Lukáš 17

1 Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda tomu, skrze kohož přicházejí.

ⲁ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲇⲉ ⲛⲛⲉϥⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ ϫⲉ ⲥⲙⲟⲕϩ ⲉⲧⲣⲉ ⲛⲉⲥⲕⲁⲛⲇⲁⲗⲟⲛ ⲧⲙⲉⲓ ⲡⲗⲏⲛ ⲟⲩⲟⲓ ⲙⲡⲉⲧϥⲛⲏⲟⲩ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲟⲟⲧϥ

2 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých.

ⲃ̅ⲛⲁⲛⲟⲩⲥ ⲛⲁϥ ⲉⲛⲉⲟⲩⲛⲟⲩⲱⲛⲉ ⲛⲥⲓⲕⲉ ⲙⲏⲣ ⲉⲡⲉϥⲙⲁⲕϩ ⲛⲥⲉⲛⲟϫϥ ⲉⲑⲁⲗⲁⲥⲥⲁ ⲉϩⲟⲩⲉ ⲧⲣⲉϥⲥⲕⲁⲛⲇⲁⲗⲓⲍⲉ ⲟⲩⲁ ⲛⲛⲉⲓⲕⲟⲩⲓ

3 Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.

ⲅ̅ϯϩⲧⲏⲧⲛ ⲉⲣⲱⲧⲛ ⲉⲣϣⲁⲛⲡⲉⲕⲥⲟⲛ ⲣⲛⲟⲃⲉ ⲉⲡⲓⲧⲓⲙⲁ ⲛⲁϥ ⲁⲩⲱ ⲉϥϣⲁⲛⲙⲉⲧⲁⲛⲟⲓ ⲕⲱ ⲛⲁϥ ⲉⲃⲟⲗ

4 A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.

ⲇ̅ⲕⲁⲛ ⲉϥϣⲁⲛⲣⲛⲟⲃⲉ ⲉⲣⲟⲕ ⲛⲥⲁϣϥ ⲛⲥⲟⲡ ⲙⲡⲉϩⲟⲟⲩ ⲛϥⲕⲟⲧϥ ⲉⲣⲟⲕ ⲛⲥⲁϣϥ ⲛⲥⲟⲡ ⲙⲡⲉϩⲟⲟⲩ ⲉϥϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ϯⲙⲉⲧⲁⲛⲟⲓ ⲉⲕⲉⲕⲱ ⲛⲁϥ ⲉⲃⲟⲗ

5 I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.

ⲉ̅ⲡⲉϫⲉⲛⲁⲡⲟⲥⲧⲟⲗⲟⲥ ⲙⲡϫⲟⲉⲓⲥ ϫⲉ ⲟⲩⲉϩⲡⲓⲥⲧⲓⲥ ⲉⲣⲟⲛ

6 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.

ⲋ̅ⲡⲉϫⲉⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲇⲉ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲉⲛⲉⲟⲩⲛⲧⲏ ⲧⲛⲡⲓⲥⲧⲓⲥ ⲙⲙⲁⲩ ⲛⲁⲡϣⲁⲩ ⲛⲟⲩⲃⲗⲃⲓⲗⲉ ⲛϣⲗⲧⲙ ⲛⲉⲧⲉⲧⲛⲁϫⲟⲟⲥ ⲛⲧⲉⲓⲛⲟⲩϩⲉ ϫⲉ ⲡⲱⲣϫ ⲛⲧⲉⲧⲱϭⲉ ϩⲛ ⲑⲁⲗⲁⲥⲥⲁ ⲛⲥⲥⲱⲧⲙ ⲛⲏⲧⲛ

7 Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl?

