Lukáš 18
1 Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
And He spoke a parable to them that it behooves them to pray always, and not to faint;
2 Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
saying, There was a certain judge in a certain city, fearing not God, and regarding not man.
3 Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
And there was a widow in that city; and she continued to come to him, saying, Avenge me of mine adversary.
4 A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
And he was not willing for a time: but after these things he said in himself, Though I fear not God nor regard man,
5 Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
yet because this widow causes me trouble, I will avenge her, lest coming forever she may smite me in the face.
6 I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
But the Lord said, I fear what the unjust judge says.
7 A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
And shall not God avenge His elect, crying to Him day and night, and He is long-suffering over them?
8 Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
I say unto you, that He will avenge them speedily. Moreover the Son of man having come, will He then find faith upon the earth?
9 I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
And He spoke this parable to certain ones having confidence in themselves that they are righteous, and despising the rest.
10 Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
Two men went up into the temple to pray; the one a Pharisee, and the other a publican.
11 Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
The Pharisee standing was praying in these words, God, I thank thee because I am not like the rest of the men, extortioners, unjust, adulterous, or even as this publican:
12 Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
I fast twice per week; I give tithes of all things so many as I possess.
13 Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
But the publican, standing a great way off, did not wish even to lift up his eyes to the heaven, but smote upon his breast, saying, God, be merciful to me the sinner.
14 Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
I say unto you, He went down to his house justified rather than the other: because every one exalting himself shall be abased; and the one humbling himself shall be exalted.
15 Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
And they were indeed bringing the infants to Him, that He should touch them: but the disciples seeing rebuked them.
16 Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
And Jesus calling them to Him, said, Suffer the little children to come unto me, and forbid them not: for of such is the kingdom of God.
17 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
Truly I say unto you, whosoever may not receive the kingdom of God as a little child, can not enter into it.
And a certain ruler asked Him, saying, Good Teacher, having done what, shall I inherit eternal life? (aiōnios g166)
19 I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
And Jesus said to him, Why do you call me good? No one is good, except One, God.
20 Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
You know the commandments, thou must not commit adultery, thou must not murder, thou must not steal, thou must not bear false witness, honor thy father and mother.
21 On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
And he said, All these things have I kept from my youth.
22 Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
And Jesus hearing these things, said to him, Still one thing is lacking to thee: Sell all things whatsoever you have, and give to the poor, and you shall have treasure in heaven: and come, follow me.
23 On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
And hearing these things, he went away very sorrowful; for he was exceedingly rich.
24 A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
Jesus seeing him said, How hardly will those having riches enter into the kingdom of God!
25 Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
For it is easier for a camel to go through the eye of a needle, than for a rich man to go into the kingdom of God.
26 Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
And those hearing said, And who is able to be saved?
27 A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
And He said, Those things which are impossible with men are possible with God.
28 I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
And Peter said, Behold, we have left all things, and followed thee.
29 On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
And He said to them, Truly I say unto you, that there is no one who has left house, or parents, or brothers, or wife, or children, for the sake of the kingdom of God,
31 Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
And taking the twelve aside, He said to them, Behold, we go up to Jerusalem, and all things which have been written by the prophets shall be perfected to the Son of man.
32 Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
For He will be delivered to the Gentiles; and be mocked, and insulted, and spat upon:
33 A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
and having scourged Him, they will kill Him; and He will arise the third day.
34 Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
And they understood none of these things; and this word was hidden from them, and they did not know the things spoken.
35 I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
And it came to pass, while He was drawing nigh to Jericho, a certain blind man was sitting by the wayside begging.
36 A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
And hearing the multitude passing by, he inquired what it might be.
37 I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
And they told him that Jesus the Nazarene is going along.
38 I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
And he cried out saying, Jesus, thou son of David, have mercy on me.
39 A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
And the passersby continued to rebuke him, that he should keep silent: but he continued to cry out much more, O thou son of David, have mercy on me.
40 Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
And Jesus standing, commanded him to be led to Him; and he drawing nigh, He asked him,
41 Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
What do you wish that I shall do to you? And he said, Lord, that I may look up.
42 A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
And Jesus said to him, Look up: thy faith hath saved thee.
43 A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
And immediately he looked up, and followed Him, glorifying God: and all the people, seeing, gave praise to God.
