Lukáš 16
1 Pravil pak i k učedlníkům svým: Èlověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
Jisasi'a, mago'ene amage nentaza disaipol naga'amokizmi anage huno fronka kea zamasmi'ne, Magora afufenone ne'mo'a, fenoma'are ugagota huno kva nehia eri'za ne'mo, fenoma'a eri havia hu'nea nanekea,
2 I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vladařství svého, neb již nebudeš moci déle vládnouti.
nentahino ugagota eri'za ne'a agi higeno egeno, na'a hu'nana naneke antahi'noe? Mafka eri'zama eri'nana avontafe ka'a erinka enka eme erifatgo huo. Na'ankure kagra mago'ene ugagota kva omanigahane huno higeno,
3 I dí vladař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
ana ugagota eri'za kva ne'mo'a amanahu ke agra'a agu'afina antahi'ne, na'a nagra hugahue. Kva ni'amo'a eri'za ni'a eri atreanki? Nagrira hoza eri hanaveni'a omnegahiankina vaheku nzahuo huzankura nagaze hugahie huno nehuno,
4 Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů.
Nagra naza hugahue hago antahue, ugagotahu kva eri'za'niafinti hunante'na, vahe'mo'za muse hunante'za navare'za nozmifi ome nantegahaze.
5 I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
Nehuno ozafa'amofo zama nofi huno eri'nea vahe, mago mago ke higeza ageno, ese'ma emofo agra anage huno antahige'ne, nama'a ozafa'nimofo'zana nofira hunka eri'nane?
6 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
Higeno ana ne'mo'a anage hu'ne, 100'a Olivi masaventafe eri'noe higeno, ana fenonte ugagota hu'nea kva ne'mo anage hu'ne, ame hunka mopafi maninka avontafeka'a erinka 50'a masaventafene hunka avona krento huno asami'ne.
7 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
Anante rumo egeno ana ugagota kva eri'za ne'mo antahige'ne, Nama'a kagra nofira hu'nane? Higeno ana ne'mo'a 100'a witigure higeno, ugagota eri'za kva nemo'a huno avon tafe erinka 80'a witigure hunka avona krento hu'ne.
8 I pochválil pán vladaře nepravého, že sobě opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, nežli synové světla v svých věcech. (aiōn g165)
Henka kva ne'mo'a, fenozante ugagota huno kvahu so'e osu'nea kva ne' muse hunte'ne. Na'ankure antahiza me'nea kva vahemo nehiaza hu'negure. Hagi ama knafi havizama nehaza vahe'mo'za zamagra zantera knare hu'za kva nehu'za, tavi masare'ma nemaniza vahera zamagateneraze. (aiōn g165)
9 I jáť pravím vám: Èiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů. (aiōnios g166)
Amanage hu'na Nagra neramasmue, fenoma erinka ama mopafi fatgo osu'zante'ma netrana zana, netrenka ana zanteti vahera zamazeri knampa huzmante'negeno, ana fenoma vagama resige'za, muse hu'za kavare'za mani vava nonkuma zamirega vugahaze. (aiōnios g166)
10 Kdožť jest věrný v mále, i ve mnozeť věrný bude. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
Mago'mo'ma osi'zantema so'e huno kegavahu fatgo hanimo'a, anahu kna huno ra zana kegavahu fatgo hugahie. Hagi osi'zama kegavahu fatgo osanimo'a, ra zana kegavahu fatgo osugahie.
11 Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli, spravedlivého zboží kdo vám svěří?
Kagrama ama mopafi fenozama kegavahu fatgo osnankeno'a, iza tamage fenoma kvama kri'zana kamigahie?
12 A když jste v cizím věrní nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
Kagrama vahe'zama kegava huhaviza hanankeno'a, kagri'zana iza kamigahie.
13 Nižádný služebník nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
Mago eri'za ne'mo'a tare ozafarera eri'zana e'origahie. Mago'mofona antahi haviza hunenteno, mago'mofona avesi antegahie. Huge mago'mo'ene mani tragoneteno, mago'mofona atregahie. Kagra Anumzante ene zagorera eri'zana eriontegahane.
14 Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
Farisi vahe'mo'za ana maka ke nentahi'za, (zagogu zamesi zamesi nehaza naga'mo'za) agiza nere'za, hupri hunte'naze.
