Lukáš 18
1 Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
Vbvrikunamv Jisu ninyigv lvbwlaksu vdwa minchisinam go minla tamsarto bunua kumbwngla doomu dubv okv vdwloka miangbv mvngsu madubv.
2 Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
“Banggu guloka kvba japrianv nyi go dooto nw yvvnyika mvngdv manvgo okv Pwknvyarnv nyika busu manvgo.
3 Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
Okv ho banggu akin hoka hvngmi goka dooto hv ninyi gvlo aaki nvgo okv ninyigv jvjv nga raabwngto vbv minto ‘nga nyiru nvnga ridarminsu dubv nga ridur labv!’
4 A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
Japria jinv angv megojego riji jimakv vla mingkwngto, vbvritola anyung jemanga nw atuv minsuto, ‘Ngo Pwknvyarnvnyi busu manv vmalo nyi ha mvngdv manv gubv rijvka,
5 Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
so hvngmi gv nga adwkaku jinam mvnwng gv lvgalo ngo ninyigv jvjv nga paadu kubv kaajire. Ngo vbv riji mabolo nw aabwngre okv ataranya lo ngaaka gvvkuji!’”
6 I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
Okv Ahtu minbwngto, “Japrianv nyi alvmanv gv minam a tvvtoka.
7 A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
Vjak, Pwknvyarnv nw atugv nyi gv lvgabv japjiriji maredw yvvdw aluayu bv ridur lvgabv kapki nvnga? Nw ninyia ridur svnga tapv ridw?
8 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
Ngo nonua mindu, Nw bunu gvbv japjire okv hum baapubv rijire. Vbvritola nyia Kuunyilo ngv vdwlo nyiamooku so aarikunyi mvngjwng go paarikudw?”
9 I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
Atua darwk nvgobv mvngsinv okv kvvbi nyi mvnwngnga miyakaayanv vdwa Jisu so minchisinam sum minjidato.
10 Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
“Alu golo nyi anyigo Pwknvyarnvnaam lo kumdubv vla chaato: akonv Parisi go kvvbi gonv lampu naaria nvgo.
11 Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
Parisi angv atu hv akusubv dakrwsito okv kumto, ‘Ngo Pwknvyarnv nam, umbonyikv mvngdunv, ogulvgavbolo ngo dvgum madunv, tvvma nvgobv rima, vmalo nyi mvnwng gv ribv, yoomur nvgobv rima. Ngo nam umbonyikv vdunv ogulvgavbolo ngo alo v doonv lampunayanv aingbv rima.
12 Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
Ngo lokkanw lo loonyi go yikla doodunv, okv ngo paanam lo vring loka akonyi nam jibwng dunv.’
13 Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
Vbvritola Lampunayanv angv adulo dakto okv ninyigv nyukmu ngvka nyido aobv baayinmato, vbvritola ninyigv haakwnglo baapv gvrila okv minto, ‘Pwknvyarnv, ngo rimurnv nyi go, ngam aya labv!’
14 Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
Ngo nonua mindunv,” Jisu minto, “Pwknvyarnv gv kaagia lo, alvnvgobv rinv lampu naayanv angv, vdwlo nw naam bv vngtokudw, Parisis angvma. Ho lvga mvnwngngv yvvdw kainvgobv mvngsudunv um miang nvgobv mvre, okv yvvdw atu v miang nvgobv mvngsudunv hum kainvgobv mvre.”
15 Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
Nyi mego bunugv vmi vdwa Jisu gvlo aagvjito ninyigv laak v bunuam lakpo modubv vla. Lvbwlaksu vdwv bunua vbvrinv gubv vla yamdarpato,
16 Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
vbvritola Jisu vmi vdwa nw gvlo goklwkto okv minto, “vmi vdwa ngoogvlo aamuto okv bunua mintor mabv, ogulvgavbolo Pwknvyarnv gv Karv ngv svkv nvgv gvngv.
17 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
Sum mvnggap laka! Yvvdw vmi aingbv rigv rila Pwknvyarnv gv Karv nga naarwk madunv v hoka aanyu mare.”
Jius nyi rigvnv ako Jisunyi tvvkato, “Alvbv Tamsarnv, turbwng nama paanam lvgabv ngo ogugo risegubvri?” (aiōnios g166)
19 I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
“No nga ogubv alvnv vla mindunv?” Jisu ninyia tvvkato. “Yvvka alvnv kaama Pwknvyarnv akin mvngchik.
