Lukáš 18
1 Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
And he spake a parable unto them to the end that they ought always to pray, and not to faint;
2 Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
saying, There was in a city a judge, which feared not God, and regarded not man:
3 Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
and there was a widow in that city; and she came oft unto him, saying, Avenge me of mine adversary.
4 A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
And he would not for a while: but afterward he said within himself, Though I fear not God, nor regard man;
5 Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
yet because this widow troubleth me, I will avenge her, lest she wear me out by her continual coming.
6 I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
And the Lord said, Hear what the unrighteous judge saith.
7 A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
And shall not God avenge his elect, which cry to him day and night, and he is longsuffering over them?
8 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
I say unto you, that he will avenge them speedily. Howbeit when the Son of man cometh, shall he find faith on the earth?
9 I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
And he spake also this parable unto certain which trusted in themselves that they were righteous, and set all others at nought:
10 Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
Two men went up into the temple to pray; the one a Pharisee, and the other a publican.
11 Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
The Pharisee stood and prayed thus with himself, God, I thank thee, that I am not as the rest of men, extortioners, unjust, adulterers, or even as this publican.
12 Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
I fast twice in the week; I give tithes of all that I get.
13 Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
But the publican, standing afar off, would not lift up so much as his eyes unto heaven, but smote his breast, saying, God, be merciful to me a sinner.
14 Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
I say unto you, This man went down to his house justified rather than the other: for every one that exalteth himself shall be humbled; but he that humbleth himself shall be exalted.
15 Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
And they brought unto him also their babes, that he should touch them: but when the disciples saw it, they rebuked them.
16 Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
But Jesus called them unto him, saying, Suffer the little children to come unto me, and forbid them not: for of such is the kingdom of God.
17 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
Verily I say unto you, Whosoever shall not receive the kingdom of God as a little child, he shall in no wise enter therein.
And a certain ruler asked him, saying, Good Master, what shall I do to inherit eternal life? (aiōnios g166)
19 I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
And Jesus said unto him, Why callest thou me good? none is good, save one, [even] God.
20 Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
Thou knowest the commandments, Do not commit adultery, Do not kill, Do not steal, Do not bear false witness, Honour thy father and mother.
21 On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
And he said, All these things have I observed from my youth up.
22 Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
And when Jesus heard it, he said unto him, One thing thou lackest yet: sell all that thou hast, and distribute unto the poor, and thou shalt have treasure in heaven: and come, follow me.
23 On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
But when he heard these things, he became exceeding sorrowful; for he was very rich.
24 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
And Jesus seeing him said, How hardly shall they that have riches enter into the kingdom of God!
25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
For it is easier for a camel to enter in through a needle’s eye, than for a rich man to enter into the kingdom of God.
26 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
And they that heard it said, Then who can be saved?
27 A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
But he said, The things which are impossible with men are possible with God.
28 I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
And Peter said, Lo, we have left our own, and followed thee.
29 On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
And he said unto them, Verily I say unto you, There is no man that hath left house, or wife, or brethren, or parents, or children, for the kingdom of God’s sake,
31 Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
And he took unto him the twelve, and said unto them, Behold, we go up to Jerusalem, and all the things that are written by the prophets shall be accomplished unto the Son of man.
32 Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
For he shall be delivered up unto the Gentiles, and shall be mocked, and shamefully entreated, and spit upon:
33 A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
and they shall scourge and kill him: and the third day he shall rise again.
34 Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
And they understood none of these things; and this saying was hid from them, and they perceived not the things that were said.
35 I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
And it came to pass, as he drew nigh unto Jericho, a certain blind man sat by the way side begging:
36 A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
and hearing a multitude going by, he inquired what this meant.
37 I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
And they told him, that Jesus of Nazareth passeth by.
38 I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
And he cried, saying, Jesus, thou son of David, have mercy on me.
39 A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
And they that went before rebuked him, that he should hold his peace: but he cried out the more a great deal, Thou son of David, have mercy on me.
40 Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
And Jesus stood, and commanded him to be brought unto him: and when he was come near, he asked him,
41 Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
What wilt thou that I should do unto thee? And he said, Lord, that I may receive my sight.
42 A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
And Jesus said unto him, Receive thy sight: thy faith hath made thee whole.
43 A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
And immediately he received his sight, and followed him, glorifying God: and all the people, when they saw it, gave praise unto God.
