Lukáš 18
1 Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
dicebat autem et parabolam ad illos quoniam oportet semper orare et non deficere
2 Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
dicens iudex quidam erat in quadam civitate qui Deum non timebat et hominem non verebatur
3 Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
vidua autem quaedam erat in civitate illa et veniebat ad eum dicens vindica me de adversario meo
4 A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
et nolebat per multum tempus post haec autem dixit intra se et si Deum non timeo nec hominem revereor
5 Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
tamen quia molesta est mihi haec vidua vindicabo illam ne in novissimo veniens suggillet me
6 I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
ait autem Dominus audite quid iudex iniquitatis dicit
7 A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
Deus autem non faciet vindictam electorum suorum clamantium ad se die ac nocte et patientiam habebit in illis
8 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
dico vobis quia cito faciet vindictam illorum verumtamen Filius hominis veniens putas inveniet fidem in terra
9 I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
dixit autem et ad quosdam qui in se confidebant tamquam iusti et aspernabantur ceteros parabolam istam
10 Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
duo homines ascenderunt in templum ut orarent unus Pharisaeus et alter publicanus
11 Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
Pharisaeus stans haec apud se orabat Deus gratias ago tibi quia non sum sicut ceteri hominum raptores iniusti adulteri vel ut etiam hic publicanus
12 Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
ieiuno bis in sabbato decimas do omnium quae possideo
13 Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
et publicanus a longe stans nolebat nec oculos ad caelum levare sed percutiebat pectus suum dicens Deus propitius esto mihi peccatori
14 Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
dico vobis descendit hic iustificatus in domum suam ab illo quia omnis qui se exaltat humiliabitur et qui se humiliat exaltabitur
15 Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
adferebant autem ad illum et infantes ut eos tangeret quod cum viderent discipuli increpabant illos
16 Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Iesus autem convocans illos dixit sinite pueros venire ad me et nolite eos vetare talium est enim regnum Dei
17 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
amen dico vobis quicumque non acceperit regnum Dei sicut puer non intrabit in illud
et interrogavit eum quidam princeps dicens magister bone quid faciens vitam aeternam possidebo (aiōnios g166)
19 I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
dixit autem ei Iesus quid me dicis bonum nemo bonus nisi solus Deus
20 Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
mandata nosti non occides non moechaberis non furtum facies non falsum testimonium dices honora patrem tuum et matrem
21 On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
qui ait haec omnia custodivi a iuventute mea
22 Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
quo audito Iesus ait ei adhuc unum tibi deest omnia quaecumque habes vende et da pauperibus et habebis thesaurum in caelo et veni sequere me
23 On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
his ille auditis contristatus est quia dives erat valde
24 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
videns autem illum Iesus tristem factum dixit quam difficile qui pecunias habent in regnum Dei intrabunt
25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
facilius est enim camelum per foramen acus transire quam divitem intrare in regnum Dei
26 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
et dixerunt qui audiebant et quis potest salvus fieri
27 A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
ait illis quae inpossibilia sunt apud homines possibilia sunt apud Deum
28 I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
ait autem Petrus ecce nos dimisimus omnia et secuti sumus te
29 On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
qui dixit eis amen dico vobis nemo est qui reliquit domum aut parentes aut fratres aut uxorem aut filios propter regnum Dei
31 Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
adsumpsit autem Iesus duodecim et ait illis ecce ascendimus Hierosolyma et consummabuntur omnia quae scripta sunt per prophetas de Filio hominis
32 Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
tradetur enim gentibus et inludetur et flagellabitur et conspuetur
33 A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
et postquam flagellaverint occident eum et die tertia resurget
34 Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
et ipsi nihil horum intellexerunt et erat verbum istud absconditum ab eis et non intellegebant quae dicebantur
35 I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
factum est autem cum adpropinquaret Hiericho caecus quidam sedebat secus viam mendicans
36 A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
et cum audiret turbam praetereuntem interrogabat quid hoc esset
37 I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
dixerunt autem ei quod Iesus Nazarenus transiret
38 I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
et clamavit dicens Iesu Fili David miserere mei
39 A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
et qui praeibant increpabant eum ut taceret ipse vero multo magis clamabat Fili David miserere mei
40 Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
stans autem Iesus iussit illum adduci ad se et cum adpropinquasset interrogavit illum
41 Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
dicens quid tibi vis faciam at ille dixit Domine ut videam
42 A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
et Iesus dixit illi respice fides tua te salvum fecit
43 A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
et confestim vidit et sequebatur illum magnificans Deum et omnis plebs ut vidit dedit laudem Deo