ⲍ̅ⲛⲓⲙ ⲇⲉ ⲛϩⲏⲧⲧⲏⲩⲧⲛ ⲉⲩⲛⲧⲁϥ ⲙⲙⲁⲩ ⲛⲟⲩϩⲙϩⲁⲗ ⲉϥⲥⲕⲁⲓ ⲏ ⲉϥⲙⲟⲟⲛⲉ ⲉϥⲛⲏⲟⲩ ⲉϩⲣⲁⲓ ϩⲛ ⲧⲥⲱϣⲉ ⲛϥϫⲟⲟⲥ ⲛⲁϥ ⲛⲧⲉⲩⲛⲟⲩ ϫⲉ ⲙⲟⲟϣⲉ ⲛⲅⲛⲟϫⲕ

8 Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij?

ⲏ̅ⲙⲏ ⲉϣⲁϥϫⲟⲟⲥ ⲁⲛ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲥⲟⲃⲧⲉ ⲙⲡⲉϯⲛⲁⲟⲩⲟⲙϥ ⲛⲅⲙⲟⲣⲕ ⲛⲅⲇⲓⲁⲕⲟⲛⲓ ⲛⲁⲉⲓ ϣⲁⲛϯⲟⲩⲱⲙ ⲛⲧⲁⲥⲱ ⲙⲛⲛⲥⲁ ⲛⲁⲓ ⲇⲉ ⲛⲅⲟⲩⲱⲙ ⲛⲅⲥⲱ

9 Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se.

ⲑ̅ⲙⲏ ⲟⲩⲛⲧⲉⲡϩⲙϩⲁⲗ ϩⲙⲟⲧ ϫⲉ ⲁϥⲣⲛⲉⲛⲧⲁⲩⲟⲩⲉϩⲥⲁϩⲛⲉ ⲙⲙⲟⲟⲩ ⲛⲁϥ

10 Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.

ⲓ̅ⲧⲁⲓ ⲧⲉ ⲧⲉⲧⲛϩⲉ ϩⲱⲧⲧⲏⲟⲩⲧⲛ ⲉⲧⲉⲧⲛϣⲁⲛⲣϩⲱⲃ ⲛⲓⲙ ⲉⲛⲧⲁⲩⲟⲩⲉϩⲥⲁϩⲛⲉ ⲙⲙⲟⲟⲩ ⲛⲏⲧⲛ ⲁϫⲓⲥ ϫⲉ ⲁⲛⲛϩⲉⲛϩⲙϩⲁⲗ ⲛⲁⲧϣⲁⲩ ⲡⲉⲧⲉⲣⲟⲛ ⲉⲁⲁϥ ⲡⲉⲛⲧⲁⲛⲁⲁϥ

11 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.

ⲓ̅ⲁ̅ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ⲉϥⲙⲟⲟϣⲉ ⲉⲑⲓⲉⲣⲟⲥⲟⲗⲩⲙⲁ ⲛⲉϥⲛⲏⲟⲩ ⲇⲉ ⲉⲃⲟⲗ ⲡⲉ ϩⲓⲧⲛ ⲧⲥⲁⲙⲁⲣⲓⲁ ⲛⲙ ⲧⲅⲁⲗⲓⲗⲁⲓⲁ

12 A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka.

ⲓ̅ⲃ̅ⲉϥⲃⲏⲕ ⲇⲉ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲩϯⲙⲉ ⲁⲙⲏⲧ ⲣⲣⲱⲙⲉ ⲉⲩⲥⲟⲃⲁϩ ⲧⲱⲙⲛⲧ ⲉⲣⲟϥ ⲛⲁⲓ ⲇⲉ ⲉⲩⲁϩⲉⲣⲁⲧⲟⲩ ⲙⲡⲟⲩⲉ

13 A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.

ⲓ̅ⲅ̅ⲉⲩϫⲓϣⲕⲁⲕ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲩϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ϫⲉ ⲓⲏⲥ ⲡⲥⲁϩ ⲛⲁ ⲛⲁⲛ

14 Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.

ⲓ̅ⲇ̅ⲁϥⲛⲁⲩ ⲇⲉ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲃⲱⲕ ⲙⲁⲧⲟⲩⲱⲧⲛ ⲉⲛⲟⲩⲏⲏⲃ ⲁⲥϣⲱⲡⲉ ⲇⲉ ⲉⲩⲃⲏⲕ ⲁⲩⲧⲃⲃⲟ

15 Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha.

