Lukáš 16
1 Pravil pak i k učedlníkům svým: Èlověk jeden byl bohatý, kterýž měl šafáře; a ten obžalován jest před ním, jako by mrhal statek jeho.
And He said also to his disciples, There was a certain rich man, who had a steward; and he was accused to him of wasting his goods.
2 I povolav ho, řekl jemu: Což to slyším o tobě? Vydej počet z vladařství svého, neb již nebudeš moci déle vládnouti.
And he called him, and said unto him, What is this I hear of thee? give up the accounts of thy stewardship, for thou canst be no longer steward.
3 I dí vladař sám v sobě: Co učiním? Teď pán můj odjímá ode mne vladařství. Kopati nemohu, žebrati se stydím.
And the steward said in himself, What shall I do? now my master takes away the stewardship from me; I am not able to work, and I am ashamed to beg.
4 Vím, co učiním, aby, když budu zbaven vladařství, přijali mne do svých domů.
I know what I will do, that when I am turned out of my place, they may receive me into their houses.
5 I zavolav jednoho každého dlužníka pána svého, řekl prvnímu: Jaks mnoho dlužen pánu mému?
So he called his master's debtors to him, and said to the first, How much owest thou to my master? and he said, an hundred baths of oil.
6 A on řekl: Sto tun oleje. I řekl mu: Vezmi rejistra svá, a sedna rychle, napiš padesát.
And he said to him, Take thy bill, and sit down and write but fifty.
7 Potom druhému řekl: Ty pak jaks mnoho dlužen? Kterýž řekl: Sto korců pšenice. I dí mu: Vezmi rejistra svá, a napiš osmdesát.
Then he said to another, And how much owest thou? and he said, an hundred measures of wheat: and he said to him, Take thy bill, and write fourscore.
8 I pochválil pán vladaře nepravého, že sobě opatrně učinil. Nebo synové tohoto světa opatrnější jsou, nežli synové světla v svých věcech. (aiōn g165)
And his master commended the dishonest steward as having acted prudently: for the men of this world are as to their affairs wiser than the children of light. (aiōn g165)
9 I jáť pravím vám: Èiňte sobě přátely z mamony nepravosti, aby, když byste zhynuli, přijali vás do věčných stanů. (aiōnios g166)
And I say unto you, Make to yourselves friends with these unrighteous treasures, that when they fail, ye may be received into everlasting habitations. (aiōnios g166)
10 Kdožť jest věrný v mále, i ve mnozeť věrný bude. A kdož v mále jest nepravý, i ve mnozeť nepravý jest.
He, that is faithful in the lest, is faithful also in much: and he, that is unjust in the lest, is unjust also in much.
11 Poněvadž tedy v mamoně nepravé věrní jste nebyli, spravedlivého zboží kdo vám svěří?
If therefore ye have not been faithful in the false riches, who will intrust you with the true?
12 A když jste v cizím věrní nebyli, což vašeho jest, kdo vám dá?
and if ye have not been faithful in that which was another's, who will give you that which is your own?
13 Nižádný služebník nemůž dvěma pánům sloužiti. Nebť zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti a mamoně.
No servant can serve two masters; for either he will hate the one, and love the other; or at lest he will be attached to the one, and neglect the other. Ye cannot serve God and Mammon.
14 Slyšeli pak toto všecko i farizeové, kteříž byli lakomí, a posmívali se jemu.
And the pharisees also, who were covetous, heard all these things; and derided Him.
15 I dí jim: Vy jste, ješto se sami spravedliví činíte před lidmi, ale Bůhť zná srdce vaše; nebo což jest u lidí vysokého, ohavnost jest před Bohem.
And He said unto them, Ye justify yourselves before men, but God knoweth your hearts: for that which is highly esteemed among men is abomination in the sight of God.