15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
Hu'neanagi Jisasi'a amanage huno zamasmi'ne, Vahe'mofo zamavurera tamagra fatgo vahere hutma nehazanagi, Anumzamo'a tamagu'a ke'ne. Na'ankure vahe'mo'zama knarezantfa me'ne nehaza'zamo'a, Anumzamofo avufina havizantfa me'ne.
16 Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
Mosese kasegene, kasnampa vahe'mofo kea huama huno Joni knare eme atre'ne. Hagi ananteti'ma e'neana Anumzamofo kumamofo musenke huama nehigeno, hakare vahe'mo'za hanaveti'za ana kumapi vanagura kazigazi hu'za nevaze.
17 Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
Hu'neanagi amane fru huno monane, mopanena fanane hugahianagi, kasege kefima me'nea osi avomo'a vaga oregahie.
18 Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
Iza'o a'ma netreno ru a'ma erinuno'a, anamo'a monko'za hugahie. Hagi mago ne'mo'ma, ve'a atre'nesi'a a' erisanimo'a, monkoza hugahie huno hu'ne.
19 Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
Jisasi'a amanage hu'ne, Mago ne'mo afufenoma'a hakare me'negeno tusi'a zago atreno, koranke kukena nehuno, asanema nehia ne'za knane knane erino neneno, so'e huno mani'ne.
20 A byl také jeden žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý,
Ana nehigeno noma'a kasante mago nera fenoma'a omane'nea fugo namune ne' antazageno manitere nehiane. Ana ne'mofo agi'a Lasarusi'e.
21 Žádaje nasycen býti z drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
Lasarusi'a maseno mani'neno, feno ne'mo'ma ne'za nenesigeno ankra heramisiama'a erina nesue huno nehuno emani'negeza, kramo'za namuma'areti zamaganefu'nanu hu'ne hane hu'naze.
22 I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
Anante amunte omane nera frige'za, ankero vahe'mo'za eri'za Abrahamu nemania kumate vu'naze. Vutageno afufeno nera anante frige'za eri'za ome asentageno,
23 Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. (Hadēs g86)
hagi tevefi manineno tusiza huno ata negrigeno kenagamuteno Abrahamuke Lasarusikea, afete magopi mani'nakeno zanage'ne. (Hadēs g86)
24 I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
Neznageno kezatino, Abrahamuga nafa'nimoka teve nenrege'na natagu nehuanki kasuntagi nantenka, Lasarusina huntegeno timpi azanko agona'a reteno nagefu'nare eme rentenkeno fru hunanteno hu'ne.
25 I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.
Abrahamu'a amanage huno asmi'ne, Mofavre'moka kagesa antahio. Mopafi mani'nenka knare zampi mani'nankeno Lasarusi'a haviza huno mani'ne. Hu'neanagi menina Lasarusi'a fruzampi emani'negenka kagra kata zampi mani'nane.
26 A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti.
Hanki mago'zana amanahu kna'za me'ne. Tamagri'ene tagri'ene amu'nompina tusi'a tinka me'negeno, hagro hu'neankita tamagritegama takaheta vu'zanku'ene tagritega ezankura tusi'a amuho hurantegahie.
27 I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého.
Anante anage higeno, afufenone ne'mo'a amanage hu'ne. Nafa'nimoka Abrahamuga muse hugantoanki Lasarusina huntegeno nenfa nontega vino,
28 Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
na'ankure nafa'nimofo nompina 5fu'a nafuhe'ina zamatre'na e'noanki, Lasarusina huntegeno hanave'nentake kore ke ome huzmasamisige'za tusi'a ata eri kumapina omeho hu'ne.
29 I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.
Hu'neanagi Abrahamu'a kenona huno, Moses nanekene kasnampa vahe'mokizmi nanekea me'neanki'za zamagra ana nanekea antahigahaze.
30 A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti.
Ana hianagi afufenoma'ane ne'mo'a anage hu'ne, a'o nafa'nimoke higeno, Abrahamu'a anage hu'ne, frinefinti otino ome zamasamisiana zamagu'a rukrahera hugahazo!
31 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
Anage hianangi Abrahamu amanage huno asami'ne, I'o. Moses nanekene, kasnampa vahe'mokizmi nanekema nontahisu'za, inankna hu'za fripinti otino ome zamasami'nia kerera zamagu'a rukrehe hugahaze huno hu'ne.
