Lukáš 19
1 A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
Jisuh ni Jeriko kho dawk a kâen teh khothung vah a kâhlai.
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
Hatnavah tamuk ka cawng e kacuepoung e tami buet touh a min Zakkheas tie teh ao. Ahni teh ka bawi poung e tami lah ao.
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
Jisuh teh bangpatet e tami maw tie panue han a ngai dawkvah hmu hane a panki. Hatei ahni teh a rahnoum, taminaw ni a ngue dawkvah hmawt thai awh hoeh.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
Hatdawkvah Bawipa a hmu thai nahanelah hmalah sut a yawng teh thailahei kung buet touh dawkvah a luen. Bangkongtetpawiteh Bawipa teh haw lahoi a tho hanela ao.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
Hote hmuen koe a pha navah Jisuh ni moung laihoi a khet teh Zakkheas hanelah, karang kum leih, nang im vah ka luen han, telah atipouh.
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
Zakkheas ni karang poung lah a kum teh lunghawicalah hoi a im vah a luen sak.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
Ka hmawt e pueng ni a pathoe awh teh, hete tami ni tamikayon im luen hanelah a cei, telah yon a pen awh.
8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
Zakkheas ni a kangdue teh Bawipa hanelah, Bawipa, thai haw, tami ka roedeng hanelah ka tawn e hno tangawn ka poe han, hahoi kai ni ka dum e awm pawiteh let pali touh hoi ka patho han, telah atipouh.
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
Jisuh ni a thaw teh, sahnin vah hete im dawk rungngangnae a pha toe, hete tami hai Abraham ca sak lah ao.
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
Bangkongtetpawiteh, tami Capa teh kahmat e tami tawng hane hoi rungngang hanelah doeh a tho telah atipouh.
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
Hete lawk ka thai e taminaw koevah hete bangnuenae lawk a dei. Jerusalem kho vah a pha tawmlei toung dawkvah Cathut uknaeram teh tang a kamnue han telah a pouk awh.
12 I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
Hatdawkvah, bawi buet touh teh ram uknae kâ a tawn hnukkhu bout tho hanelah kahlatpoung e kho dawk a cei.
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
A cei hoehnahlan vah a san hra touh a kaw teh tangka mina buet touh rip a poe. Hahoi teh, ka yinhnuk na thung vah hno yoran awh, telah atipouh.
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
Khoram thung e taminaw ni ahni teh a hmuhma awh dawkvah, hete tami heh Siangpahrang lah ao hane ka ngai awh hoeh telah a hnuk lahoi laicei a patoun awh.
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
Hote Bawi teh ukkung lah ao hnukkhu hoi bout a ban torei teh, mina a poe e sannaw hah tang a kaw teh nâ yit touh maw na hmu awh telah kâ a poe.
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
Ahmaloe e tami a tho teh, Bawipa nang ni na poe e tangka mina buet touh hoi alouke hra touh ka hmu, atipouh.
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
Bawipa ni, ahawi, nang teh san kahawi doeh. Titca e thaw dawk yuem na kamcu dawkvah kho hra touh uk lawih atipouh.
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
Apâhni e san a tho teh, Bawipa, nang ni na poe e tangka mina buet touh hoi alouke panga touh ka hmu, atipouh.
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
Bawipa ni, kho panga touh uk lawih atipouh.
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
Hatnavah alouke san buet touh a tho teh, Bawipa, nang ni na poe e tangka mina buet touh paroup ao, hnica hoi ka tangoung teh ka kuem.
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
Nang teh tami pacipali lah na o dawkvah na taki, na hmoukhoehnae koehoi na la teh, na patûe hoeh e hmuen koe na ka a e lah na o, atipouh.
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
Bawipa ni, san kathout nama e lawk patetlah lawk na ceng han. Kai teh ka hmoukhoehnae hmuen koehoi ka la teh, ka patuehoehnae hmuen koe ka a e, pacipali lah ka o e hah na panuek katang pawiteh,
23 I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
bangkongmaw kaie tangka mina hah tangka ka pung sak thai koe na hruek hoeh vaw. Hottelah na hrueng pawiteh kai ka tho toteh a pung khuehoi ka dâw hane hah vaw atipouh.
