime, sest võõrastemajas ei olnud vabu tube.
8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.
Seal lähedal olid mõned karjased öösel väljadel ja valvasid oma karja.
9 A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.
Neile ilmus Issanda ingel ja Issanda hiilgus paistis nende ümber. Nad kohkusid üliväga!
10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.
„Ärge kartke!“ütles ingel neile. „Tulin teile tooma head uudist, mis rõõmustab kõiki inimesi.
11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.
Täna sündis teile siin, Taaveti linnas, Päästja. Ta on Messias, Issand.
12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.
Te tunnete ta ära selle märgi järgi: te leiate lapse riidelappidesse mähitud ja sõimes lebamas.“
13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:
Äkki ilmus palju taevaseid olevusi, kes ülistasid Jumalat, öeldes:
14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.
„Au olgu taeva Jumalale ja maa peal rahu inimestele, kes on talle meele järele!“
15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.
Pärast seda kui inglid olid lahkunud ja tagasi taevasse läinud, ütlesid karjased üksteisele: „Lähme Petlemma ja vaatame, mis on toimunud sellega seoses, millest Issand meile rääkis.“
16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.
Nad kiirustasid sinna ning leidsid Maarja, Joosepi ja lapse, kes lamas sõimes.
17 A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.
Kui nad olid seda ise näinud, siis levitasid nad uudist toimunust ja sellest, mida oli neile selle lapse kohta räägitud.
18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.
Kõik, kes seda kuulsid, olid karjaste jutust hämmastunud.
19 Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.
Kuid Maarja pidas hoolikalt meeles kõik, mis oli juhtunud, ning mõtles selle peale sageli.
20 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.
Karjased läksid tagasi oma karja valvama ning ülistasid ja tänasid Jumalat kõige eest, mida nad olid kuulnud ja näinud, sest kõik oli just nii, nagu neile oli öeldud.
21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.
Kaheksa päeva pärast oli aeg laps ümber lõigata ja talle pandi nimeks Jeesus. See oli nimi, mille ingel oli andnud enne, kui ema oli lapseootele jäänud.
22 A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,
Kui nende puhastusaeg vastavalt Moosese seadusele lõppes, viisid Joosep ja Maarja ta Jeruusalemma, et teda Issanda ette tuua,
23 (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude, )
nagu Issanda seadus ütleb: „Kõik esmasündinud pojad tuleb Issandale pühitseda.“
24 A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.
Seal tõid nad ohvri, nagu Jumala seadus määrab, „paari turteltuvisid või kaks noort tuvi“.
25 A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.
Tol ajal elas Jeruusalemmas mees nimega Siimeon. Siimeon tegi seda, mis oli hea, ja ta oli väga vaga. Ta ootas pikisilmi Iisraeli lootust ja Püha Vaim oli tema peal.
26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.
Püha Vaim oli talle näidanud, et ta ei sure enne, kui on näinud Issanda Messiat.
27 Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,
Vaimu juhtimist järgides läks ta templisse. Kui Jeesuse vanemad tõid väikese poisi, et teda pühendada, nagu Seadus nõudis,
28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:
võttis Siimeon Jeesuse sülle, tänas Jumalat ja ütles:
29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.
„Issand ja Õpetaja, nüüd saad oma sulasel lasta rahus surra, nagu sa tõotasid,
30 Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,
sest ma olen ise näinud sinu päästet,
31 Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,
mille sa oled kõigi jaoks valmistanud.
32 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.
Ta on valgus, mis näitab rahvastele sind, sinu rahva Iisraeli hiilgust.“
33 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.
Jeesuse isa ja ema olid rabatud sellest, mida Siimeon tema kohta ütles.
34 I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,
Seejärel Siimeon õnnistas neid ja ütles Jeesuse emale Maarjale: „Määratud on, et selle lapse tõttu paljud Iisraelis langevad ja paljud tõusevad. Ta on märk Jumalalt, mille paljud hülgavad,
35 (A tvou vlastní duši pronikne meč, ) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.
näidates sellega, mida nad tegelikult mõtlevad. Aga sina tunned, nagu tungiks mõõk otse sinust läbi.“
36 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.
Jeruusalemmas elas ka naisprohvet Hanna. Ta oli Aaseri suguharust, Penueli tütar, ning ta oli väga vana. Ta oli olnud abielus seitse aastat
37 A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.
ning oli siis leseks jäänud. Ta oli kaheksakümne nelja aastane. Ta veetis aega templis Jumalat ülistades, paastudes ja palvetades.
38 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.
Just siis tuli ta nende juurde ja hakkas Jumalat kiitma. Ta kõneles Jeesusest kõigile, kes ootasid seda aega, mil Jumal Jeruusalemma vabastab.
39 Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.
Kui nad olid täitnud kõik, mida Jumala seadus nõudis, läksid nad tagasi oma kodulinna Naatsaretti Galileas.
40 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.
Laps kasvas tugevaks ja oli väga arukas. Jumala õnnistus oli temaga.
41 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.
Jeesuse vanemad rändasid igal aastal paasapühaks Jeruusalemma.
42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,
Kui Jeesus oli kaheteistkümneaastane, läksid nad pühadele nagu alati.
43 A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.
Kui pühad olid läbi ja oli aeg koju naasta, jäi poiss Jeesus Jeruusalemma, kuid tema vanemad ei teadnud seda.
44 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.
Nad oletasid, et ta oli koos kõigi teistega koju rändamas. Kui päev oli möödunud, hakkasid nad teda sõprade ja sugulaste juurest otsima.
45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.
Kui nad ei suutnud teda leida, läksid nad tagasi Jeruusalemma, et teda seal otsida.
46 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.
Alles kolme päeva pärast leidsid nad ta templist. Ta istus vaimulike õpetajate keskel, kuulas neid ja esitas neile küsimusi.
47 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.
Kõik, kes kuulsid teda rääkimas, olid tema arusaamisest ja vastustest üllatunud.
48 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.
Tema vanemad olid täiesti segaduses, kui nad nägid, mida ta teeb. Ema küsis talt: „Poeg, miks sa meiega niimoodi käitusid? Su isa ja mina oleme end haigeks muretsenud! Oleme sind igalt poolt otsinud!“
49 I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?
„Miks te mind otsisite?“vastas Jeesus. „Kas te ei teadnud, et ma peaksin olema siin, oma Isa kojas?“
50 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.
Aga nad ei saanud aru, mida ta sellega mõtles.
51 I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.
Siis läks ta koos nendega tagasi Naatsaretti ja tegi seda, mida tal kästi. Tema ema pani hoolega tähele kõike, mis oli juhtunud.
52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.
Jeesus kasvas ja sai järjest targemaks ja tugevamaks ning oli Jumala ja inimeste soosingus.