ⲓ̅ⲉ̅ⲛⲧⲉⲣⲉⲟⲩⲁ ⲇⲉ ⲛϩⲏⲧⲟⲩ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲁϥⲧⲃⲃⲟ ⲁϥⲕⲟⲧϥ ϩⲛ ⲟⲩⲛⲟϭ ⲛⲥⲙⲏ ⲉϥϯ ⲉⲟⲟⲩ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ

16 A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.

ⲓ̅ⲋ̅ⲁϥⲡⲁϩⲧϥ ϩⲁ ⲣⲁⲧϥ ⲉϫⲛ ⲡⲉϥϩⲟ ⲉϥϣⲡ ϩⲙⲟⲧ ⲛⲧⲟⲟⲧϥ ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲛⲉ ⲟⲩⲥⲁⲙⲁⲣⲓⲧⲏⲥ ⲡⲉ

17 I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět?

ⲓ̅ⲍ̅ⲁⲓⲥ ⲇⲉ ⲟⲩⲱϣⲃ ⲡⲉϫⲁϥ ϫⲉ ⲙⲏ ⲙⲡⲉⲡⲓⲙⲏⲧ ⲧⲃⲃⲟ ⲉϥⲧⲱⲛ ⲡⲕⲉⲯⲓⲥ

18 Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?

ⲓ̅ⲏ̅ⲙⲡⲟⲩϩⲉ ⲉⲣⲟⲟⲩ ⲉⲧⲣⲉⲩⲕⲟⲧⲟⲩ ⲉϯ ⲉⲟⲟⲩ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲓⲙⲏⲧⲓ ⲡⲓϣⲙⲙⲟ

19 I řekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá tě uzdravila.

ⲓ̅ⲑ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲧⲱⲟⲩⲛ ⲛⲅⲃⲱⲕ

20 Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť království Boží patrně.

ⲕ̅ⲛⲧⲉⲣⲟⲩϫⲛⲟⲩϥ ⲇⲉ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲛ ⲛⲉⲫⲁⲣⲓⲥⲥⲁⲓⲟⲥ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛⲏⲩ ⲧⲛⲁⲩ ⲁϥⲟⲩⲱϣⲃ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲉⲣⲉⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲛⲏⲟⲩ ⲁⲛ ϩⲛ ⲟⲩϯϩⲧⲏϥ

21 Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.

ⲕ̅ⲁ̅ⲟⲩⲧⲉ ⲛⲛⲉⲩⲛⲁϫⲟⲟⲥ ⲁⲛ ϫⲉ ⲉⲓⲥ ϩⲏⲏⲧⲉ ⲙⲡⲉⲓⲙⲁ ⲏ ⲡⲏ ⲉⲓⲥ ⲧⲙⲛⲧⲣⲣⲟ ⲅⲁⲣ ⲙⲡⲛⲟⲩⲧⲉ ⲙⲡⲉⲧⲛⲥⲁ ⲛϩⲟⲩⲛ

22 I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte.

ⲕ̅ⲃ̅ⲡⲉϫⲁϥ ⲇⲉ ⲛⲛⲉϥⲙⲁⲑⲏⲧⲏⲥ ϫⲉ ⲟⲩⲛϩⲉⲛϩⲟⲟⲩ ⲛⲏⲟⲩ ⲉⲧⲉⲧⲛⲁⲉⲡⲓⲑⲩⲙⲓ ⲉⲛⲁⲩ ⲉⲩϩⲟⲟⲩ ϩⲛ ⲛⲁⲡϣⲏⲣⲉ ⲙⲡⲣⲱⲙⲉ ⲛⲧⲉⲧⲛⲧⲙⲛⲁⲩ

23 A dějíť vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte.

ⲕ̅ⲅ̅ⲛⲥⲉϫⲟⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ ϫⲉ ⲓⲥϩⲏⲏⲧⲉ ϥⲙⲡⲉⲓⲙⲁ ⲏ ϩⲙ ⲡⲁⲓ ⲙⲡⲣⲡⲱⲧ ⲉⲃⲟⲗ

24 Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.