20 Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
No gamkinam gaam vdwa chindu: ‘Yoomur mabvka; gwngrw gwyoka; dvcho mabvka; mvvlarula yvvnyika mium mabvka; noogv anv okv abunyi mvngdv laka.’”
21 On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
Nyi angv mirwkto, “So gv gamkinam gaam vdw sum, ngo vmi anga lokv, ribwngchala ripvkunv.”
22 Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
Vdwlo Jisu hum tvvtokudw, nw nyi anga minto, “No rise ngv akin go doopv. No ogugo doopvdw hum mvnwngnga pyoktola morko nga heemanv vdwa jito laka, okv no nyidomooku tolo nyitvyachok reku; vbvripikula aala nga vngming gvlakuka.”
23 On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
Vbvritola vdwlo nyi angv hum tvvtokudw, nw achialvbv mvngru toku, ogulvgavbolo nw achialvbv nyitvto.
24 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
Jisu ninyia mvngru dubv kaatoku okv minto, “Nyitvnv nyi hv Pwknvyarnv gv Karv lo aanam lvgabv achialvbv aanyu madunv!
25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Kemel gv pwsi ungrung lo vngpit tvvnam aingbv nyitvnv nyi v hum kaiyabv aanyu manam gubv Pwknvyarnv gv Karv lo aatv rinyi ridunv.”
26 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
Nyi vdwv hum nw gvlo tvvpanv vdwv tvvkato, “Vbvrikubolo, yvv, ringnam a paala kujinv?”
27 A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
Jisu mirwkto, “Nyi gv ogugo rinyu manamv Pwknvyarnv gv lvgabv rinyu dunv.”
28 I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
Vbvrikunamv Pitar minto, “Kaatoka! Ngonu nam vngming gvdubv ngonugv naam vdwa vngyu pvnv.”
29 On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
“Am,” Jisu bunua minto, “Okv ngo nonua jvjvbv milv jidunv yvvdw naam vmalo nyimv vmalo achiboru vmalo anvabu vmalo kuu vdwa Pwknvyarnv gv Karv lvgabv vngyu dunv.
31 Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
Jisu lvbwlaksu vdwa vngyi gvtoku okv bunua minto, “Tvvtoka, ngonu Jerusalem bv vngdunv, hoka nyijwk vdwgv nyia Kuunyilo gv lvga nga lvknam vdwv jvjvbv rilin jiriku.
32 Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
Ninyia kvvbi nyi vdwgvlo laklwk reku, bunu ninyia mvmin reku, nyarjikao reku, okv tachor chorke reku.
33 A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
Bunu ninyia svnyak pareku, okv mvki reku, vbvritola alu loom kochinglo nw turrap reku.”
34 Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
Vbvritola lvbwlaksu vdwv minam vdwa akonyika chinku mato; ogu ha minpv nvdw hv bunugv lokv adu toku, okv Jisu ogu gonyi minpv nvdw um bunu chinku mato.
35 I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
Jisu Jeriko gv adarlo aadungto, hoka giagonv nyi ako lamtv hoka doopv tvvla giadungto.
36 A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
Vdwlo nw nyipam vdwgv vngpit nama tvvpa tokudw, nw tvkato, “Si ogu v?”
37 I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
Bunu ninyia minpato, “Najaret lokv Jisu vngpit dvnvkv.”
38 I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
Nw kapla minto, “Jisu! Dabid gv kuunyilo! Nga aya mvngpa labvka!”
39 A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
Haabo lokv nyi vdwv ninyia yamto okv ninyia choibvkv vla minto. Vbvritola nw gamtvyayabv gokla minto, “Dabid gv kuunyilo! Nga aya mvngpa labvka!”
40 Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
Vkvlvgabv Jisu daktungto okv nyikchingnv nyi anga ninyigvlo aagv dubv minto. Vdwlo nyi angv nvchilo aato kudw, Jisu ninyia tvvkato,
41 Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
“No nga noogv lvgabv ogugo rijilabv vla mvngdunv?” “Tamsarnv,” nw mirwksito, “Ngo lvkodv kaapa nwngduku.”
42 A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
Jisu ninyia minto, “Vbvrikunamv kaato kuka! Noogv mvngjwng ngv nam alv mopvku.”
43 A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
Vjakgobv nw kaapa toku, okv nw Pwknvyarnvnyi hartv yingla, Jisunyi vngming gvtoku. Vdwlo nyipam v um kaatokudw, bunu mvnwngngv Pwknvyarnvnyi hartv toku.
