Lukáš 19
1 A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
et ingressus perambulabat Hiericho
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
et ecce vir nomine Zaccheus et hic erat princeps publicanorum et ipse dives
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
et quaerebat videre Iesum quis esset et non poterat prae turba quia statura pusillus erat
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
et praecurrens ascendit in arborem sycomorum ut videret illum quia inde erat transiturus
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
et cum venisset ad locum suspiciens Iesus vidit illum et dixit ad eum Zacchee festinans descende quia hodie in domo tua oportet me manere
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
et festinans descendit et excepit illum gaudens
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
et cum viderent omnes murmurabant dicentes quod ad hominem peccatorem devertisset
8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
stans autem Zaccheus dixit ad Dominum ecce dimidium bonorum meorum Domine do pauperibus et si quid aliquem defraudavi reddo quadruplum
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
ait Iesus ad eum quia hodie salus domui huic facta est eo quod et ipse filius sit Abrahae
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
venit enim Filius hominis quaerere et salvum facere quod perierat
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
haec illis audientibus adiciens dixit parabolam eo quod esset prope Hierusalem et quia existimarent quod confestim regnum Dei manifestaretur
12 I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
dixit ergo homo quidam nobilis abiit in regionem longinquam accipere sibi regnum et reverti
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
vocatis autem decem servis suis dedit illis decem mnas et ait ad illos negotiamini dum venio
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
cives autem eius oderant illum et miserunt legationem post illum dicentes nolumus hunc regnare super nos
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
et factum est ut rediret accepto regno et iussit vocari servos quibus dedit pecuniam ut sciret quantum quisque negotiatus esset
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
venit autem primus dicens domine mna tua decem mnas adquisivit
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
et ait illi euge bone serve quia in modico fidelis fuisti eris potestatem habens supra decem civitates
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
et alter venit dicens domine mna tua fecit quinque mnas
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
et huic ait et tu esto supra quinque civitates
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
et alter venit dicens domine ecce mna tua quam habui repositam in sudario
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
timui enim te quia homo austeris es tollis quod non posuisti et metis quod non seminasti
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
dicit ei de ore tuo te iudico serve nequam sciebas quod ego austeris homo sum tollens quod non posui et metens quod non seminavi
23 I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
et quare non dedisti pecuniam meam ad mensam et ego veniens cum usuris utique exegissem illud
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
et adstantibus dixit auferte ab illo mnam et date illi qui decem mnas habet
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
et dixerunt ei domine habet decem mnas
26 I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
dico autem vobis quia omni habenti dabitur ab eo autem qui non habet et quod habet auferetur ab eo
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
verumtamen inimicos meos illos qui noluerunt me regnare super se adducite huc et interficite ante me
28 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
et his dictis praecedebat ascendens in Hierosolyma
29 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
et factum est cum adpropinquasset ad Bethfage et Bethania ad montem qui vocatur Oliveti misit duos discipulos suos
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
dicens ite in castellum quod contra est in quod introeuntes invenietis pullum asinae alligatum cui nemo umquam hominum sedit solvite illum et adducite
31 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
et si quis vos interrogaverit quare solvitis sic dicetis ei quia Dominus operam eius desiderat
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
abierunt autem qui missi erant et invenerunt sicut dixit illis stantem pullum
33 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
solventibus autem illis pullum dixerunt domini eius ad illos quid solvitis pullum
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
at illi dixerunt quia Dominus eum necessarium habet
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
et duxerunt illum ad Iesum et iactantes vestimenta sua supra pullum inposuerunt Iesum
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
eunte autem illo substernebant vestimenta sua in via
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
et cum adpropinquaret iam ad descensum montis Oliveti coeperunt omnes turbae discentium gaudentes laudare Deum voce magna super omnibus quas viderant virtutibus
38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
dicentes benedictus qui venit rex in nomine Domini pax in caelo et gloria in excelsis
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
et quidam Pharisaeorum de turbis dixerunt ad illum magister increpa discipulos tuos
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
quibus ipse ait dico vobis quia si hii tacuerint lapides clamabunt
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
et ut adpropinquavit videns civitatem flevit super illam dicens
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
quia si cognovisses et tu et quidem in hac die tua quae ad pacem tibi nunc autem abscondita sunt ab oculis tuis
43 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
quia venient dies in te et circumdabunt te inimici tui vallo et circumdabunt te et coangustabunt te undique
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
ad terram prosternent te et filios qui in te sunt et non relinquent in te lapidem super lapidem eo quod non cognoveris tempus visitationis tuae
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
et ingressus in templum coepit eicere vendentes in illo et ementes
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
dicens illis scriptum est quia domus mea domus orationis est vos autem fecistis illam speluncam latronum
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
et erat docens cotidie in templo principes autem sacerdotum et scribae et principes plebis quaerebant illum perdere
48 A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
et non inveniebant quid facerent illi omnis enim populus suspensus erat audiens illum