ⲕ̅ⲇ̅ⲛⲑⲉ ⲅⲁⲣ ⲛⲧⲉⲃⲣⲏϭⲉ ⲉϣⲁⲥⲣⲟⲩⲟⲓⲛ ϩⲁⲧⲡⲉ ⲛⲥⲣⲟⲩⲟⲓⲛ ⲉϫⲙⲡⲕⲁϩ ⲧⲁⲓ ⲧⲉ ⲑⲉ ⲉⲧⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲙⲡϣⲏⲣⲉ ⲙⲡⲣⲱⲙⲉ

25 Ale nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto.

ⲕ̅ⲉ̅ϩⲁⲡⲥ ⲇⲉ ⲛϣⲟⲣⲡ ⲉⲧⲣⲉϥϣⲉⲡϩⲁϩ ⲛϩⲓⲥⲉ ⲛⲥⲉⲧⲥⲧⲟϥ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲓⲧⲛ ⲧⲉⲓⲅⲉⲛⲉⲁ

26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.

ⲕ̅ⲋ̅ⲁⲩⲱ ⲕⲁⲧⲁ ⲑⲉ ⲉⲛⲧⲁⲥϣⲱⲡⲉ ϩⲛ ⲛⲉϩⲟⲟⲩ ⲛⲛⲱϩⲉ ⲧⲁⲓ ⲧⲉ ⲑⲉ ⲉⲧⲛⲁϣⲱⲡⲉ ϩⲛ ⲛⲉϩⲟⲟⲩ ⲙⲡϣⲏⲣⲉ ⲙⲡⲣⲱⲙⲉ

27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.

ⲕ̅ⲍ̅ⲛⲑⲉ ⲅⲁⲣ ⲉⲛⲧⲁⲥϣⲱⲡⲉ ϩⲛ ⲛⲉϩⲟⲟⲩ ⲛⲛⲱϩⲉ ⲉⲑⲁⲏ ⲙⲡⲕⲁⲧⲁⲕⲗⲩⲥⲙⲟⲥ ⲉⲩⲟⲩⲱⲙ ⲉⲩⲥⲱ ⲉⲩϫⲓϩⲓⲙⲉ ⲉⲩϩⲙⲟⲟⲥ ⲛⲙϩⲁⲓ ϣⲁⲡⲉϩⲟⲟⲩ ⲉⲛⲧⲁⲛⲱϩⲉ ⲃⲱⲕ ⲉϩⲟⲩⲛ ⲉⲧϭⲓⲃⲱⲧⲟⲥ ⲁⲡⲕⲁⲧⲁⲕⲗⲩⲥⲙⲟⲥ ⲉⲓ ⲁϥⲧⲁⲕⲟⲟⲩ ⲧⲏⲣⲟⲩ

28 A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.

ⲕ̅ⲏ̅ⲁⲩⲱ ⲟⲛ ⲕⲁⲧⲁ ⲑⲉ ⲉⲛⲧⲁⲥϣⲱⲡⲉ ϩⲛ ⲛⲉϩⲟⲟⲩ ⲗⲗⲱⲧ ⲉⲩⲟⲩⲱⲙ ⲉⲩⲥⲱ ⲉⲩϣⲱⲡ ⲉⲩϯ ⲉⲃⲟⲗ ⲉⲩⲧⲱϭⲉ ⲉⲩⲕⲱⲧ

29 Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky.

