Lukáš 16
1 Pravil pak i k učedlníkům svým: Èlověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
Yesu kawagambiriti wafundwa wakuwi, “Kwanaga na mlundamali ayu yakaweriti na mfundwa yakalolera ulunda wakuwi. Mlunda mali ulii wamgambiriti kuwera yakalolera ulunda wakuwi kaweriti kankuyananga mpiya.
2 I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vladařství svého, neb již nebudeš moci déle vládnouti.
Su mlundamali ulii kamshema na kumgambira, ‘Avi ndo vitwatira gaa vyampikinira kwaku, gung'ambiri ntambu yagutumiyiti mpiya zyangu, toziya hapeni guweri mlolera ulunda gwangu kayi.’
3 I dí vladař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
Mlolera ulunda kaligambira mweni, ‘Mtuwa gwangu hakanwingi mlihengu lyangu. Hantendi ashi? Neni nahera makakala ga kulima, viraa nana soni kuluwaluwa.
4 Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů.
Vinu nuvimana hantendi ashi! Su pakanwinga lihengu, hanweri na waganja weni hawanshemeli ukaya kwawu.’
5 I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
“Su kawashemiti wantu woseri weni mtuwa gwakuwi kaweriti kankuwadayi. Kamkosiyiti gwa kwanja, ‘Gwenga mtuwa gwangu kakushonga mpiya ninga?’
6 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
Yomberi kamwankula, ‘Mapipa miya ga lipaki lya zeyituni.’ Mlolera ulunda kamgambira, ‘Aga ndo mawalangu gaku, gulivagi pasi, gulembi lilongu mhanu.’
7 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
Shakapanu kamkosiya kayi yumonga, ‘Na gwenga wakushonga mpiya ninga?’ Yomberi kamwankula, ‘Mihaku elufu ya nganu.’ Mlolera ulunda kamgambira, ‘Aga ndo mawalangu gaku, gulembi miya nane.’
8 I pochválil pán vladaře nepravého, že sobě opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, nežli synové světla v svých věcech. (aiōn g165)
“Su mtuwa ulii kamzyumiti nentu mlolera ulunda yakaweriti kana pyera katumiyiti luhala, toziya wantu wa pasipanu wana luhala ng'anji muvitwatira vyawu kuliku wantu wa muweru.” (aiōn g165)
9 I jáť pravím vám: Èiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů. (aiōnios g166)
Yesu kendereyiti kulonga, “Su nukugambirani mwenga, Mtendi uganja kwa kutumiya vintu vya pasipanu, su paviwapelerani hawawashemeri mnumba ya mashaka goseri. (aiōnios g166)
10 Kdožť jest věrný v mále, i ve mnozeť věrný bude. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
Muntu yoseri pakajimira mushintu shididini, hakaweri mjimira muvintu vikulu viraa, na muntu pakajimira ndiri mushintu shididini hapeni kajimiri mushintu shikulu.
11 Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli, spravedlivého zboží kdo vám svěří?
Handa mwenga pamujimirika ndiri kwa vintu vya pasipanu, ndo gaa hakawapanani vintu viwagira vya nakaka?
12 A když jste v cizím věrní nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
Na handa mwenga pamuwera waminika ndiri kwa vintu vya wantu wamonga, ndo gaa hakakupani vintu vyenu maweni?
13 Nižádný služebník nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
“Kwahera ntumintumi yakaweza kuwatendera lihengu watuwa wawili, toziya Ntumintumi hakamlemi ayu na kumfira yumonga, ama hakaweri na yumu na kumleka yumonga. Hapeni mwezi kumtendera Mlungu na shipindi shila shilii guyitendera mpiya.”
14 Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
Mafalisayu pawapikaniriti goseri aga, wamkaliriti Yesu toziya womberi wafiraga mpiya.
15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
Yesu kawagambira, “Mwenga mlilanguziya waheri kulongolu kwa wantu, kumbiti Mlungu kayimana myoyu yenu. Kwa shintu shilii shashiwoneka shana mana nkulu kulongolu kwa wantu, Mlungu kashiwona kuwera shinyankalika.