16 Zákon a Proroci až do Jana, a od té chvíle království Boží zvěstuje se, a každý se do něho násilně tiskne.
The law and the prophets continued until John: from that time the kingdom of God is preached, and every one presseth into it.
17 Snázeť jest zajisté nebi a zemi pominouti, nežli v Zákoně jednomu tytlíku zahynouti.
Though it is easier for heaven and earth to pass away, than one tittle of the law to fail.
18 Každý, kdož propustí manželku svou, a jinou pojímá, cizoloží; a kdož propuštěnou od muže pojímá, cizoloží.
Whosoever putteth away his wife, and marrieth another, committeth adultery; and whosoever marrieth her that is put away from her husband committeth adultery.
19 Byl pak člověk jeden bohatý, a obláčel se v šarlat a v kment, a hodoval na každý den stkvostně.
Now there was a certain rich man, who was clothed in purple and fine linen, living voluptuously and splendidly every day.
20 A byl také jeden žebrák, jménem Lazar, kterýžto ležel u vrat jeho vředovitý,
And there was a poor man named Lazarus,
21 Žádaje nasycen býti z drobtů, kteříž padali z stolu bohatce. Ale i psi přicházejíce, lízali vředy jeho.
who was laid at his gate full of sores, and desiring to be fed with the crumbs that fell from the rich man's table: and the dogs came and licked his sores. And it came to pass that the poor man died,
22 I stalo se, že ten žebrák umřel, a nesen jest od andělů do lůna Abrahamova. Umřel pak i bohatec, a pohřben jest.
and was carried by angels to Abraham's bosom: the rich man also died, and was buried.
23 Potom v pekle pozdvih očí svých, v mukách jsa, uzřel Abrahama zdaleka, a Lazara v lůnu jeho. (Hadēs g86)
And in hell he lifted up his eyes, being in torments, and seeth Abraham from afar, and Lazarus in his bosom. (Hadēs g86)
24 I zvolav bohatec, řekl: Otče Abrahame, smiluj se nade mnou, a pošli Lazara, ať omočí konec prstu svého v vodě, a svlaží jazyk můj; nebo se mučím v tomto plameni.
And he cried out and said, Father Abraham, have pity on me, and send Lazarus, that he may dip the tip of his finger in water, and cool my tongue; for I am tormented in this flame.
25 I řekl mu Abraham: Synu, rozpomeň se, žes ty již vzal dobré věci své v životě svém, a Lazar též zlé. Nyní pak tento se již těší, ale ty se mučíš.
And Abraham said, Son, remember that thou receivedst thy good things in thy life-time, and likewise Lazarus his evils: but now he is comforted, and thou art tormented.
26 A nadto nade všecko mezi námi a vámi propast veliká utvrzena jest, aby ti, kteříž chtí odsud k vám jíti, nemohli, ani odonud k nám přijíti.
And besides, there is a great gulf fixed between us and you; so that they, who would pass from hence to you, cannot; nor can they pass to us, who would come from thence.
27 I řekl: Ale prosím tebe, Otče, abys ho poslal do domu otce mého.
Then he said, Therefore I intreat thee, Father, that thou wouldst send him to my father's house:
28 Neboť mám pět bratrů. Ať jim svědčí, aby i oni nepřišli do tohoto místa muk.
for I have five brethren; that he may testify to them my misery, least they also come into this place of torment.
29 I řekl jemu Abraham: Majíť Mojžíše a Proroky, nechť jich poslouchají.
Abraham answered him, They have Moses and the prophets, let them hear them:
30 A on řekl: Nic, otče Abrahame, ale kdyby kdo z mrtvých šel k nim, budou pokání činiti.
and he said, Nay, father Abraham, but if one went to them from the dead, they will repent.
31 I řekl mu: Poněvadž Mojžíše a Proroků neposlouchají, aniž byť kdo z mrtvých vstal, uvěří jemu.
And he replied, If they hearken not to Moses and the prophets, neither will they be persuaded though one should rise from the dead.