ⲕ̅ⲑ̅ⲙⲡⲉϩⲟⲟⲩ ⲇⲉ ⲉⲛⲧⲁⲗⲱⲧ ⲉⲓ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲥⲟⲇⲟⲙⲁ ⲁⲩⲕⲱϩⲧ ϩⲱⲟⲩ ⲉⲃⲟⲗ ϩⲛ ⲧⲡⲉ ⲛⲙⲟⲩⲑⲏⲛ ⲁϥⲧⲁⲕⲉⲟⲩⲟⲛ ⲛⲓⲙ

30 Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.

ⲗ̅ⲧⲁⲓ ⲧⲉ ⲑⲉ ⲉⲧⲛⲁϣⲱⲡⲉ ϩⲙ ⲡⲉϩⲟⲟⲩ ⲉⲧⲉⲣⲉⲡϣⲏⲣⲉ ⲙⲡⲣⲱⲙⲉ ⲛⲁⲩⲱⲛϩ ⲉⲃⲟⲗ

31 V ten čas kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.

ⲗ̅ⲁ̅ϩⲛ ⲛⲉϩⲟⲟⲩ ⲉⲧⲙⲙⲁⲩ ⲡⲉⲧϩⲓϫⲉⲛⲉⲡⲱⲣ ⲉⲣⲉⲛⲉϥϩⲛⲁⲁⲩ ϩⲙ ⲡⲉϥⲏⲓ ⲙⲡⲣⲧⲣⲉϥⲉⲓ ⲉⲡⲉⲥⲏⲧ ⲉϥⲓⲧⲟⲩ ⲁⲩⲱ ⲡⲉⲧϩⲛ ⲧⲥⲱϣⲉ ⲙⲡⲣⲧⲣⲉϥⲕⲟⲧϥ ⲉⲡⲁϩⲟⲩ

32 Pomněte na Lotovu ženu.

ⲗ̅ⲃ̅ⲁⲣⲓⲡⲙⲉⲉⲩⲉ ⲛⲑⲓⲙⲉ ⲗⲗⲱⲧ

33 Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej.

ⲗ̅ⲅ̅ⲡⲉⲧⲛⲁϣⲓⲛⲉ ⲛⲥⲁⲧⲁⲛϩⲉ ⲧⲉϥⲯⲩⲭⲏ ϥⲛⲁⲥⲟⲣⲙⲉⲥ ⲡⲉⲧⲛⲁⲥⲟⲣⲙⲉⲥ ϥⲛⲁⲧⲁⲛϩⲟⲥ

34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.

ⲗ̅ⲇ̅ϯϫⲱ ⲙⲙⲟⲥ ⲛⲏⲧⲛ ϫⲉ ϩⲛ ⲧⲉⲓⲟⲩϣⲏ ⲟⲩⲛⲥⲛⲁⲩ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ϩⲛ ⲟⲩϭⲗⲟϭ ⲛⲟⲩⲱⲧ ⲥⲉⲛⲁϫⲓⲟⲩⲁ ⲛⲥⲉⲕⲁⲟⲩⲁ

35 Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.

ⲗ̅ⲉ̅ⲟⲩⲛⲥⲛⲧⲉ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲉⲩⲛⲟⲩⲧ ϩⲓⲟⲩⲥⲟⲡ ⲥⲉⲛⲁϫⲓⲟⲩⲉⲓ ⲛⲥⲉⲕⲁⲟⲩⲉⲓ

36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.

ⲗ̅ⲋ̅

37 I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.

ⲗ̅ⲍ̅ⲁⲩⲟⲩⲱϣⲃ ⲇⲉ ⲛⲁϥ ϫⲉ ⲉⲧⲱⲛ ⲡϫⲟⲉⲓⲥ ⲛⲧⲟϥ ⲇⲉ ⲡⲉϫⲁϥ ⲛⲁⲩ ϫⲉ ⲡⲙⲁ ⲉⲧⲉⲣⲉⲡⲥⲱⲙⲁ ⲛⲁϣⲱⲡⲉ ⲙⲙⲟϥ ⲉⲣⲉⲛⲁⲉⲧⲟⲥ ⲛⲁⲥⲱⲟⲩϩ ⲉⲣⲟϥ