Lukáš 18
1 Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
We u ulargha, boshashmay, herdaim dua qilip turush kérekliki toghrisida bir temsil keltürüp mundaq dédi:
2 Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
— «Melum sheherde bir sotchi bar iken. U Xudadinmu qorqmaydiken, ademlergimu perwa qilmaydiken.
3 Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
Shu sheherde bir tul ayal bar iken we u daim sotchining aldigha kélip: «Eyibkardin heqqimni élip bergin» dep telep qilidiken.
4 A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
U xéli waqitqiche uni ret qiptu; biraq kéyin könglide: Xudadinmu qorqmaymen, ademlergimu perwa qilmaymen,
5 Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
lékin bu tul xotun méni aware qilip kétiwatidu, uning manga chaplishiwélip méni halimdin ketküzüwetmesliki üchün herhalda uning dewayini sorap qoyay!» — dep oylaptu».
6 I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
Reb: Qaranglar, adaletsiz bu sotchining néme dégenlirige!
7 A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
U shundaq qilghan yerde, Xuda Özige kéche-kündüz nida qiliwatqan tallighan bendilirige qandaq qilar? Gerche Xuda Öz bendilirige hemderd bolush bilen birge [rezillikke] uzun’ghiche sewr-taqet qilsimu, axirida bendilirining derdige yetmesmu?
8 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
Men silerge éytayki: U ularning derdige yétip nahayiti tézla heqqini élip béridu! Lékin Insan’oghli kelgende yer yüzide iman-ishench tapalamdu? — dédi.
9 I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
U özlirini heqqaniy dep qarap, bashqilarni közige ilmaydighan bezilerge qaritip, mundaq bir temsilni éytti:
10 Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
— Ikki adem dua qilghili ibadetxanigha bériptu. Biri Perisiy, yene biri bajgir iken.
11 Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
Perisiy öre turup öz-özige mundaq dua qiliptu: — «Ey Xuda, méning bashqa ademlerdek bulangchi, adaletsiz, zinaxor we hetta bu bajgirdek bolmighinim üchün sanga shükür!
12 Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
Her heptide ikki qétim roza tutimen we tapqanlirimning ondin bir ülüshini sediqe qilimen».
13 Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
Biraq héliqi bajgir yiraqta turup béshini kötürüp asman’gha qarashqimu pétinalmay meydisige urup turup: «Ey Xuda, men mushu gunahkargha rehim qilghaysen!» — deptu.
14 Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Men silerge shuni éytayki, bu ikkiylendin [Perisiy] emes, belki [bajgir] kechürümge ériship öyige qaytiptu. Chünki herkim özini üstün tutsa töwen qilinar, lékin kimki özini töwen tutsa üstün kötürüler.
15 Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
Emdi qolini tegküzsun dep, kishiler kichik balilirinimu uning aldigha élip kéletti. Lékin buni körgen muxlislar ularni eyiblidi.
16 Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Emma Eysa balilarni yénigha chaqirip: Kichik balilarni aldimgha kelgili qoyunglar, ularni tosushmanglar. Chünki Xudaning padishahliqi del mushundaqlardin terkib tapqandur.
17 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
Men silerge berheq shuni éytip qoyayki: Kimki Xudaning padishahliqini sebiy balidek qobul qilmisa, uninggha hergiz kirelmeydu, — dédi.
Melum bir hökümdar Eysadin: I yaxshi ustaz, menggülük hayatqa waris bolmaq üchün néme ishni qilishim kérek, — dep soridi. (aiōnios g166)
19 I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
Lékin Eysa: Méni néme üchün yaxshi deysen? Yaxshi bolghuchi peqet birla, yeni Xudadur.
20 Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
Emrlerni bilisen: — «Zina qilma, qatilliq qilma, oghriliq qilma, yalghan guwahliq berme, atangni we anangni hörmet qil» — dédi.
21 On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
— Bularning hemmisige kichikimdin tartip emel qilip kéliwatimen, — dédi u.
22 Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
Eysa buni anglap uninggha: — Sende yene bir ish kem. Pütkül mal-mülkingni sétip, pulini yoqsullargha üleshtürüp bergin we shundaq qilsang, ershte xezineng bolidu; andin kélip manga egeshkin! — dédi.
23 On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
Emma u bu gepni anglap tolimu qayghugha chömüp ketti; chünki u nahayiti bay idi.
24 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
Tolimu qayghugha chömüp ketkenlikini körgen Eysa: — Mal-dunyasi köplerning Xudaning padishahliqigha kirishi némidégen tes-he!
25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Tögining yingnining közidin ötüshi bay ademning Xudaning padishahliqigha kirishidin asandur! — dédi.
26 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
Buni anglighanlar: — Undaq bolsa, kim nijatqa érishelisun? — déyishti.
27 A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
Emma u jawaben: — Insanlargha mumkin bolmighan ishlar Xudagha mumkindur — dédi.
28 I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
Emdi Pétrus: — Mana, biz bar-yoqimizni tashlap sanga egeshtuq!? — dédi.
29 On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
U ulargha: — Men silerge berheq shuni éytayki, Xudaning padishahliqi üchün öy-waq ya ata-anisi ya qérindashliri ya ayali ya baliliridin waz kechkenlerning herbiri
31 Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
Andin u on ikkeylenni öz yénigha élip ulargha mundaq dédi: — Mana, biz hazir Yérusalémgha chiqiwatimiz we peyghemberlerning Insan’oghli toghrisida pütkenlirining hemmisi [shu yerde] emelge ashurulidu.
32 Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
Chünki u yat ellerning qoligha tapshurulidu we ular uni mesxire qilip, xarlaydu, uning üstige tüküridu;
33 A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
ular uni qamchilighandin kéyin öltürüwétidu; we u üchinchi küni qayta tirilidu, — dédi.
34 Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
Biraq ular bu sözlerdin héchnémini chüshenmidi. Bu sözning menisi ulardin yoshurulghan bolup, uning néme éytqinini bilelmey qaldi.
35 I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
We shundaq ish boldiki, u Yérixo shehirige yéqinlashqanda, bir kor kishi yolning boyida olturup tilemchilik qiliwatatti.
36 A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
U köpchilikning ötüp kétiwatqanliqini anglap: — Néme ish bolghandu? — dep soridi.
37 I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
Xeq uninggha: — Nasaretlik Eysa bu yerdin ötüp kétiwatidu, — dep xewer berdi.
38 I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
— I Dawutning oghli Eysa, manga rehim qilghaysen! — dep warqirap ketti u.
39 A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
We Eysaning aldida méngiwatqanlar uni: — Shük oltur! dep eyibleshti. Biraq u: — I Dawutning oghli, manga rehim qilghaysen! — dep téximu qattiq warqiridi.
40 Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
Eysa qedimini toxtitip, uni aldigha bashlap kélishni buyrudi. Qarighu uninggha yéqin kelgende u uningdin:
41 Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
— Sen méni néme qilip ber, deysen? — dep soridi. — I Rebbim, qayta köridighan bolsam’idi! — dédi u.
42 A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
Eysa uninggha: — Köridighan bolghin! Étiqading séni saqaytti, — dédi.
43 A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
We uning közi shuan échildi; u Eysagha egiship, yol boyi Xudani ulughlap mangdi. We barliq xalayiqmu buni körüp Xudagha medhiye oqudi.
