Lukáš 19
1 A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
Jesu loe Jeriko vangpui ah akun moe, to avang hoiah caeh poe.
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
Khenah, to avang ah Zakiah, tiah ahmin kaom kami maeto oh, anih loe tamut cong kaminawk ukkung ah oh pongah, angraeng parai.
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
Jesu loe mi maw, tito hnuk han a koeh; toe anih loe ahnaem daek pongah, kaminawk salak hoiah Jesu to hnu thai ai.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
Zakiah loe Jesu angzohhaih loklam hma ah cawnh moe, Jesu hnuk hanah thaiduet kung ah dawh.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
Jesu to ahmuen ah phak naah, a khet tahang, to naah Zakiah to a hnuk, anih khaeah, Zakiah, karangah, anghum tathuk ah; vaihniah na im ah ka toem han, tiah a naa.
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
Zakiah loe karangah anghum tathuk moe, anghoehaih hoiah anih to toemsak.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
Kaminawk mah hnuk o naah, Anih loe kami zae im ah toem han a caeh, tiah laisaep o thuih.
8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
Zakiah loe angdoet moe, Angraeng khaeah, Khenah, Angraeng, ka tawnh ih hmuen ahap kamtang kaminawk hanah ka paek; katoeng ai ah kaminawk ih hmuenmae ka lak pae nahaeloe, alet palito ka pathok han, tiah a naa.
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
Jesu mah anih khaeah, Vaihniah hae imthung ah pahlonghaih phak boeh, anih doeh Abraham ih capa toeng ni.
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
Kami Capa loe kanghmaa kami to pakrong moe, pahlong han ih ni angzoh, tiah a naa.
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
Kaminawk mah a thuih ih loknawk to tahngaih pae o, Jerusalem a phak o tom boeh moe, kaminawk mah doeh Sithaw ukhaih prae to amtueng roep tih boeh, tiah poek o pongah, patahhaih lok to a thuih pae.
12 I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
Nihcae khaeah, Angraeng capa maeto loe siangpahrang ah oh han koeh pongah, amlaem let hanah kholong kangthla ah caeh.
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
Anih mah a tamna hato kawk moe, nihcae hanah mina phoisa hato paek, nihcae khaeah, Kam laem let ai karoek to toksah o haih ah, tiah a naa.
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
Toe angmah ih prae kaminawk mah anih to hnukma o, Hae kami loe kaicae ukkung ah ohsak han ka koeh o ai, tiah anih khaeah laicaeh patoeh o.
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
Anih amlaem naah loe, prae ukkung ah a oh, to pacoengah kami maeto mah phoisa hoi toksak naah kamek nazetto maw hnuk o, tiah panoek thai hanah, phoisa a paek ih tamnanawk to angmah khaeah kawk.
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
Hmaloe koek kami loe angzoh moe, Angraeng, na phoisa loe alet hato pung, tiah a naa.
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
Anih mah to kami khaeah, Tamna kahoih, tok na sak thaih: hmuen tetta nuiah oepthoh pongah, vangpui hato uk ah, tiah a naa.
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
Hnetto haih tamna loe angzoh moe, Angraeng, na phoisa alet pangato pung, tiah a naa.
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
Anih mah to kami khaeah doeh, Vangpui pangato uk hanah, to tiah a naa.
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
Kalah tamna loe angzoh moe, Angraeng, khenah, na phoisa loe pavawh hoiah ka tapawk moe, ka suek sut:
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
nang loe kacip parai kami ah na oh pongah, kang zit: nang loe na suem ai ih ahmuen ah na lak moe, na patit ai ih ahmuen ah na aah, tiah a naa.
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
To naah Anih mah to kami khaeah, Nang tamna kasae, Na thuih ih lok baktih toengah lok kang caek han. Kai loe kacip parai kami ah ka oh, ka suem ai ih ahmuen ah ka lak moe, ka patit ai ih ahmuen ah ka aah, tito na panoek tangak:
23 I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
kang zoh let naah kangpung phoisa to ka lak hanah, tikhoe phoisa to phoisa athlaeng kami khaeah na suem ai loe? tiah a naa.
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Anih mah a taengah angdoe kaminawk khaeah, Anih khae ih phoisa to la oh loe, phoisa hato tawn kami khaeah paek oh, tiah a naa.