16 Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
“Lilagaliru lya Musa na malembu ga wambuyi wa Mlungu gaweriti mpaka shipindi sha Yohani Mbatiza, kwanjira palii Visoweru viwagila vya Ufalumi wa Mlungu wankubwerwa, su kila muntu kankwingira kwa makakala.
17 Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
Kumbiti ndo ikamala ndiri kumpindi na pasi panu kwagamira kuliku lilembu lididini lya Lilagaliru kuliwusiya.
18 Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
“Muntu yoseri pakamleka mdala gwakuwi na kuyuga mdala gwingi katenda uhumba, na muntu pakamuyuga mdala yawamlekiti viraa katenda uhumba.
19 Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
“Paweriti na muntu yumu yakaweriti mlundamali, yakavaliti nguwu zya beyi nkulu nentu na kaweriti kankubojola mashaka goseri.
20 A byl také jeden žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý,
Vilaa vilii kuweriti muntu muhushu yawamshema Lazaru, yakaweriti na vironda nshimba yoseri, mweni kalikaliti pamlyagu gwa mlundamali.
21 Žádaje nasycen býti z drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
Pakafira kuliya masigalu ga viboga vyavitulukiriti pasi pameza pa mlundamali. Ata wang'ang'a wiziti na kulambita vironda vyakuwi!
22 I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
“Muhushu pakahowiti kala, wantumintumi wa kupindi wamtoliti na kumtula pakwegera na Aburahamu mumsambu kulaa kumpindi. Na mlundamali kahowiti viraa na wamsira,
23 Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. (Hadēs g86)
na kagenda pahala yapaweriti kwana ntabiku nentu mulirindi lyalihera upeleru, na pakaloliti kamwoniti Aburahamu kwa kutali pamuhera na Lazaru kapakwegera. (Hadēs g86)
24 I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
Su kanjiti kushema, ‘Tati Aburahamu! Nyagu gumoneri lusungu bamu. Gumtumi Lazaru kajobi shala shakuwi mumashi, kizi kaluzizimisiyi lulimi lwangu, toziya nulikala mundabiku nentu mumotu amu!’
25 I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.
“Kumbiti Aburahamu kamgambira, ‘Guliholi mwana gwangu paguweriti gwamkomu gupatiti vintu vyoseri viherepa, kumbiti Lazaru kapatiti vintu vidoda vyoseri. Kumbiti vinu kankunemelera panu, na gwenga gwankutabika.
26 A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti.
Pamuwera na goseri aga, pakati petu panu kwana lirindi likulu nentu, su kwa woseri yawafira kwiza kwa twenga hapeni wawezi, ama kwahera muntu yakaweza kulawa kwenu kwiza uganu ama kwa twenga kwiza kwa mwenga.’
27 I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého.
Mlundamali kalonga, ‘Nyagu nukuluwa tati Aburahamu, gumtumi Lazaru kagendi ukaya kwa tati gwangu,
28 Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
kwana walongu wangu wamuhanu. Kagendi kawaberiziyi nawiza uganu panu pahala pa ndabiku.’
29 I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.
“Aburahamu kamuwankula, ‘Kwa walongu waku kwana malembu ga Musa na malembu ga wambuyi wa Mlungu hagawaberiziyi, walongu waku wafiruwa wagapikaniri ntambu yagawagambira.’
30 A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti.
Mlundamali kamwankula, ‘Tati Aburahamu, itosha ndiri! Kumbiti pakazyuka muntu kwawu kulawa kwa wahowiti na kuwagendera, hawampikiniri na kuleka vidoda vyawatenda.’
31 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
Kumbiti Aburahamu kamgambira, ‘Pawagapikanira ndiri malembu ga Musa na malembu ga wambuyi wa Mlungu, hapeni wajimili ata muntu pakazyuka.’”