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Ateng ka kangdout e taminaw koevah, ahni koe e tangka lawm awh, hra touh ka tawn e tami poe awh, telah atipouh.
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
Ahnimouh ni, Bawipa, ahni teh hra touh a tawn toe, telah ati awh.
26 I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
Ahnimouh koe a dei pouh e teh, ka tawn e tami teh bout poe sin han rah. Ka tawn hoeh tami teh a tawn e patenghai la pouh lah ao han.
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
Hothloilah, kaie uknae ka ngai hoeh e ka tarannaw hah ka hmalah thet awh, telah atipouh, telah ati.
28 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
Jisuh ni hete lawk a dei hnukkhu hmalah Jerusalem kho patuen a cei.
29 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
Olive mon dawk kaawm e Bethphage kho hoi Bethani kho a pha tawmlei nah a hnukkâbang kahni touh a patoun teh,
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
hmalae kho dawk cet roi nateh na kâen tahma vah kâcui boihoeh rae laca pâkhi lah ao e hah na hmu roi han. Hote hah a rui rasu roi nateh hivah thokhai roi haw.
31 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
Tami buetbuet touh ni, bangdawkmaw a rui na rasu tet pawiteh, Bawipa ni a panki tet pouh roi, telah atipouh.
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
A cei roi teh Jisuh ni a dei e patetlah bangpuengpa a hmu roi.
33 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
Laca teh a rasu roi lahun navah katawnkung ni, bangkongmaw na rasu, telah atipouh.
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
Ahnimouh roi ni, Bawipa ni a panki, telah a dei pouh.
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
Laca teh Jisuh koe a thokhai roi. Hote la dawkvah hni a padoun awh teh Jisuh a kâcui sak awh.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
A ceinae koe lam dawk hni a phai pouh awh.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
Olive mon koe hoi bungling lah kumnae koe a pha toteh, a hnukkâbang tamimaya ni a hmu awh e thao hnosaknae kecu dawkvah, a konawm khai awh teh a lawk kacaipoung lahoi Cathut a pholen awh.
38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
Bawipa min lahoi ka tho e Siangpahrang teh Cathut ni yawhawinae poe lawiseh. Kalvan vah roumnae awmseh. Kalvan a rasang poungnae koe bawilennae awmseh, telah a hram awh.
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
Hahoi vah taminaw pueng thung dawk hoi Farasi tangawn ni Jisuh teh, saya na hnukkâbangnaw yue haw, atipouh.
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
Jisuh ni a dei e teh, hetnaw heh lawkkamuem awm pawiteh talungnaw ni tang a hram awh han, telah atipouh.
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
Jerusalem kho hoehoe a hnai teh a hmu navah, a ka khai.
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
Sahnin vah roum nahanelah bangmaw a panki tie na panuek haw boipawiteh, hatei hothateh na hmawt ka lawn awh hoeh.
43 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
Bangkongtetpawiteh na tarannaw ni tarantuknae puengcang hoi na kalup awh teh avoivang lahoi na kâen sin nahane tueng ka phat han.
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
Hottelah nama hoi na canaw hah talai hoi sue touh lah a palat awh vaiteh, nang thungvah talung buet touh boehai alouke talung van a ohoehnae tueng ka phat han. Bangkongtetpawiteh nang koe khetyawt hanelah tho nahane tueng teh nang ni na panue hoeh dawkvah telah atipouh.
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
Jisuh ni bawkim thung a kâen teh hnopai kayawtnaw pueng a pâlei.
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
Cakathoung dawkvah, Cathut ni ka im teh ratoumnae im lah ao han, telah a thut. Hatei nangmouh ni teh tamrunaw kâhronae im lah na sak awh, atipouh.
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
Jisuh ni bawkim vah hnintangkuem a cangkhai. Vaihma bawinaw, cakathutkungnaw hoi tamimaya kahrawikungnaw ni thei han a ngai awh.
48 A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
Hatei, taminaw pueng ni a lawk atang awh teh buet touh hai pahlout hane a ngai awh hoeh dawkvah ahnimouh ni thei nahane lamthung hmawt thai awh hoeh.