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
(Nihcae mah anih khaeah, Angraeng, anih loe phoisa hato tawnh boeh, tiah a naa o.)
26 I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
Kang thuih o, Katawn kami hanah loe paek let bae vop tih; katawn ai kami loe, a tawnh ih hmuen mataeng doeh la pae ving tih, tiah a naa.
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
Toe ka ukhaih koeh ai ka misanawk to haeah hoi oh loe, nihcae to ka hmaa ah hum oh, tiah naa tih, tiah a thuih pae.
28 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
Hae lokthuih pacoengah, anih Jerusalem ah caeh.
29 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
Bethphage hoi Bethani vangpui to phak tom boeh moe, Olive tiah kawk ih mae to phak o naah, anih mah hnukbang kami hnik to patoeh,
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
nihnik khaeah, Na hma ih avang ah caeh hoih, avang thung na kun hoi naah, mi mah doeh angthueng vai ai, paeh ih laa hrang acaa to na hnu hoi tih: khram hoih loe laa hrang to haeah ze hoih.
31 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
Mi kawbaktih mah doeh nang hnik khaeah, Tih han ih laa hrang to na khram hoi loe? tiah dueng nahaeloe, anih khaeah, Angraeng mah laa hrang angtoeng, tiah thui pae hoih, tiah a naa.
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
Patoeh ih kami hnik loe caeh hoi naah, anih mah nihnik khaeah thuih pae ih lok baktih toengah a hnuk hoi.
33 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
Laa hrang to a khram hoi li naah, tawnkung mah nihnik khaeah, Tih han ih laa hrang acaa to na khram hoi loe? tiah a naa.
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
To naah nihnik mah, Angraeng mah laa hrang angtoeng, tiah a naa hoi.
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
Nihnik mah laa hrang to Jesu khaeah zeh hoi pacoengah, nihcae mah laa hrang acaa nuiah kahni padap pae o moe, Jesus to a nuiah angthueng o sak.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
Anih caehhaih loklam ah, paroeai kaminawk mah angmacae ih kahni to baih o.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
Anih Olive mae tamthuk phak tom naah loe, a hnuk o ih dawnrai hmuenawk boih pongah pop parai a hnukbang kaminawk mah anghoehaih hoiah Sithaw ih ahmin to saphaw o;
38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
Angraeng ih ahmin hoiah angzo Siangpahrang loe tahamhoihaih om nasoe: van prae ah angdaehhaih om nasoe, sang koek ah lensawkhaih om nasoe, tiah a hang o.
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
Pop parai kaminawk salakah kaom thoemto Farasinawk mah anih khaeah, Patukkung, nang hnukbang kaminawk to thuitaek ah, tiah a naa o.
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
Anih mah nihcae khaeah, Kang thuih o, nihcae hang ai ah anghngai o duem nahaeloe, thlungnawk hae hang o roep tih, tiah a naa.
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
Jesu loe Jerusalem phak tom boeh, anih mah vangpui to khet moe, qah haih,
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
nang vangpui, hae nangmah ih niah, nang han monghaih sinkung, na panoek nahaeloe hoi tih, toe vaihi loe na mik ah hmuennawk amtueng han ai ah hawk ving boeh.
43 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
Na misanawk mah ahnuk ahma, ang takui o khoep moe, ahmuen kruekah ang ven o khoephaih atue to pha tih.
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
Nangmah hoi na caanawk to long ah va o tih, nang khaeah angzohhaih atue to na panoek ai pongah, nihcae mah na nuiah maeto pacoeng maeto kamhong thlung to anghmat o sak mak ai, tiah a naa.
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
To pacoengah anih loe tempul thungah caeh moe, hmuenmae zawh moe, qan kaminawk to a haek.
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
Nihcae khaeah, Ka im loe lawkthuihaih im ah oh, tiah tarik ih oh: toe nangcae mah loe kamqunawk ohhaih ahmuen ah na sak o, tiah a naa.
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
Anih loe tempul thungah nithokkruek kaminawk to patuk. Toe kalen koek qaima, ca tarik kaminawk hoi kami zaehoikungnawk mah hum hanah anih to pakrong o,
48 A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
toe a thuih ih lok to kaminawk boih mah tahngai o pongah, hum han atue kahoih hnu o thai ai.
