Lukáš 18
1 Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
He also spoke a parable to them that they must always pray and not give up,
2 Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
saying, “There was a judge in a certain city who didn’t fear God and didn’t respect man.
3 Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
A widow was in that city, and she often came to him, saying, ‘Defend me from my adversary!’
4 A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
He wouldn’t for a while; but afterward he said to himself, ‘Though I neither fear God nor respect man,
5 Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
yet because this widow bothers me, I will defend her, or else she will wear me out by her continual coming.’”
6 I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
The Lord said, “Listen to what the unrighteous judge says.
7 A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
Won’t God avenge his chosen ones who are crying out to him day and night, and yet he exercises patience with them?
8 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
I tell you that he will avenge them quickly. Nevertheless, when the Son of Man comes, will he find faith on the earth?”
9 I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
He also spoke this parable to certain people who were convinced of their own righteousness, and who despised all others:
10 Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
“Two men went up into the temple to pray; one was a Pharisee, and the other was a tax collector.
11 Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
The Pharisee stood and prayed by himself like this: ‘God, I thank you that I am not like the rest of men: extortionists, unrighteous, adulterers, or even like this tax collector.
12 Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
I fast twice a week. I give tithes of all that I get.’
13 Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
But the tax collector, standing far away, wouldn’t even lift up his eyes to heaven, but beat his chest, saying, ‘God, be merciful to me, a sinner!’
14 Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
I tell you, this man went down to his house justified rather than the other; for everyone who exalts himself will be humbled, but he who humbles himself will be exalted.”
15 Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
They were also bringing their babies to him, that he might touch them. But when the disciples saw it, they rebuked them.
16 Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
Jesus summoned them, saying, “Allow the little children to come to me, and don’t hinder them, for God’s Kingdom belongs to such as these.
17 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
Most certainly, I tell you, whoever doesn’t receive God’s Kingdom like a little child, he will in no way enter into it.”
A certain ruler asked him, saying, “Good Teacher, what shall I do to inherit eternal life?” (aiōnios g166)
19 I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
Jesus asked him, “Why do you call me good? No one is good, except one: God.
20 Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
You know the commandments: ‘Don’t commit adultery,’ ‘Don’t murder,’ ‘Don’t steal,’ ‘Don’t give false testimony,’ ‘Honor your father and your mother.’”
21 On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
He said, “I have observed all these things from my youth up.”
22 Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
When Jesus heard these things, he said to him, “You still lack one thing. Sell all that you have and distribute it to the poor. Then you will have treasure in heaven; then come, follow me.”
23 On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
But when he heard these things, he became very sad, for he was very rich.
24 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
Jesus, seeing that he became very sad, said, “How hard it is for those who have riches to enter into God’s Kingdom!
25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
For it is easier for a camel to enter in through a needle’s eye than for a rich man to enter into God’s Kingdom.”
26 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
Those who heard it said, “Then who can be saved?”
27 A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
But he said, “The things which are impossible with men are possible with God.”
28 I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
Peter said, “Look, we have left everything and followed you.”
29 On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
He said to them, “Most certainly I tell you, there is no one who has left house, or wife, or brothers, or parents, or children, for God’s Kingdom’s sake,
31 Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
He took the twelve aside and said to them, “Behold, we are going up to Jerusalem, and all the things that are written through the prophets concerning the Son of Man will be completed.
32 Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
For he will be delivered up to the Gentiles, will be mocked, treated shamefully, and spit on.
33 A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
They will scourge and kill him. On the third day, he will rise again.”
34 Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
They understood none of these things. This saying was hidden from them, and they didn’t understand the things that were said.
35 I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
As he came near Jericho, a certain blind man sat by the road, begging.
36 A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
Hearing a multitude going by, he asked what this meant.
37 I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
They told him that Jesus of Nazareth was passing by.
38 I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
He cried out, “Jesus, you son of David, have mercy on me!”
39 A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
Those who led the way rebuked him, that he should be quiet; but he cried out all the more, “You son of David, have mercy on me!”
40 Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
Standing still, Jesus commanded him to be brought to him. When he had come near, he asked him,
41 Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
“What do you want me to do?” He said, “Lord, that I may see again.”
42 A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
Jesus said to him, “Receive your sight. Your faith has healed you.”
43 A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
Immediately he received his sight and followed him, glorifying God. All the people, when they saw it, praised God.
